Profesní kompetence poradenského psychologa

Poradenský psycholog je osoba, která má vystudovanou jednooborovou psychologii magisterského stupně, která pomáhá lidem, kteří se potýkají s psychickými nebo psychosociálními problémy a jejich způsoby řešení. Je důležité, aby se kontinuálně vzdělávala, rozvíjela své profesní kompetence a účastnila se supervizí, výcviků zaměřených na rozvoj poradenských dovedností ve vybrané oblasti jejího působení. Dále je významné pro odborný růst sdílení vlastních poradenských zkušeností s kolegy. V současné době poradenská psychologie se snaží pomoct lidem, kteří řeší své psychické nebo psychosociální problémy a jejich způsoby zvládnutí. Může se jednat o rozmanité problémy jako rodinné, profesní, partnerské a další.Také pomáhá klientovi při přijetí svobodného rozhodnutí i jeho důsledků a umožňuje lepší sebepoznání, vlastních slabin i předností klienta.

Funkce poradenství

Poradenství plní dvě funkce. První, funkcí je prevence, která cílí na vytváření podmínek pro osobní růst klienta. Preventivní poradenské působení je známé například v podobě protidrogových programů, výcviků sociálních dovedností a další. Druhá funkce je nápravná, kde se jedná často o řešení specifických problému daného klienta. Někdy obě funkce mohou být provázány a není možné je jednoznačně v praxi odlišit.

Úloha a náplň práce poradenského psychologa

Poradenský psycholog získá svou odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním v akreditovaném magisterském studijním programu psychologie. Poradenští psychologové radí jednotlivcům, kteří je osloví ve studijních, pracovních, rodinných a jiných problémech, konfliktech a rozhodnutích. Podporují je v ujasnění cílů a překonávání překážek, využívají široké spektrum psychoterapeutických metod. Odbornost poradenského psychologa je nutné specifikovat. Běžná lidská pomoc jako vyslechnutí, podpora a další nelze charakterizovat jako poradenský zásah. Odborná kvalifikace poradenského psychologa vyžaduje znalosti psychologie, teorie osobnosti a znalost poradenských metod. Teorie osobnosti umožňuje si vytvořit představu o dynamických silách, které na klienta působí a znalost poradenských metod pomáhá rozhodovat, které terapeutické intervence aplikovat. Dle americké psychologické asociace APA jsou kompetence poradenských psychologů komplexním konceptem, který zahrnuje etickou oblast, vychází z etických kodexů, legislativy dané země a požadovaného vzdělání a rozvoje. Hlavním úkolem poradce je při prvním kontaktu s klientem upravovat nepřiměřená očekávání klienta a nabídnout mu reálný pohled na možnosti poradenství. Poradenství je chápana jako metoda vzdělávání a výchovy, redukování emočního napětí a metodu pomáhající klientovi při řešení problémů. Poradenský psycholog působí v nejrůznějších oblastech lidského života. Je nutné, aby poradenský psycholog měl přehled krom psychologie také v dalších vědních oborech. Nezbytná je filosofie a etika, kde má poradce nesmírnou odpovědnost ve vztahu ke svým klientům, musí znát etické principy a nesmí svou moc nad klientem nikdy zneužít. Dále sem patří kulturní antropologie, kde si poradce musí být vědom možných kulturních rozdílů u svých klientů a umět je respektovat. Další je sociologie, kde by poradce měl brát v úvahu v práci s klientem i širší společenské souvislosti. Podle zaměření vybrané organizace je také potřeba ovládat znalosti z oblasti práva, sociální práce, pedagogiky a mnohé další.

Poradenský tým

Je důležité si uvědomit, že poradenský psycholog je součástí poradenského týmu, kde jeho členové mají specifické profesní zaměřené dle typu poradenského zařízení. Poradenský tým se skládá z vnitřního a vnějšího týmu. Vnitřní tým lze charakterizovat jako jádrové, stálé poradenské pracovníky, kteří pracují pro danou organizaci. Vnější tým tvoří specialisti, se kterými vybrané poradenské zařízení spolupracuje například ve formě zkráceného úvazku, nebo je zván příležitostně dle potřeby. Může se jednat o následující odborníky jako psychiatr, sociální pracovník, pedagog, právník a další. Je důležité, aby v týmu probíhala vzájemná spolupráce a byl vytvořen komplexní pohled na problém klienta. Celý tým usiluje o dosažení kladného sebehodnocení, sebedůvěry a rozvíjení schopností klienta důvěřovat i ostatním lidem.

Profesní kompetence poradenského psychologa

Donald Super definoval základní princip profesního vývoje, které se dají uplatnit i pro poradenské psychology. Prvním principem je, že jednotlivci se liší ve svých schopnostech, zájmech a osobnostních charakteristikách. Druhým principem je, že jednotlivci jsou na základě těchto výše zmíněných charakteristik kvalifikování pro celou škálu povolání. Každé povolání, v tomto případě poradenský psycholog, vyžaduje určitý soubor schopností, zájmů a osobnostních charakteristik, které tvoří tzv. profesní profil. Na závěr zmiňuje, že profesní kompetence poradenských psychologů se mění pod vlivem času a životních zkušeností. Odborné kompetence poradenského psychologa je možné shrnout do následujících bodů:

• Je schopný vést poradenské setkání, tj. navázat kontakt, dojednat podmínky a zakázku (rozlišit kontrolu a pomoc), realizovat zakázku (dokáže vést poradenský rozhovor), provést závěrečnou intervenci.
• Ovládá práci s klientovým tématem, klientovým prožíváním a jeho aktuální situací, procesem rozhovorů, se svými paralelně běžícími myšlenkami a pocity.
• Dokáže zhodnotit přínos své poradenské práce.
• Zvládá obtížné situace v poradenské práci.
• Je si vědom hranic konzultační poradenské práce.
• Je schopen sebereflexe a supervize své práce.

Další zajímavý pohled má Block, který popisuje tři potřebné dovednosti. První je odborná kvalifikace a znalosti oboru, ve kterém je poradenství poskytováno. Druhou oblastí jsou interpersonální dovednosti, pod které spadá, schopnost komunikace, naslouchat, projevit empatii, asertivní jednaní, navázání vztahu s druhou osobou a další. Třetí oblastí jsou poradenské dovednosti, pod které spadá ovládání poradenského procesu a zajištění bezpečí prostředí, ve kterém poradenství probíhá. Aby poradce byl zdatný, a na vysoké úrovni ve všech třech výše vyjmenovaných oblastech je nutné, aby se kontinuálně vzdělával po celý život. Na základě zahraniční literatury poradenský psycholog je potřeba, aby disponoval následující kompetence a schopnosti:

• Empatie
• Komunikační dovednosti
• Důvěra
• Umět naslouchat
• Trpělivost
• Umět vytvořit hranice
• Schopnost hranice

Osobnost poradenského psychologa

Klíčovou roli v poradenském procesu má také osobnost poradce. Dle Matouška je vhodné, aby poradenský psycholog disponoval zdatností a inteligencí (sociální a emoční), a projevoval celoživotní zájem rozšiřovat své znalosti. Dále by měl být schopen projevit svou náklonnost ke klientovi, umět s klienty jednat a také mít vytvořenou odbornou pověst. Také je nezbytné, aby poradenský psycholog disponoval důvěryhodností, diskrétností a porozuměním. Tyto tři elementy jsou základem pro vytvoření vztahu. A. W. Combs ve svém výzkumu došel k závěru, že poradenští pracovníci, kteří byli úspěšní, měli pozitivní přesvědčení o lidech, byli nezávislí, přátelství a důvěřovali svým klientů. Další autoři se zabývali také otázkou, jaký je požadovaný model poradce a jeho terapeutické vlastnosti. Například G. Corey definoval některé prvky tohoto modelu. První je, že poradce je v souladu se svou identitou, dále je otevřený ke změně, má smysl pro humor, je schopen se poučit z chyb, žije v přítomnosti, rozvíjí svůj poradenský styl, pečuje a stará se o klienta a vykazuje opravdový zájem o ostatní. V praxi se poradenský psycholog setkává s nejrůznějšími obtížemi klientů. Ovšem je nutné, aby se vždy opíral o kompetence daného pracoviště, na kterém působí. Například je pak vhodné, aby v případě potřeby kontaktoval jiné poradenské pracoviště pro problém, který již pro jeho pracoviště nespadá. Klíčové pro práci poradenského psychologa je držet se zakázky klienta, kterou si definuje. Při poradenské práci na konkrétním jevu, je náročné nesklouznout do jiných životních oblastí daného klienta. Bohužel tento úkrok stranou se v praxi stává velmi často.

Odborný růst

Je důležité, aby poradenští psychologové průběžně pracovali na svém odborném růstu. V první řadě to zahrnuje kontinuální odborné vzdělávání. Pokud poradenští pracovníci pracují na problematice, s níž jsou málo obeznámeni, je třeba, aby navázali odbornou spolupráci a požádali o supervizi. Je také nezbytné, aby udržovali přehled o nejnovějších vědeckých a odborných poznatcích své disciplíny tím, že studují odbornou literaturu, účastní se konferencí a workshopů, aktivně se zapojují do práce odborných společností a asociací. Článek autorů Marsella & Pedersena se zabývá současnými kompetencemi poradenských psychologů a jejich rozvojem. Dynamicky měnící se svět, ve kterém nyní žijeme, vyžaduje, aby poradenská psychologie změnila předpoklady, obsah a metody školení a připravila studenty a fakulty na řešení problémů života v globálním světě. Aktuální společnost přináší problémy, jako je chudoba, migrace, přelidnění, násilí, rychlá urbanizace a kulturní dezintegrace, představují nové výzvy pro služby, které již nejsou vhodné pro etnocentrické hodnoty, obsah a intervence. Ve školském prostředí se objevují problémy jako syndrom přizpůsobení, kulturní šok, akulturace, konflikt identity a zmatek a další. Tyto problémy představují pro poradenské psychology výzvu a je k tomu potřeba rozvíjet i jejich kompetence. Autoři zdůrazňují, že je proto potřeba pozměnit rozvoj kompetencí poradenských psychologů a připravit je na nové výzvy 21. století.

Oblasti působení poradenských psychologů

V současné době v České republice existuje několik oblastí, kde mohou poradenští psychologové působit. V následujícím odstavci je uveden jejich stručný přehled. První oblastí je poradenství v rezortu ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, pod které spadají následující druhy poradenství: základní sociální poradenství, odborné sociální poradenství, individuální poradenství, skupinové poradenství, párové a rodinné poradenství.

Druhou oblastí je poradenství ve školství. Zde působí psychologové pro fungování základní, střední nebo vysoké školy. Spadají sem speciálně-pedagogická centra (SPC), školní poradenská pracoviště při základních a středních školách a pedagogicko-psychologické poradny (PPP). Dále sem spadá také poradna pro vysokoškolské studenty, kde se jedná o pomáhání a podporu při řešení nejen studijních problémů. Školní psycholog se podílí na činnosti školního poradenského pracoviště.

Třetí oblastí je poradenství ve zdravotnictví, které slouží pro klienty, kteří prochází rozmanitými somatickými onemocněními. Také sem řadíme poradenství pro závislé na alkoholových a nealkoholových drogách.

Čtvrtou oblastí je občanské poradenství. Tyto zařízení nabízí pomoc občanům, kteří se ocitli v osobní nebo sociální krizi, a podporují je v jejich samostatném zvládnutí. V našem státě je většinou poskytováno zdarma. Veškeré ostatní zařízení a služby jsou řazené do kategorie jiné typy poradenství. Každá výše uvedená oblast poradenské psychologie má své specifické požadavky na poradenského psychologa. Proto je třeba dle jeho vybraného působení směřovat vzdělávání a rozvoj jeho profesních kompetencí.

Literatura

Vágnerová, M. (2005). Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Karolinum. Fouad, N. A., & Prince, J. P. (2011). Social justice in counseling psychology. In E. M. Altmaier, & J. C. Hansen (Eds.) The Oxford handbook of counsel-ing psychology. New York, NY: Oxford University Press. doi:10.1093/oxfordhb/9780195342314.013.0033

Externí odkazy

American Psychological Association – http://www.apa.org

Klíčová slova

Poradenský psycholog, poradenská psychologie, kompetence, kvalifikace, poradenský tým