Mojmír I.: Porovnání verzí

m (doplnění zdrojů)
m (→‎Syntézy a přehledy: dodání další literatury)
Řádek 12: Řádek 12:
 
* ''Přemyslovci. Budování českého státu''. Příprava vydání Petr Sommer, Dušan Třeštík, Josef Žemlička. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 880 s. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 79-80.
 
* ''Přemyslovci. Budování českého státu''. Příprava vydání Petr Sommer, Dušan Třeštík, Josef Žemlička. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 880 s. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 79-80.
 
* BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. ''Velké dějiny zemí Koruny české, svazek I. Do roku 1197''. Praha : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. S. 196-199.
 
* BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. ''Velké dějiny zemí Koruny české, svazek I. Do roku 1197''. Praha : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. S. 196-199.
 +
* MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. ''České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I. díl.'', 2., opravené vyd. Praha : Libri, 2002. 564 s. ISBN 978-80-7277-407-4. S. 191-221.
 +
* TŘEŠTÍK, Dušan. ''Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871''. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3. S. 27-30.
 +
 
==== Odborné monografie a dílčí články ====
 
==== Odborné monografie a dílčí články ====
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===

Verze z 2. 11. 2014, 11:36

Mojmír I. (830–846) je tradičně označován jako zakladatel takzvané Velké Moravy, raněstředověkého státního útvaru na území dnešní jižní Moravy, západního Slovenska a dalších oblastí.

Biografie

Mojmír I. je považován za zakladatele Mojmírovců, první doložené dynastie, která vládla v českých zemích. O jeho životě neexistuje příliš mnoho zpráv. Je jisté, že přijal křesťanství[1] a udržoval mírové vztahy s franskou říší. Podařilo se mu vymoci si uznání a poslušnost předáků velkomoravské elity, čímž položil základy rostoucí moci své dynastie.[2] Často připomínaným okamžikem jeho vlády byl útok na Nitru, kde vládl kníže Pribina. Mojmír tohoto vládce vyhnal a přisvojil si zdejší území pro sebe.[3] Po jeho smrti zasáhl do politických rozepří na Velké Moravě východofranský král Ludvík Němec a prosadil za nového vládce Mojmírova synovce Rostislava.[4]

Odkazy

Reference

  1. Křesťanství pronikalo do českých zemí již dříve, patrně nejpozději po roce 796. ČAPKA, František, Dějiny zemí Koruny české v datech.
  2. Přemyslovci. Budování českého státu, s. 79.
  3. K rozboru problematiky viz BLÁHOVÁ, Marie, et al.,Velké dějiny zemí Koruny české, svazek I. Do roku 1197, s. 196-198.
  4. Třeštík naopak uvádí, že Ludvík Mojmíra sesadil a na jeho místo prosadil Rostislava. Přemyslovci. Budování českého státu, s. 80.

Prameny

Literatura

Syntézy a přehledy

  • Přemyslovci. Budování českého státu. Příprava vydání Petr Sommer, Dušan Třeštík, Josef Žemlička. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 880 s. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 79-80.
  • BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české, svazek I. Do roku 1197. Praha : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. S. 196-199.
  • MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I. díl., 2., opravené vyd. Praha : Libri, 2002. 564 s. ISBN 978-80-7277-407-4. S. 191-221.
  • TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3. S. 27-30.

Odborné monografie a dílčí články

Externí odkazy