Konflikty a způsoby jejich řešení: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | * řešení konfliktu může být: | |
− | * | + | # '''tvůrčí''' - člověk vykazuje schopnost nejen volit mezi existujícími cíli, nýbrž i vytvářet v poli myslitelných cílů řešení nová, nová řešení jsou někdy dokonalejší než již přítomná (kompromisní cíle) |
− | + | # '''obranná''' - tendence vnímat jako příznivější tu alternativu, kterou si člověk zvolil na úkor těch, které opustil, mechanismus racionalizace - opačná tendence u neurotiků, vede k chronické nerozhodnosti | |
− | + | * styly řešení konfliktu: | |
− | + | # '''individualistický styl''' - co nejvíce na sebe orientovaný | |
− | : | + | # '''soutěživý''' - při řešení jde hlavně o jeho vítězství |
− | + | # '''rovnostářský''' - snaha o minimalizaci výsledných rozdílů mezi zainteresovanými | |
− | + | # '''korporativní''' - snaha, aby obě strany konfliktu získaly co nejvíce | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | * | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
* '''Mikšík''' uvádí následující styly: | * '''Mikšík''' uvádí následující styly: | ||
− | # únikový | + | # '''únikový''' |
− | # kompetetivní | + | # '''kompetetivní''' |
− | # přizpůsobivý | + | # '''přizpůsobivý''' |
− | # kooperativní | + | # '''kooperativní''' |
− | # kompromisní | + | # '''kompromisní |
− | + | ''' | |
− | |||
=== Rozhodování === | === Rozhodování === | ||
− | |||
* volba záměru je výsledkem skladby přítomných motivačních a poznávacích vlivů, popř. jejich usměrnění volním zásahem | * volba záměru je výsledkem skladby přítomných motivačních a poznávacích vlivů, popř. jejich usměrnění volním zásahem | ||
* v mnoha lidských činech přítomna není (reflexní, zvykové složky chování) | * v mnoha lidských činech přítomna není (reflexní, zvykové složky chování) | ||
Řádek 41: | Řádek 27: | ||
* '''S. Ach''' - poznatek o zvláštnostech volby cíle odpovídajících protikladu cyklotymního a schizotymního temperamentu, zákon obtížnosti - obtížnost nějaké činnosti je motivem pro silnější volní vypětí (rostou spolu), schizotymové (opozice vůči světu) volí obtížnější úkoly, cyklotymové snazší (splynutí, soulad) | * '''S. Ach''' - poznatek o zvláštnostech volby cíle odpovídajících protikladu cyklotymního a schizotymního temperamentu, zákon obtížnosti - obtížnost nějaké činnosti je motivem pro silnější volní vypětí (rostou spolu), schizotymové (opozice vůči světu) volí obtížnější úkoly, cyklotymové snazší (splynutí, soulad) | ||
* '''McDougallovo''' - odlišení krajností “morálního atleta” a “poproudníka”, vznikne-li chronický neurotický konflikt, táhne se někdy let | * '''McDougallovo''' - odlišení krajností “morálního atleta” a “poproudníka”, vznikne-li chronický neurotický konflikt, táhne se někdy let | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]] | [[Kategorie: Sociální psychologie|*]] |
Verze z 23. 10. 2014, 14:06
- řešení konfliktu může být:
- tvůrčí - člověk vykazuje schopnost nejen volit mezi existujícími cíli, nýbrž i vytvářet v poli myslitelných cílů řešení nová, nová řešení jsou někdy dokonalejší než již přítomná (kompromisní cíle)
- obranná - tendence vnímat jako příznivější tu alternativu, kterou si člověk zvolil na úkor těch, které opustil, mechanismus racionalizace - opačná tendence u neurotiků, vede k chronické nerozhodnosti
- styly řešení konfliktu:
- individualistický styl - co nejvíce na sebe orientovaný
- soutěživý - při řešení jde hlavně o jeho vítězství
- rovnostářský - snaha o minimalizaci výsledných rozdílů mezi zainteresovanými
- korporativní - snaha, aby obě strany konfliktu získaly co nejvíce
- Mikšík uvádí následující styly:
- únikový
- kompetetivní
- přizpůsobivý
- kooperativní
- kompromisní
Rozhodování
- volba záměru je výsledkem skladby přítomných motivačních a poznávacích vlivů, popř. jejich usměrnění volním zásahem
- v mnoha lidských činech přítomna není (reflexní, zvykové složky chování)
- předpokladem rozhodování je současný výskyt více možností záměru a činu, vedoucích obvykle k rozdílným, pro jedince motivačně závažným cílům, teoreticky je předpokládáno, že převládne silnější motivace
- výsledný čin a jeho důsledky jsou vztaženy k jednotlivým motivům i k budoucnosti jedince - může k tomu patřit i hledání kompromisu
- Bayes - volí se ten čin, který má maximální součet součinů žádoucnosti a pravděpodobnosti následků
- již Aristoteles to pokládá za věc počtu a Hobbes za silnější princip)
- Atkinsonova teorie místo hodnoty (valence, utility) má součin motivace a pobídky
- James - uvádí tzv. rozumové rozhodování jen jako jeden, krajní způsob volby, osobní citový náboj různých položek v rozhodování je zdrojem často odlišného utváření výsledných rozhodnutí a činů
- Říčan - úloha citu v kalkulu rozhodování je dvojí, je položkou v rozumovém rozhodování (rozhoduji se pro tuto možnost, protože ji mám rád), zkresluje
- Tardy - fakticky se často děje rozhodování člověka ne aritmeticky, ale dramaticky
- S. Ach - poznatek o zvláštnostech volby cíle odpovídajících protikladu cyklotymního a schizotymního temperamentu, zákon obtížnosti - obtížnost nějaké činnosti je motivem pro silnější volní vypětí (rostou spolu), schizotymové (opozice vůči světu) volí obtížnější úkoly, cyklotymové snazší (splynutí, soulad)
- McDougallovo - odlišení krajností “morálního atleta” a “poproudníka”, vznikne-li chronický neurotický konflikt, táhne se někdy let