Alfred Adler

(7. 2. 1870 - 28. 5. 1937)

• zakladatel individuální psychologie
• syn židovského obchodníka – netrpěl kulturním odcizením jako Freud
• po narození jeho mladšího bratra pocity odstrčení, odtlačení
• své dětství líčil jako nešťastné a těžké (vedle něho v posteli mu zemřel bratr)
• sám trpěl nemocemi – křivice
• reparát z matematiky → pak na sobě tvrdě pracoval a nakonec byl nejlepší ze třídy, později studoval medicínu
• byl hodně ovlivněn Freud, ale odčlenil se od něho (jako první)
• emigrace do USA
• ve 20. letech Adler otevřel řadu dětských poraden, které byly později rušeny z politických důvodů

Individuální psychologie

• nedělitelná jednota osobnosti
• v individuální psychologii se maluje strom - tzn. důležité je to, co se vyvíjí a roste
• individuální životní styl zahrnuje znaky, rysy způsoby chování, vyjadřují pokusy o kompenzaci, kterých člověk užívá k překonání pocitů méněcennosti a k usilování o nadřazenosti
• vliv na utváření individuálního životního stylu má i rodinné prostředí
• životní styl významně ovlivňuje psychické i somatické složky jedince
• důraz na tělesný psychosomatický vztah, který se v plně integrované osobě rozvíjí
• plány budoucího života jsou tedy ovlivněny nejen dětskými zážitky, ale i subjektivním očekáváním, to bývá dost často nerealistické
• Fiktivní finalismus = mnohé cíle, které si lidé volí, jsou fikcí, ale mohou být užitečné, protože poskytují jednotný vzorec usilování člověka, který by jinak bloudil
  

- příklad fiktivního cíle: poctivostí dosáhnu bohatství, budu-li mluvit pravdu, bude mě mít každý rád o Pomohou dítěti dojít do dospělosti, kde si zvolí odpovídající cíl

Vývoj osobnosti

• mnozí jeho pacienti byli akrobaté - Adler vypozoroval, že jejich tělesná síla byla často vykompenzovaná za jiné slabiny - začal zkoumat orgánovou méněcennost

Pocity méněcennosti

• Po narození dítě trpí pocity slabosti a bezmoci - kvůli těmto pocitům následně vzniká pocit méněcennosti = Psychologický jev s fyziologickou příčinou
• Ztotožňoval slabost s ženskostí nebo nedostatkem mužské energie
• Překonání této slabosti slouží jako kompenzační proces = maskulinní protest později vůle k moci nakonec usilování o nadřazenost
• Bez situace nedostatku (pocitů méněcennosti) by život ustrnul

Usilování o nadřazenost

• Prožívání silného odhodlání změnit situaci nedostatku na situaci dostatku
• Zdravé a nezdravé podoby
  

- Zdravá: růst a sebeuskutečňování osobnosti
- Nezdravá: regresivní projevy

• Cílem psyché je získání nadřazenosti

Sobecké usilování o nadřazenost

• Sobecké pokusy bojovat o moc nebo antisociální usilování o nadřazenost
• Vede k poruchám, přecitlivělosti, nesnášenlivosti a přání postavit se sám proti celému světu
• Začíná brzy v dětství (kolem 5 let)
• Typy dětí:
  

- Rozmazlené dítě
- Má od narození zaručené výsadní místo, aniž by se o to snažilo
- V dospělosti mají pocit že se k nim ostatní chovají špatně a křivdí jim
- Pokaždé tyranizují druhé lidi
- Požadují splnění všech svých požadavků
- Zanedbávané či nechtěné dítě
- Nenaučily se spolupráci a nezakusily lásku
- Negativní postoj k životu i společnosti, nedůvěra, podezíravost
- Neočekávají získání cti či úcty pomocí druhým
- Cíl vývoje osobnosti: sociální cit

• Základním znakem dobře přizpůsobené osoby je sociální cit
• Sociální cit = spolupráce jedince s druhými (vidět očima druhého, slyšet ušima druhého, cítit srdcem druhého)
• Na vytváření základů sociálního citu má největší vliv matka
  

- Sociální cit se pak rozšiřuje a vyvíjí ze vztahů s ostatními dětmi a vyzrává ve spolupráci s dospělými spolupracovníky a členy širšího prostředí

Tvůrčí "já"

• Přirozený výsledek pozitivního, zdravého životního stylu
• Každý může utvářet svůj život a tím ovlivňovat okolí
• Může se projevovat trvalou potřebou smířit individualitu a jedinečnost člověka s jeho sociálně zaměřeným, spolupracujícím postojem
• Tvůrčí „já“ má přispívat k blahu celého lidstva
• Adler měl vizi nové společnosti, v níž by jednotlivec sledoval takové osobní cíle, které by byly plně v souladu s pokrokem lidstva

Sourozenecké pořadí

• Ukazatel budoucích postojů a vzorců chování dětí
• Prvorozené dítě - nevýhoda - musí ustoupit ze středu dění, když se narodí druhé; pokud je to příliš brzy, trpí, cvičí se k osamělosti; pokud se na to může připravit, může to být přínos
• Druhé, prostřední děti - nemusejí snášet odstrčení; rodí se do vyvážené soc. situace; starší sourozenec je jim podnětem k většímu úsilí o úspěch; závodníci - stále spěchají, aby dohnali toho prvního
• Nejmladší děti - obvykle rozmazlovány; špatně si vytvářejí pocit sounáležitosti; spolu s nejstaršími dětmi náchylné k poruše přizpůsobení

4 typy životních stylů

• Klasifikace životních stylů vyplývá z chování jedince k okolí (sociální cítění) a ze stupně aktivity, kterou člověk využívá při řešení svých vnitřních i vnějších problémů. Stupeň aktivity jedince je utvářen v nejranějším dětství na základě osobních zkušeností dítěte s tím, co shledává jako úspěšné.
  

1. panovačný, vládnoucí: aktivní, málo sociální
- Byl Adlerem identifikován jako první. Tito lidé jsou potencionálně nebezpeční pro svou agresivitu a egocentričnost.
2. zištný, chtivý: snaha získat co nejvíce od druhých, ale sám dát co nejméně
- To je podle Adlera nejběžnější životní styl. Jsou to lidé, kteří parazitují, závisejí na ostatních. Dnes by se této styl dal označit jako konzumní. Jsou to lidé, kteří čekají od druhých, že budou uspokojovat jejich potřeby
3. vyhýbavý: málo aktivní i sociální
- Je rovněž sociálně neužitečný. Tito lidé dávají přednost zavírání očí před problémy. Zvláště se vyhýbají situacím, kdy by jejich pocit méněcennosti mohl být posílen. Podle Adlera jsou tito lidé nejčastějšími klienty psychologů.
4. sociálně užitečný typ
- Adler jej nijak podrobně nespecifikuje. Je to pro něj jedinec, který je v sociální a osobností normě. Jedině tento typ může být považován za plně rozvinutou, harmonickou osobnost.