|
|
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| − | == Předškolní období ==
| + | * '''3 – 6 let''' |
| − | | |
| − | * 3 – 6 let | |
| | * dítě si vymýšlí, stále si hraje, ale nikdy není v klidu = aktivita je charakteristická pro toto období, je to to první, čeho si psycholog všímá, je to období, kdy se dítě nikdy nenudí, dokáží se sami zabavit (třeba si i aktivně pohlížet knížku) → když je někdo tak hodně aktivní, tak toho samozřejmě dělá taky hodně špatně – cítí za to vinu (že se ušpinil, že něco rozbil,…) (iniciativa x vina) | | * dítě si vymýšlí, stále si hraje, ale nikdy není v klidu = aktivita je charakteristická pro toto období, je to to první, čeho si psycholog všímá, je to období, kdy se dítě nikdy nenudí, dokáží se sami zabavit (třeba si i aktivně pohlížet knížku) → když je někdo tak hodně aktivní, tak toho samozřejmě dělá taky hodně špatně – cítí za to vinu (že se ušpinil, že něco rozbil,…) (iniciativa x vina) |
| | * aktivita je spojena s nepřiměřeným sebevědomím – o všem říká, že to umí, a že to dokáží, a když to pak náhodou nedokáží, tak z toho vůbec nemají pocit prohry (smutní jsou jen když jim rodiče řeknou, že je zklamal) → hodně úrazů, protože kvůli tomu sebevědomí neodhadnou, své možnosti | | * aktivita je spojena s nepřiměřeným sebevědomím – o všem říká, že to umí, a že to dokáží, a když to pak náhodou nedokáží, tak z toho vůbec nemají pocit prohry (smutní jsou jen když jim rodiče řeknou, že je zklamal) → hodně úrazů, protože kvůli tomu sebevědomí neodhadnou, své možnosti |
| Řádek 7: |
Řádek 5: |
| | * jsou velmi majetnické, zajímá je, co všechno jako rodina mají, stále to vypočítává (kolik mají aut, kol, cenností) a taky rádo samo něco vlastní | | * jsou velmi majetnické, zajímá je, co všechno jako rodina mají, stále to vypočítává (kolik mají aut, kol, cenností) a taky rádo samo něco vlastní |
| | * potřebuje ke svému životu vrstevníky (opak by působil jako deprivační činitel) – to, co se doma naučilo teď potřebuje odzkoušet mezi vrstevníky, extrafamiliárně, potřebuje si v realitě zkoušet interiorizované normy, potřebuje zkusit modelové situace (vyženou ho ze hry, být hvězdou skupinky, ztráta pozice, péče o kamaráda) → zkouší si to v době, kdy je jeho okolní společnost nezáludná a milá (nebaví se s ním a vyhodí ho ze hry, ale izolují ho třeba jen ¼ hodiny a zase je to dobré) | | * potřebuje ke svému životu vrstevníky (opak by působil jako deprivační činitel) – to, co se doma naučilo teď potřebuje odzkoušet mezi vrstevníky, extrafamiliárně, potřebuje si v realitě zkoušet interiorizované normy, potřebuje zkusit modelové situace (vyženou ho ze hry, být hvězdou skupinky, ztráta pozice, péče o kamaráda) → zkouší si to v době, kdy je jeho okolní společnost nezáludná a milá (nebaví se s ním a vyhodí ho ze hry, ale izolují ho třeba jen ¼ hodiny a zase je to dobré) |
| − | | + | == Zdroje == |
| − | | + | [[Kategorie: Vývojová psychologie|*]] |
| − | === [[Sigmund Freud|Freud]] - falické období ===
| |
| − | | |
| − | * 4 až 6,7 let
| |
| − | * časné stádium genitální
| |
| − | * přesun do krajiny genitální - největší libost stimulace genitálů
| |
| − | * projevuje se zájem o nahé tělo, zvlášť opačného pohlaví, masturbují, studují milostné hrádky rodičů
| |
| − | * penis = pýcha chlapce
| |
| − | * závist dívky (považují se za defektní)
| |
| − | * vytváření platonického vztahu k rodiči opačného pohlaví → Oidipův/Elektřin komplex
| |
| − | * kastrační úzkost
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === [[Erik Erikson]] - iniciativa x vina ===
| |
| − | | |
| − | * 3 až 6 let
| |
| − | * ctností je účelnost
| |
| − | * aktivita dítěte, období hry, začíná se tvořit sebevědomí
| |
| − | * začíná samo sebe hodnotit, protože v předchozím věku docházelo k interiorizaci sociálních norem
| |
| − | * rádo se dostává z přímé kontroly dospělého (např.: se schovává do domečků na prolézačkách) + zkoumají své tělo
| |
| − | * zkoušejí to, co nesmí, protože jejich aktivita jim nedá poslechnout všechny ty věci, které mají zakázané
| |
| − | * jejich svědomí je celkem trápí, protože jsou vcelku kruté a vše ji spojují se sebou („nechci aby děda přišel“, děda pak umře, „je to moje vina, že umřel, protože jsem nechtěl, ať přijde“)
| |
| − | * dítěti se nesmí vzít jeho aktivita, chuť poznávat, prozkoumávat, aby pak neztratilo schopnost „riskovat“
| |
| − | * spontánní hra, nechat ho dělat to, co ono samo teď chce, nenutit ho do něčeho jiného
| |
| − | * dítě někdy až tak tíží svědomí, že se jde raději samo udat
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === [[Jean Piaget]] - názorné myšlení===
| |
| − | | |
| − | * 4 až 7 let
| |
| − | * ukončení tohoto období = zralost pro nástup do školy, je to testováno Korálkovým experimentem
| |
| − | * myšlení koncentrováno na to, co právě nazírají (to znamená, že vždy myslí na to, co právě dělají)
| |
| − | * korálkový experiment:má kupu korálků, které má rozdělit na 2 stejné poloviny → to zvládne, pak má každou půlku dát do jedné sklenice, jedna je nízká a široká a druhá je úzká a vysoká → i když věděli, že korálků je stejně, tvrdí, že ve vysoké sklenici je jich více → nedokážou udělat ten myšlenkový krok zpět
| |
| − | * ještě neumí vnímat více dimenzí současně
| |
| − | * když mají nespojitý materiál (korálky), umí ho už v 6 letech rozdělit na dvě poloviny, když je to spojitý materiál (plastelína), dokáži to až o dva roky později
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Hra ==
| |
| − | | |
| − | * hra je především '''kooperativní'''
| |
| − | * je to popisováno jako období hry
| |
| − | * musí se mu dát možnost spontánní hry, aby si hrálo tehdy a jak chce, spontánní hra zastupuje dítěti realitu, to jak si hraje předpovídá pozdější pracovní schopnosti, zpracovává si tak informace, musí mít možnost být samo když chce, když dostane nějaké nové podněty, tak vyhledává samotu, aby si to v klidu zpracovalo → potřeba pro zdravý psychický vývoj, jinak komplikace a nežádoucí důsledky (nedovede se pak např. soustředit)
| |
| − | * se stylem jeho hry koresponduje, jak bude šikovné a pracovně orientované
| |
| − | * potřebuje pro svou hru ostatní – když nemá po ruce děti, chce si hrát i s dospělými
| |
| − | * hra a to jak vypadá je dáno rozvojem řeči (ve 2 letech, když ještě řeč není rozvinutá budou děti asi těžko kooperovat)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Socializace ==
| |
| − | | |
| − | * '''sociální reaktivita'''- dítě má velkou škálu sociálních projevů (někoho miluje, jiného nenávidí, tomu je dominantní, tomu se vyhýbá,…)
| |
| − | * rozvoj '''sociální kontroly''' – akceptuje sociální normy v rodině, už je má interiorizované (projevuje se to svědomím – matka třeba na jeho chování pozná, že něco provedl, nebo se jde dítě samo udat)
| |
| − | * osvojování sociálních norem mimo rodinu (v přátelské atmosféře mimo rodinu si zkouší, co se naučilo v rodině)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Vývoj kognitivních procesů ==
| |
| − | | |
| − | * [[Jean Piaget|Piaget]]: období názorného intuitivního myšlení | |
| − | * to, co nazírá ovlivňuje to, jak myslí – co vidí ovlivní jeho závěry
| |
| − | * vidí 8 vajec a 8 stojánků seřazených vedle sebe → řekne, že je jich stejně, když stojánky a vejce rozdělíme na skupinky a třeba stojánky přisuneme k sobě a vejce necháme rozptýlené, tak buď řekne, že je něčeho více, nebo je začne přirovnávat k sobě, aby to poznalo
| |
| − | * dítě je vázáno na to, co nazírá a není schopno se myšlením vrátit o nějaké kroky zpět → jeho myšlení je '''ireverzibilní'''
| |
| − | * dítě je soustředěno jen na jednu složku vnímání (často chodí samo pro limonádu do obchodu, pak jednou potká po cestě pěkného psa, o kterém usoudí, že se ztratil a jde s ním, aby nebyl ztracený a buď se taky ztratí, nebo se vrátí domů, ale bez limonády)
| |
| − | * vnímání předškolního dítěte je '''globální''' = vnímá jako celek a není často schopno rozložit něco na detaily, ale často je upoutáváno nějakými výraznými částmi nebo vzhledem k jeho potřebě (obrázek zmrzliny ve výloze s hračkami, když je mu horko)
| |
| − | * rozvoj zrakové a sluchové diferenciace – ta je důležitá pro to, jak bude číst ve škole a jak uslyší pokyny učitele → procvičovat sluch (říkanky, zpívat si)
| |
| − | * orientuje se už v prostoru (schopno zajít do obchodu), ale snadno něco odvede jeho pozornost
| |
| − | * pozornost je nezralá, krátkodobá, povrchní a převládá neúmyslná pozornost
| |
| − | * koncentrace se zvyšuje s věkem, souvisí to s rozvojem nervové soustavy, pak dokáže i ignorovat nežádané podněty
| |
| − | * paměť je velkokapacitní, mechanická, bezděčná, záměrná je až od 5ti let, je konkrétní než verbální a i přes to, že je krátkodobá, tak citově zabarvené podněty si můžeme pamatovat i ze 3 let
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Znaky myšlení předškolního věku ===
| |
| − | | |
| − | * '''fenomenalismus'''
| |
| − | * '''egocentrismus'''
| |
| − | * '''antropocentrismus''' (např.: dítě jede vlakem a myslí si, že sloupy kolem kolejiště utíkají)
| |
| − | * '''presentismus''' (vše o čem přemýšlí je ve vztahu k přítomnosti – když třeba jede do lázní, je dobré mu dát např.: počet nálepek nebo čokoládek, za jek dlouho pojede domů)
| |
| − | * '''konfabulace''' (fantazijní přístup, aby byl pro něj svět čitelnější, doplňuje si pro něj nepochopitelné jevy)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Určování školní zralosti ==
| |
| − | | |
| − | * v různých poradnách to dělají různě kvalitně a často bez ohledu na budoucnost dítěte
| |
| − | * zralost je intraindividuální i interindividuální, jsou zde velké rozdíly
| |
| − | * díky systému odkladů mohou děti do školy v ČR nastoupit mezi 6 - 7,5 lety
| |
| − | * hrozí celkem velké nebezpečí, že dítě bude učitelem „označkováno“ za (ne)úspěšné
| |
| − | * aby dítě získalo motivaci pro získávání dalších poznatků, aby se mu líbilo ve škole, měly by se dát všem dětem v první třídě jedničky → aby jim zůstala radost ze vzdělávání
| |
| − | * v ČR je poslední dobou tendence – kdo neprospívá, vyřadit ho (zvláštní škola,…)
| |
| − | * když dítě nastoupí do školy, je náhle odtrženo od rodiny (školky ještě simulují rodinné prostředí – někdy je školka pro děti i lepší než jejich vlastní rodina)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * Komenský stanovil tři body pro nástup do školy:
| |
| − | | |
| − | # jestliže umí co v mateřské škole se naučiti mohlo (tím myslí u matky, nejen ve školce)
| |
| − | # jestliže při něm pozornost k otázkám a jakáž takáž k odpovědem se odpovědnost spatřuje (jestli se ptá a také čeká na odpověď)
| |
| − | # jestliže ukazuje na sobě jakousi chtivost vyššího umění (děti jakoby už chtějí do školy – třeba si už na ni hrají, zkouší si aktovku, chodí rády na procházky kolem školy → už se jakoby nudí při běžných činnostech)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * několik rovin zralosti:
| |
| − | | |
| − | * biologická zralost– zda vydrží zátěž školy (únava)
| |
| − | * zásah plastické chirurgie – pokud má něco takového podstoupit, udělat to před nástupem do školy
| |
| − | * poruchy řeči – mohou se ještě za ten rok zpravit (patlavost, koktání)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * otázka přípravných kurzů pro nástup na ZŠ:
| |
| − | | |
| − | * ukrádají tak čas z období, které je charakteristické spontánní hrou (dozrávají při tom některé psychické struktury), neumí ještě sedět v lavici a soustředit se – 9 let ZŠ je postačující pro základní vzdělání
| |
| − | * není ale ani ideální, aby šlo dítě do školy rovnou z rodiny, mělo by být alespoň několik měsíců ve školce – vyzkoušet si dodržovat některá pravidla, společenský život, pak by taky nemuselo vydržet agresivitu ve škole
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * opatrně přistupovat k odkladům školní docházky:
| |
| − | | |
| − | * často se nebere ohled na to, že dítě se tak zařadí do jiné vrstevnické skupiny
| |
| − | * v 1. třídě pak hrozí nebezpečí, že se dítě nudí, protože už toho hodně ví, pak ztratí koncentraci a už nezachytí věci, které neumí
| |
| − | * má pocit nějaké poznatkové i vzrůstové převahy nad ostatními
| |
| − | * v dospívání pak dříve dozrává a má už jasné zájmy na rozdíl od jeho vrstevníků
| |
