Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie): Porovnání verzí
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Rozhodovací stromy == | == Rozhodovací stromy == | ||
− | Nejčastěji se koncept rozhodovacích stromů používá v oblasti výpočetní techniky. Tato metoda spadá mezi metody dobývání znalostí, jejichž cílem je dojít informacím za pomoci předem získaných dat a nalézt v datech vzájemné závislosti.<ref>[https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/30665/DPTX_0_0_11320_0_213500_0_43071.pdf?sequence=1&isAllowed=y]JAHODA, Miroslav. Rozhodovací stromy. Praha, 2009. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc.</ref> Rozhodovací stromy vizuálně znázorňují celý proces rozhodování a cestu ke správnému výsledku. Všechny možnosti, dotazy a odpovědi jsou vidět zároveň. | + | Jedná se o princip rozhodování o něčem. Používají se buďto rozhodovací tabulky a nebo ke grafickému znázornění právě rozhodovací stromy. Nejčastěji se koncept rozhodovacích stromů používá v oblasti výpočetní techniky. Tato metoda spadá mezi metody dobývání znalostí, jejichž cílem je dojít k informacím za pomoci předem získaných dat a nalézt v datech vzájemné závislosti.<ref>[https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/30665/DPTX_0_0_11320_0_213500_0_43071.pdf?sequence=1&isAllowed=y]JAHODA, Miroslav. Rozhodovací stromy. Praha, 2009. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc.</ref> Rozhodovací stromy vizuálně znázorňují celý proces rozhodování a cestu ke správnému výsledku. Všechny možnosti, dotazy a odpovědi jsou vidět zároveň. |
=== Struktura === | === Struktura === | ||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
žádné cestě z kořene se nesmí žádná otázka opakovat. | žádné cestě z kořene se nesmí žádná otázka opakovat. | ||
* z každého neterminálního uzlu vycházejí '''orientované (přechodové) hrany (větve)''' | * z každého neterminálního uzlu vycházejí '''orientované (přechodové) hrany (větve)''' | ||
− | označené jednotlivými možnými odpověďmi na přiřazenou otázku. | + | označené jednotlivými možnými odpověďmi na přiřazenou otázku. znázorňují tedy všechny možné alternativy. |
* terminálním uzlům jsou přiřazena '''rozhodnutí'''.<ref>[https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Stru%c4%8dn%c4%9b-o-rozhodovac%c3%adch-tabulk%c3%a1ch-a-konstrukci-rozhodovac%c3%adch-strom%c5%af_Iv%c3%a1nek.pdf]</ref> | * terminálním uzlům jsou přiřazena '''rozhodnutí'''.<ref>[https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Stru%c4%8dn%c4%9b-o-rozhodovac%c3%adch-tabulk%c3%a1ch-a-konstrukci-rozhodovac%c3%adch-strom%c5%af_Iv%c3%a1nek.pdf]</ref> | ||
+ | <br/> | ||
+ | Rozhodovací stromy mohou být konstruované i ze strany. Kořen nemusí být horním vrcholem. Princip zůstává stejný. | ||
+ | [[Soubor:Rozhodovaci strom.png|bezrámu|střed|rozhodovací strom]] | ||
== Princip snižování entropie == | == Princip snižování entropie == | ||
=== Informace === | === Informace === | ||
+ | Pojem informace má mnoho definic, ovšem z pohledu rozhodování je nejpříhodnější ji definovat jako ''úbytek entropie''(neboli možností). Každá další informace v rozhodovacím stromě nás přiblíží ke správnému rozhodnutí tak, že ubyde naše nevědomost v rámci problematiky a tím i možnosti v rozhodování. | ||
==== Informace a pravděpodobnost ==== | ==== Informace a pravděpodobnost ==== | ||
=== Entropie === | === Entropie === | ||
− | + | ''Entropie'', neboli chaos. Míra entropie vyjadřuje například míru nevědomosti, neuspořádanost systému, šum v přenosu dat či nedostatek informační hodnoty ve sdělení. Čím víc máme informací k danému tématu, otázce, problému, tím se snižuje míra entropie. | |
− | |||
− | |||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references /> | <references /> |
Aktuální verze z 28. 12. 2021, 10:22
Obsah
Rozhodovací stromy
Jedná se o princip rozhodování o něčem. Používají se buďto rozhodovací tabulky a nebo ke grafickému znázornění právě rozhodovací stromy. Nejčastěji se koncept rozhodovacích stromů používá v oblasti výpočetní techniky. Tato metoda spadá mezi metody dobývání znalostí, jejichž cílem je dojít k informacím za pomoci předem získaných dat a nalézt v datech vzájemné závislosti.[1] Rozhodovací stromy vizuálně znázorňují celý proces rozhodování a cestu ke správnému výsledku. Všechny možnosti, dotazy a odpovědi jsou vidět zároveň.
Struktura
Základem (počátek dotazu) je výchozí uzel, tzv. kořen stromu. Obsahuje první otázku. Podle získané odpovědi pokračujeme po odpovídající hraně do příslušného podstromu a tak dál, až dojdeme ke konečné odpovědi. Ta je zapsaná v tzv. listu, tedy uzlu, ze kterého nevedou další hrany (protože neklade další otázky). Počet úrovní stromu od kořene k nejzazšímu listu nazýváme výškou stromu.[2]
- Kořen stromu, je uzel do nějž nevstupují žádné hrany, do
ostatních uzlů vstupuje právě jedna hrana.
- Terminální uzly (listy stromu) jsou ty vrcholy, z nichž žádná hrana
nevystupuje.
- Neterminálním (rozhodovacím) uzlům jsou přiřazeny otázky Q1,...,Qn tak, že na
žádné cestě z kořene se nesmí žádná otázka opakovat.
- z každého neterminálního uzlu vycházejí orientované (přechodové) hrany (větve)
označené jednotlivými možnými odpověďmi na přiřazenou otázku. znázorňují tedy všechny možné alternativy.
- terminálním uzlům jsou přiřazena rozhodnutí.[3]
Rozhodovací stromy mohou být konstruované i ze strany. Kořen nemusí být horním vrcholem. Princip zůstává stejný.
Princip snižování entropie
Informace
Pojem informace má mnoho definic, ovšem z pohledu rozhodování je nejpříhodnější ji definovat jako úbytek entropie(neboli možností). Každá další informace v rozhodovacím stromě nás přiblíží ke správnému rozhodnutí tak, že ubyde naše nevědomost v rámci problematiky a tím i možnosti v rozhodování.
Informace a pravděpodobnost
Entropie
Entropie, neboli chaos. Míra entropie vyjadřuje například míru nevědomosti, neuspořádanost systému, šum v přenosu dat či nedostatek informační hodnoty ve sdělení. Čím víc máme informací k danému tématu, otázce, problému, tím se snižuje míra entropie.