Poruchy vědomí

• vědomí podmíněno vigilitou (bdělostí)
• jde o optimální stav CNS → mozek je schopen reagovat na zevní podněty, přijímat a zpracovávat informace, vyhodnocovat paměťové stopy → veškerá kognitivní práce, kterou mozek má
• na vědomí se podílí retikulární formace, thalamická jádra, limbický systém, mozková kůra

Poruchy vědomí:

1. alternace bdělosti (porucha vigility)
2. porucha jasnosti vědomí (ve smyslu lucidity – porucha třízení, zpracovávání informací)
3. kapacita (rozsah – míra schopnosti vnímat děje a jevy)
4. idiognózie (schopnost přiřadit v rámci vědomí sebe sama = autoidentifikace)

Vědomí hodnotíme z pohledu orientace člověka:

1. autopsychická orientace – orientace vlastní osobou (kdo jsem, jak se jmenuji, kdy a kde jsem se narodil, co dělám)
2. alopsychická orientace – orientace místem, časem, situací (kde jsem, kolikátého je, co je to za situace)
3. somatopsychická orientace – orientace na vlastním tělesném schématu, vnímání těla jako takového

Změny ve vědomí mohou být fyziologické (střídání aktivity se spánkem) nebo patologické (kvalitativní a kvantitativní poruchy)

Kvantitativní poruchy vědomí

• především poruchy bdění
  • somnolence - ospalost, malátnost, ale ten člověk reaguje na podněty a slovní výzvy (odpoví na otázku)
  • sopor - hlubší stav než somnolence, reaguje jen na bolestivé/nepříjemné pocity a to jen nonverbálně, nejde navázat osobní ani slovní kontakt
  • kóma - hluboká porucha vědomí, kdy vyhasínají základní reflexy a objevují se reflexy patologické, mění se zornicový reflex → nejprve nastává mydriáza a poté myóza, nereaguje na žádné podněty, ani bolestivé, stav bezvědomí, změna fyziologických projevů (změna tlaku, tepu,…)
  • synkopa - krátkodobý stav poruchy vědomí (ztráty vědomí), příčinnou může být hypotenze, emoční rozrušení (např.: když člověk vidí krev a omdlí)
• každé z těchto druhů bezvědomí bezprostředně ohrožuje život člověka
• většinou se jedná o interní (metabolické, kardiální) nebo neurologické (embólie, epilepsie, úraz, krvácení) příčiny

Kvalitativní poruchy vědomí

• vigilita je zachována, ale dojde k poruchám jiných psychických funkcí, často se to týká poruchy vlastní identifikace, objevují se poruchy myšlení, vnímání a v důsledku toho i poruchy jednání

Obluzené vědomí

• Amence - zmatenost, krátkodobější porucha, která je kromě kvality vědomí charakterizována i změnou:
  • myšlení (je neuspořádané, inkoherentní, narušena auto i alopsychická orientace)
  • paměti (krátkodobější, přechodné, dlouhodobější stavy amnézie)
  • vnímání (objevují se iluze, méně často halucinace)
  • příčina: interní problémy, dekompenzovaná cukrovka, ateroskleroza, neurologické potíže, epilepsie, krvácení do mozku, záněty (meningitida, encefalitida
• Delirium - stojí ještě nad amencí, je řazeno pod organické poruchy, vzniká náhle (během hodin), obvykle trvá dny (výjimečně trvá i půl roku), porušeny všechny psychické funkce
  • poruchy myšlení – persekuční a paranoidní bludy
  • poruchy vnímání – spíš halucinace než iluze
  • narušena paměť – někdy má amnézii na dobu deliria
  • porucha psychomotorické aktivity – otočen cirkadianí rytmus

narušeny všechny typy orientace vědomí

• • narušena emotivita – úzkost i agresivita), tyto stavy kolísají, střídavost těchto stavů je pro delirium typické, delirium nastává po abúzu alkoholu nebo třeba po dlouhé narkóze

Obnubilace - mrákotné stavy

• rychle začínají a taky velmi rychle končí (oproti obluzenému vědomí, které má velmi pomalý konec – jako by se táhne)
• propadá do něj z plného vědomí (je to rychlý zlom) a na proběhlý stav má amnézii
• trvá minuty, výjimečně hodiny, extrémně vzácně dny (oproti obluzenému vědomí je krátká, chvilková záležitost)
• mrákotný stav je často spojen s automatismy → dělá automatické pohyby a aktivity, které nemají cílenou motivaci, nejsou to účelové záležitosti
• neobjevují se halucinace ani bludy → myšlení a vnímání je tedy relativně v normě
• 4 typy:
  • Stuporózní forma
    • člověk je bez pohybů, bez mimiky, nepřijímá potravu, ale udrží si svalový tonus (nespadne)
    • někam zírá, nereaguje na oslovení ani vnější podnět

Deliriózní forma

• • • opak stuporózní formy
    • vystupňovaný neklid a hyperaktivita, poruchy koncentrace, může dojít až k agresivitě a útočnosti
    • na rozdíl od deliria je deliriózní forma krátká a ohraničená
    • objevuje se při patickém afektu
  • Automatická (vigilambulantní) forma
    • člověk se chová jakoby normálně, nenápadně, ale to chování nesouvisí s tím, co zrovna dělá, neodpovídá to jeho aktuální činnosti, to chování je nepřiléhavé a nepřiměřené k té situaci, jde vlastně o ty automatické pohyby
    • je to součást diagnózy disociativní fuga - při cestování udělá něco, co by neměl udělat, např.: každý den vstane, jede do práce a u nádraží má přestoupit na nějakou tramvaj, aby do té práce dojel, ale on místo toho jde a koupí si lístek na vlak do Kladna a jede do Kladna; a v Kladně se probere → udělal něco neadekvátního k tomu, co měl, ale chová se při tom normálně, nenápadně; až se tam z toho probere, tak nebude vědět, proč je v Kladně a na celou tu dobu bude mít amnézii, nastává např. při dlouhodobém psychickém napětí
  • Gancerův syndrom (vazbový/vazební syndrom)
    • málo častý
    • u lidí, kteří prošli vazbou s velkou a těžkou emoční, psychickou ujmou, stresovým vypětím (v koncentračních táborech, v zajetí,…)
    • reaguje na otázky adekvátně, ale hrubě nesprávně (např.: zeptám se ho jak se jmenuje a kdy se narodil a on mi na to odpoví správně jménem a datem, ale se špatným obsahem: Jsem Kryštof Kolumbus, narozen 1.7. 1312)
    • trvá to jen po nějaký omezený časový úsek
    • na tu dobu amnézie
    • nedělá to pro nějaký sekundární zisk (přemístění z věznice do léčebny)