Sámo: Porovnání verzí

(Založení článku - Sámo)
 
(rozšíření, +externí odkazy)
Řádek 1: Řádek 1:
 
{{Pracuje se}}
 
{{Pracuje se}}
 +
[[Soubor:Samo1.jpg|náhled|Moderní idealizovaná podoba kupce Sáma]]
 +
'''Sámo''' (? – 658/659) byl pravděpodobně [[Frankové|franský]] kupec, který vytvořil v dnešní střední Evropě slovanský [[kmenový svaz]]. Po jeho smrti se tento předstátní útvar rozpadl.
  
'''Sámo''' (? – 658/659) byl pravděpodobně [[Franskové|franský]] kupec, který vytvořil v dnešní střední Evropě slovanský [[kmenový svaz]]. Po jeho smrti se tento předstátní útvar rozpadl.
+
== Biografie ==
 +
Původ Sáma není zcela hodnověrně doložen. Jediné zprávy, které se tohoto vládce týkají, pocházejí z [[Fredegar|Fredegarovy kroniky]] a rovněž zde jsou pouze okrajové. Jisté je, že se Sámo zúčastnil povstání Slovanů proti [[Avaři|avarskému kmenovému svazu]] ([[623]]/[[624]]), který pravděpodobně v této době procházel vnitřní krizí.<ref>BLÁHOVÁ, Marie, et al., ''Velké dějiny zemí Koruny české I.'', s. 154.</ref> Díky úspěšnému vedení boje proti Avarům byl Sámo posléze Slovany prohlášen jejich vládcem (Fredegar jej označuje královským titulem). Následně se mu podařilo ubránit se franské invazi ([[631]]/[[632]]) vedené králem [[Dagobert I.|Dagobertem I.]], kronikář Fredegar v tomto případě zmiňuje neúspěšné obléhání pevnosti [[Wogastisburk]].<ref>[http://www.libri.cz/databaze/dejiny/text/t2.html#06310000 ČAPKA, František, ''Dějiny zemí Koruny české v datech'' - heslo Sámo/631]</ref> Fredegar se dále zmiňuje, že Sámo zemřel po 35 let dlouhé vládě, během níž si vzal několik žen a splodil mnoho potomků. Zemřel zhruba kolem roku 658.
  
== Biografie ==
+
Vymezení rozsahu Sámovy moci je značně obtížné. Pravděpodobně musel sousedit s avarskou říší na východě a pod jeho vliv patřila Morava, Čechy a dnešní jihozápadní Slovensko. Po bitvě u Wogastisburku se k Sámovi přidali také lužičtí Srbové. Pod Sámovou kontrolou se mohly také nacházet Korutany. Jádrem tohoto před státního útvatu pak byla pravděpodobně jižní Morava.<ref>BLÁHOVÁ, Marie, et al., ''Velké dějiny zemí Koruny české I.'', s. 157.</ref>
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 +
<references />
 
=== Prameny ===
 
=== Prameny ===
 +
''Fredegarii et aliorum Chronica'', in: Monumenta Germaniae Historica, Scriptores rerum Merovingicarum. Příprava vydání KRUSCH, Bruno. Hannover, 1888. [http://www.dmgh.de/de/fs1/object/display/bsb00000749_00003.html?sortIndex=010%3A020%3A0002%3A010%3A00%3A00 Dostupné online].
 +
 
=== Literatura ===
 
=== Literatura ===
==== Syntézy ====
+
==== Syntézy a přehledy ====
 
* ''Přemyslovci. Budování českého státu''. Příprava vydání Petr Sommer, Dušan Třeštík, Josef Žemlička. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 880 s. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 69-70.
 
* ''Přemyslovci. Budování českého státu''. Příprava vydání Petr Sommer, Dušan Třeštík, Josef Žemlička. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 880 s. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 69-70.
 
* BERANOVÁ, Magdaléna. ''Slované.'' 2., přepracované vyd. Praha : Libri, 2000. 311 s. ISBN 80-7277-022-5.
 
* BERANOVÁ, Magdaléna. ''Slované.'' 2., přepracované vyd. Praha : Libri, 2000. 311 s. ISBN 80-7277-022-5.
Řádek 28: Řádek 34:
 
* LUTOVSKÝ, Michal. Sámova říše. In: ''Historický obzor''. 1990, roč. 1, čís. 3, s. 85-89. ISSN 1210-6097.
 
* LUTOVSKÝ, Michal. Sámova říše. In: ''Historický obzor''. 1990, roč. 1, čís. 3, s. 85-89. ISSN 1210-6097.
 
* LUTOVSKÝ, Michal; PROFANTOVÁ, Naďa. ''Sámova říše''. 1. vyd. Praha : Academia, 1995. 89 s. ISBN 80-200-0420-3.
 
* LUTOVSKÝ, Michal; PROFANTOVÁ, Naďa. ''Sámova říše''. 1. vyd. Praha : Academia, 1995. 89 s. ISBN 80-200-0420-3.
 
 
* PAVLICA, Tomáš. Ještě k problému lokalizace hradiště Wogastisburg. In: ''Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity''. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě. Filozofická fakulta, 1995. Svazek 153, s. 121-133.
 
* PAVLICA, Tomáš. Ještě k problému lokalizace hradiště Wogastisburg. In: ''Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity''. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě. Filozofická fakulta, 1995. Svazek 153, s. 121-133.
 
* POHL, Walter. ''Die Awaren. Ein Steppenvolk in Mitteleuropa 567-822 n. Chr.'' München : C. H. Beck, 1988. 529 s. ISBN 9783406333309. S. 256-261.
 
* POHL, Walter. ''Die Awaren. Ein Steppenvolk in Mitteleuropa 567-822 n. Chr.'' München : C. H. Beck, 1988. 529 s. ISBN 9783406333309. S. 256-261.
 
* SCHÜTZ, Joseph. Fredegar über Wenden und Slawen. In: ''Jahrbuch für fränkische Landesforschung''. 1992, roč. 52, s. 45-59. ISSN 0446-3943.
 
* SCHÜTZ, Joseph. Fredegar über Wenden und Slawen. In: ''Jahrbuch für fränkische Landesforschung''. 1992, roč. 52, s. 45-59. ISSN 0446-3943.
 +
 +
==== Externí odkazy ====
 +
* [http://www.libri.cz/databaze/dejiny/text/t2.html#06310000 ČAPKA, František, ''Dějiny zemí Koruny české v datech'' - rejstřík osobností - Sámo]
 +
* [http://opac.regesta-imperii.de/lang_en/suche.php?thes=Samo+%3Cder+Franke%3E+%28624-660%29 Regesta Imperii]

Verze z 31. 10. 2014, 13:25

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg
Moderní idealizovaná podoba kupce Sáma

Sámo (? – 658/659) byl pravděpodobně franský kupec, který vytvořil v dnešní střední Evropě slovanský kmenový svaz. Po jeho smrti se tento předstátní útvar rozpadl.

Biografie

Původ Sáma není zcela hodnověrně doložen. Jediné zprávy, které se tohoto vládce týkají, pocházejí z Fredegarovy kroniky a rovněž zde jsou pouze okrajové. Jisté je, že se Sámo zúčastnil povstání Slovanů proti avarskému kmenovému svazu (623/624), který pravděpodobně v této době procházel vnitřní krizí.[1] Díky úspěšnému vedení boje proti Avarům byl Sámo posléze Slovany prohlášen jejich vládcem (Fredegar jej označuje královským titulem). Následně se mu podařilo ubránit se franské invazi (631/632) vedené králem Dagobertem I., kronikář Fredegar v tomto případě zmiňuje neúspěšné obléhání pevnosti Wogastisburk.[2] Fredegar se dále zmiňuje, že Sámo zemřel po 35 let dlouhé vládě, během níž si vzal několik žen a splodil mnoho potomků. Zemřel zhruba kolem roku 658.

Vymezení rozsahu Sámovy moci je značně obtížné. Pravděpodobně musel sousedit s avarskou říší na východě a pod jeho vliv patřila Morava, Čechy a dnešní jihozápadní Slovensko. Po bitvě u Wogastisburku se k Sámovi přidali také lužičtí Srbové. Pod Sámovou kontrolou se mohly také nacházet Korutany. Jádrem tohoto před státního útvatu pak byla pravděpodobně jižní Morava.[3]

Odkazy

Reference

  1. BLÁHOVÁ, Marie, et al., Velké dějiny zemí Koruny české I., s. 154.
  2. ČAPKA, František, Dějiny zemí Koruny české v datech - heslo Sámo/631
  3. BLÁHOVÁ, Marie, et al., Velké dějiny zemí Koruny české I., s. 157.

Prameny

Fredegarii et aliorum Chronica, in: Monumenta Germaniae Historica, Scriptores rerum Merovingicarum. Příprava vydání KRUSCH, Bruno. Hannover, 1888. Dostupné online.

Literatura

Syntézy a přehledy

  • Přemyslovci. Budování českého státu. Příprava vydání Petr Sommer, Dušan Třeštík, Josef Žemlička. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 880 s. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 69-70.
  • BERANOVÁ, Magdaléna. Slované. 2., přepracované vyd. Praha : Libri, 2000. 311 s. ISBN 80-7277-022-5.
  • BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české, svazek I. Do roku 1197. Praha : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. S. 154-163.
  • ČORNEJ, Petr, et al. Dějiny zemí Koruny české I. Od příchodu Slovanů do roku 1740. Praha: Paseka, 1993. S. 24-25.
  • MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I. díl., 2., opravené vyd. Praha : Libri, 2002. 564 s. ISBN 978-80-7277-407-4. S. 191-221.
  • TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3. S. 27-30.

Odborné monografie a dílčí články

  • AVENARIUS, Alexander. Avary i slavjane. "Deržava Samo". In Ranne-feodal'nyje gosudarstva i narodnosti (južnyje i zapadnyje slavjane VI-XIIvv.). Moskva : Nauka, 1991. ISBN 5-02-010032-3. S. 26-37.
  • AVENARIUS, Alexander. Samova ríša a Slovensko. Súčasný stav poznania. In: MARSINA, Richard. Nitra v slovenských dejinách: Zborník príspevkov z vedeckej konferencie pri príležitosti 750. výročia udelenia základných mestských výsad Nitre. Martin : Matica slovenská, 2002. ISBN 80-7090-625-1. S. 41-44.
  • BRACHMANN, Hansjürgen. Als aber die Austrasier das castrum Wogastisburc belagerten…(Fredegar IV, 68). In: Onomastica Slavogermanica. 1990, roč. 19, s. 17-33. ISSN 0474-1471.
  • CURTA, Florin. Slavs in Fredegar and Paul the Deacon: medievel gens or „scourge of God“?. In: Early medieval Europe. 1997, roč. 6, s. 141-167. ISSN 1468-0254.
  • EGGERS, Martin. Samo - "Der erste König der Slawen". Eine kritische Forschungsübersicht. In: Bohemia. Zeitschrift für Geschichte und Kultur der Böhmischen Länder. 2001, roč. 42, čís. 1, s. 62-83. ISSN 0523-8587.
  • CHARVÁT, Petr. Co přijel Sámo kupovat do Čech?. In: Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností. 1993, roč. 31, čís. 2, s. 111-112. ISSN 1210-924X.
  • CHARVÁT, Petr. Franský kupec Samo a sásánovský zábor Arábie. In: Archeologické rozhledy. 2002, roč. 54, čís. 4, s. 903-907. ISSN 0323-1267.
  • KUNSTMANN, Heinrich. Über die Herkunft Samos. In: Die Welt der Slaven. 1980, roč. 25, s. 293-313.
  • LUTOVSKÝ, Michal. Sámova říše. In: Historický obzor. 1990, roč. 1, čís. 3, s. 85-89. ISSN 1210-6097.
  • LUTOVSKÝ, Michal; PROFANTOVÁ, Naďa. Sámova říše. 1. vyd. Praha : Academia, 1995. 89 s. ISBN 80-200-0420-3.
  • PAVLICA, Tomáš. Ještě k problému lokalizace hradiště Wogastisburg. In: Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě. Filozofická fakulta, 1995. Svazek 153, s. 121-133.
  • POHL, Walter. Die Awaren. Ein Steppenvolk in Mitteleuropa 567-822 n. Chr. München : C. H. Beck, 1988. 529 s. ISBN 9783406333309. S. 256-261.
  • SCHÜTZ, Joseph. Fredegar über Wenden und Slawen. In: Jahrbuch für fränkische Landesforschung. 1992, roč. 52, s. 45-59. ISSN 0446-3943.

Externí odkazy