|
|
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| | | | |
| − | == [[Vývoj informační politiky USA a EU]] ==
| |
| − |
| |
| − | Co má informační politika USA a EU společného a v čem se naopak liší? Jaké byly počátky informační politiky a jaké jsou významné milníky? Co stojí za vznikem informační politiky?
| |
| − |
| |
| − | === Průřez ===
| |
| − | Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem, prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.
| |
| − | Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.
| |
| − |
| |
| − | == Obsah ==
| |
| − | === Informační politika USA ===
| |
| − | Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.
| |
| − |
| |
| − | 1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.
| |
| − |
| |
| − | 2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy.
| |
| − |
| |
| − | 3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví.
| |
| − |
| |
| − | '''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda.
| |
| − |
| |
| − | GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. Rozhraní služby je dostupné z http://www.gpoaccess.gov/
| |
| − |
| |
| − | Vývoj informační politiky v USA byl propracovaný a k vývoji se pojí několik významných chvílí.
| |
| − |
| |
| − | '''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.
| |
| − |
| |
| − | '''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek "Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge." V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky.
| |
| − |
| |
| − | '''The National Information Infrastructure (NII)'''
| |
| − |
| |
| − | Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru.
| |
| − |
| |
| − | Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod.
| |
| − |
| |
| − | '''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.
| |
| − |
| |
| − | '''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu '''National Information Infrastructure: Agenda for Action'''(https://eric.ed.gov/?id=ED364215), který oficiálně zahájil program NII.
| |
| − |
| |
| − | '''Cíle NII'''
| |
| − |
| |
| − | 1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě
| |
| − |
| |
| − | 2. Elektronická agenda federální vlády USA
| |
| − |
| |
| − | '''Základní cíle:'''
| |
| − |
| |
| − | 1. Ochrana duševního vlastnictví
| |
| − |
| |
| − | 2. Podpora soukromých investic
| |
| − |
| |
| − | 3. Podpora inovací a nových aplikací
| |
| − |
| |
| − | 4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu
| |
| − |
| |
| − | 5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení
| |
| − |
| |
| − | 6. Spolehlivost a bezpečnost sítě
| |
| − |
| |
| − | 7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí
| |
| − |
| |
| − | 8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy
| |
| − |
| |
| − | 9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:
| |
| − |
| |
| − | - Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa
| |
| − |
| |
| − | - Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě
| |
| − |
| |
| − | - Vzdělání by bylo přístupné pro všechny
| |
| − |
| |
| − | - Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova
| |
| − |
| |
| − | - Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací
| |
| − |
| |
| − | - Podniky a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)
| |
| − |
| |
| − | '''GII'''
| |
| − |
| |
| − | '''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''
| |
| − |
| |
| − | GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě.
| |
| − |
| |
| − | '''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a na povrch vyplavala otázka v problematice ochrany a zabezpečení dat. (https://wikisofia.cz/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnost_-_jej%C3%AD_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_aspekty,_hrozby_a_minimalizace_rizika)
| |
| − |
| |
| − | '''Informační politika USA v současnosti'''
| |
| − |
| |
| − | V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva.
| |
| − | Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.
| |
| − |
| |
| − |
| |
| − | '''Informační politika Evropské unie'''
| |
| − |
| |
| − | Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie.
| |
| − |
| |
| − | Informační politika EU staví základy a třech pilířích:
| |
| − |
| |
| − | 1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií
| |
| − |
| |
| − | 2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí
| |
| − |
| |
| − | 3. Rozvoj informační společnosti
| |
| − |
| |
| − | Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.
| |
| − |
| |
| − | '''Projekty EU a jejich vývoj'''
| |
| − |
| |
| − | '''eEurope'''
| |
| − |
| |
| − | eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny'''a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:
| |
| − |
| |
| − | 1. e-security - karetní transakce a bezpečné platby
| |
| − |
| |
| − | 2. e-research - rychlý a kvalitní internet
| |
| − |
| |
| − | 3. e-education - připojení škol k internetu (e-learning https://wikisofia.cz/wiki/E-learning)
| |
| − |
| |
| − | 4. e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii
| |
| − |
| |
| − | 5. e-government - elektronická státní správa (https://wikisofia.cz/wiki/E-government)
| |
| − |
| |
| − | 6. e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví
| |
| − |
| |
| − | 7. e-health - podpora ověřených zdravotnických informací
| |
| − |
| |
| − | 8. e-commerce - rozvoj elektronického obchodu
| |
| − |
| |
| − | 9. e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací
| |
| − |
| |
| − | 10. e-working - zvyšování počítačové gramotnosti
| |
| − |
| |
| − | Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.
| |
| − |
| |
| − | '''eEurope 2002 - Bring Europe online!'''
| |
| − |
| |
| − | Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů.
| |
