Vztah obecné psychologie k ostatním oborům: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „ Obecná psychologie představuje výchozí disciplínu pro obor psychologie. Mezi obecnou psychologií a řadou dalších psychologických disciplín doch…“)
 
 
(Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
  
−
Obecná psychologie představuje výchozí disciplínu pro obor psychologie. Mezi obecnou psychologií a řadou dalších psychologických disciplín dochází často k tematickému překryvu a vzájemnému využívání poznatků. K tematickému průniku, avšak dochází i mezi obecnou psychologií a dalšími (nepsychologickými) vědními obory. Jednotlivé podkapitoly mají za cíl přiblížit vybrané psychologické i nepsychologické vědní disciplíny, u kterých k tomuto tematickému průniku dochází. VAG
+
Obecná psychologie představuje výchozí disciplínu pro obor psychologie. Mezi obecnou psychologií a řadou dalších psychologických disciplín dochází často k tematickému překryvu a vzájemnému využívání poznatků. K tematickému průniku avšak dochází i mezi obecnou psychologií a dalšími (nepsychologickými) vědními obory. Jednotlivé podkapitoly mají za cíl přiblížit vybrané psychologické i nepsychologické vědní disciplíny, u kterých k tomuto tematickému průniku dochází, a zároveň mají za cíl na příslušné styčné plochy poukázat.  
  
−
Tematický překryv mezi obecnou psychologií a vybranými psychologickými obory
+
<br />
  
−
• Obecná psychologie se zabývá studiem základních psychických procesů, funkcí a jejich zákonitostí u duševně zdravých jedinců.
+
==Tematický překryv mezi obecnou psychologií a psychologickými vědními obory==
−
• Psychologie osobnosti – studuje osobnostní rozdíly mezi lidmi a vliv těchto rozdílů na jejich chování a jednotlivé psychické funkce či procesy konkrétních jedinců. S obecnou psychologií se překrývá zejména v rámci studia motivace, emočního prožívání a poznávacích schopností.
 
−
• Sociální psychologie – studuje vliv společenských faktorů na lidskou psychiku. Podobně jako obecná psychologie se snaží vysvětlit fungování jednotlivých psychický funkcí, avšak v kontextu sociálních interakcí. Tedy to, jak různé sociální faktory (např. přítomnost jiných lidí či zvládání různých sociálních rolí) ovlivňují psychické funkce.
 
−
• Vývojová psychologie – zkoumá psychický vývoj a změny v psychice u jedince v průběhu jeho života. Přispívá k lepšímu pochopení způsobů rozvoje jednotlivých psychických funkcí a zároveň studuje vývojové faktory, které tyto psychické funkce mohou ovlivňovat.
 
−
• Biologická psychologie (označovaná také jako psychobiologie či fyziologická psychologie) - zkoumá vzájemné vztahy mezi tělesnými procesy a psychickými funkcemi. Mezi podobory biologické psychologie patří např. neuropsychologie či psychofyziologie.
 
−
• VÁGNEROVÁ, PLH
 
  
−
• Psycholingvistika – zkoumá psychologické aspekty jazykové komunikace. Studuje vztah jazyka a psychických procesů či funkcí, které se podílejí na vnímání, porozumění a produkci řeči.
 
−
• psychopatologie – zabývají se odchylkami a poruchami lidské psychické činnosti, tedy nikoliv normálním, ale patologickým fungováním psychických funkcí a procesů.
 
−
• Psychodiagnostika - náplní psychodiagnostiky je rozpoznávání a posuzování psychických vlastností a stavů s pomocí psychodiagnostických metod. Usiluje tedy o rozpoznávání psychologické jedinečnosti subjektu na úrovni jednotlivých psychických funkcí a procesů.
 
−
• Pedagogická psychologie - zkoumá zejména procesy učení a vyučování. Zabývá se vlivem psychických faktorů (jakými jsou např. inteligence či motivace) na procesy učení.
 
−
• Psychoterapie – léčba psychologickými prostředky, a to nejen psychologických poruch a problémů, ale i jejich psychických důsledků. Těmito důsledky mohou být různé nežádoucí změny na úrovni jednotlivých psychických funkcí.
 
−
NAKO, VAG
 
  
 +
Obecná psychologie se zabývá studiem základních psychických procesů, funkcí a jejich zákonitostí u duševně zdravých jedinců. Těmto psychickým funkcím či procesům se pak dále věnují i následující vybrané psychologické obory:
  
 +
*'''Psychologie osobnosti''' – studuje osobnostní rozdíly mezi lidmi a vliv těchto rozdílů na chování a jednotlivé psychické funkce či procesy. S obecnou psychologií se překrývá zejména v rámci studia motivace, emočního prožívání a poznávacích schopností ve smyslu dispozic poznávacích schopností, totiž inteligence.
 +
*'''Sociální psychologie''' – studuje vliv společenských faktorů na lidskou psychiku. Podobně jako obecná psychologie se snaží vysvětlit fungování jednotlivých psychický funkcí, avšak v kontextu sociálních interakcí. Tedy to, jak různé sociální faktory (např. přítomnost jiných lidí či zvládání různých sociálních rolí) ovlivňují psychické funkce (např. specifika percepce druhých lidí proti vnímání neživých objektů).
 +
*'''Vývojová psychologie''' – zkoumá psychický vývoj a změny v psychice u jedince v průběhu jeho života. Přispívá k lepšímu pochopení způsobů rozvoje jednotlivých psychických funkcí a zároveň studuje vývojové faktory, které tyto psychické funkce mohou ovlivňovat.
 +
*'''Biologická psychologie''' (označovaná také jako psychobiologie či fyziologická psychologie) – zkoumá vzájemné vztahy mezi tělesnými procesy a psychickými funkcemi a jednotlivými kategoriemi obecné psychologie. Mezi podobory biologické psychologie patří např. neuropsychologie či psychofyziologie. [[Vztah obecné psychologie k ostatním oborům#cite%20note-%3A0-1|<sup>[1]</sup>]][[Vztah obecné psychologie k ostatním oborům#cite%20note-%3A1-2|<sup>[2]</sup>]]
 +
*'''Psycholingvistika''' – zkoumá psychologické aspekty jazykové komunikace. Studuje vztah jazyka a psychických procesů či funkcí, které se podílejí na vnímání, porozumění a produkci řeči.
 +
*'''Psychopatologie''' – zabývají se odchylkami a poruchami lidské psychické činnosti, tedy nikoliv normálním, ale patologickým fungováním psychických funkcí a procesů.
 +
*'''Psychodiagnostika''' – cílem psychodiagnostiky je měření a posuzování psychických vlastností a stavů s pomocí psychodiagnostických metod. Usiluje tedy o rozpoznávání psychologické jedinečnosti subjektu na úrovni jednotlivých psychických funkcí a procesů.
 +
*'''Pedagogická psychologie''' – zkoumá zejména procesy učení a vyučování. Zabývá se vlivem psychických faktorů (jakými jsou např. inteligence či motivace) na proces učení.
 +
*'''Psychoterapie''' – léčba psychologickými prostředky, a to nejen psychologických poruch a problémů, ale i jejich psychických důsledků. Těmito důsledky mohou být různé nežádoucí změny na úrovni jednotlivých psychických funkcí.[[Vztah obecné psychologie k ostatním oborům#cite%20note-%3A1-2|<sup>[2]</sup>]][[Vztah obecné psychologie k ostatním oborům#cite%20note-%3A2-3|<sup>[3]</sup>]]
  
 +
<br />
 +
==Tematický překryv mezi obecnou psychologií a nepsychologickými vědními obory==
  
 +
Obecná psychologie se zabývá studiem základních psychických procesů, funkcí a jejich zákonitostí u duševně zdravých jedinců. Těmto psychickým funkcím či procesům se pak dále věnují i následující vybrané nepsychologické obory:
  
 +
*'''Filozofie''' – psychologie má své kořeny právě ve filozofii, z které se jako samostatná věda vydělila teprve v 2. polovině 19. století. Filosofické bádání některých autorů zejména v oblasti gnoseologie bere v potaz psychologické poznatky o poznávání a naopak psychologické zkoumání vždy vychází z určitých filosofických úvah a teorií.
 +
*'''Biologické vědy''' – biologie stejně jako psychologie je vědou o člověku a jeho fungování, avšak nikoliv z pohledu psychické podmíněnosti, ale z pohledu jeho biologické podmíněnosti. K tematickému průniku mezi biologickými vědami a obecnou psychologií dochází zejména v neurobiologii (zabývá se biologií nervové soustavy) či neurofyziologii (zabývá se studiem fyzikálních a chemických procesů v nervové soustavě).
 +
*'''Pedagogika''' – stejně jako psychologie se pedagogika zabývá poznáváním a formováním osobnosti člověka. Přičemž pedagogika se zaměřuje na metody a prostředky výchovy a vzdělávání s ohledem na co nejefektivnější formování jedince za účelem osvojování si nových znalostí a dovedností. Obecná psychologie napomáhá pedagogice lépe porozumět objektu výchovy a vzdělávání.
 +
*'''Lingvistika''' (neboli jazykověda) – zkoumá fungování přirozeného jazyka. Stejně jako obecná psychologie se tedy věnuje problematice jazyka a řeči. Na pomezí těchto dvou oborů pak stojí psycholingvistika (viz předchozí kapitola).<ref name=":2">Nakonečný, M. (2016). Obecná psychologie. Praha: Triton.</ref><ref name=":3">Nakonečný, M. (1997). Encyklopedie obecné psychologie. Praha: Academia.</ref><ref name=":4">Zubíková, Z., Drábová, R. (2007). Společenské vědy v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment.</ref>
  
  
 +
<br />
  
−
Tematický překryv mezi obecnou psychologií a vybranými nepsychologickými obory
+
==Tematický překryv mezi obecnou psychologií a vědními obory (psychologickými i nepsychologickými) dle dílčích témat obecné psychologie==
−
Filozofie – psychologie má své kořeny právě ve filozofii, z které se jako samostatná věda vydělila teprve v 2. polovině 19. století. Filosofické bádání zejména v oblasti gnoseologie bere v potaz psychologické poznatky o poznávání a naopak psychologické zkoumání často vychází z určitých filosofických úvah a teorií. Nako,
 
−
• Biologické vědy- biologie stejně jako psychologie je vědou o člověku a jeho fungováním, avšak z pohledu jeho biologické podmíněnosti. K tematickému průniku mezi biologickými vědami a obecnou psychologií dochází zejména v neurobiologii (zabývá se biologií nervové soustavy) či neurofyziologii (zabývá se studiem fyzikálních a chemických procesů v nervové soustavě).
 
−
• Pedagogika – stejně jako psychologie se pedagogika zabývá poznávání a formování osobnosti člověka. Přičemž pedagogika se zaměřuje na metody a prostředky výchovy a vzdělávání s ohledem na co nejefektivnější formování jedince za účelem osvojování si nových znalostí a dovedností. Obecná psychologie napomáhá pedagogice lépe porozumět objektu výchovy a vzdělávání.
 
−
• Lingvistika (neboli jazykověda) – zkoumá fungování přirozeného jazyka. Stejně jako obecná psychologie se tedy věnuje problematice jazyka a řeči.
 
  
−
Tematický překryv mezi obecnou psychologií a dalšími (psychologickými i nepsychologickými) vědními disciplínami dle dílčích témat obecné psychologie.
 
−
Pro jednotlivá témata obecné psychologie je vždy vybrána dominantní vědní disciplína (či několik málo disciplín), která se též zabývá studiem daného tématu. Nejedná se tedy o úplný a vyčerpávající výčet všech vědních oborů, které se danému tématu věnují.
 
−
1) Vědomí - problematikou vědomí se mimo obecné psychologie zabývá ve značné míře i filozofie (zejména filozofie mysli);
 
−
2) Pozornost – pozornost zkoumá nejen obecná psychologie ale i pedagogická psychologie, která hledá způsoby, jak pozornost jedince zvyšovat a zkvalitňovat.
 
−
3) Vnímán a smyslové poznávání- zde dochází k tematickému překryvu obecné psychologie s biologickými vědami (zejména neurobiologií a fyziologií vnímání)
 
−
4) Paměť – obecná psychologie studuje normální fungování paměti, zatímco psychopatologie se zabývá patologickým fungováním a odchylkami ve fungování.
 
−
5) Učení- problematikou učení se mimo obecné psychologie zabývá též pedagogika, pedagogická psychologie či sociální psychologie.
 
−
6) Myšlení + Zpracování poznatků a jejich mentální reprezentace – tomuto tématu se do značné míry věnují též obory jako je kybernetika, teorie informací či kognitivní vědy obecně.
 
−
7) Jazyk a řeč – zde dochází k tematickému překryvu obecné psychologie a lingvistiky či psycholingvistiky. Přičemž jazyk a řeč je primárně tématem právě lingvistiky.
 
−
8) Emoce – problematice emocí se dostává velké pozornosti také v rámci oboru psychoterapie
 
−
9) Motivace – motivaci zkoumá nejen obecná psychologie ale i psychologie osobnosti, která ji vnímá jako jednu z důležitých vlastností osobnosti
 
  
 +
Pro jednotlivá témata obecné psychologie je v následujícím výčtu vždy vybrána dominantní vědní disciplína (či několik málo disciplín), která se též zabývá studiem daného tématu. Nejedná se tedy o úplný a vyčerpávající výčet všech vědních oborů, které se danému tématu věnují.
  
 +
*'''Vědomí''' – problematikou vědomí se mimo obecné psychologie zabývá ve značné míře i filozofie (zejména filozofie mysli).
 +
*'''Pozornost''' – pozornost zkoumá nejen obecná psychologie, ale i pedagogická psychologie, která hledá způsoby, jak pozornost jedince zvyšovat a zkvalitňovat.
 +
*'''Vnímání a smyslové poznávání''' – zde dochází k tematickému překryvu obecné psychologie s biologickými vědami (zejména neurobiologií a fyziologií vnímání)
 +
*'''Paměť''' – obecná psychologie studuje normální fungování paměti, zatímco psychopatologie se zabývá patologickým fungováním a odchylkami ve fungování.
 +
*'''Učení''' – problematikou učení se mimo obecné psychologie zabývá též pedagogika, pedagogická psychologie či sociální psychologie.
 +
*'''Myšlení a zpracování poznatků a jejich mentální reprezentace''' – tomuto tématu se do značné míry věnují též obory jako je kybernetika, teorie informací či kognitivní vědy obecně.
 +
*'''Jazyk a řeč''' – zde dochází k tematickému překryvu obecné psychologie a lingvistiky či psycholingvistiky. Přičemž jazyk a řeč je primárně tématem právě lingvistiky.
 +
*'''Emoce''' – problematice emocí se dostává velké pozornosti také v rámci aplikovaného psychologického oboru psychoterapie.
 +
*'''Motivace''' – motivaci zkoumá nejen obecná psychologie, ale i psychologie osobnosti, která ji pojímá jako jednu z důležitých vlastností či dispozic osobnosti (aktivačně-motivační vlastnosti osobnosti).
  
−
Odkazy
 
−
Reference
 
  
 +
==Odkazy==
  
−
Doporučená literatura
+
===Reference===
−
S. K. Mangal. (2013). General Psychology. New Delhi: Sterling Publishers Private Limited.
 
  
 +
<references /><br />
 +
===Klíčová slova===
 +
obecná psychologie, psychologické vědní obory, nepsychologické vědní obory
  
−
Klíčová slova
+
<br />
−
obecná psychologie, psychika, psychické procesy, psychické obsahy, psychické stavy
+
[[Kategorie: Obecná psychologie|*]]
−
 
 
−
 
 
−
Kategorie: Základy obecné psychologie
 

Aktuální verze z 10. 10. 2020, 22:25

Obecná psychologie představuje výchozí disciplínu pro obor psychologie. Mezi obecnou psychologií a řadou dalších psychologických disciplín dochází často k tematickému překryvu a vzájemnému využívání poznatků. K tematickému průniku avšak dochází i mezi obecnou psychologií a dalšími (nepsychologickými) vědními obory. Jednotlivé podkapitoly mají za cíl přiblížit vybrané psychologické i nepsychologické vědní disciplíny, u kterých k tomuto tematickému průniku dochází, a zároveň mají za cíl na příslušné styčné plochy poukázat.


Tematický překryv mezi obecnou psychologií a psychologickými vědními obory

Obecná psychologie se zabývá studiem základních psychických procesů, funkcí a jejich zákonitostí u duševně zdravých jedinců. Těmto psychickým funkcím či procesům se pak dále věnují i následující vybrané psychologické obory:

  • Psychologie osobnosti – studuje osobnostní rozdíly mezi lidmi a vliv těchto rozdílů na chování a jednotlivé psychické funkce či procesy. S obecnou psychologií se překrývá zejména v rámci studia motivace, emočního prožívání a poznávacích schopností ve smyslu dispozic poznávacích schopností, totiž inteligence.
  • Sociální psychologie – studuje vliv společenských faktorů na lidskou psychiku. Podobně jako obecná psychologie se snaží vysvětlit fungování jednotlivých psychický funkcí, avšak v kontextu sociálních interakcí. Tedy to, jak různé sociální faktory (např. přítomnost jiných lidí či zvládání různých sociálních rolí) ovlivňují psychické funkce (např. specifika percepce druhých lidí proti vnímání neživých objektů).
  • Vývojová psychologie – zkoumá psychický vývoj a změny v psychice u jedince v průběhu jeho života. Přispívá k lepšímu pochopení způsobů rozvoje jednotlivých psychických funkcí a zároveň studuje vývojové faktory, které tyto psychické funkce mohou ovlivňovat.
  • Biologická psychologie (označovaná také jako psychobiologie či fyziologická psychologie) – zkoumá vzájemné vztahy mezi tělesnými procesy a psychickými funkcemi a jednotlivými kategoriemi obecné psychologie. Mezi podobory biologické psychologie patří např. neuropsychologie či psychofyziologie. [1][2]
  • Psycholingvistika – zkoumá psychologické aspekty jazykové komunikace. Studuje vztah jazyka a psychických procesů či funkcí, které se podílejí na vnímání, porozumění a produkci řeči.
  • Psychopatologie – zabývají se odchylkami a poruchami lidské psychické činnosti, tedy nikoliv normálním, ale patologickým fungováním psychických funkcí a procesů.
  • Psychodiagnostika – cílem psychodiagnostiky je měření a posuzování psychických vlastností a stavů s pomocí psychodiagnostických metod. Usiluje tedy o rozpoznávání psychologické jedinečnosti subjektu na úrovni jednotlivých psychických funkcí a procesů.
  • Pedagogická psychologie – zkoumá zejména procesy učení a vyučování. Zabývá se vlivem psychických faktorů (jakými jsou např. inteligence či motivace) na proces učení.
  • Psychoterapie – léčba psychologickými prostředky, a to nejen psychologických poruch a problémů, ale i jejich psychických důsledků. Těmito důsledky mohou být různé nežádoucí změny na úrovni jednotlivých psychických funkcí.[2][3]


Tematický překryv mezi obecnou psychologií a nepsychologickými vědními obory

Obecná psychologie se zabývá studiem základních psychických procesů, funkcí a jejich zákonitostí u duševně zdravých jedinců. Těmto psychickým funkcím či procesům se pak dále věnují i následující vybrané nepsychologické obory:

  • Filozofie – psychologie má své kořeny právě ve filozofii, z které se jako samostatná věda vydělila teprve v 2. polovině 19. století. Filosofické bádání některých autorů zejména v oblasti gnoseologie bere v potaz psychologické poznatky o poznávání a naopak psychologické zkoumání vždy vychází z určitých filosofických úvah a teorií.
  • Biologické vědy – biologie stejně jako psychologie je vědou o člověku a jeho fungování, avšak nikoliv z pohledu psychické podmíněnosti, ale z pohledu jeho biologické podmíněnosti. K tematickému průniku mezi biologickými vědami a obecnou psychologií dochází zejména v neurobiologii (zabývá se biologií nervové soustavy) či neurofyziologii (zabývá se studiem fyzikálních a chemických procesů v nervové soustavě).
  • Pedagogika – stejně jako psychologie se pedagogika zabývá poznáváním a formováním osobnosti člověka. Přičemž pedagogika se zaměřuje na metody a prostředky výchovy a vzdělávání s ohledem na co nejefektivnější formování jedince za účelem osvojování si nových znalostí a dovedností. Obecná psychologie napomáhá pedagogice lépe porozumět objektu výchovy a vzdělávání.
  • Lingvistika (neboli jazykověda) – zkoumá fungování přirozeného jazyka. Stejně jako obecná psychologie se tedy věnuje problematice jazyka a řeči. Na pomezí těchto dvou oborů pak stojí psycholingvistika (viz předchozí kapitola).[1][2][3]



Tematický překryv mezi obecnou psychologií a vědními obory (psychologickými i nepsychologickými) dle dílčích témat obecné psychologie

Pro jednotlivá témata obecné psychologie je v následujícím výčtu vždy vybrána dominantní vědní disciplína (či několik málo disciplín), která se též zabývá studiem daného tématu. Nejedná se tedy o úplný a vyčerpávající výčet všech vědních oborů, které se danému tématu věnují.

  • Vědomí – problematikou vědomí se mimo obecné psychologie zabývá ve značné míře i filozofie (zejména filozofie mysli).
  • Pozornost – pozornost zkoumá nejen obecná psychologie, ale i pedagogická psychologie, která hledá způsoby, jak pozornost jedince zvyšovat a zkvalitňovat.
  • Vnímání a smyslové poznávání – zde dochází k tematickému překryvu obecné psychologie s biologickými vědami (zejména neurobiologií a fyziologií vnímání)
  • Paměť – obecná psychologie studuje normální fungování paměti, zatímco psychopatologie se zabývá patologickým fungováním a odchylkami ve fungování.
  • Učení – problematikou učení se mimo obecné psychologie zabývá též pedagogika, pedagogická psychologie či sociální psychologie.
  • Myšlení a zpracování poznatků a jejich mentální reprezentace – tomuto tématu se do značné míry věnují též obory jako je kybernetika, teorie informací či kognitivní vědy obecně.
  • Jazyk a řeč – zde dochází k tematickému překryvu obecné psychologie a lingvistiky či psycholingvistiky. Přičemž jazyk a řeč je primárně tématem právě lingvistiky.
  • Emoce – problematice emocí se dostává velké pozornosti také v rámci aplikovaného psychologického oboru psychoterapie.
  • Motivace – motivaci zkoumá nejen obecná psychologie, ale i psychologie osobnosti, která ji pojímá jako jednu z důležitých vlastností či dispozic osobnosti (aktivačně-motivační vlastnosti osobnosti).


Odkazy

Reference

  1. ↑ Nakonečný, M. (2016). Obecná psychologie. Praha: Triton.
  2. ↑ Nakonečný, M. (1997). Encyklopedie obecné psychologie. Praha: Academia.
  3. ↑ Zubíková, Z., Drábová, R. (2007). Společenské vědy v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment.


Klíčová slova

obecná psychologie, psychologické vědní obory, nepsychologické vědní obory


Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_obecné_psychologie_k_ostatním_oborům&oldid=62095“