|
|
| Řádek 10: |
Řádek 10: |
| | * rozvoj psychické kapacity → stále přijímá a zpracovává podněty, pořád se jedná o latentní observační učení, podnětů by nemělo být přemíru | | * rozvoj psychické kapacity → stále přijímá a zpracovává podněty, pořád se jedná o latentní observační učení, podnětů by nemělo být přemíru |
| | * myšlení se rozvíjí vazbou příčina – následek | | * myšlení se rozvíjí vazbou příčina – následek |
| − | == [[Periodizace lidského vývoje|Freud]] - orální fáze == | + | == Zdroje == |
| − | * narození až 1. rok
| + | [[Kategorie: Vývojová psychologie|*]] |
| − | * klíčovou zónou je ústní krajina (největší sytost senzorů)
| |
| − | * 2 podfáze:
| |
| − | :# '''sání''' (jako takové)
| |
| − | :# '''orálně-agresivní''' - nejen stimulace rtů, ale i růst zubů (dentice); projevuje se i pud smrti - destruktivní (i když ho to bolí, stále kouše)
| |
| − | * dnes neoanalytici upozorňují na spojení prožívání slasti sexuálního zážitku a bolesti
| |
| − | == [[Periodizace lidského vývoje|Erikson]] - důvěra x nedůvěra ==
| |
| − | * buď vzniká základní důvěra v sebe, v okolí, v každodennost nebo nevzniká a dítě se neorientuje v okolí, lidech, má ohrožující pocity nejistoty
| |
| − | * ctností je '''naděje'''
| |
| − | * dítě má schopnost orientovat se v nejbližším okolí a lidech; v 12-15 měsících již existují různé typy vazby dítěte na matku → způsobeno tím, jak na dítě matka působí, jaké k němu přicházejí stimuly
| |
| − | * 1. rok člověka koncipuje v tom, jaký pohled na svět si dítě do života odnese
| |
| − | * vyřešení tohoto konfliktu záleží na kvalitě mateřské péče (mentální nastavení matky, její zralost, stabilita jejího chování, chtěnost dítěte,…)
| |
| − | | |
| − | == [[Periodizace lidského vývoje|Mahlerová]] ==
| |
| − | | |
| − | === Fáze normální symbiózy ===
| |
| − | | |
| − | * 2. – 4. měsíc
| |
| − | * matka dítěti ukazuje věci, chodí s ním
| |
| − | * dítě má pocit, že tvoří s matkou jeden všemocný systém, který je oddělený od okolního světa
| |
| − | * neodlišuje sebe od matky, ale sebe a matku od okolního světa
| |
| − | * na konci této fáze začíná zkoušet sebe a matku (štípání, tahání se, …)
| |
| − | | |
| − | === Separace a individuace ===
| |
| − | | |
| − | * 4. měsíc – 4. rok (tato fáze přesahuje do dalšího vývojového období)
| |
| − | * '''separace''' = fyzické oddělování se
| |
| − | * '''individuace''' = proces autonomie, stávání se sebou
| |
| − | | |
| − | '''subfáze týkající se kojeneckého věku:'''
| |
| − | | |
| − | === Fáze diferenciace ===
| |
| − | | |
| − | * 4. – 10. měsíc
| |
| − | * dítě zřetelně odlišuje matku od jiných a objevují se počátky strachů z cizích lidí
| |
| − | * na konci se začíná projevovat strach z oddělení od matky - '''separační úzkost'''
| |
| − | * od 7. měsíce manuální a taktilní prozkoumávání rozdílností matky
| |
| − | * pozornost dítěte zaměřená především na vnější podněty, je schopno i zapomenout na vnitřní pocity (když si hraje, nepociťuje hlad)
| |
| − | | |
| − | === Fáze procvičování ===
| |
| − | | |
| − | * 10. – 16. měsíc
| |
| − | * vývoj lokomotoriky, schopnost chodit, pohybovat se → pocit nezávislosti, všemocnosti | |
| − | * rozvoj i jemné motoriky – pokouší se jíst příborem
| |
| − | * období '''elastického pouta''' – vzdalování se a prozkoumávání prostředí a návrat k matce pro zkontrolování jejich vztahu → maminky by měly dát dítěti zážitek separace (např.: jí nakoupit samy a dítě pohlídá babička)
| |
| − | * začíná si vytvářet mentální reprezentaci matky
| |
| − | | |
| − | == [[Periodizace lidského vývoje|Piaget]] - senzomotorická inteligence ==
| |
| − | | |
| − | * kvalita vývoje kojence v tomto období je dána kvalitou jeho smyslů při narození
| |
| − | * také záleží, jak je dítě stimulováno vzhledem k úrovni jeho vývoje
| |
| − | | |
| − | == Arnold Gessel ==
| |
| − | | |
| − | * univerzita Yale
| |
| − | * popsal '''5 vývojových zákonitostí''' (vznikly studiem změn v kojeneckém věku)
| |
| − | | |
| − | === Princip vývojového gradientu ===
| |
| − | | |
| − | * odkud kam směřuje vývoj dítěte (co se vyvíjí první a co následuje)
| |
| − | | |
| − | # '''kefalokaudální směr''' - od hlavy k ocasu, nejdřív se vyvíjí receptory na hlavě
| |
| − | # '''proximodistální směr''' - od centra těla na okraj, vývoj kloubů – nejdřív velké a pak teprve jemnější
| |
| − | # '''ulnoradiální směr''' - týká se uchopování, nejprve uchopuje hrabavým pohybem, pak jiným hrabavým (jako bagr), ale bez opozice palce, pak radiálně (7.-8. měsíc), pak klíšťový úchop (palec a jeden prst v opozici)
| |
| − | | |
| − | === Princip funkční asymetrie ===
| |
| − | | |
| − | * ve vývoji dítěte dochází ke střídání specializace na pravé a levé straně těla a to se stále větší dokonalostí
| |
| − | * 3.-4. měsíc je dítě v symetrické poloze, uvolňuje ruce a uchopuje jimi a to z obou stran
| |
| − | * v 6. měsíci preferuje úchop jednou rukou, ale neznamená to, že z něj bude pravák nebo levák
| |
| − | * když začne chodit (15. měsíc), jde do schodů jednou nohou napřed (vždy na schod vykročí stejnou nohou), pak je začne střídat, ale ze schodů stále chodí jednou nohou napřed a až později je začne střídat nohy i ze schodů
| |
| − | * ve třech letech se rozpozná, zda se jedná o praváka nebo leváka
| |
| − | | |
| − | === Princip individualizace ===
| |
| − | | |
| − | * i když mají všechny děti podobné vzorce chování, je každé individuální (denní režim, pohyby,…) → matka musí reagovat na reálné potřeby dítěte
| |
| − | | |
| − | === Princip proplétání antagonistických neuromotorických funkcí ===
| |
| − | | |
| − | * dochází ke střídání dominance stahování flexorů a extenzorů → střídání napětí a uvolnění
| |
| − | * pak když už se pohybuje, tak dochází ke střídání výbojů a konsolidace (blbnutí a odpočívání)
| |
| − | * musí mít prostor být samo, tak si zvyká na to, že bude později samo doma
| |
| − | | |
| − | === Princip autoregulace ===
| |
| − | | |
| − | * dítě samo dokáže nejlépe odhadnout své možnosti, potřeby a musíme mu k tomu dát možnost
| |
| − | | |
| − | == Rané formy učení ==
| |
| − | | |
| − | * novorozenci jsou dány základní reflexy a na ty se nabalují další dovednosti, které vedou k rozvoji dítěte
| |
| − | * různé Ψ školy upřednostňují různé formy, procesy učení
| |
| − | | |
| − | === Habituace ===
| |
| − | | |
| − | * přivyknutí si
| |
| − | * přivykne si různé podněty a nereaguje na ně
| |
| − | * habit → zvyk
| |
| − | * v 7. měsíci prenatálního vývoje si už fetus dokáže zvyknout na pravidelný hluk a nemá na něj úlekové reakce
| |
| − | | |
| − | === Podmíněné reflexy ===
| |
| − | | |
| − | * reflexologové (Pavlov), reaktologové (Bechtěrev, Sečenov), asocialisté
| |
| − | * existuje prostorová a časová styčnost, které se začne nabalovat na přirozené reflexy
| |
| − | * rozvoj podmíněné reakce na základě vůně, času, prostoru a jiných podnětů
| |
| − | | |
| − | === Instrumentální podmiňování ===
| |
| − | | |
| − | * probíhá v pozdějším věku
| |
| − | * podmiňování, které nefunguje jako S-R reakce, ale jako '''S-R-S'''
| |
| − | * S – stimul, který vydá dítě pro okolí
| |
| − | * R – reakce okolí (zpevnění, odměna)
| |
| − | * S – podle reakce okolí dítě pak nějak pokračuje
| |
| − | * odměna je účinnější, protože trest musíme neustále zesilovat
| |
| − | * typické pro behavioristy (Watson), průkopníkem IP je Skinner
| |
| − | | |
| − | === Latentní učení ===
| |
| − | | |
| − | * někdy nazýváno observační učení (ale observace je jen jednou jeho částí)
| |
| − | * podmíněno existencí všech smyslů, které máme
| |
| − | * představitelé: ti, co akcentují zrání
| |
| − | * člověk registruje a uchovává vše, co ho zaujme, obklopuje
| |
| − | * př.: mám puštěné zprávy a neposlouchám je, protože se při tom učím, ale přitom z nich pak vím všechno
| |
| − | | |
| − | === Imprinting ===
| |
| − | | |
| − | * učení vtisknutím
| |
| − | * zkoumali to etologové
| |
| − | * Lorenz a kačenky
| |
| − | * manželé Hakošovi a opičky
| |
| − | * srovnávací Ψ
| |
| − | * vtisknutí obrazu matky → není to vázáno na jeden moment v životě, ale na významný okamžik života (vtisknutí dovednosti plavat…)
| |
| − | * organismus je po určitou omezenou dobu více disponován pro vtisknutí si něčeho (dovednosti, vztahy,…)
| |
| − | * př.: dítě, které do 8. měsíce neslyší → ztížené učení mateřštiny, protože umí všechny fonémy světa, dítě se musí naučit mateřštinu do 1-3 let, jinak dojde k ireverzibilním změnám
| |
| − | * určitý proces by měl v určitém období proběhnout, nebo už nevyužívá klíčovou dispozici, ale používá kompenzačních mechanismů
| |
| − | | |
| − | === Vhled ===
| |
| − | | |
| − | * konec kojeneckého období (9. měsíc)
| |
| − | * základní proces pro gestaltisty
| |
| − | * po určitém osvojení si základních dílčích dovedností pak později dojde k propojení těch jednotlivin a k vhledu do daného problému (kvalitativní posun na vyšší úroveň) → náhlé pochopení
| |
| − | | |
| − | == Potřeby dítěte kojeneckého věku ==
| |
| − | | |
| − | === Potřeba krmení ===
| |
| − | | |
| − | * ze začátku 7-8x denně, od 4. týdne stačí 4-5x denně
| |
| − | | |
| − | === Potřeba spánku ===
| |
| − | | |
| − | * otázky dostatečného, hlubokého, klidného spánku ve správném prostředí, vždy na stejném místě
| |
| − | | |
| − | === Potřeba vyměšování ===
| |
| − | | |
| − | * v 1. roce je reflexivní, matka musí začít odhalovat pravidelnosti (vykálí se po spánku, po jídle) a zkoušet dítě vysazovat na nočník
| |
| − | * musí k tomu přidat příjemné prostředí (teplý nočník)
| |
| − | * když se nevykálí, tak dítě za 2 min sundat a vytvořit pravidelnosti (odměna při úspěchů, stálé místo nočníčku)
| |
| − | * při kojení je pevná stolice ještě pravidelnější → o to jednodušší je to pro rodiče, ale neměl by se na dítě vyvíjet sociální nátlak – je to založeno na instrumentálním učení
| |
| − | * pokud to rodiče dítě neučí, tak se to dítě naučí samo ve třech letech, kdy je to založeno na autonomii a samostatném rozhodování dítěte
| |
| − | | |
| − | === Citové a sociální potřeby ===
| |
| − | | |
| − | * potřebuje bezpečí, teplo dalšího člověka, dítě je samo schopno rozpoznat atmosféru v rodině
| |
| − | * strach, radost, vztek = tři primární emoce, které se teď rozvíjejí
| |
| − | | |
| − | == Lokomotorický vývoj ==
| |
| − | | |
| − | == Kognitivní vývoj - Jean Piaget ==
| |
| − | | |
| − | * klíčový podnět pro kojence = '''senzomotorický'''
| |
| − | * základní pro člověka je interakce s prostředím → 2 procesy
| |
| − | * '''asimilace''' – člověk si přizpůsobí okolí
| |
| − | * '''akomodace''' – člověk se přizpůsobuje okolí
| |
| − | * od počátku existence organismu v prostředí se organismus pokouší vytvářet '''ekvilibrium''' (harmonii) a dávat pryč podněty, které harmonii brání
| |
| − | * zaměřuje se na všechny složky kognice: vnímání, paměť, myšlení, učení, představy
| |
| − | | |
| − | === Fáze senzomotorické inteligence ===
| |
| − | | |
| − | * senzomotorika hraje základní roli pro základ inteligence kojence
| |
| − | * v první roku nesmírný pokrok – rozvoj reflexů, cvik, explorování → projevuje se to stále větším akčním rádiem (stále více se dostává z vězení vlastního těla)
| |
| − | | |
| − | ==== 1. měsíc ====
| |
| − | | |
| − | * především procvičování reflexů
| |
| − | * objevuje se počátek '''asimilace''', která je trojího druhu a tvoří základ pro následnou primární, sekundární a terciární cirkulární reakci
| |
| − | | |
| − | # '''reprodukční asimilace funkčního řádu''' - cvik, učí se sát několikrát denně, umí naznačit jak chce ležet – na konci 1. měsíce je souhra taková, že stačí opravdu jen naznačit co potřebuje – dokonalá souhra
| |
| − | # '''transpoziční asimilace''' - také se projevuje v 1. měsíci, rozšíření reflexního schématu na jiné předměty (např.: zkouší zda mu sání tužky taky dá mléko)
| |
| − | # '''rozpoznávací asimilace''' - dítě nejen rozšíří reflexní základ, ale dokáže rozpoznat rozdíly (např.: z tužky mléko neteče, z dudlíku taky ne, ale je to příjemné, z flašky teče, ale není to mléko, z maminky teče, ale ne vždycky)
| |
| − | | |
| − | ==== 1. - 4. měsíc ====
| |
| − | | |
| − | * dochází k projevům '''primární cirkulární reakce''' (vychází z reprodukční asimilace funkčního řádu) = utváření motorických návyků vázaných taky na senzorický aparát a dochází ke koordinaci vrozených reflexů a procvičených odpovědí = opakování jednou zdařilé reakce v důsledku dosažení zdařilého
| |
| − | * (např.: dítě náhodou při reflexní motorické aktivitě bouchne do chrastítka → to se několikrát opakuje → pak se naučí záměrně bouchat do chrastítka, aby slyšelo zvuk)
| |
| − | * - dochází k přechodu na '''sekundární cirkulární reakce''' = už si procvičilo nějakou aktivitu (bouchnu – chrastítko – zvuk), a teď to zkouší na ostatní věci → bouchnu do toho a onoho a co to udělá
| |
| − | | |
| − | ==== 4. - 8. měsíc ====
| |
| − | | |
| − | * dochází k rozšíření aktivního chování dítěte na objekty okolí (vychází z transpoziční asimilace)
| |
| − | * dítě začíná předvídat následky své činnosti → důsledek sekundární cirkulární reakce
| |
| − | * různě si mapuje předměty okolí (primární cirkulární reakce se může týkat jednoho předmětu různými způsoby)
| |
| − | * kolem 8. měsíce se objevuje '''terciární cirkulární reakce''' = koordinace různých instrumentálně podmíněných reakcí (ví, že gumová kačenka píská, ale že ji dostane jen při koupání → když vidí, že matka chystá vanu, jde si sbalit věci potřebné do vany – kačenku)
| |
| − | * matka funguje dvojím způsobem - donáší nové podněty → něco nového a zároveň funguje jako významný stabilizační faktor → je pořád tady a stejná
| |
| − | | |
| − | ==== 8. - 12. měsíc ====
| |
| − | | |
| − | * dochází ke koordinaci různých myšlenkových schémat, orientuje se v různých prostředích a cílech
| |
| − | * začíná chápat trvalost předmětu v čase
| |
| − | * 8. měsíc – '''anaklitická deprese''' (anaklino = opora) – deprese ze ztráty opory (Spitz)
| |
| − | * teď už nebrečí, že přišlo o mámu, ale snaží se dostat ke dveřím, protože ví, že tam máma někde je
| |
| − | * nejlepší hra je bubu-kuk, přijde mu to jako strašná sranda; pak si to dítě vylepší a samo si zakrývá oči
| |
| − | * chápání trvalosti předmětu v čase je jednou z významných veličin inteligence
| |
| − | | |
| − | ==== 12. měsíc - 18. měsíc ====
| |
| − | | |
| − | * nacházení nových prostředků – začínají se rozvíjet projevy, které jsou charakteristické nacházením nových prostředků
| |
| − | * umí aktivně pustit předmět z ruky (výrazný vývojový skok) → pouští vše a pozoruje změny toho předmětu
| |
| − | * když na něco nedosáhne, tak si to něčím podá (přisune podložku, žduchne to jinou hračkou) → nové prostředky → velké individuální rozdíly!
| |
| − | | |
| − | == Předřečový vývoj ==
| |
| − | | |
| − | '''za základnu řečového vývoje lze pokládat:'''
| |
| − | | |
| − | * '''předřečové projevy''' – matka s dítětem komunikuje od počátku jeho vývoje, předává dítěti prostřednictvím dialogu, ve kterém je zpočátku sama aktivní, zkušenosti a zprostředkovává mu svět s jeho souvislosti potřebnými pro konkrétní život dítěte, nepřetržitě interpretuje chování
| |
| − | * za první předřečový projev dítěte lze považovat '''křik'''
| |
| − | * kromě pláče kojenec produkuje množství zvuků (i pláč mají odlišný, některý zní blé, blé, jiný krá, krá,…); zároveň dochází ke spontánnímu rozvoji zvuků a hlasů, i primární, sekundární a terciární kruhové reakce → důležité, aby měl klidné, ale stimulační prostředí
| |
| − | * '''oční kontakt'''
| |
| − | * '''broukání, lálání, echolálie''' (opakování jednou zvláště zdařilého zvuku
| |
| − | * '''zdvojování slabik'''
| |
| − | * „'''dialogy" s rodiči'''" (dítě produkuje zvuky → přistoupí dospělý a začne mluvit → dítě zmlkne a zkoumá mluvidla, pozoruje artikulaci)
| |
| − | * '''bezhlasý šepot''' = matka říká: řekni máma, řekni máma → dítě to říká, ale bez hlasu, jen pohybem rtů
| |
| − | * kolem 8. měsíce dítě ztrácí citlivost k rozlišení fonému všech jazyků světa
| |
| − | * kolem 12. měsíce dítě rozumí mnoha slovním výzvám (udělej papa)
| |
| − | * na konci 1. roku dítě ovládá jen několik slov – okolo 10ti, většinou jsou to univerzální slova (např.: ham)
| |
| − | | |
| − | '''spor:'''
| |
| − | | |
| − | * dítě samo bez učení začne nejdřív produkovat hrdelnice (např.: gl), protože v těch místech je největší napětí, které tím uvolňuje a vyhovuje to Veselkovu zákonu od prostřed ke krajům (zastávají pediatři)
| |
| − | * nejdřív produkuje retnice (b, m, p), protože to souvisí se sáním a pojem „matka“ je ve všech národech spojená s retnicí „m“
| |
| − | | |
| − | == Specifika mateřské a otcovské mluvy ==
| |
| − | | |
| − | '''dítě se musí naučit:'''
| |
| − | | |
| − | * rozčlenit, co slyší
| |
| − | * dekódovat (odlišit něco od zvukové kulisy)
| |
| − | * porozumět (že nějaký zvuk patří nějaké věci)
| |
| − | * imitovat (musí k tomu umět to předchozí)
| |
| − | * vhodně použít (neukončený proces – trvá celý život)
| |
| − | * prosadit se v komunikaci
| |
| − | * upoutat na sebe pozornost
| |
| − | | |
| − | === Child directed speech ===
| |
