Adrenalin: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | ||
[[File:Adrenalin Ampulle.jpg|thumb|76x76px]] | [[File:Adrenalin Ampulle.jpg|thumb|76x76px]] | ||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
=== Reference: === | === Reference: === | ||
<references /> | <references /> | ||
| + | [[Kategorie: Neurofyziologie|*]] | ||
Verze z 2. 11. 2014, 13:13
Adrenalin, pro který se také používá označení epinefrin nebo β,3,4-trihydroxy-N-methylphenethylamin je hormon a neurotranstmiter vylučovaný v největší míře dření nadledvin v menší pak zakončením sympatických vláken.[1] Jeho funkce úzce souvisí autonomni vegetativní čiností sympatického oddílu[2].
Biosyntéza a chemické vlastnosti
Syntéza noradrenalinu, z kterého se v posledním kroku procesu syntetizuje i adrenalin začíná v axoplazmě nervové terminály (synapse). Základní látkou je tyrosin pronikající do synapsí z extracelulární tekutiny. Nejprve proběhne hydrolýza tyrosinu enzymem tyrosinhydroxylázou na dihydroxyfenylalanin (DOPA). Látka je dále dekarboxylována na dihydroxyfenylethylamin (dopamin) enzymem dopadekarboxylázou. Následuje transport dopaminu do vazikul, kde se hydroxyluje dopaminhydroxylázou na noradrenalin. Poslední krok se odehrává již ve dřeni nadledvin (glandula suprarenalis) kdy methylací noradrenalinu methyltransferázou vzniká adrenalin.[3]
.png)
Odkazy:
Reference:
- ↑ Berecek Kh, B. M.; Brody, M. J. (1982). Evidence for a neurotransmitter role for epinephrine derived from the adrenal medulla. Am J Physiol 242 (4), 593–601.
- ↑ Čihák, R. (2013). Anatomie 2, třetí, upravené a rozšířené vydání, Glandula Suprarenalis (pp 439- 445). Praha: Grada.
- ↑ Kralíček, P. (2011). Úvod do speciální neurofyziologie, Fyziologie autonomního nervového systému (pp 129-145). Praha: Galén.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
