Profesní kompetence poradenského psychologa: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „a“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
−
a
+
'''Profesní kompetence poradenského psychologa'''
 +
 
 +
Poradenský psycholog je osoba, která má vystudovanou jednooborovou psychologii magisterského stupně, která pomáhá lidem, kteří se potýkají s psychickými nebo psychosociálními problémy a jejich způsoby řešení. Je důležité, aby se kontinuálně vzdělávala,  rozvíjela své profesní kompetence a účastnila se supervizí, výcviků zaměřených na rozvoj poradenských dovedností ve vybrané oblasti jejího působení. Dále je významné pro odborný růst sdílení vlastních poradenských zkušeností s kolegy.
 +
 
 +
== Funkce poradenství ==
 +
 
 +
Poradenství plní dvě funkce. První, funkce je prevence, která cílí na vytváření podmínek pro osobní růst klienta. Preventivní poradenské působení je známé v podobě například protidrogových programů, výcviků sociálních dovedností a další. Druhá funkce je nápravná, kde se jedná často o řešení specifických problému daného klienta. Někdy obě funkce mohou být provázány a není možné je jednoznačně v praxi odlišit (Matějček, 2020).
 +
 
 +
== Úloha a náplň práce poradenského psychologa ==
 +
 
 +
Poradenský psycholog získá svou odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním v akreditovaném magisterském studijním programu psychologie. Poradenští psychologové radí jednotlivcům, kteří je osloví ve studijních, pracovních, rodinných a jiných problémech, konfliktech a rozhodnutích. Podporují je v ujasnění cílů a překonávání překážek, využívají široké spektrum psychoterapeutických metod (Plháková, 2004).
 +
Odbornost poradenského psychologa je nutné specifikovat. Běžná lidská pomoc jako vyslechnutí, podpora a další nelze charakterizovat jako poradenský zásah. Odborná kvalifikace poradenského psychologa vyžaduje znalosti psychologie, teorie osobnosti a znalost poradenských metod. Teorie osobnosti umožňuje si vytvořit představu o dynamických silách, které na klienta působí a znalost poradenských metod pomáhá rozhodovat, které terapeutické intervence aplikovat (Drapela, 1995).
 +
Dle americké psychologické asociace APA jsou kompetence poradenských psychologů  komplexním konceptem, který  zahrnuje etickou oblast, vychází z etických kodexů, legislativy dané země a požadovaného vzdělání a rozvoje (Scheel1, Stabb, Cohn, Duan & Sauer, 2018).
 +
Hlavním úkolem poradce je při prvním kontaktu s klientem upravovat nepřiměřená očekávání klienta a nabídnout mu reálný pohled na možnosti poradenství. „Poradenství lze chápat jako metodu vzdělávání a výchovy, redukování emočního napětí a metodu pomáhající klientovi při řešení problémů“ (Procházka, 2014, 13). Poradenský psycholog působí v nejrůznějších oblastech lidského života (Procházka, 2014).
 +
Je nutné, aby poradenský psycholog měl přehled krom psychologie také v dalších vědních oborech. Nezbytná je filosofie a etika, kde má poradce nesmírnou odpovědnost ve vztahu ke svým klientům, musí znát etické principy, a nesmí svou moc nad klientem nikdy zneužít. Dále sem patří kulturní antropologie, kde si poradce musí být vědom možných kulturních rozdílů u svých klientů a umět je respektovat. Další je sociologie, kde by poradce měl brát v úvahu v práci s klientem i širší společenské souvislosti (Matějček, 2020). Podle zaměření vybrané organizace je také potřeba ovládat znalosti z oblasti práva, sociální práce, pedagogiky a mnohé další.
 +
 
 +
== Poradenský tým ==
 +
 
 +
Je důležité si uvědomit, že poradenský psycholog je součástí poradenského týmu, kde jeho členové mají specifické profesní zaměřené dle typu poradenského zařízení. Poradenský tým se skládá z vnitřního a vnějšího týmu. Vnitřní tým lze charakterizovat jako jádrové, stálé poradenské pracovníky, kteří pracují pro danou organizaci. Vnější tým je tvořen specialisty, se kterém vybrané poradenské zařízení spolupracuje například ve formě zkráceného úvazku, nebo je zván příležitostně dle potřeby. Může se jednat o následující odborníky jako psychiatr, sociální pracovník, pedagog, právník a další. Je důležité, aby v týmu probíhala vzájemná spolupráce a byl vytvořen komplexní pohled na problém klienta (Procházka, 2014).
 +
==
 +
Profesní kompetence poradenského psychologa ==
 +
Autor Donald Super definoval základní princip profesního vývoje, které se dají uplatnit i pro poradenské psychology. Prvním principem je, že jednotlivci se liší ve svých schopnostech, zájmech a osobnostních charakteristikách. Druhým principem je, že jednotlivci jsou na základě těchto výše zmíněných charakteristik kvalifikování pro celou škálu povolání (Mezera, 2008).
 +
Každé povolání, v tomto případě poradenský psycholog vyžaduje určitý soubor schopností, zájmu a osobnostních charakteristik, které tvoří tzv. profesní profil. Na závěr zmiňuje důležitost, kdy se profesní kompetence poradenských psychologů mění pod vlivem času a životních zkušeností (Mezera, 2008).
 +
Odborné kompetence poradenského psychologa je možné shrnout do následujících bodů:
 +
* Položka odrážkového seznamu• Je schopný vést poradenské setkání, tj. navázat kontakt, dojednat podmínky a zakázku (rozlišit kontrolu a pomoc), realizovat zakázku (dokáže vést poradenský rozhovor), provést závěrečnou intervenci.
 +
* Položka odrážkového seznamu• Ovládá práci s klientovým tématem, klientovým prožíváním a jeho aktuální situací, procesem rozhovorů, se svými paralelně běžícími myšlenkami a pocity.
 +
* Položka odrážkového seznamu• Dokáže zhodnotit přínos své poradenské práce.
 +
* Položka odrážkového seznamu • Zvládá obtížné situace v poradenské práci.
 +
* Položka odrážkového seznamu• Je si vědom hranic konzultační poradenské práce.
 +
* Položka odrážkového seznamu• Je schopen sebereflexe a supervize své práce (Národní ústav vzdělávání, 2020, 2).
 +
 
 +
Další zajímavý pohled má autor Block (2007), který popisuje tři potřebné dovednosti. První je odborná kvalifikace a znalosti oboru, ve kterém je poradenství poskytováno. Druhou oblastí jsou interpersonální dovednosti, pod které spadá, schopnost komunikace, naslouchat, projevit empatii, asertivní jednaní, navázání vztahu s druhou osobou a další. Třetí oblastí jsou poradenské dovednosti, pod které spadá ovládání poradenského procesu a zajištění bezpečí prostředí, ve kterém poradenství probíhá. Aby poradce byl zdatný, a na vysoké úrovni ve všech třech výše vyjmenovaných oblastech je nutné, aby se kontinuálně vzdělával po celý život (Národní ústav vzdělávání, 2020).
 +
Na základě zahraniční literatury nehledě na to, v jakém zařízení a oblasti poradenský psycholog pracuje, je třeba, aby disponoval následující kompetence a schopnosti:
 +
{| class="wikitable"
 +
|-
 +
! Text záhlaví
 +
|-
 +
| Text buňky Empatie
 +
|-
 +
| Text buňky
 +
|-
 +
| Text buňky
 +
|-
 +
| Text buňky
 +
|-
 +
| Text buňky
 +
|-
 +
| Text buňky
 +
|-
 +
| Text buňky
 +
|}

Verze z 27. 4. 2020, 08:30

Profesní kompetence poradenského psychologa

Poradenský psycholog je osoba, která má vystudovanou jednooborovou psychologii magisterského stupně, která pomáhá lidem, kteří se potýkají s psychickými nebo psychosociálními problémy a jejich způsoby řešení. Je důležité, aby se kontinuálně vzdělávala, rozvíjela své profesní kompetence a účastnila se supervizí, výcviků zaměřených na rozvoj poradenských dovedností ve vybrané oblasti jejího působení. Dále je významné pro odborný růst sdílení vlastních poradenských zkušeností s kolegy.

Funkce poradenství

Poradenství plní dvě funkce. První, funkce je prevence, která cílí na vytváření podmínek pro osobní růst klienta. Preventivní poradenské působení je známé v podobě například protidrogových programů, výcviků sociálních dovedností a další. Druhá funkce je nápravná, kde se jedná často o řešení specifických problému daného klienta. Někdy obě funkce mohou být provázány a není možné je jednoznačně v praxi odlišit (Matějček, 2020).

Úloha a náplň práce poradenského psychologa

Poradenský psycholog získá svou odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním v akreditovaném magisterském studijním programu psychologie. Poradenští psychologové radí jednotlivcům, kteří je osloví ve studijních, pracovních, rodinných a jiných problémech, konfliktech a rozhodnutích. Podporují je v ujasnění cílů a překonávání překážek, využívají široké spektrum psychoterapeutických metod (Plháková, 2004). Odbornost poradenského psychologa je nutné specifikovat. Běžná lidská pomoc jako vyslechnutí, podpora a další nelze charakterizovat jako poradenský zásah. Odborná kvalifikace poradenského psychologa vyžaduje znalosti psychologie, teorie osobnosti a znalost poradenských metod. Teorie osobnosti umožňuje si vytvořit představu o dynamických silách, které na klienta působí a znalost poradenských metod pomáhá rozhodovat, které terapeutické intervence aplikovat (Drapela, 1995). Dle americké psychologické asociace APA jsou kompetence poradenských psychologů komplexním konceptem, který zahrnuje etickou oblast, vychází z etických kodexů, legislativy dané země a požadovaného vzdělání a rozvoje (Scheel1, Stabb, Cohn, Duan & Sauer, 2018). Hlavním úkolem poradce je při prvním kontaktu s klientem upravovat nepřiměřená očekávání klienta a nabídnout mu reálný pohled na možnosti poradenství. „Poradenství lze chápat jako metodu vzdělávání a výchovy, redukování emočního napětí a metodu pomáhající klientovi při řešení problémů“ (Procházka, 2014, 13). Poradenský psycholog působí v nejrůznějších oblastech lidského života (Procházka, 2014). Je nutné, aby poradenský psycholog měl přehled krom psychologie také v dalších vědních oborech. Nezbytná je filosofie a etika, kde má poradce nesmírnou odpovědnost ve vztahu ke svým klientům, musí znát etické principy, a nesmí svou moc nad klientem nikdy zneužít. Dále sem patří kulturní antropologie, kde si poradce musí být vědom možných kulturních rozdílů u svých klientů a umět je respektovat. Další je sociologie, kde by poradce měl brát v úvahu v práci s klientem i širší společenské souvislosti (Matějček, 2020). Podle zaměření vybrané organizace je také potřeba ovládat znalosti z oblasti práva, sociální práce, pedagogiky a mnohé další.

Poradenský tým

Je důležité si uvědomit, že poradenský psycholog je součástí poradenského týmu, kde jeho členové mají specifické profesní zaměřené dle typu poradenského zařízení. Poradenský tým se skládá z vnitřního a vnějšího týmu. Vnitřní tým lze charakterizovat jako jádrové, stálé poradenské pracovníky, kteří pracují pro danou organizaci. Vnější tým je tvořen specialisty, se kterém vybrané poradenské zařízení spolupracuje například ve formě zkráceného úvazku, nebo je zván příležitostně dle potřeby. Může se jednat o následující odborníky jako psychiatr, sociální pracovník, pedagog, právník a další. Je důležité, aby v týmu probíhala vzájemná spolupráce a byl vytvořen komplexní pohled na problém klienta (Procházka, 2014). == Profesní kompetence poradenského psychologa == Autor Donald Super definoval základní princip profesního vývoje, které se dají uplatnit i pro poradenské psychology. Prvním principem je, že jednotlivci se liší ve svých schopnostech, zájmech a osobnostních charakteristikách. Druhým principem je, že jednotlivci jsou na základě těchto výše zmíněných charakteristik kvalifikování pro celou škálu povolání (Mezera, 2008). Každé povolání, v tomto případě poradenský psycholog vyžaduje určitý soubor schopností, zájmu a osobnostních charakteristik, které tvoří tzv. profesní profil. Na závěr zmiňuje důležitost, kdy se profesní kompetence poradenských psychologů mění pod vlivem času a životních zkušeností (Mezera, 2008). Odborné kompetence poradenského psychologa je možné shrnout do následujících bodů:

  • Položka odrážkového seznamu• Je schopný vést poradenské setkání, tj. navázat kontakt, dojednat podmínky a zakázku (rozlišit kontrolu a pomoc), realizovat zakázku (dokáže vést poradenský rozhovor), provést závěrečnou intervenci.
  • Položka odrážkového seznamu• Ovládá práci s klientovým tématem, klientovým prožíváním a jeho aktuální situací, procesem rozhovorů, se svými paralelně běžícími myšlenkami a pocity.
  • Položka odrážkového seznamu• Dokáže zhodnotit přínos své poradenské práce.
  • Položka odrážkového seznamu • Zvládá obtížné situace v poradenské práci.
  • Položka odrážkového seznamu• Je si vědom hranic konzultační poradenské práce.
  • Položka odrážkového seznamu• Je schopen sebereflexe a supervize své práce (Národní ústav vzdělávání, 2020, 2).

Další zajímavý pohled má autor Block (2007), který popisuje tři potřebné dovednosti. První je odborná kvalifikace a znalosti oboru, ve kterém je poradenství poskytováno. Druhou oblastí jsou interpersonální dovednosti, pod které spadá, schopnost komunikace, naslouchat, projevit empatii, asertivní jednaní, navázání vztahu s druhou osobou a další. Třetí oblastí jsou poradenské dovednosti, pod které spadá ovládání poradenského procesu a zajištění bezpečí prostředí, ve kterém poradenství probíhá. Aby poradce byl zdatný, a na vysoké úrovni ve všech třech výše vyjmenovaných oblastech je nutné, aby se kontinuálně vzdělával po celý život (Národní ústav vzdělávání, 2020). Na základě zahraniční literatury nehledě na to, v jakém zařízení a oblasti poradenský psycholog pracuje, je třeba, aby disponoval následující kompetence a schopnosti:

Text záhlaví
Text buňky Empatie
Text buňky
Text buňky
Text buňky
Text buňky
Text buňky
Text buňky
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Profesní_kompetence_poradenského_psychologa&oldid=59883“