Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener): Porovnání verzí
(weiner→wiener) |
|||
| (Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Během 40. let [[Norbert Wiener]] formuloval základní myšlenky [[kybernetika|kybernetiky]]. Již tehdy tušil, že kybernetika v kombinaci se vznikajícím odvětvím počítačů bude mít významné společenské i etické důsledky: nastane „druhá industriální revoluce“ – „věk automatizace“ s „ohromným potenciálem pro konání dobra i zla.“<ref name="bynum11">Bynum 2011, 1.1</ref> | Během 40. let [[Norbert Wiener]] formuloval základní myšlenky [[kybernetika|kybernetiky]]. Již tehdy tušil, že kybernetika v kombinaci se vznikajícím odvětvím počítačů bude mít významné společenské i etické důsledky: nastane „druhá industriální revoluce“ – „věk automatizace“ s „ohromným potenciálem pro konání dobra i zla.“<ref name="bynum11">Bynum 2011, 1.1</ref> | ||
| − | Wiener nepojmenoval | + | Wiener nepojmenoval [[informační etika|informační etiku]] jako samostatné odvětví [[etika|etiky]], byl si však dobře vědom etického přesahu kybernetiky. Podle Wienera je smyslem lidského života „maximalizovat svůj potenciál jako inteligentní, samostatně se rozhodující bytosti, které zodpovídají za svůj život“.<ref name="bynum11" /> V souladu s touto úvahou Wiener specifikoval čtyři „'''základní principy spravedlnosti'''“ (''great principles of justice''):<ref>Wiener 1954, str. 105–106</ref><ref>''Pojmenování principů převzato z'' Bynum 2011, 1.1.3 Justice and human flourishing</ref><br /><br /> |
=== Princip svobody === | === Princip svobody === | ||
| Řádek 22: | Řádek 22: | ||
</blockquote> | </blockquote> | ||
| − | Dobrá vůle mezi lidmi, která nezná jiných hranic | + | Dobrá vůle mezi lidmi, která nezná jiných hranic než hranice samotného lidství. |
=== Princip nejmenšího narušení svobody === | === Princip nejmenšího narušení svobody === | ||
| Řádek 34: | Řádek 34: | ||
Požadavky na samotnou existenci komunity a státu musí být zajištěny tak, aby zbytečně nenarušovaly svobodu. | Požadavky na samotnou existenci komunity a státu musí být zajištěny tak, aby zbytečně nenarušovaly svobodu. | ||
| − | == | + | == Odkazy == |
| + | === Reference === | ||
<references/> | <references/> | ||
| − | === | + | === Použitá literatura === |
| − | + | * BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/ | |
| − | + | * ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika | |
| − | + | * WIENER, Norbert, 1954. The Human Use of Human Beings: Cybernetics and Society. Second Edition. New York, NY: Doubleday Anchor. ISBN 0306803208. | |
| + | === Související články === | ||
| − | [[Kategorie: Informační | + | === Klíčová slova === |
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] |
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]] |
| + | [[Kategorie:Hesla k opravě UISK]] | ||
Aktuální verze z 21. 10. 2018, 13:24
Během 40. let Norbert Wiener formuloval základní myšlenky kybernetiky. Již tehdy tušil, že kybernetika v kombinaci se vznikajícím odvětvím počítačů bude mít významné společenské i etické důsledky: nastane „druhá industriální revoluce“ – „věk automatizace“ s „ohromným potenciálem pro konání dobra i zla.“[1]
Wiener nepojmenoval informační etiku jako samostatné odvětví etiky, byl si však dobře vědom etického přesahu kybernetiky. Podle Wienera je smyslem lidského života „maximalizovat svůj potenciál jako inteligentní, samostatně se rozhodující bytosti, které zodpovídají za svůj život“.[1] V souladu s touto úvahou Wiener specifikoval čtyři „základní principy spravedlnosti“ (great principles of justice):[2][3]
Obsah
Princip svobody
Justice requires “the liberty of each human being to develop in his freedom the full measure of the human possibilities embodied in him.”
Každá lidská bytost má mít volnost v plné míře rozvinout svůj vrozený lidský potenciál.
Princip rovnosti
Justice requires “the equality by which what is just for A and B remains just when the positions of A and B are interchanged.”
Rovnost znamená že podmínky pro A i B zůstávají stejné i v případě, kdy si A i B prohodí místo.[4]
Princip benevolence
Justice requires “a good will between man and man that knows no limits short of those of humanity itself.”
Dobrá vůle mezi lidmi, která nezná jiných hranic než hranice samotného lidství.
Princip nejmenšího narušení svobody
Wiener předpokládá, že lidské společenství je nutným základem pro dobrý život; despotická společnost však záměrně porušuje svobodu jednotlivce a tím pádem nerespektuje tři výše uvedené principy.[5] Proti takovým společenstvím Wiener namířil dodatečný princip:[6]
What compulsion the very existence of the community and the state may demand must be exercised in such a way as to produce no unnecessary infringement of freedom.
Požadavky na samotnou existenci komunity a státu musí být zajištěny tak, aby zbytečně nenarušovaly svobodu.
Odkazy
Reference
Použitá literatura
- BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/
- ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
- WIENER, Norbert, 1954. The Human Use of Human Beings: Cybernetics and Society. Second Edition. New York, NY: Doubleday Anchor. ISBN 0306803208.
Související články
Klíčová slova
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
