Hilbertovský kalkul: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „'''Hilbertovský kalkulus''' (značme H) je axiomatický formální systém, pojmenovaný po významném německém matematikovi přelomu 19. a 20. stolet…“) |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Hilbertovský kalkulus''' (značme H) je axiomatický formální systém, pojmenovaný po významném německém matematikovi přelomu 19. a 20. století, [[David Hilbert|Davidu Hilbertovi]]. V Hilbertovském axiomatickém systému provádíme '''přímé důkazy''' (případně důkazy z předpokladů) za použití několika '''axiomů a odvozovacích pravidel''' (Hilbertovský výrokový kalkulus užívá pouze jedno pravidlo), důkaz je teda poměrně náročnější a delší, proto se dnes častěji užívá [[Kalkul přirozené dedukce|kalkulus přirozené dedukce]]. <ref name="Vavreckova">VAVREČKOVÁ Šárka. Logika a logické programování. (2005).</ref> | '''Hilbertovský kalkulus''' (značme H) je axiomatický formální systém, pojmenovaný po významném německém matematikovi přelomu 19. a 20. století, [[David Hilbert|Davidu Hilbertovi]]. V Hilbertovském axiomatickém systému provádíme '''přímé důkazy''' (případně důkazy z předpokladů) za použití několika '''axiomů a odvozovacích pravidel''' (Hilbertovský výrokový kalkulus užívá pouze jedno pravidlo), důkaz je teda poměrně náročnější a delší, proto se dnes častěji užívá [[Kalkul přirozené dedukce|kalkulus přirozené dedukce]]. <ref name="Vavreckova">VAVREČKOVÁ Šárka. Logika a logické programování. (2005).</ref> | ||
− | |||
− | === | + | == Hilbertovský výrokový kalkulus == |
− | == | + | === Výrokové axiomy === |
+ | <math>A_1: \varphi \implies (\psi \implies \varphi)</math><br /> | ||
+ | <math>A_2: (\varphi \implies (\psi \implies \chi)) \implies ((\varphi \implies \psi) \implies (\varphi \implies \chi))</math><br /> | ||
+ | <math>A_3: (\lnot \varphi \implies \lnot \psi) \implies (\psi \implies \varphi)</math><br /> | ||
+ | <math>A_4: (\varphi \wedge \psi) \implies \varphi a (\varphi \wedge \psi) \implies \psi </math><br /> | ||
+ | <math>A_5: \varphi \implies (\psi \implies \varphi \wedge \psi)</math><br /> | ||
+ | <math>A_6: \varphi \implies (\varphi \vee \psi) a \psi \implies (\varphi \vee \psi)</math><br /> | ||
+ | <math>A_7: (\varphi \implies \chi) \implies ((\psi \implies \chi) \implies ((\varphi \vee \psi) \implies \chi))</math><br /> | ||
− | === Odvozovací pravidla ======= Pravidla generalizace ====Jestliže ''x'' není volná proměnná v <math> \psi </math>, můžeme použít následující pravidla: <br /><math>GEN A: \psi \implies \varphi \vdash \psi \implies \forall x \varphi</math><math>GEN B: \varphi \implies \psi \vdash \exists x \varphi \implies \psi</math> | + | === Odvozovací pravidla === |
+ | |||
+ | ==== Modus ponens ==== | ||
+ | <math>\varphi, (\varphi \implies \psi) \vdash \psi</math> | ||
+ | |||
+ | == Hilbertovský predikátový kalkulus == | ||
+ | |||
+ | === Predikátové axiomy === | ||
+ | |||
+ | ==== Axiomy specifikace ==== | ||
+ | Jesliže term ''t'' je [[Substituce|substituovatelný]] za ''x'' ve formuli <math> \varphi </math>, můžeme použít následující axiomy, též nazývané jako '''axiomy substituce''': <br /> | ||
+ | <math>B_1: \forall x \varphi \implies \varphi x (t)</math> | ||
+ | <math>B_2: \varphi x (t) \implies \exists x \varphi</math> | ||
+ | |||
+ | === Odvozovací pravidla === | ||
+ | |||
+ | ==== Pravidla generalizace ==== | ||
+ | Jestliže ''x'' není volná proměnná v <math> \psi </math>, můžeme použít následující pravidla: <br /> | ||
+ | <math>GEN A: \psi \implies \varphi \vdash \psi \implies \forall x \varphi</math> | ||
+ | <math>GEN B: \varphi \implies \psi \vdash \exists x \varphi \implies \psi</math> | ||
== Důkaz v H == | == Důkaz v H == | ||
− | == Odkazy ===== Zdroje ===<references/>=== Související články === | + | |
+ | == Odkazy == | ||
+ | |||
+ | === Zdroje === | ||
+ | |||
+ | <references/> | ||
+ | |||
+ | === Související články === |
Verze z 15. 9. 2014, 12:34
Hilbertovský kalkulus (značme H) je axiomatický formální systém, pojmenovaný po významném německém matematikovi přelomu 19. a 20. století, Davidu Hilbertovi. V Hilbertovském axiomatickém systému provádíme přímé důkazy (případně důkazy z předpokladů) za použití několika axiomů a odvozovacích pravidel (Hilbertovský výrokový kalkulus užívá pouze jedno pravidlo), důkaz je teda poměrně náročnější a delší, proto se dnes častěji užívá kalkulus přirozené dedukce. [1]
Obsah
Hilbertovský výrokový kalkulus
Výrokové axiomy
Odvozovací pravidla
Modus ponens
Hilbertovský predikátový kalkulus
Predikátové axiomy
Axiomy specifikace
Jesliže term t je substituovatelný za x ve formuli , můžeme použít následující axiomy, též nazývané jako axiomy substituce:
Odvozovací pravidla
Pravidla generalizace
Jestliže x není volná proměnná v , můžeme použít následující pravidla:
Důkaz v H
Odkazy
Zdroje
- ↑ VAVREČKOVÁ Šárka. Logika a logické programování. (2005).