Edward Thorndike: Porovnání verzí
Řádek 42: | Řádek 42: | ||
== Reference == | == Reference == | ||
<references /> | <references /> | ||
+ | [[Kategorie: Psychologie|*]] |
Verze z 11. 11. 2014, 17:17
(1874-1949)
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník etologie a behaviorismu. Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. [1]
Život
- Narodil se do rodiny metodického pastora.
- Pod vedením Williama Jamese vystudoval Harvard.
- Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením J. M. Cattella získal doktorát.
- Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.
- Byl prezidentem Americké psychologické asociace.
- Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě.
- Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.
- Byl výborný učitel a řečník. [2]
Zákon efektu
- pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli puzzle box - bedna uzavřená na petlice
- do této skříňky umístil hladovou kočku
- před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek
- kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela
- nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.
- průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela
- kočka se osvobodila a získala odměnu
- při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu
- nahodilého chování ubývalo
- po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin
→ Thorndike zavedl termín instrumentální podmiňování = učení pokusem a omylem :
- kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků
- neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají
- určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení
→ zákon efektu říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou
→ zákon cviku říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou
Thorndike považoval vytváření spojů za podstatu podmiňování [3]
→ konekcionismus