Adrenalin: Porovnání verzí

Verze z 7. 11. 2014, 13:48

Adrenalin, pro který se také používá označení epinefrin nebo β,3,4-trihydroxy-N-methylphenethylamin, je hormon a neurotranstmiter vylučovaný v největší míře dření nadledvin, v menší míře pak zakončením sympatických vláken.^[1] Jeho funkce úzce souvisí autonomni vegetativní čiností sympatického oddílu^[2].

Biosyntéza a chemické vlastnosti

Syntéza noradrenalinu v axoplazmě nervové terminály a adrenalinu v dřeni nadledvin.

Syntéza noradrenalinu, z kterého se v posledním kroku procesu syntetizuje i adrenalin začíná v axoplazmě nervové terminály (synapse). Základní látkou je tyrosin pronikající do synapsí z extracelulární tekutiny. Nejprve proběhne hydrolýza tyrosinu enzymem tyrosinhydroxylázou na dihydroxyfenylalanin (DOPA). Látka je dále dekarboxylována na dihydroxyfenylethylamin (dopamin) enzymem dopadekarboxylázou. Následuje transport dopaminu do vazikul, kde se hydroxyluje dopaminhydroxylázou na noradrenalin. Poslední krok se odehrává již ve dřeni nadledvin (glandula suprarenalis) kdy methylací noradrenalinu methyltransferázou vzniká adrenalin.^[3]

Fyziologie

Dřeň nadledvin se skládá z polyedrických buněk, složených v nepravidelné trámce a pruhy mezi nimiž probíhají kapiláry, Mezi trámci se též nacházejí gangliové buňky (periferní autonomní ganglia), které přicházejí z CNS a stimulují činnost žlázy např. při stresu. V nuňkách se nacházejí granula jejichž hlavním obsahem jsou katecholaminy. Část buněk tzv. A-buňky produkují adrenalin a N-buňky produkující noradrenalin. N-buňky představují necelých 5% celé buněčné populace dřeně nadledvin a 80% katecholaminů předávaných do krve tvoří adrenalin.^[4]

Zdroje

Reference:

↑ Berecek Kh, B. M.; Brody, M. J. (1982). Evidence for a neurotransmitter role for epinephrine derived from the adrenal medulla. Am J Physiol 242 (4), 593–601.
↑ Čihák, R. (2013). Anatomie 2, třetí, upravené a rozšířené vydání, Glandula Suprarenalis (pp 439- 445). Praha: Grada.
↑ Kralíček, P. (2011). Úvod do speciální neurofyziologie, Fyziologie autonomního nervového systému (pp 129-145). Praha: Galén.
↑ Čihák, R. (2013). Anatomie 2, třetí, upravené a rozšířené vydání, Glandula Suprarenalis (pp 439- 445). Praha: Grada.

[1] Berecek Kh, B. M.; Brody, M. J. (1982). Evidence for a neurotransmitter role for epinephrine derived from the adrenal medulla. Am J Physiol 242 (4), 593–601.

[2] Čihák, R. (2013). Anatomie 2, třetí, upravené a rozšířené vydání, Glandula Suprarenalis (pp 439- 445). Praha: Grada.

[3] Kralíček, P. (2011). Úvod do speciální neurofyziologie, Fyziologie autonomního nervového systému (pp 129-145). Praha: Galén.

[4] Čihák, R. (2013). Anatomie 2, třetí, upravené a rozšířené vydání, Glandula Suprarenalis (pp 439- 445). Praha: Grada.

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 == Fyziologie ==
-Dřeň nadledvin se skládá z polyedrických buněk, složených v nepravidelné trámce a pruhy mezi nimiž probíhají kapiláry, Mezi trámci se též nacházejí gangliové buňky (periferní autonomní ganglia), které vedou z CNS a stimulují činnost žlázy např. při stresu. V nuňkách se nacházejí granula jejichž hlavním obsahem jsou katecholaminy. Část buněk tzv. '''A-buňky''' produkují adrenalin a N-buňky produkující noradrenalin. '''N-buňky''' představují necelých 5% celé buněčné populace dřeně nadledvin a 80% katecholaminů předávaných do krve tvoří adrenalin.
+Dřeň nadledvin se skládá z polyedrických buněk, složených v nepravidelné trámce a pruhy mezi nimiž probíhají kapiláry, Mezi trámci se též nacházejí gangliové buňky (periferní autonomní ganglia), které přicházejí z CNS a stimulují činnost žlázy např. při stresu. V nuňkách se nacházejí granula jejichž hlavním obsahem jsou katecholaminy. Část buněk tzv. '''A-buňky''' produkují adrenalin a N-buňky produkující noradrenalin. '''N-buňky''' představují necelých 5% celé buněčné populace dřeně nadledvin a 80% katecholaminů předávaných do krve tvoří adrenalin.<ref>Čihák, R. (2013). Anatomie 2, třetí, upravené a rozšířené vydání, Glandula Suprarenalis (pp 439- 445). Praha: Grada.</ref>
 == Zdroje ==