Neuron: Porovnání verzí

Verze z 22. 7. 2014, 13:31

Neuron, nervová buňka, je základní funkční a histologická jednotka nervového systému. Neuron přenáší a zpracovává informace z vnějšího a vnitřního prostředí a tím podmiňuje schopnost organismu na ni reagovat.^[1]

Obsah

1 Stavba neuronu
2 Reference
- 2.1 Zdroje obrázků

Stavba neuronu

Strukturální rozdělení

tělo(perikaryon)
výběžky ( krátké dendrity a dlouhý neurit)
synaptický úsek

Popisek: Tělo neuronu vlevo (Cell body) obsahuje buněčné jádro (Nucleus) a vychází z něj dendrity (Dendrite) a neurit (neboli Axon). Neurity jsou izolovány od intersticiálního - mezibuněčného - prostředí pomocí myelinové pochvy (Myelin sheath) vytvářené v PNS (Periferní nervová soustava) Schwannovou buňkou (Schwann cell) a přerušované pouze Ranvierovými zářezy (Node of Ranvier). Neurit se může volně větvit a ústí v axonální zakončení (Axon terminal), obvykle synaptické napojení na axon, dentrit či tělo jiné buňky.

Funkční rozdělení

tělo (centrální část neuronu obsahující jádro)společně s dendrity tvoří recepční část, která přijímá podněty a je místem napojení receptorů(mohou být napojeny i přímo na tělo, nejen na dendrity); obsahuje veškeré organely, v místě receptoru jsou výrazně nahromaděny mitochondrie a iontové kanály podporující přenos vzruchu
iniciační segment, (iniciální část) je místem odstupu dlouhého vlákna neuritu a také místem vzniku dalšího vzruchu; zde není chráněn žádným ochranným obalem
neurit vede vzruch
terminální úsek převodní část,napojující se na další nervové buňky^[2]

Myelinové obaly

Kolem velké části neuritů (axonů) se vytváří ochranná buněčná vrstva, která daný axon izoluje od okolního prostředí (obdobně, jako když obalíte elektrické dráty izolační gumou). Tím se zefektivní (sníží se energetické výdaje a zvýší se rychlost) přenos signálu (vzruchu, ergo akčního potenciálu). Zdroj myelinizace se liší v centrální nervové soustavě (oligodendrocyty) a v periferní nervové soustav (Schwanovy buňky).

Myelinová pochva v CNS vytvářená oligodendrocyty. Jeden oligodendrocyt může myelinizovat až několik desítek okolních neuritů.
Schwannova pochva v PNS vytvářená Schwannovými buňkami. Jedna Schwannova buňka myelinizuje právě jeden neurit tím, že se kolem něj omotá v několika vrstvách.

Myelinová vrstva je přerušována Ranvierovými zářezy – jde o místa, kde dochází k setkání dvou myelinizujících buněk (Schwannovou buňkou či oligodendrocytem) a kde dochází ke kontaktu (a výměně iontů) s extracelulárním prostředím. Právě zde se může se axon dělit.

Zajímavost: Myelin je jednou ze základních složek bílé hmoty mozkové a míchy a je příčinou jejich bílé barvy.
Zajímavost: Poškození a úbytek myelinu v mozku (demyelinizace) je spojen s těžkými neurologickými onemocněními (např. roztroušená skleróza).

Synapse

Synaptické váčky - vehikuly se vylijí a dostanou se na presynaptickou membránu, obsah se vylije do synaptické štěrbiny, pokud je vzruch dobrý, naváže se neurotransmiter na postsynaptickou membránu.
Co se nepoužije, je zpátky odchytáváno synapsí ze které se to vylilo.
Rozdělení synapsí:

Dendrodenrické - spojení dendrit-dendrit
Axoaxonální - spojení axon–axon
Axodendritické - spojení axon-dendrit

Reference

↑ Mysliveček, J., & Myslivečková-Hassmannová, J. (1989). Nervová soustava. Praha: Avicenum.
↑ Orel, M., & Facová, V. (2009). Člověk, jeho mozek a svět. (Vyd. 1., 256 s.) Praha: Grada.

Zdroje obrázků

Commons.wikimedia.org. Retrieved from: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Neuron-cs.jpg
Pl.wiktionary.org. Retrieved from: http://pl.wiktionary.org/wiki/Plik:Synapse.png

[1] Mysliveček, J., & Myslivečková-Hassmannová, J. (1989). Nervová soustava. Praha: Avicenum.

[2] Orel, M., & Facová, V. (2009). Člověk, jeho mozek a svět. (Vyd. 1., 256 s.) Praha: Grada.

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Neuron''', nervová buňka, je základní funkční a histologická jednotka nervového systému. Neuron přenáší a zpracovává informace z vnějšího a vnitřního prostředí a tím podmiňuje schopnost organismu na ni reagovat.<ref>Mysliveček, J., & Myslivečková-Hassmannová, J. (1989). Nervová soustava. Praha: Avicenum.</ref>
+== Stavba neuronu ==
 === Strukturální rozdělení ===
-* tělo = perikaryon
+* '''tělo'''(perikaryon)
-* výběžky ( krátké [[Dendrit|dendrity]] a dlouhý [[Neurit|neurit]])
+* '''výběžky''' ( krátké [[Dendrit|dendrity]] a dlouhý [[Neurit|neurit]])
-* synaptický úsek
+* '''synaptický úsek'''
 [[Soubor:Neuron.jpg|Neuron]]<br />
 <small>'''Popisek''': ''Tělo neuronu vlevo ('''Cell body''') obsahuje buněčné jádro ('''Nucleus''') a vychází z něj dendrity ('''Dendrite''') a neurit (neboli '''Axon'''). Neurity jsou izolovány od intersticiálního - mezibuněčného - prostředí pomocí myelinové pochvy ('''Myelin sheath''') vytvářené v PNS (Periferní nervová soustava) Schwannovou buňkou ('''Schwann cell''') a přerušované pouze Ranvierovými zářezy ('''Node of Ranvier'''). Neurit se může volně větvit a ústí v axonální zakončení ('''Axon terminal'''), obvykle synaptické napojení na axon, dentrit či tělo jiné buňky.''</small><br /><br />
 === Funkční rozdělení ===
-*tělo + dendrity tvoří recepční část, která přijímá podněty a je místem napojení receptorů(mohou být napojeny i přímo na tělo, nejen na dendrity); obsahuje veškeré organely, v místě receptoru jsou výrazně nahromaděny [[Mitochondrie|mitochondrie]]  a iontové kanály podporující přenos vzruchu
+*'''tělo''' (centrální část neuronu obsahující jádro)společně s [[Dendrit|dendrity]] tvoří '''recepční část''', která přijímá podněty a je místem napojení receptorů(mohou být napojeny i přímo na tělo, nejen na dendrity); obsahuje veškeré organely, v místě receptoru jsou výrazně nahromaděny [[Mitochondrie|mitochondrie]]  a iontové kanály podporující přenos vzruchu
-*	iniciační segment, iniciální část – místo odstupu dlouhého vlákna [[Neurit|(neuritu)]] + místo vzniku dalšího vzruchu; vůči svému okolí zcela obnažen
+*'''iniciační segment''', (iniciální část) je místem odstupu dlouhého vlákna [[Neurit|neuritu]] a také místem vzniku dalšího vzruchu; zde není chráněn žádným [[Neuron#Myelinové obaly|ochranným obalem]]
-*[[neurit]] = vodivá část – většinou bez organel
+*[[neurit]] vede vzruch
-*terminální úsek = převodní část – napojení na další nervové buňky
+*'''terminální úsek''' převodní část,napojující se na další nervové buňky<ref>Orel, M., & Facová, V. (2009). Člověk, jeho mozek a svět. (Vyd. 1., 256 s.) Praha: Grada.</ref>
 === Myelinové obaly ===
 Kolem velké části neuritů (axonů) se vytváří ochranná buněčná vrstva, která daný axon izoluje od okolního prostředí (obdobně, jako když obalíte elektrické dráty izolační gumou). Tím se zefektivní (sníží se energetické výdaje a zvýší se rychlost) přenos signálu (vzruchu, ergo [[Akční potenciál (AP)|akčního potenciálu]]). Zdroj myelinizace se liší v centrální nervové soustavě (oligodendrocyty) a v periferní nervové soustav (Schwanovy buňky).