37. Teorie a aplikace v psychologii dopravy: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
==Dopravní psychologie==
 
==Dopravní psychologie==
  
−
=== Předmět dopravní psychologie ===
+
===Předmět dopravní psychologie===
 
Předmětem dopravní psychologie jsou psychické procesy osob řídících dopravní prostředky a jiných účasníků dopravy, a zároveň zkoumání závislosti těchto procesů na individuálních vlastnostech člověka, na metodách výuky, výcviku, výchově a na dopravní technice.<ref name=":0">Štikar, J., Hoskovec J. & Štikarová, J. (2003). ''Psychologie v dopravě.'' Praha: Karolinum. </ref>
 
Předmětem dopravní psychologie jsou psychické procesy osob řídících dopravní prostředky a jiných účasníků dopravy, a zároveň zkoumání závislosti těchto procesů na individuálních vlastnostech člověka, na metodách výuky, výcviku, výchově a na dopravní technice.<ref name=":0">Štikar, J., Hoskovec J. & Štikarová, J. (2003). ''Psychologie v dopravě.'' Praha: Karolinum. </ref>
  
−
==== Chování řidičů ====
+
====Chování řidičů====
 
Za '''základní zdroje chování řidiče''' považujeme čtyři psychické procesy:<ref>Groeger, J. A. (2000). ''Understanding driving.'' London: Routledge. </ref>  
 
Za '''základní zdroje chování řidiče''' považujeme čtyři psychické procesy:<ref>Groeger, J. A. (2000). ''Understanding driving.'' London: Routledge. </ref>  
  
−
# Proces zachycující změny, které narušují naše dosahování nějaké činnosti.  
+
#Proces zachycující změny, které narušují naše dosahování nějaké činnosti.
−
# Proces hodnotící ohrožení
+
#Proces hodnotící ohrožení.
−
# Proces vybírající a vytvářející nejvhodnější chování v daných podmínkách
+
#Proces vybírající a vytvářející nejvhodnější chování v daných podmínkách.
−
# Proces odpovědný za potřebné změny v právě probíhajícím chování
+
#Proces odpovědný za potřebné změny v právě probíhajícím chování.
  
−
==== Dopravní bezpečnost ====
+
====Dopravní bezpečnost====
 
Dopravní psychologie se z velké části zabývá také '''dopravní bezpečností''', která je závislá na:<ref name=":0" />
 
Dopravní psychologie se z velké části zabývá také '''dopravní bezpečností''', která je závislá na:<ref name=":0" />
  
−
# Dopravní způsobilosti jedince – zejm. charakterové vlastnosti (zodpovědnost v dopravních situacích), připravenost (znalosti a zkušenosti), tělesné a osobnostní předpoklady
+
#Dopravní způsobilosti jedince – zejm. charakterové vlastnosti (zodpovědnost v dopravních situacích), připravenost (znalosti a zkušenosti), tělesné a osobnostní předpoklady.
−
# Požadavcích dopravy – typ dopravního prostředku, dopravní situace, dopravní předpisy, konstrukce dopravního prostředku nebo cesty atd.  
+
#Požadavcích dopravy – typ dopravního prostředku, dopravní situace, dopravní předpisy, konstrukce dopravního prostředku nebo cesty atd.
  
 
Dopravní psychologie hraje klíčovou roli při zajišťování dopravní bezpečnosti, neboť více než 90% nehod je zapříčiněno lidským selháním nebo kombinací tohoto selhání s jinou okolností. Dopravní psychologie přispívá ke zvyšování dopravní bezpečnosti výběrem řidičů, jejich vzděláváním, výcvikem, rehabilitací řidičů s odebraným řidičským oprávněním, optimalizací pracovního a odpočinkového režimu profesionálních řidičů, posuzováním dopadu informačních technologií ve vozidlech (telefon, rádio) či vlivu prostředí (billboardy, konstrukce silnic) na bezpečnost při řízení.<ref>Šucha, M., Rehnová, V., Kořán, M. & Černochová, D. (2013) ''Dopravní psychologie pro praxi.'' Praha: Grada. </ref>
 
Dopravní psychologie hraje klíčovou roli při zajišťování dopravní bezpečnosti, neboť více než 90% nehod je zapříčiněno lidským selháním nebo kombinací tohoto selhání s jinou okolností. Dopravní psychologie přispívá ke zvyšování dopravní bezpečnosti výběrem řidičů, jejich vzděláváním, výcvikem, rehabilitací řidičů s odebraným řidičským oprávněním, optimalizací pracovního a odpočinkového režimu profesionálních řidičů, posuzováním dopadu informačních technologií ve vozidlech (telefon, rádio) či vlivu prostředí (billboardy, konstrukce silnic) na bezpečnost při řízení.<ref>Šucha, M., Rehnová, V., Kořán, M. & Černochová, D. (2013) ''Dopravní psychologie pro praxi.'' Praha: Grada. </ref>
  
−
==== Profesionální řidiči ====
+
====Profesionální řidiči====
 
Dopravní psychologie se dále zabývá výběrem, rozmístěním a účinným využitím pracovníků v dopravě, a to následujícím způsobem:<ref name=":0" />
 
Dopravní psychologie se dále zabývá výběrem, rozmístěním a účinným využitím pracovníků v dopravě, a to následujícím způsobem:<ref name=":0" />
  
−
# V podobě '''personální psychologie''' – klade důraz na výběr pracovníka a jeho výcvik pro speciální práci. Výkon je zde konstantní veličina, zatímco člověka je veličina proměnná - lze jej vybrat a vycvičit.  
+
#V podobě '''personální psychologie''' – klade důraz na výběr pracovníka a jeho výcvik pro speciální práci. Výkon je zde konstantní veličina, zatímco člověka je veličina proměnná - lze jej vybrat a vycvičit.
−
# V podobě '''inženýrské psychologie'''  – klade důraz na úzpůsobení práce a pracovního prostředí člověka. Člověk je zde "konstantní veličina", ale jeho výkon je závislý na podmínkách dopravy.  
+
#V podobě '''inženýrské psychologie'''  – klade důraz na úzpůsobení práce a pracovního prostředí člověka. Člověk je zde "konstantní veličina", ale jeho výkon je závislý na podmínkách dopravy.
 +
 
 +
=== Systém člověk – dopravní prostředek – dopravní prostředí ===
 +
Systém člověk – dopravní prostředek – dopravní prostředí je hlavním zájmem dopravní psychologie. Cíle tohoto systému mohou být různé, nejčastěji ale zajištění dopravy a její bezpečnosti. V tomto systému má řídící funkci zpravidla člověk, přimčemž jeho činnost probíhá nejčastěji v následujících etapách:<ref name=":0" />
 +
 
 +
# Příjem informací
 +
# Zpracování informací a rozhodnutí
 +
# Řízení
 +
 
 +
==== Modely řidičských činností ====
 +
Existují různé modely snažící se o interpretaci vztahů v dopravních systémech mezi člověkem, dopravním prostředkem a dopravním prostředím. Činnosti řidiče můžeme strukturovat jako přípravu na cestu, jeho strategii a preventivní taktiky, přimčež řidič zvažuje možná rizika a nebezpečí a hodnotí, zdali jeho činnost byla úspěchem či selháním. Důležitá je zde časová dimenze, tedy zejména následky činnosti řidiče, a funkční dimenze, tedy jaké poučení si řidič z činnosti vezme.<ref name=":0" />
 +
 
 +
Činnosti řidiče je dále ovlivněna normami, dispozicemi a situacemi, které ovlivňují jeho kognitivní procesy vedoucí ke konkrétní činnosti/chování. Konkrétní chování řidiče můžeme analyzovat na třech úrovních:<ref name=":0" />
 +
 
 +
# Předpoklady – kvalifikace, sktuální schopnosti, dovednosti.
 +
# Determinanty činností – postoje, příjem a zpracování informací, pohybové aktivity (například tendence reagovat podobným způsobem na konrétní podněty, hodnotový systém řidiče atd.)
 +
# Situace – ke všemu výše zmíněnému dochází v různých kontextech a situacích, může se jednat o rutinní situace, kdy většinou řidič reaguje automaticky, nebo naopak komplexní až konfliktní situace, které vyžadují aktivní rozhodovací proces.
 +
 
 +
Při analýze chování řidiče je důležté zvážit také motivační a emocionální aspekty jednání. Například Summal ve svém modelu uvádí čas jako centrální proměnnou dopravního chování, neboť řidič při organizaci svého chování zvažuje čas, který má k dispozici, očekávou rychlost jízdy, potřeby a možnosti mobily, rozhodnutí o cestě, vhodnou rychlost ve vztahu k cíli, možné manévry typu přejíždění, bezpečnostní a časové limity, obtížnost a tak dále.<ref>Summala, H. (1996). Accident risk and driver behaviour. ''Safety science, 22''(1-3), 103-117. </ref><ref name=":0" />
  
  

Verze z 23. 12. 2019, 19:07

Dopravní psychologie

Předmět dopravní psychologie

Předmětem dopravní psychologie jsou psychické procesy osob řídících dopravní prostředky a jiných účasníků dopravy, a zároveň zkoumání závislosti těchto procesů na individuálních vlastnostech člověka, na metodách výuky, výcviku, výchově a na dopravní technice.[1]

Chování řidičů

Za základní zdroje chování řidiče považujeme čtyři psychické procesy:[2]

  1. Proces zachycující změny, které narušují naše dosahování nějaké činnosti.
  2. Proces hodnotící ohrožení.
  3. Proces vybírající a vytvářející nejvhodnější chování v daných podmínkách.
  4. Proces odpovědný za potřebné změny v právě probíhajícím chování.

Dopravní bezpečnost

Dopravní psychologie se z velké části zabývá také dopravní bezpečností, která je závislá na:[1]

  1. Dopravní způsobilosti jedince – zejm. charakterové vlastnosti (zodpovědnost v dopravních situacích), připravenost (znalosti a zkušenosti), tělesné a osobnostní předpoklady.
  2. Požadavcích dopravy – typ dopravního prostředku, dopravní situace, dopravní předpisy, konstrukce dopravního prostředku nebo cesty atd.

Dopravní psychologie hraje klíčovou roli při zajišťování dopravní bezpečnosti, neboť více než 90% nehod je zapříčiněno lidským selháním nebo kombinací tohoto selhání s jinou okolností. Dopravní psychologie přispívá ke zvyšování dopravní bezpečnosti výběrem řidičů, jejich vzděláváním, výcvikem, rehabilitací řidičů s odebraným řidičským oprávněním, optimalizací pracovního a odpočinkového režimu profesionálních řidičů, posuzováním dopadu informačních technologií ve vozidlech (telefon, rádio) či vlivu prostředí (billboardy, konstrukce silnic) na bezpečnost při řízení.[3]

Profesionální řidiči

Dopravní psychologie se dále zabývá výběrem, rozmístěním a účinným využitím pracovníků v dopravě, a to následujícím způsobem:[1]

  1. V podobě personální psychologie – klade důraz na výběr pracovníka a jeho výcvik pro speciální práci. Výkon je zde konstantní veličina, zatímco člověka je veličina proměnná - lze jej vybrat a vycvičit.
  2. V podobě inženýrské psychologie – klade důraz na úzpůsobení práce a pracovního prostředí člověka. Člověk je zde "konstantní veličina", ale jeho výkon je závislý na podmínkách dopravy.

Systém člověk – dopravní prostředek – dopravní prostředí

Systém člověk – dopravní prostředek – dopravní prostředí je hlavním zájmem dopravní psychologie. Cíle tohoto systému mohou být různé, nejčastěji ale zajištění dopravy a její bezpečnosti. V tomto systému má řídící funkci zpravidla člověk, přimčemž jeho činnost probíhá nejčastěji v následujících etapách:[1]

  1. Příjem informací
  2. Zpracování informací a rozhodnutí
  3. Řízení

Modely řidičských činností

Existují různé modely snažící se o interpretaci vztahů v dopravních systémech mezi člověkem, dopravním prostředkem a dopravním prostředím. Činnosti řidiče můžeme strukturovat jako přípravu na cestu, jeho strategii a preventivní taktiky, přimčež řidič zvažuje možná rizika a nebezpečí a hodnotí, zdali jeho činnost byla úspěchem či selháním. Důležitá je zde časová dimenze, tedy zejména následky činnosti řidiče, a funkční dimenze, tedy jaké poučení si řidič z činnosti vezme.[1]

Činnosti řidiče je dále ovlivněna normami, dispozicemi a situacemi, které ovlivňují jeho kognitivní procesy vedoucí ke konkrétní činnosti/chování. Konkrétní chování řidiče můžeme analyzovat na třech úrovních:[1]

  1. Předpoklady – kvalifikace, sktuální schopnosti, dovednosti.
  2. Determinanty činností – postoje, příjem a zpracování informací, pohybové aktivity (například tendence reagovat podobným způsobem na konrétní podněty, hodnotový systém řidiče atd.)
  3. Situace – ke všemu výše zmíněnému dochází v různých kontextech a situacích, může se jednat o rutinní situace, kdy většinou řidič reaguje automaticky, nebo naopak komplexní až konfliktní situace, které vyžadují aktivní rozhodovací proces.

Při analýze chování řidiče je důležté zvážit také motivační a emocionální aspekty jednání. Například Summal ve svém modelu uvádí čas jako centrální proměnnou dopravního chování, neboť řidič při organizaci svého chování zvažuje čas, který má k dispozici, očekávou rychlost jízdy, potřeby a možnosti mobily, rozhodnutí o cestě, vhodnou rychlost ve vztahu k cíli, možné manévry typu přejíždění, bezpečnostní a časové limity, obtížnost a tak dále.[4][1]


Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 Štikar, J., Hoskovec J. & Štikarová, J. (2003). Psychologie v dopravě. Praha: Karolinum.
  2. ↑ Groeger, J. A. (2000). Understanding driving. London: Routledge.
  3. ↑ Šucha, M., Rehnová, V., Kořán, M. & Černochová, D. (2013) Dopravní psychologie pro praxi. Praha: Grada.
  4. ↑ Summala, H. (1996). Accident risk and driver behaviour. Safety science, 22(1-3), 103-117.

Literatura

aaa

Klíčová slova

psychologie dopravy


Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=37._Teorie_a_aplikace_v_psychologii_dopravy&oldid=58529“