Uživatel:Zdenka.Cizkova: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | == Vývoj informační politiky USA a EU ==[[Vývoj informační politiky USA a EU]] | + | == Vývoj informační politiky USA a EU == |
+ | == [[Vývoj informační politiky USA a EU]] == | ||
Co má informační politika USA a EU společného a v čem se naopak liší? Jaké byly počátky informační politiky a jaké jsou významné milníky? Co stojí za vznikem informační politiky? | Co má informační politika USA a EU společného a v čem se naopak liší? Jaké byly počátky informační politiky a jaké jsou významné milníky? Co stojí za vznikem informační politiky? |
Verze z 13. 1. 2019, 22:44
Obsah
Vývoj informační politiky USA a EU
Vývoj informační politiky USA a EU
Co má informační politika USA a EU společného a v čem se naopak liší? Jaké byly počátky informační politiky a jaké jsou významné milníky? Co stojí za vznikem informační politiky?
Průřez
Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury (Global information infrastructure - GII). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem, prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky. Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa eEurope:eEurope 2002,eEurope 2005,eEurope+ a i2010. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.
Obsah
Informační politika USA
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy.
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví.
8. červen 1993: Bill Clinton podepsal Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993), též nazývaný jako GPO Access. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda.
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. Rozhraní služby je dostupné z http://www.gpoaccess.gov/
Vývoj informační politiky v USA byl propracovaný a k vývoji se pojí několik významných chvílí.
Leden 2004:Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.
Listopad 1992:V deníku The New York Times byl uveřejněný článek "Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge." V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky.
The National Information Infrastructure (NII)
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru.
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod.
1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.
15.9.1993:Vydání oficiálního vládního dokumentu National Information Infrastructure: Agenda for Action(https://eric.ed.gov/?id=ED364215), který oficiálně zahájil program NII.
Cíle NII
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě
2. Elektronická agenda federální vlády USA
Základní cíle:
1. Ochrana duševního vlastnictví
2. Podpora soukromých investic
3. Podpora inovací a nových aplikací
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací
- Podniky a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)
GII
Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě.
Události 11. září 2001Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a na povrch vyplavala otázka v problematice ochrany a zabezpečení dat. (https://wikisofia.cz/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnost_-_jej%C3%AD_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_aspekty,_hrozby_a_minimalizace_rizika)
Informační politika USA v současnosti
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.