Monolog: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 3: Řádek 3:
 
== Definice ==
 
== Definice ==
  
−
Monolog je jednou z forem [[Sociální komunikace - obecný úvod|sociální komunikace]]. Jedná se o souvislý projev jednoho člověka, kdy ostatní účastnící [[komunikace|komunikace]] do tohoto projevu nevstupují. Jde o druh [[verbální komunikace|verbální komunikace]].<ref name="všobená encyklopedie">Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1997, 740 s. ISBN 80-858-4135-5.</ref>
+
Monolog je jednou z forem [[sociální komunikace]]. Jedná se o souvislý projev jednoho člověka, kdy ostatní účastnící [[komunikace|komunikace]] do tohoto projevu nevstupují. Jde o druh [[verbální komunikace|verbální komunikace]].<ref name="všobená encyklopedie">Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1997, 740 s. ISBN 80-858-4135-5.</ref>
  
 
== Charakteristika ==
 
== Charakteristika ==
Řádek 15: Řádek 15:
 
== Vnitřní monolog ==
 
== Vnitřní monolog ==
  
−
Monology jsou běžnou součástí lidské psychiky. Hlasitá artikuce myšlenek se objevuje už u děti od 2 let. Převážně u dětí lze také sledovat využití monologu k překonání sociální izolace.
+
Monology jsou běžnou součástí lidské psychiky. Hlasitá artikulace myšlenek se objevuje už u dětí od 2 let. Převážně u dětí lze také sledovat využití monologu k překonání sociální izolace.
  
 
Vnitřní monolog napomáhá k utřídění myšlenek, kontrole činnosti (např. simulace sociální interakce) nebo ke zvýšení koncentrace.
 
Vnitřní monolog napomáhá k utřídění myšlenek, kontrole činnosti (např. simulace sociální interakce) nebo ke zvýšení koncentrace.
Řádek 31: Řádek 31:
  
 
'''Shakespeare, William: Hamlet, kralevic dánský'''
 
'''Shakespeare, William: Hamlet, kralevic dánský'''
−
''
+
 
−
Být čili nebýt,
+
''Být čili nebýt, ta jest otázka: víc důstojno-li ducha trpěti od střel a praků zlého osudu, neb ozbrojit se proti moři běd a ukončit je vzpourou. Umřít spát nic víc; a spánkem, řekněm, ukončit bol srdce, tisíc přirozených ran, jichţ tělo dědicem, toť skonání, jak si ho vroucně přáti.''
−
–
 
−
ta jest otázka:
 
−
–
 
−
víc důstojno
 
−
-
 
−
li ducha trpěti
 
−
od střel a praků zlého osudu,
 
−
neb ozbrojit se proti moři běd
 
−
a ukončit je vzp
 
−
ourou.
 
−
–
 
−
Umřít
 
−
–
 
−
spát
 
−
–
 
−
nic víc;
 
−
–
 
−
a spánkem, řekněm,
 
−
–
 
−
ukončit
 
−
bol srdce, tisíc přirozených ran,
 
−
jichţ tělo dědicem,
 
−
–
 
−
toť skonání
 
−
,
 
−
jak si ho vroucně přáti''
 
 
<ref name="Hamlet">Vychází z: SHAKESPEARE, William. Hamlet : kralevic dánský tragedie o pěti jednáních. Přel. Josef Václav Sládek. 6. vyd. Praha : Fr. Růžička, 1946. 179 s. Přístup: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/54/32/10/hamlet.pdf Verze z 28.4.2011. </ref>
 
<ref name="Hamlet">Vychází z: SHAKESPEARE, William. Hamlet : kralevic dánský tragedie o pěti jednáních. Přel. Josef Václav Sládek. 6. vyd. Praha : Fr. Růžička, 1946. 179 s. Přístup: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/54/32/10/hamlet.pdf Verze z 28.4.2011. </ref>
  
Řádek 67: Řádek 41:
 
Monolog jako „proud vědomí“ je literární technika. Chápán je jako vnitřní monolog postavy.
 
Monolog jako „proud vědomí“ je literární technika. Chápán je jako vnitřní monolog postavy.
  
−
Mluvčí formuluje namátkově, bez starosti o [[logika|logiku]] a bez jakékoli [[cenzura|cenzury]], větné fragmenty, které mu probíhají hlavou. Hlavní účinek, jehož má být dosaženo, je vyjádření emociálního a kognitivního chaosu vědomí.<ref name="Divadelní slovník">PAVIS, Patrice a Daniela JOBERTOVÁ. Divadelní slovník: [slovník divadelních pojmů]. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2003, 493 s. ISBN 80-700-8157-0. </ref>
+
Mluvčí formuluje namátkově, bez starosti o [[logika|logiku]] a bez jakékoli [[cenzura|cenzury]] větné fragmenty, které mu probíhají hlavou. Hlavní účinek, jehož má být dosaženo, je vyjádření emociálního a kognitivního chaosu vědomí.<ref name="Divadelní slovník">PAVIS, Patrice a Daniela JOBERTOVÁ. Divadelní slovník: [slovník divadelních pojmů]. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2003, 493 s. ISBN 80-700-8157-0. </ref>
  
 
Monolog v literatuře je spojován s [[modernismus|modernismem]].
 
Monolog v literatuře je spojován s [[modernismus|modernismem]].
Řádek 100: Řádek 74:
  
 
*Monologue. In: Wikipedie [online]. - [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Monologue
 
*Monologue. In: Wikipedie [online]. - [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Monologue
−
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]
+
[[Kategorie: Psychologie|*]]

Aktuální verze z 10. 1. 2015, 12:12

Monolog z řeckého monologos (moos = sám; logos = řeč) řeč se sebou samým (k sobě samému), projev jednoho mluvčího, samomluva (solilokvium).

Definice

Monolog je jednou z forem sociální komunikace. Jedná se o souvislý projev jednoho člověka, kdy ostatní účastnící komunikace do tohoto projevu nevstupují. Jde o druh verbální komunikace.[1]

Charakteristika

Monolog je opakem dialogu. Od dialogu se liší absencí slovní výměny a podstatnou délkou tirády, která se vyděluje z konfliktního a dialogického kontextu. Kontext se od začátku do konce nemění a změny v sémantické orientaci (charakteristické pro dialog) jsou omezeny na minimum, takže je zajištěna jednota subjektu vypovídání.[2]

Každá promluva směřuje k vytvoření komunikačního vztahu mezi mluvčím a adresátem sdělení: k tomuto způsobu výměny je nejvhodnější dialog. Monolog, jehož struktura nepočítá s odpovědí adresáta, vytváří přímý vztah mezi mluvčím a světem, o němž hovoří.[2]

Příkladem monologu je jednosměrné komunikace vyučujícího před třídou, například výklad nového učiva.[3]

Vnitřní monolog

Monology jsou běžnou součástí lidské psychiky. Hlasitá artikulace myšlenek se objevuje už u dětí od 2 let. Převážně u dětí lze také sledovat využití monologu k překonání sociální izolace.

Vnitřní monolog napomáhá k utřídění myšlenek, kontrole činnosti (např. simulace sociální interakce) nebo ke zvýšení koncentrace.

Vnitřní monolog může být i příznakem depresí nebo psychóz.[4]

Monolog v umění

Monolog na divadle

Souvislá promluva jedné dramatické postavy.

Monolog je vnímán jako nedramatický. Vytýká se mu statičnost, nudnost a nepravděpodobnost. Využíván byl převážně v předrealistickém divadle, zvláště pak v alžbětinské době.[2]

Shakespeare, William: Hamlet, kralevic dánský

Být čili nebýt, ta jest otázka: víc důstojno-li ducha trpěti od střel a praků zlého osudu, neb ozbrojit se proti moři běd a ukončit je vzpourou. Umřít spát nic víc; a spánkem, řekněm, ukončit bol srdce, tisíc přirozených ran, jichţ tělo dědicem, toť skonání, jak si ho vroucně přáti. [5]

Divadelní formou založenou na monologu je monodrama. Monodrama je hra o jediné postavě či z řady dlouhých promluv.

Monolog v literatuře

Monolog jako „proud vědomí“ je literární technika. Chápán je jako vnitřní monolog postavy.

Mluvčí formuluje namátkově, bez starosti o logiku a bez jakékoli cenzury větné fragmenty, které mu probíhají hlavou. Hlavní účinek, jehož má být dosaženo, je vyjádření emociálního a kognitivního chaosu vědomí.[2]

Monolog v literatuře je spojován s modernismem.

Woolfová, Virginia: Paní Dallowayová

Okouzlující žena, pomyslel si Scrope Purvis, je v ní něco ptačího, jakoby sojčího, modrozelená barva, lehkost, živost, i když je jí už přes padesát a od té nemoci hodně pobledla. Trčí tam jako na bidýlku, vůbec ho nevnímá, narovnaná jako podle pravítka čeká, až bude moct přejít.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1997, 740 s. ISBN 80-858-4135-5.
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 PAVIS, Patrice a Daniela JOBERTOVÁ. Divadelní slovník: [slovník divadelních pojmů]. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2003, 493 s. ISBN 80-700-8157-0.
  3. ↑ GAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido, 2005. ISBN: 80-7315-104-9.
  4. ↑ Monolog, innerer (Selbstgespräch). In: Psychologie Lexikon [online]. - [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://www.psychologielexikon.com/48-monolog-innerer-selbstgespraech
  5. ↑ Vychází z: SHAKESPEARE, William. Hamlet : kralevic dánský tragedie o pěti jednáních. Přel. Josef Václav Sládek. 6. vyd. Praha : Fr. Růžička, 1946. 179 s. Přístup: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/54/32/10/hamlet.pdf Verze z 28.4.2011.
  6. ↑ WOOLF, Virginia. Paní Dallowayová. Vyd. 2, v tomto překladu 1. Překlad Kateřina Hilská. Praha: Odeon, 2004, 158 s. ISBN 80-207-1164-3.

Použitá literatura

  • PAVIS, Patrice a Daniela JOBERTOVÁ. Divadelní slovník: [slovník divadelních pojmů]. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2003, 493 s. ISBN 80-700-8157-0.
  • Velký sociologický slovník: I. svazek A-O. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996, 747 s. ISBN 80-718-4164-1.
  • Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1997, 740 s. ISBN 80-858-4135-5.
  • GAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido, 2005. ISBN: 80-7315-104-9.
  • WOOLF, Virginia. Paní Dallowayová. Vyd. 2, v tomto překladu 1. Překlad Kateřina Hilská. Praha: Odeon, 2004, 158 s. ISBN 80-207-1164-3.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Monolog&oldid=13967“