Monolog: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „'''Monolog''' z řeckého ''monologos(moos = sám; logos = řeč)'' řeč se sebou samým (k sobě samému), projev jednoho mluvčího, samomluva. Jedná …“)
 
m
 
(Není zobrazeno 39 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Monolog''' z řeckého ''monologos(moos = sám; logos = řeč)'' řeč se sebou samým (k sobě samému), projev jednoho mluvčího, samomluva. Jedná se o druh [[verbální komunikace|verbální komunikace]].
+
'''Monolog''' z řeckého ''monologos (moos = sám; logos = řeč)'' řeč se sebou samým (k sobě samému), projev jednoho mluvčího, samomluva (solilokvium).
  
 
== Definice ==
 
== Definice ==
  
−
Monolog je souvislý projev jednoho člověka, kdy ostatní účastnící [[komunikace|komunikace]] do tohoto projevu nevstupují.
+
Monolog je jednou z forem [[sociální komunikace]]. Jedná se o souvislý projev jednoho člověka, kdy ostatní účastnící [[komunikace|komunikace]] do tohoto projevu nevstupují. Jde o druh [[verbální komunikace|verbální komunikace]].<ref name="všobená encyklopedie">Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1997, 740 s. ISBN 80-858-4135-5.</ref>
  
−
Monolog je opakem [[dialog|dialogu]]. Od dialogu se liší absencí slovní výměny a podstatnou délkou tirády, která se vyděluje z konfliktního a dialogického kontextu. Kontext se od začátku do konce nemění a změny v sémantické orientaci (charakteristické pro dialog) jsou omezeny na minimum, takže je zajištěna jednota subjektu vypovídání.
+
== Charakteristika ==
  
−
Každá promluva směřuje k vytvoření komunikačního vztahu mezi mluvčím a adresátem sdělení: k tomuto způsobu výměny je nejvhodnější dialog. Monolog, jehož struktura nepočítá s odpovědí adresáta, vytváří přímý vztah mezi mluvčím a světem, o němž hovoří.
+
Monolog je opakem [[dialog|dialogu]]. Od dialogu se liší absencí slovní výměny a podstatnou délkou tirády, která se vyděluje z konfliktního a dialogického kontextu. Kontext se od začátku do konce nemění a změny v [[sémantika|sémantické orientaci]] (charakteristické pro dialog) jsou omezeny na minimum, takže je zajištěna jednota subjektu vypovídání.<ref name="Divadelní slovník">PAVIS, Patrice a Daniela JOBERTOVÁ. Divadelní slovník: [slovník divadelních pojmů]. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2003, 493 s. ISBN 80-700-8157-0. </ref>
  
−
== Monolog v sociální komunikaci ==
+
Každá promluva směřuje k vytvoření komunikačního vztahu mezi mluvčím a adresátem sdělení: k tomuto způsobu výměny je nejvhodnější dialog. Monolog, jehož struktura nepočítá s odpovědí adresáta, vytváří přímý vztah mezi mluvčím a světem, o němž hovoří.<ref name="Divadelní slovník">PAVIS, Patrice a Daniela JOBERTOVÁ. Divadelní slovník: [slovník divadelních pojmů]. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2003, 493 s. ISBN 80-700-8157-0. </ref>
  
−
Jedná se o jednu z forem [[sociální komunikace|sociální komunikace]].  
+
Příkladem monologu je jednosměrné komunikace vyučujícího před třídou, například výklad nového učiva.<ref name="Učitel a žák v komunikaci">GAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido, 2005. ISBN: 80-7315-104-9.</ref>
  
−
Příkladem monologu je jednosměrné komunikace vyučujícího před třídou, například výklad nového učiva.
+
== Vnitřní monolog ==
 +
 
 +
Monology jsou běžnou součástí lidské psychiky. Hlasitá artikulace myšlenek se objevuje už u dětí od 2 let. Převážně u dětí lze také sledovat využití monologu k překonání sociální izolace.
 +
 
 +
Vnitřní monolog napomáhá k utřídění myšlenek, kontrole činnosti (např. simulace sociální interakce) nebo ke zvýšení koncentrace.
 +
 
 +
Vnitřní monolog může být i příznakem [[deprese|depresí]] nebo [[Psychózy|psychóz]].<ref name="Psychologie">Monolog, innerer (Selbstgespräch). In: Psychologie Lexikon [online]. - [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://www.psychologielexikon.com/48-monolog-innerer-selbstgespraech</ref>
  
 
== Monolog v umění ==
 
== Monolog v umění ==
  
  
−
= Monolog na divadle =
+
=== Monolog na divadle ===
  
 
Souvislá promluva jedné dramatické postavy.
 
Souvislá promluva jedné dramatické postavy.
  
−
Monolog je vnímán jako nedramatický. Vytýká se mu statičnost, nudnost a nepravděpodobnost. Využíván byl převážně v předrealistickém divadle, zvláště pak v alžbětinské době.
+
Monolog je vnímán jako nedramatický. Vytýká se mu statičnost, nudnost a nepravděpodobnost. Využíván byl převážně v předrealistickém divadle, zvláště pak v alžbětinské době.<ref name="Divadelní slovník">PAVIS, Patrice a Daniela JOBERTOVÁ. Divadelní slovník: [slovník divadelních pojmů]. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2003, 493 s. ISBN 80-700-8157-0. </ref>
  
 
'''Shakespeare, William: Hamlet, kralevic dánský'''
 
'''Shakespeare, William: Hamlet, kralevic dánský'''
  
−
''Být čili nebýt, ta jest otázka:  
+
''Být čili nebýt, ta jest otázka: víc důstojno-li ducha trpěti od střel a praků zlého osudu, neb ozbrojit se proti moři běd a ukončit je vzpourou. Umřít spát nic víc; a spánkem, řekněm, ukončit bol srdce, tisíc přirozených ran, jichţ tělo dědicem, toť skonání, jak si ho vroucně přáti.''
−
víc důstojno-li ducha trpěti  
+
<ref name="Hamlet">Vychází z: SHAKESPEARE, William. Hamlet : kralevic dánský tragedie o pěti jednáních. Přel. Josef Václav Sládek. 6. vyd. Praha : Fr. Růžička, 1946. 179 s. Přístup: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/54/32/10/hamlet.pdf Verze z 28.4.2011. </ref>
−
od střel a praků zlého osudu,  
 
−
neb ozbrojit se proti moři běd  
 
−
a ukončit je vzpourou.
 
−
Umřít spát nic víc;  
 
−
a spánkem, řekněm,  
 
−
ukončit bol srdce, tisíc přirozených ran,  
 
−
jichţ tělo dědicem,  
 
−
toť skonání jak si ho vroucně přáti.''  
 
  
 
Divadelní formou založenou na monologu je [[monodrama|monodrama]]. Monodrama je hra o jediné postavě či z řady dlouhých promluv.
 
Divadelní formou založenou na monologu je [[monodrama|monodrama]]. Monodrama je hra o jediné postavě či z řady dlouhých promluv.
  
−
= Monolog v literatuře =
+
=== Monolog v literatuře ===
  
 
Monolog jako „proud vědomí“ je literární technika. Chápán je jako vnitřní monolog postavy.
 
Monolog jako „proud vědomí“ je literární technika. Chápán je jako vnitřní monolog postavy.
  
−
Mluvčí formuluje namátkově, bez starosti o [[logika|logiku]] a bez jakékoli [[cenzura|cenzury]], větné fragmenty, které mu probíhají hlavou. Hlavní účinek, jehož má být dosaženo, je vyjádření emociálního a kognitivního chaosu vědomí.
+
Mluvčí formuluje namátkově, bez starosti o [[logika|logiku]] a bez jakékoli [[cenzura|cenzury]] větné fragmenty, které mu probíhají hlavou. Hlavní účinek, jehož má být dosaženo, je vyjádření emociálního a kognitivního chaosu vědomí.<ref name="Divadelní slovník">PAVIS, Patrice a Daniela JOBERTOVÁ. Divadelní slovník: [slovník divadelních pojmů]. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2003, 493 s. ISBN 80-700-8157-0. </ref>
  
 
Monolog v literatuře je spojován s [[modernismus|modernismem]].
 
Monolog v literatuře je spojován s [[modernismus|modernismem]].
Řádek 49: Řádek 47:
 
'''Woolfová, Virginia: Paní Dallowayová'''
 
'''Woolfová, Virginia: Paní Dallowayová'''
  
−
''Okouzlující žena, pomyslel si Scrope Purvis, je v ní něco ptačího, jakoby sojčího, modrozelená barva, lehkost, živost, i když je jí už přes padesát a od té nemoci hodně pobledla. Trčí tam jako na bidýlku, vůbec ho nevnímá, narovnaná jako podle pravítka čeká, až bude moct přejít.''
+
''Okouzlující žena, pomyslel si Scrope Purvis, je v ní něco ptačího, jakoby sojčího, modrozelená barva, lehkost, živost, i když je jí už přes padesát a od té nemoci hodně pobledla. Trčí tam jako na bidýlku, vůbec ho nevnímá, narovnaná jako podle pravítka čeká, až bude moct přejít.''<ref name="Paní Dallowayová">WOOLF, Virginia. Paní Dallowayová. Vyd. 2, v tomto překladu 1. Překlad Kateřina Hilská. Praha: Odeon, 2004, 158 s. ISBN 80-207-1164-3. </ref>
 +
 
 +
== Odkazy ==
 +
 
 +
=== Reference ===
 +
 
 +
<references />
 +
 
 +
=== Použitá literatura ===
 +
 
 +
*PAVIS, Patrice a Daniela JOBERTOVÁ. Divadelní slovník: [slovník divadelních pojmů]. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2003, 493 s. ISBN 80-700-8157-0.
 +
 
 +
*Velký sociologický slovník: I. svazek A-O. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996, 747 s. ISBN 80-718-4164-1.
 +
 
 +
*Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1997, 740 s. ISBN 80-858-4135-5.
 +
 +
*GAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido, 2005. ISBN: 80-7315-104-9.
 +
 
 +
*Vychází z: SHAKESPEARE, William. Hamlet : kralevic dánský tragedie o pěti jednáních. Přel. Josef Václav Sládek. 6. vyd. Praha : Fr. Růžička, 1946. 179 s. Přístup: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/54/32/10/hamlet.pdf Verze z 28.4.2011.
 +
 
 +
*WOOLF, Virginia. Paní Dallowayová. Vyd. 2, v tomto překladu 1. Překlad Kateřina Hilská. Praha: Odeon, 2004, 158 s. ISBN 80-207-1164-3.
 +
 
 +
*Monolog, innerer (Selbstgespräch). In: Psychologie Lexikon [online]. - [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://www.psychologielexikon.com/48-monolog-innerer-selbstgespraech
 +
 
 +
*Monolog. In: Wikipedie [online]. - [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Monolog
 +
 
 +
*Monologue. In: Wikipedie [online]. - [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Monologue
 +
[[Kategorie: Psychologie|*]]

Aktuální verze z 10. 1. 2015, 12:12

Monolog z řeckého monologos (moos = sám; logos = řeč) řeč se sebou samým (k sobě samému), projev jednoho mluvčího, samomluva (solilokvium).

Definice

Monolog je jednou z forem sociální komunikace. Jedná se o souvislý projev jednoho člověka, kdy ostatní účastnící komunikace do tohoto projevu nevstupují. Jde o druh verbální komunikace.[1]

Charakteristika

Monolog je opakem dialogu. Od dialogu se liší absencí slovní výměny a podstatnou délkou tirády, která se vyděluje z konfliktního a dialogického kontextu. Kontext se od začátku do konce nemění a změny v sémantické orientaci (charakteristické pro dialog) jsou omezeny na minimum, takže je zajištěna jednota subjektu vypovídání.[2]

Každá promluva směřuje k vytvoření komunikačního vztahu mezi mluvčím a adresátem sdělení: k tomuto způsobu výměny je nejvhodnější dialog. Monolog, jehož struktura nepočítá s odpovědí adresáta, vytváří přímý vztah mezi mluvčím a světem, o němž hovoří.[2]

Příkladem monologu je jednosměrné komunikace vyučujícího před třídou, například výklad nového učiva.[3]

Vnitřní monolog

Monology jsou běžnou součástí lidské psychiky. Hlasitá artikulace myšlenek se objevuje už u dětí od 2 let. Převážně u dětí lze také sledovat využití monologu k překonání sociální izolace.

Vnitřní monolog napomáhá k utřídění myšlenek, kontrole činnosti (např. simulace sociální interakce) nebo ke zvýšení koncentrace.

Vnitřní monolog může být i příznakem depresí nebo psychóz.[4]

Monolog v umění

Monolog na divadle

Souvislá promluva jedné dramatické postavy.

Monolog je vnímán jako nedramatický. Vytýká se mu statičnost, nudnost a nepravděpodobnost. Využíván byl převážně v předrealistickém divadle, zvláště pak v alžbětinské době.[2]

Shakespeare, William: Hamlet, kralevic dánský

Být čili nebýt, ta jest otázka: víc důstojno-li ducha trpěti od střel a praků zlého osudu, neb ozbrojit se proti moři běd a ukončit je vzpourou. Umřít spát nic víc; a spánkem, řekněm, ukončit bol srdce, tisíc přirozených ran, jichţ tělo dědicem, toť skonání, jak si ho vroucně přáti. [5]

Divadelní formou založenou na monologu je monodrama. Monodrama je hra o jediné postavě či z řady dlouhých promluv.

Monolog v literatuře

Monolog jako „proud vědomí“ je literární technika. Chápán je jako vnitřní monolog postavy.

Mluvčí formuluje namátkově, bez starosti o logiku a bez jakékoli cenzury větné fragmenty, které mu probíhají hlavou. Hlavní účinek, jehož má být dosaženo, je vyjádření emociálního a kognitivního chaosu vědomí.[2]

Monolog v literatuře je spojován s modernismem.

Woolfová, Virginia: Paní Dallowayová

Okouzlující žena, pomyslel si Scrope Purvis, je v ní něco ptačího, jakoby sojčího, modrozelená barva, lehkost, živost, i když je jí už přes padesát a od té nemoci hodně pobledla. Trčí tam jako na bidýlku, vůbec ho nevnímá, narovnaná jako podle pravítka čeká, až bude moct přejít.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1997, 740 s. ISBN 80-858-4135-5.
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 PAVIS, Patrice a Daniela JOBERTOVÁ. Divadelní slovník: [slovník divadelních pojmů]. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2003, 493 s. ISBN 80-700-8157-0.
  3. ↑ GAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido, 2005. ISBN: 80-7315-104-9.
  4. ↑ Monolog, innerer (Selbstgespräch). In: Psychologie Lexikon [online]. - [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://www.psychologielexikon.com/48-monolog-innerer-selbstgespraech
  5. ↑ Vychází z: SHAKESPEARE, William. Hamlet : kralevic dánský tragedie o pěti jednáních. Přel. Josef Václav Sládek. 6. vyd. Praha : Fr. Růžička, 1946. 179 s. Přístup: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/54/32/10/hamlet.pdf Verze z 28.4.2011.
  6. ↑ WOOLF, Virginia. Paní Dallowayová. Vyd. 2, v tomto překladu 1. Překlad Kateřina Hilská. Praha: Odeon, 2004, 158 s. ISBN 80-207-1164-3.

Použitá literatura

  • PAVIS, Patrice a Daniela JOBERTOVÁ. Divadelní slovník: [slovník divadelních pojmů]. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2003, 493 s. ISBN 80-700-8157-0.
  • Velký sociologický slovník: I. svazek A-O. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996, 747 s. ISBN 80-718-4164-1.
  • Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1997, 740 s. ISBN 80-858-4135-5.
  • GAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido, 2005. ISBN: 80-7315-104-9.
  • WOOLF, Virginia. Paní Dallowayová. Vyd. 2, v tomto překladu 1. Překlad Kateřina Hilská. Praha: Odeon, 2004, 158 s. ISBN 80-207-1164-3.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Monolog&oldid=13967“