Dýchací soustava: Porovnání verzí

(Založena nová stránka: == Dýchací systém == * výměna plynů mezi organismem a zevním prostředím * vdech – '''inspirium''' – příjem O2 * výdech – '''expirium''' – odevzdáv…)
 
 
(Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
== Dýchací systém ==
+
==Dýchací systém==
 +
Energie uvolňována oxidací živin za spotřeby kyslíku a uvolňování oxidu uhličitého je pro život nezbytná. Dýchání je proces výměny dýchacích plynů, na kterém se podílá orgány dýchací soustavy a dýchací svaly. Můžeme rozlišovat ''dýchání zevní'', kdy přijímáme O<sub>2 </sub>z okolního prostředí do organismu a vydáváme CO<sub>2</sub>, a ''dýchání vnitřní'', kdy dochází k přechodu O<sub>2</sub> z krve do buněk (C0<sub>2</sub> v opačném směru).
  
−
* výměna plynů mezi organismem a zevním prostředím
+
*vdech – '''inspirium''' – příjem O2
−
* vdech – '''inspirium''' – příjem O2
+
*výdech – '''expirium''' – odevzdávání CO<sub>2</sub> a vodních par
−
* výdech – '''expirium''' – odevzdávání CO2 a vodních par
+
*'''horní cesty dýchací''' – nos, dutina nosní, nosohltan
−
* účast orgánů dýchací soustavy a dýchacích svalů
+
*'''dolní cesty dýchací'''  – hrtan, průdušnice, hlavní průdušky
 +
**dělení  HCD a DCD je v místě křížení dýchacích cest s trávicí trubicí v hltanu
 +
**dýchací cesty jsou vyztuženy chrupavkami – jsou neustále otevřené a vystlány řasinkovým cylindrickým epitelem
 +
**stěny dýchacích cest se skládají ze '''sliznice''' s cylindrickým epitelem, který má kmitající řasinky -> posunují hlen a prach, '''podslizničního vaziva''' s lymfatickou tkání, '''vaziva a hladké svaloviny '''a '''chrupavčitého či kostěného skeletu'''
  
−
* '''horní cesty dýchací''' / HCD – nos, dutina nosní, nosohltan
+
[[Soubor:Dýchací soustava.jpg|náhled|www.szskm.cz]]
 +
==Stavba a funkce dýchacích cest==
 +
Dýchací cesty jsou tvořeny dutinami a trubicemi, zprostředkovávají proudění vzduchu a zbavují se nečistot. Dochází zde k úpravě teploty vdechovaného vzduchu a k jeho zvlhčení. Díky hlasovým vazům zde vzniká také '''hlas'''.
 +
===Nos - nasus===
  
−
* '''dolní cesty dýchací''' / DCD – hrtan, průdušnice, hlavní průdušky
+
*kostěný podklad nosu je tvořen nosními kůstkami, na povrchu zevního nosu je kůže s mazovými a potními žlázami
 +
*anatomické dělení na:
 +
**kořen – '''radix nasi'''
 +
**hřbet – '''dorsum nasi'''
 +
**hrot – '''apex nasi'''
 +
**křídla – '''ala nasi'''
  
−
* dělení  HCD a DCD je v místě křížení dýchacích cest s trávicí trubicí v hltanu
+
===Dutina nosní - cavum nasi===
−
* dýchací cesty jsou vyztuženy chrupavkami – jsou neustále otevřené a vystlány řasinkovým cylindrickým epitelem
 
  
 +
*začíná na spodní straně zevního nosu dírkami – '''nares'''
 +
*ústí zadními otvory – '''choanae''' – do nosohltanu – '''nasopharynx''', který je křižovatkou dýchacích a trávicích cest, ústí do něj pravá i levá Eustachova trubice (slouží k vyrovnání tlakových změn v dutině středního ucha)
 +
*nosní dutina je uložena nad dutinou ústní (oddělena tvrdým a měkkým patrem, rozdělená na 2 asymetrické části nosní přepážkou)
 +
*nosní přepážka – '''septum nasi''' – chrupavčitá část tvořena kostí čichovou a radliční
 +
*strop – tvoří nosní kůstky, kost čelní, dírková ploténka kosti čichové, tělo kosti klínové; nachází se zde čichové pole
 +
*kostěný podklad dutiny nosní – tvoří strop a boční stěny
  
−
<gallery>
+
'''Skořepy nosní''':
−
Soubor:dýchací soustava.jpg|www.szskm.cz
 
−
</gallery>
 
  
 +
#horní – '''concha nasalis superior'''
 +
#střední – '''concha nasalis media'''
 +
#dolní – '''concha nasalis inferior'''
  
−
=== Horní cesty dýchací ===
+
'''Sliznice dutiny nosní:'''
  
 +
#čichový oddíl – strop nosní – sliznice obsahuje čichové buňky, jde o tzv. smyslový epitel čichový
 +
#dýchací oddíl – sliznice s množstvím žilních cév a pletení, které při poranění krvácejí, sliznice obsahuje hlenové žlázky, které produkují hlen k ochraně – zvlhčování a oteplování vzduchu, řasinkový epitel zachycuje nečistoty
  
−
==== Nos - nasus ====
+
===Vedlejší dutiny nosní - '''sinus paranasales'''===
  
−
* typický útvar lidského obličeje
+
*menší dutiny, které komunikují s vlastní dutinou nosní
−
* kostěný podklad nosu je tvořen nosními kůstkami, na povrchu zevního nosu je kůže s mazovými a potními žlázami
+
*vyskytují se v kostech, které dutinu nosní obklopují, a jsou vystlány stejným epitelem jako dutina nosní
−
* anatomické dělení na:
+
*u novorozence nejsou vyvinuty, rozvíjí se až v dětství, v dospělosti mají větší obsah než vlastní dutina nosní
  
−
# kořen – '''radix nasi'''
+
#dutina horní čelisti = '''sinus maxillaris'''
−
# hřbet – '''dorsum nasi'''              
+
#dutina kosti klínové = '''sinus sphenoidalis'''
−
# hrot – '''apex nasi'''  
+
#dutina kosti čelní = '''sinus frontalis'''
−
# křídla – '''ala nasi'''
+
#dutina kosti čichové = '''sinus ethmoidales'''
  
 +
===Hrtan - larynx===
  
−
==== Dutina nosní - cavum nasi ====
+
*dutý nepárový orgán tvořený chrupavkami spojenými svaly a vazy
 +
*horní část – trojboká pyramida, dolní část – válec
 +
*morfologie umožňuje dýchání a řeč (fonaci)
 +
*dutina hrtanová je vystlána sliznicí se smíšenými žlázkami
 +
**chrupavka štítná – '''cartilago thyroidea''' - 2 ploténky stříškovitě vpředu spojené, u mužů s nápadnou vyvýšeninou – '''prominentia laryngea''' (ohryzek), výběžky jsou vazivem spojeny – nahoru k jazylce ('''os hyoideum'''), dolů k prstencové chrupavce, pod ní je uložena štítná žláza
 +
**chrupavka prstencová – '''cartilago cricoidea''' - má tvar pečetního prstenu, na horní okraj nasedají 2 drobné chrupavky hlasivkové (cartilagines arytenoideae)
 +
**chrupavka hrtanová – '''cartilago epiglottica''' - je podkladem pro hrtanovou příklopku ('''epiglotis'''), která odděluje hrtan od hltanu, a uplatňuje se tak při polykání (hrtan se zvedá a epiglotis automaticky uzavírá vchod do dýchacích cest)
  
−
* začíná na spodní straně zevního nosu dírkami – '''nares'''
+
'''Hlasivky'''
−
* ústí zadními otvory – '''choanae''' – do nosohltanu – '''nasopharynx'''
 
−
* nosní dutina je uložena nad dutinou ústní (oddělena tvrdým a měkkým patrem, rozdělená na 2 asymetrické části nosní přepážkou)
 
−
* nosní přepážka – '''septum nasi''' – chrupavčitá část tvořena kosti čichovou a radliční
 
−
* strop – tvoří nosní kůstky, kost čelní, dírková ploténka kosti čichové, tělo kosti klínové
 
−
* kostěný podklad dutiny nosní – tvoří strop a boční stěny
 
  
 +
*2 páry hlasových vazů uložené v hrtanu, které se táhnou od předních hrotů chrupavek hlasivkových k chrupavce štítné
 +
**horní – pravé vazy hlasivkové – ohraničují nejužší místo dýchacích cest a tvoří tak hlasivkovou štěrbinu – '''rima glottidis'''
 +
**dolní – nepravé vazy hlasivkové
 +
*tvorba zvuku - rozechvívání pravých hlasivkových vazů vzduchem při výdechu
 +
*výška zvuku závisí na:
  
−
* skořepy nosní:
+
#rychlosti proudícího vzduchu
 +
#prostornosti hrtanu
 +
#šířce štěrbiny
 +
#napětí, postavení a délce vazů
  
−
# horní – '''concha nasalis superior'''
+
*tak vzniká základní tón, který se zesiluje/zeslabuje pomocí jazyka, patra, zubů, rtů -> artikulovaná řeč
−
# střední – '''concha nasalis media'''
 
−
# dolní – '''concha nasalis inferior'''
 
  
 +
===Průdušnice - trachea===
  
−
* sliznice dutiny nosní:
+
*12-13 cm dlouhá trubice uložená před jícnem, prochází hrudní dutinou a navazuje na chrupavku prstencovou
 +
*epitel je zde téměř bez řasinek, postupně zaniká, je zde  méně hlenových žláz
 +
*je vyztužena 15-20 podkovovitými chrupavkami, které na rozdíl od chrupavek hrtanu nejsou uzavřené (tvar písmene C)
 +
*chrupavky jsou spojené vazivem a hladkou svalovinou a umožňují pohyb
 +
*s jícnem trachea vstupuje v oblasti 4.-5. hrudního obratle do mezihrudí, kde se dělí se na pravou a levou průdušku
  
−
# čichový oddíl – strop nosní – sliznice obsahuje čichové buňky, jde o tzv. smyslový epitel čichový
+
===Průdušky - bronchus principalis dexter et sinister===
−
# dýchací oddíl – sliznice s množstvím žilních cév a pletení, které při poranění krvácejí, sliznice obsahuje hlenové žlázky, které produkují hlen k ochraně – zvlhčování a oteplování vzduchu, řasinkový epitel zachycuje nečistoty
 
  
−
* vedlejší dutiny nosní = '''sinus paranasales''' - menší dutiny, které komunikují s vlastní dutinou nosní,vyskytují se v kostech, které dutinu nosní obklopují, jsou vystlány stejným epitelem jako dutina nosní, u novorozence nejsou vyvinuty, rozvíjí se až v dětství, v dospělosti mají větší obsah než vlastní dutina nosní
+
*dexter – pokračování průdušnice X sinister – více se ohýbá, ustupuje oblouku aorty
−
+
*stavba je obdobná průdušnici – pravidelné neuzavřené chrupavky, spojené s vazivem a svalovými vlákny
 +
*řasinkový epitel kmitá směrem nahoru a napomáhá odstranit z dýchacích cest vdechnuté částice prachu
 +
*průdušky přechází v průdušinky ('''bronchioli''') -> místo, které se už zabořuje do plic
  
−
# dutina horní čelisti = '''sinus maxillaris'''
+
==Plíce - pulmo dexter et sinister==
−
# dutina kosti klínové = '''sinus sphenoidalis'''
 
−
# dutina kosti čelní = '''sinus frontalis'''
 
−
# dutina kosti čichové = '''sinus ethmoidales'''
 
  
 +
*uloženy v hrudní dutině, odděleny vazivovou mezihrudní přepážkou – '''mediastinem'''
 +
*plíce při narození jsou čisté, růžové, věkem se zanášejí spodinami a jejich barva se mění do šedivé až šedočerné
 +
*plíce má plochý, mírně vyklenutý základ, vnější část kopíruje hrudník a vrchol plíce přesahuje 1. žebro, nasedají na bránici
 +
*pravá plíce má 3 laloky - '''lobi -''' (horní/střední/dolní), levá pouze 2 laloky (horní/dolní)
 +
*laloky se dále dělí na segmenty, kde dochází k členění původních průdušek na průdušinky
 +
*průdušinky přechází v trubičky sklípkové - '''ductuli alveorales''', n jejichž konci jsou váčky - '''sacculi alveorales''' - a v rámci každého váčku nasedá plicní sklípek - '''alveoli pulmonis'''
 +
**vnitřní stěnu plicního sklípku tvoří jednovrstevný respirační epitel, který tvoří vlastní dýchací plochu, na zevní straně je pak epitel s hustou kapilární sítí, kde dochází  k <u>vlastní výměně dýchacích plynů</u>
 +
**dýchací plocha je velká 80-130m<sup>2</sup>, výkonná plocha je průměrně 80m<sup>2</sup>
 +
**aktivita plicních sklípků se liší, v klidu 4l krve/min., při aktivitě 25-30l krve/min.)
 +
**plicní sklípky měří zhruba 4mm
 +
**skupina plicních sklípků patřící k 1 průdušince tvoří tzv. lalůček – '''acinus''', 12-18 lalůčků tvoří plicní lalůček – lobulus pulmonis
 +
*celé plíce jsou obaleny jemnou vazivovou blánou -''' pleura pulmonalis''' - neboli poplicnice, v rámci dutiny hrudní přechází na hrudník, kde se označuje jako '''pleura parietalis''' (pohrudnice) -> mezi  nimi je štěrbina, která je vyplněná tekutinou zajišťující klouzavý pohyb plic
 +
*na mezihrudní straně je tzv. branka plicní – '''hilus pulmonis''', kde do plíce vstupuje céva, nerv a průduška – společně tvoří tzv. kořen plicní – '''radix pulmonalis                '''
 +
*krev přichází plicním kmenem z pravé komory do plic a odtud odchází plicními žílami do levé síně – malý krevní oběh
 +
*výživa plic je zprostředkovaná tenkými průduškovými tepnami, které odstupují přímo z aorty
  
−
=== Dolní cesty dýchací ===
+
'''Mechanika dýchání'''
  
 +
*'''vdech''' – aktivní činnost dýchacích svalů – hlavní dýchací sval je bránice (60 %) + zevní mezižeberní svaly
 +
*'''výdech''' – pasivní výkon, na kterém se podílí – hmotnost hrudníku, pokles pružnosti plic a žeberních chrupavek, tlak břišních orgánů na bránici, vnitřní mezižeberní svaly
 +
*pomocné dýchací svaly – svaly oblasti hlavy, páteře, pletence HK i DK
 +
*žeberní – '''kostální dýchání''' – typické pro ženy, horní – 2.-5. žebro, dolní – 6.-10. žebro
 +
*brániční – '''abdominální dýchání''' – typické pro muže a děti
 +
*nejčastější je kombinace tzv. '''kostoabdominální''' typ dýchání
 +
*pro úzkostné a panické stavy je příznačné povrchní dýchání, lidé hyperventilují -> nepoměr dýchacích plynů
  
−
==== Hrtan - larynx ====
+
'''Vitální kapacita plic'''
  
−
* dutý nepárový orgán
+
*maximální objem vzduchu, který je vypuzen z plic usilovným výdechem po maximálním vdechu -> inspirační rezervní objem (2,5-3l) + expirační rezervní objem (1,5-2l)= vitální kapacita plic
−
* horní část – trojboká pyramida
+
*přestože všechen vzduch vytlačíme, zbývá rezervní objem (1,5l), který nikdy nevytlačíme (jinak by plíce splaskly)
−
* dolní část – válec
+
*vitální kapacita + rezervní objem = celková plicní kapacita
−
* morfologie umožňuje dýchání a řeč (fonaci)
+
**každý dýchá jinak, závisí to na zdravotíms tavu, věku, výšce, hmotnosti, pohlaví, tréninku, těhotenství...
−
* hrtan je tvořený chrupavkami spojenými svaly a vazy
+
**u žen průměrně 2,5-4l, u mužů 3,5-5l
−
* dutina hrtanová je vystlána sliznicí se smíšenými žlázkami
+
*měření pomocí spirometru
 +
*'''minutová ventilace''' je součet dechových objemů při klidném dýchání za 1 minutu
 +
**v klidu průměrně 8 l/min, při práci průměrně 80 l/min
 +
*'''dechová frekvence''' je počet dechů za 1 minutu (vdech + výdech)  
 +
**dospělí – 16-18 l/min, děti – 20-26 l/min, sportovci – 10-14 l/min
  
 +
'''Řízení dýchání'''
  
−
* chrupavka štítná – '''cartilago thyroidea''' - 2 ploténky stříškovitě vpředu spojené, u mužů s nápadnou vyvýšeninou – '''prominentia laryngea''' (ohryzek), výběžky jsou vazivem spojeny – nahoru k jazylce ('''os hyoideum'''), dolů k prstencové chrupavce
+
*automatická činnosti řízená z dýchacího centra, které je v prodloužené míše
 +
**vdechové centrum – '''apneustické'''
 +
**výdechové centrum – '''pneumotaxické'''
 +
*obě centra jsou uložena na pomezí prodl. míchy a Varolova mostu
 +
*nervus vagus se také podílí na dýcání, svými vlákny prochází až do plicních sklípků, kde ovlilvňuje nervovoými vzruchy napětí na nich a podílí se zde sympatikus a parasympatikus
 +
*rytmické vzruchy přicházejí míšními nervy k dýchacím svalům, kde vyvolávají rytmické pohyby
 +
*dýchání se přizpůsobuje potřebám organismu bez vědomého ovlivnění
 +
*činnost je ovlivněna chemickými a nervovými podněty
 +
*nadřazené je centrum v mozkové kůře, díky kterému můžeme vůlí dech na chvíli zadržet
 +
*dechová centra je spojena s chemoreceptory, které hlídají chemické rozložení, reagují na změny a složení krve (obsah 0<sup><sub>2</sub></sup> a CO<sub>2</sub>), zejména hlídají aortu a arterii carotis
 +
*emoce (z limbického systému) se také podílí na rychlosti dechu -> ovlivněny primárními reflexy
 +
*'''Eupnoe''' - klidné pravidelné dýchání
 +
*'''Hyperpnoe''' – prohloubené dýchání s větší ventilací
 +
*'''Polypnoe''' – zrychlení dechové frekvence, člověk může omdlít
 +
*'''Oligopnoe''' – dýchání se zpomalenou frekvencí (např. spánek)
 +
*'''Apnoe''' – krátkodobá zástava dechu
 +
*'''Dyspnoe''' – namáhavé dýchání se zrychlenou frekvencí (např. v rámci nemoci)
  
−
* chrupavka prstencová – '''cartilago cricoidea''' - má tvar pečetního prstenu, na horní okraj nasedají 2 drobné chrupavky hlasivkové
+
==Onemocnění dýchací soustavy==
  
−
* chrupavky hlasivkové – '''cartilagines arytenoideae'''
+
===Pneumotorax===
  
−
* chrupavka hrtanová – '''epiglotis''' - uplatňuje se při polykání – uzavírá vchod do hrtanu – brání průniku sousta do dýchacích cest
+
*mezi poplicnicí (kryje plíce) a pohrudnicí (kryje hrudník) je čirá tekutina, která umožňuje pohyb plic proti hrudníku
 +
*vlivem pružného napětí vzniká mezi plícemi a hrudní stěnou negativní nitrohrudní tlak, tento „podtlak“ se zvětšuje při vdechu a zmenšuje při výdechu
 +
*vnikne-li vzduch do pohrudniční dutiny dojde k vyrovnání tlaku s atmosférickým tlakem okolí a plíce se smrští (vizuálně viditelné) -> nastává plicní kolaps -  pneumotorax
 +
*člověk je dušný, kašle a cítí bolest na hrudníku
 +
*'''chylotorax''' - způsobeno hnisem
 +
*'''hemotorax''' - způsobeno krví
 +
*podle příčiny dochází k obnově, buď odsátím vzduchu či chirurgickým zásahem
 +
*příčina vzniku:
 +
**spontánní pneumotorax (např. při astmatu)
 +
**traumatický pneumotorax (úraz, např. fraktura žeber)
 +
**plicní fibrosa
 +
**TBC
 +
**karcinom
 +
**přetlakový při potápění, létání
  
 +
===Pneumonie===
  
−
HLASIVKY
+
*zánět plic různého původu (bakterie, viry, mykotické onemocnění, tzn. houby či plísně)
 +
*projevuje se zhoršeným dýcháním, vysokou horečkou, pocení, úbytek váhy a celkově člověk není schopen běžně fungovat
 +
*kritické pro starší či imobilní lidi, žádný aktivní fyzický pohyb vede k povrchnímu dýchání -> hlen z plic se nedostává ven a bakterie/viry bují
 +
*léčba: klid, antibiotika
  
−
* 2 páry hlasových vazů od předních hrotů chrupavek hlasivkových k chrupavce štítné
+
===Tuberkulóza===
−
 
−
* horní – pravé vazy hlasivkové – ohraničují nejužší místo dýchacích cest a tvoří tak hlasivkovou štěrbinu – '''rima glottis'''
 
−
 
−
* dolní – nepravé vazy hlasivkové
 
  
−
* tvorba zvuku - rozechvívání pravých hlasivkových vazů vzduchem při výdechu
+
*infekční onemocnění plic (může se ale týkat i jater, sleziny aj.), dříve označováno jako souchotiny
 +
*přenáší se kapénkovou infekcí
 +
*na počátku je normální chřipka, teplota, pocení (zejména v noci), kašel (chronický kašel s vykašláváním krve)
 +
*v chronickém stavu už teplota být nemusí
 +
*dlouhodobá schvácenost, nechutenství k jídlu -> úbytek a váze
 +
*ne všichni nemocní jsou přenašeči (jsou vůči tomu imunní), často jsou přenašeči z problémových skupin (alkoholici, bezdomovci)
 +
*člověk je pod dohledem a v evidenci ('''dispenzarizace''')
 +
*očkuje se v dětství
 +
*dnes léčitelné > klid, výživový režim a antituberkulotika
  
−
* výška zvuku závisí na:
+
===Bronchogenní karcinom===
  
−
# rychlosti proudícího vzduchu
+
*rakovina plic
−
# prostornosti hrtanu
+
*převažuje u mužů, 20x více u kuřáků (dnes je hypotéza o souvislosti s kouřením potlačována)
−
# šířce štěrbiny
+
*na začátku si toho nikdo nevšimne, chybí primární příznaky, až poté se dostavuje kašel, dušnost, schvácenost, '''hemoptýza''' (vykašlávání krve),  úbytek na váze, ztráta výkonnosti
−
# napětí vazů a jejich délce
+
*často metastázuje do kostí
 +
*léčba záleží na typu a uložení karcinomu -> odstraní se celý segment, chemoterapie, odstranění tkáně (vyšší šance na přežití)
  
−
* tak vzniká základní tón, který se zesiluje/zeslabuje pomocí jazyka, patra, zubů, rtů
+
===Plicní embolie===
  
 +
*vniknutím elementu do plic dochází k dekompenzaci plic (něco ucpe arterii, např. tuková hmota)
 +
*dýchací cesty jsou ucpané a dochází k ochabnutí plíce
 +
*záleží na velikosti a rozsahu, může dojít k vypadnutí jen části plíce X ucpe-li se hlavní průduška -> udušení
 +
*člověk je dušný, kašle, má nepříjemné bolesti na hrudi, je schvácený, při větším rozsahu může dojít až k '''cianóza''' (modrání)
 +
*rizika: obezita, těhotenství, antikoncepce, stavy po operacích/ úrazech, flebotrombóza (trombóza žil)
  
−
==== Průdušnice - trachea ====
+
===Syndrom spánkové apnoe===
  
−
* 12-13 cm dlouhá trubice uložená před jícnem
+
*krátkodobá zástava dýchání během spánku, která trvá několik vteřin
−
* navazuje na chrupavku prstencovou
+
*převažuje u mužů kolem 40-60 let
−
* je vyztužena 15-20 podkovovitými chrupavkami, které na rozdíl od chrupavek hrtanu nejsou uzavřené
+
*rizikové faktory: zúžení dýchacích cest, kuřáctví, obezita - lidé s vyšším BMI mají až 4x větší riziko vzniku apnoe, genetické faktory
−
* kromě vazivových spojů jsou chrupavky spojené svalovými vlákny, které umožňují změnu délky
+
*obstrukční onemocnění svalů v oblasti hrtanu
−
* s jícnem trachea vstupuje v oblasti 4.-5. hrudního obratle do mezihrudí
+
*díky fungování dechového centra, které se podráždí, se člověk nadechne
−
* dělí se na pravou a levou průdušku
+
*nádech po apnoické pauze je intenzivní, připomíná chrápání
 +
*vnější projevy: nevrlost, deprese, impotence, problémy ve vztahu, snížený výkon, poruchy soustředění
 +
*je třeba neurologické vyšetření, absence tlumivých léků + dnes existuje spánkové EEG ve spánkových laboratořích
 +
*nedá se vyléčit, jen režimová opatření
 +
*3 typy spánkové apnoe: <ref>Spánková apnoe - nemoc, která může ohrozit vaše zdraví. Dostupné z https://www.dreamlux.cz/spankova-apnoe</ref>
 +
**Obstrukční spánková apnoe – představuje až 90 % ze všech apnoí. Obstrukční apnoe vzniká během spánku, když se uvolní svaly v zadní části krku – čípek, mandle, boční stěny hrdla a jazyk. Uvolnění a relaxace svalů způsobí, že se měkké tkáně zúží nebo úplně uzavřou, čímž zablokují průchodu vzduchu. Mozek vyhodnotí, že není něco v pořádku a dojde ke krátkému probuzení, aby se průchodnost cest opět obnovila. Ve většině případů bývá probuzení velmi rychlé a krátké, proto si ho většina lidí nepamatuje. Tato situace se může opakovat mnohokrát za noc. Regenerační fáze spánku je tím narušena a způsobuje ranní ospalost. Lidé, kteří trpí syndromem spánkové apnoe si přitom nemusí být vědomi, že mají narušené spaní. V bdělém stavu nemůže k uzavření dýchací cest nikdy dojít, protože mozek udržuje dýchací cesty i jazyk v aktivním stavu, což zamezí jejich uzavření.
 +
**Centrální spánková apnoe – jedná se o méně častou formu spánkové apnoe, která vzniká při postižení centrálního nervového systému.  
 +
**Smíšená spánková apnoe – jedná se kombinaci předchozích dvou typů.
  
 +
<br />
 +
==Zdroje==
 +
Šmarda, J. (2007). ''Biologie pro psychology a pedagogy.'' Praha: Portál.
  
−
==== Průdušky - bronchus principalis dexter et sinister ====
+
přednáška Dr. Šivicové
−
 
  
−
* dexter – pokračování průdušnice
+
<br />
−
 
−
* sinister – více se ohýbá, ustupuje oblouku aorty
 
−
 
−
* stavba je obdobná průdušnici – pravidelné neuzavřené chrupavky, spojené s vazivem a svalovými vlákny
 
−
 
−
* řasinkový epitel kmitá směrem nahoru a napomáhá odstranit z dýchacích cest vdechnuté částice prachu
 
  
−
 
+
== Odkazy ==
−
=== Plíce - pulmo ===
+
Reference
−
 
+
<references /><br />
−
* tvoří je 2 laloky – pulmo dexter et sinister
+
[[Kategorie:Anatomie|*]]
−
 
−
* uloženy v hrudní dutině, odděleny vazivovou mezihrudní přepážkou – '''mediastinem'''
 
−
 
 
−
 
 
−
stavba:
 
−
 
 
−
* vrchol plíce přesahuje 1. žebro
 
−
* žeberní plocha je vyklenutá     
 
−
* každá plíce je rozdělena hlubokými zářezy na laloky – '''lobi''' – dexter. má 3 laloky, sinister má 2 laloky
 
−
* na mezihrudní straně je tzv. branka plicní – '''hilus pulmonis''', kde do plíce vstupuje céva, nerv a průduška – společně tvoří        tzv. kořen plicní – '''radix pulmonalis               
 
−
 
−
* spodina plic je mírně vyklenutá a nasedá na diaphragmu
 
−
 
−
* povrch plic pokrývá vazivová blána – poplicnice – '''pleura pulmonalis''', která na vnitřní straně hrudníku přechází v blánu hrudní – pohrudnici – '''pleura parietalis'''               
 
−
 
−
* mezi oběma štěrbinami vzniká prostor vyplněný čirou tekutinou, která umožňuje klouzavý pohyb plíce
 
−
 
−
* v mládí je povrch plic narůžovělý, věkem se barví do šedočerna (mramorový povrch) z usazených zplodin
 
−
* hlavní průduška se v plících dělí na průdušky segmentální, které vstupují do jednotlivých laloků
 
−
* pulmo dexter – 3 laloky (horní – 3 segm.průdušky, střední - 2, dolní - 5)
 
−
* pulmo sinister – 2 laloky (horní – 5 segm.průdušek, dolní – 4-5)
 
−
* ze segmentálních průdušek odstupují průdušinky – '''bronchioli''', které se otevírají k jednotlivým plicním lalůčkům, až do průměru 1mm obsahují chrupavku
 
−
* jemné průdušinky se větví v trubičky sklípkové – '''ductuli alveolares''', které přecházejí ve sklípkové váčky – '''sacculi alveolares''',na jejich stěnu nasedají plicní sklípky – '''alveoli pulmonis'''
 
−
* skupina plicních sklípků patřící k 1 průdušince tvoří tzv. lalůček – '''acinus'''
 
−
* 12-18 lalůčků tvoří plicní lalůček – '''lobulus pulmonis'''
 
−
* '''alveoli pulmonis''' – vnitřní stěnu tvoří jednovrstevný respirační epitel, který tvoří vlastní dýchací plochu. Na zevní straně je epitel s hustou kapilární sítí – výměna dýchacích plynů
 
−
* celková dýchací plocha – 80-130 m2
 
−
* výkonná plocha průměrně 80 m2
 
−
* klid – průtok 4 l/min krve
 
−
* práce – průtok 25-30 l/min krve
 
−
* krev přichází plicním kmenem z pravé komory do plic a odtud odchází plicními žílami do levé síně – malý krevní oběh
 
−
* výživa plic je zprostředkovaná tenkými průduškovými tepnami, které odstupují přímo z aorty
 
−
 
 
−
 
 
−
MECHANIKA DÝCHÁNÍ
 
−
 
 
−
* '''vdech''' – aktivní činnost dýchacích svalů – bránice (60%), zevní mezižeberní svaly
 
−
* '''výdech''' – pasivní výkon, na kterém se podílí – hmotnost hrudníku, pokles pružnosti plic a žeberních chrupavek, tlak břišních orgánů na bránici, vnitřní mezižeberní svaly
 
−
* pomocné dýchací svaly – svaly oblasti hlavy, páteře, pletence HK i DK
 
−
 
 
−
* žeberní – '''kostální dýchání''' – typické pro ženy, horní – 2.-5. žebro, dolní – 6.-10. žebro                                       
 
−
* brániční – '''abdominální dýchání''' – typické pro muže a děti
 
−
* nejčastější je kombinace tzv. '''kostoabdominální''' typ dýchání
 
−
 
 
−
 
 
−
MINUTOVÁ VENTILACE
 
−
 
 
−
* součet dechových objemů při klidném dýchání za 1 minutu – dynamická hodnota plicní ventilace
 
−
* závisí na dechovém objemu a dechové frekvenci
 
−
* lid – průměrně 8 l/min
 
−
* práce – průměrně 80 l/min
 
−
 
 
−
 
 
−
DECHOVÁ FREKVENCE
 
−
 
 
−
* počet dechů za minutu (vdech + výdech)
 
−
* dospělí – 16-18 l/min
 
−
* děti – 20-26 l/min
 
−
* sportovci – 10-14 l/min
 
−
 
 
−
 
 
−
VITÁLNÍ KAPACITA PLIC
 
−
 
 
−
* maximální objem vzduchu, který je vypuzen z plic usilovným výdechem po maximálním vdechu
 
−
 
 
−
* TLC – celková kapacita plic
 
−
* VC – vitální kapacita
 
−
* IRV – inspirační rezervní objem (2-2,5 l)
 
−
* ERV – expirační rezervní objem (1,5 l)
 
−
* VT – dechový objem – respirační objem (0,5 l)
 
−
* FRV – funkční reziduální kapacita
 
−
* RV – reziduální objem (1,5 l)
 
−
 
 
−
* VT + IRV + ERV = VC
 
−
* VC + RV = TLC
 
−
 
 
−
* VC u mužů –  3,5 - 5 l
 
−
* VC u žen –  2,5 - 4 l
 
−
* měření pomocí spirometru
 
−
* závisí na zdravotním stavu, tréninku, pohlaví, věku, výšce, hmotnosti
 
−
 
 
−
 
 
−
ŘÍZENÍ DÝCHÁNÍ
 
−
 
 
−
* dýchací centrum – prodloužená mícha
 
−
* vdechové centrum – '''apneustické'''
 
−
* výdechové centrum – '''pneumotaxické'''
 
−
 
 
−
* rytmické vzruchy přicházejí míšními nervy k dýchacím svalům, kde vyvolávají rytmické pohyby
 
−
* dýchání se automaticky přizpůsobuje potřebám organismu, bez vědomého ovlivnění
 
−
* činnost je ovlivněna chemickými a nervovými podněty
 
−
 
 
−
* chemie – složení krve – obsah O2 a CO2
 
−
* chemoreceptory – zakončení, arteria carotis, aorta
 
−
* nervus vagus – zakončení v oblasti plicních sklípků reaguje, napětí stěn ovlivňuje nervové vzruchy – informace do dýchacího centra
 
−
* emoce – ovlivnění podmíněnými reflexy
 
−
* centrum – mozková kůra – automatické dýchací pohyby můžeme vůlí na krátký čas ovládnout, ale po určité době (cca 1 min) se vše vrací zpět
 
−
 
 
−
* '''Eupnoe''' - klidné pravidelné dýchání
 
−
* '''Hyperpnoe''' – prohloubené dýchání s větší ventilací
 
−
* '''Polypnoe''' – zrychlení dechové frekvence
 
−
* '''Oligopnoe''' – dýchání se zpomalenou frekvencí
 
−
* '''Apnoe''' – krátkodobá zástava dýchání
 
−
* '''Dyspnoe''' – namáhavé dýchání se zrychlenou frekvencí
 
−
 
 
−
=== Onemocnění dýchací soustavy ===
 
−
 
 
−
 
 
−
PNEUMOTORAX
 
−
 
 
−
* plíce pokrývá poplicnice
 
−
 
−
* hrudník kryje pohrudnice
 
−
 
−
* mezi oběma blánami je čirá tekutina, která umožňuje pohyb plic proti hrudníku
 
−
 
−
* vlivem pružného napětí vzniká mezi plícemi a hrudní stěnou negativní nitrohrudní tlak,tento „podtlak“ se zvětšuje při vdechu a zmenšuje při výdechu
 
−
 
−
* vnikne-li vzduch do pohrudniční dutiny dojde k vyrovnání tlaku s atmosférickým tlakem okolí a plíce se smrští – nastává plicní kolaps -  pneumotorax
 
−
 
 
−
 
 
−
příčina vzniku:
 
−
 
 
−
* spontánní pro astma
 
−
 
−
* plicní fibrosu
 
−
 
−
* TBC
 
−
 
−
* karcinom
 
−
 
−
* traumatický při fraktuře žeber
 
−
 
−
* přetlakový při potápění, létání
 
−
 
 
−
* klinický projev – bolest na hrudi, kašel, dušnost, asymetrické pohyby hrudníku při dýchání
 
−
* terapie – odsátí vzduchu, klid, event. chirurgický zákrok
 
−
 
−
 
 
−
* '''Pneumonie''' - zánět plic - viry, mykóza → klid, antibiotika
 
−
* '''Tuberkulóza''' (nejen plic, i jater, sleziny, kostí) - infekce způsobená bakteriemi (jako chřipka), rychle šiřitelná → antituberkulotity
 
−
* '''Bronchygenní karcinom''' = rakovina plic - převažuje u mužů, 20 x víc u kuřáků, chybí primární příznaky, pak kašel, dušnost, vykašlávání krve = hemoptýza
 
−
* '''Plicní embolie''' - do plic se může dostat vzduch, bublina apod.
 
−
* '''Syndrom spánkové apnoe''' - krátkodobá zástava dýchání během spánku - chrčení, muži 40 - 60 let, obezita
 

Aktuální verze z 28. 6. 2024, 11:01

Dýchací systém

Energie uvolňována oxidací živin za spotřeby kyslíku a uvolňování oxidu uhličitého je pro život nezbytná. Dýchání je proces výměny dýchacích plynů, na kterém se podílá orgány dýchací soustavy a dýchací svaly. Můžeme rozlišovat dýchání zevní, kdy přijímáme O2 z okolního prostředí do organismu a vydáváme CO2, a dýchání vnitřní, kdy dochází k přechodu O2 z krve do buněk (C02 v opačném směru).

  • vdech – inspirium – příjem O2
  • výdech – expirium – odevzdávání CO2 a vodních par
  • horní cesty dýchací – nos, dutina nosní, nosohltan
  • dolní cesty dýchací – hrtan, průdušnice, hlavní průdušky
    • dělení HCD a DCD je v místě křížení dýchacích cest s trávicí trubicí v hltanu
    • dýchací cesty jsou vyztuženy chrupavkami – jsou neustále otevřené a vystlány řasinkovým cylindrickým epitelem
    • stěny dýchacích cest se skládají ze sliznice s cylindrickým epitelem, který má kmitající řasinky -> posunují hlen a prach, podslizničního vaziva s lymfatickou tkání, vaziva a hladké svaloviny a chrupavčitého či kostěného skeletu
www.szskm.cz

Stavba a funkce dýchacích cest

Dýchací cesty jsou tvořeny dutinami a trubicemi, zprostředkovávají proudění vzduchu a zbavují se nečistot. Dochází zde k úpravě teploty vdechovaného vzduchu a k jeho zvlhčení. Díky hlasovým vazům zde vzniká také hlas.

Nos - nasus

  • kostěný podklad nosu je tvořen nosními kůstkami, na povrchu zevního nosu je kůže s mazovými a potními žlázami
  • anatomické dělení na:
    • kořen – radix nasi
    • hřbet – dorsum nasi
    • hrot – apex nasi
    • křídla – ala nasi

Dutina nosní - cavum nasi

  • začíná na spodní straně zevního nosu dírkami – nares
  • ústí zadními otvory – choanae – do nosohltanu – nasopharynx, který je křižovatkou dýchacích a trávicích cest, ústí do něj pravá i levá Eustachova trubice (slouží k vyrovnání tlakových změn v dutině středního ucha)
  • nosní dutina je uložena nad dutinou ústní (oddělena tvrdým a měkkým patrem, rozdělená na 2 asymetrické části nosní přepážkou)
  • nosní přepážka – septum nasi – chrupavčitá část tvořena kostí čichovou a radliční
  • strop – tvoří nosní kůstky, kost čelní, dírková ploténka kosti čichové, tělo kosti klínové; nachází se zde čichové pole
  • kostěný podklad dutiny nosní – tvoří strop a boční stěny

Skořepy nosní:

  1. horní – concha nasalis superior
  2. střední – concha nasalis media
  3. dolní – concha nasalis inferior

Sliznice dutiny nosní:

  1. čichový oddíl – strop nosní – sliznice obsahuje čichové buňky, jde o tzv. smyslový epitel čichový
  2. dýchací oddíl – sliznice s množstvím žilních cév a pletení, které při poranění krvácejí, sliznice obsahuje hlenové žlázky, které produkují hlen k ochraně – zvlhčování a oteplování vzduchu, řasinkový epitel zachycuje nečistoty

Vedlejší dutiny nosní - sinus paranasales

  • menší dutiny, které komunikují s vlastní dutinou nosní
  • vyskytují se v kostech, které dutinu nosní obklopují, a jsou vystlány stejným epitelem jako dutina nosní
  • u novorozence nejsou vyvinuty, rozvíjí se až v dětství, v dospělosti mají větší obsah než vlastní dutina nosní
  1. dutina horní čelisti = sinus maxillaris
  2. dutina kosti klínové = sinus sphenoidalis
  3. dutina kosti čelní = sinus frontalis
  4. dutina kosti čichové = sinus ethmoidales

Hrtan - larynx

  • dutý nepárový orgán tvořený chrupavkami spojenými svaly a vazy
  • horní část – trojboká pyramida, dolní část – válec
  • morfologie umožňuje dýchání a řeč (fonaci)
  • dutina hrtanová je vystlána sliznicí se smíšenými žlázkami
    • chrupavka štítná – cartilago thyroidea - 2 ploténky stříškovitě vpředu spojené, u mužů s nápadnou vyvýšeninou – prominentia laryngea (ohryzek), výběžky jsou vazivem spojeny – nahoru k jazylce (os hyoideum), dolů k prstencové chrupavce, pod ní je uložena štítná žláza
    • chrupavka prstencová – cartilago cricoidea - má tvar pečetního prstenu, na horní okraj nasedají 2 drobné chrupavky hlasivkové (cartilagines arytenoideae)
    • chrupavka hrtanová – cartilago epiglottica - je podkladem pro hrtanovou příklopku (epiglotis), která odděluje hrtan od hltanu, a uplatňuje se tak při polykání (hrtan se zvedá a epiglotis automaticky uzavírá vchod do dýchacích cest)

Hlasivky

  • 2 páry hlasových vazů uložené v hrtanu, které se táhnou od předních hrotů chrupavek hlasivkových k chrupavce štítné
    • horní – pravé vazy hlasivkové – ohraničují nejužší místo dýchacích cest a tvoří tak hlasivkovou štěrbinu – rima glottidis
    • dolní – nepravé vazy hlasivkové
  • tvorba zvuku - rozechvívání pravých hlasivkových vazů vzduchem při výdechu
  • výška zvuku závisí na:
  1. rychlosti proudícího vzduchu
  2. prostornosti hrtanu
  3. šířce štěrbiny
  4. napětí, postavení a délce vazů
  • tak vzniká základní tón, který se zesiluje/zeslabuje pomocí jazyka, patra, zubů, rtů -> artikulovaná řeč

Průdušnice - trachea

  • 12-13 cm dlouhá trubice uložená před jícnem, prochází hrudní dutinou a navazuje na chrupavku prstencovou
  • epitel je zde téměř bez řasinek, postupně zaniká, je zde méně hlenových žláz
  • je vyztužena 15-20 podkovovitými chrupavkami, které na rozdíl od chrupavek hrtanu nejsou uzavřené (tvar písmene C)
  • chrupavky jsou spojené vazivem a hladkou svalovinou a umožňují pohyb
  • s jícnem trachea vstupuje v oblasti 4.-5. hrudního obratle do mezihrudí, kde se dělí se na pravou a levou průdušku

Průdušky - bronchus principalis dexter et sinister

  • dexter – pokračování průdušnice X sinister – více se ohýbá, ustupuje oblouku aorty
  • stavba je obdobná průdušnici – pravidelné neuzavřené chrupavky, spojené s vazivem a svalovými vlákny
  • řasinkový epitel kmitá směrem nahoru a napomáhá odstranit z dýchacích cest vdechnuté částice prachu
  • průdušky přechází v průdušinky (bronchioli) -> místo, které se už zabořuje do plic

Plíce - pulmo dexter et sinister

  • uloženy v hrudní dutině, odděleny vazivovou mezihrudní přepážkou – mediastinem
  • plíce při narození jsou čisté, růžové, věkem se zanášejí spodinami a jejich barva se mění do šedivé až šedočerné
  • plíce má plochý, mírně vyklenutý základ, vnější část kopíruje hrudník a vrchol plíce přesahuje 1. žebro, nasedají na bránici
  • pravá plíce má 3 laloky - lobi - (horní/střední/dolní), levá pouze 2 laloky (horní/dolní)
  • laloky se dále dělí na segmenty, kde dochází k členění původních průdušek na průdušinky
  • průdušinky přechází v trubičky sklípkové - ductuli alveorales, n jejichž konci jsou váčky - sacculi alveorales - a v rámci každého váčku nasedá plicní sklípek - alveoli pulmonis
    • vnitřní stěnu plicního sklípku tvoří jednovrstevný respirační epitel, který tvoří vlastní dýchací plochu, na zevní straně je pak epitel s hustou kapilární sítí, kde dochází k vlastní výměně dýchacích plynů
    • dýchací plocha je velká 80-130m2, výkonná plocha je průměrně 80m2
    • aktivita plicních sklípků se liší, v klidu 4l krve/min., při aktivitě 25-30l krve/min.)
    • plicní sklípky měří zhruba 4mm
    • skupina plicních sklípků patřící k 1 průdušince tvoří tzv. lalůček – acinus, 12-18 lalůčků tvoří plicní lalůček – lobulus pulmonis
  • celé plíce jsou obaleny jemnou vazivovou blánou - pleura pulmonalis - neboli poplicnice, v rámci dutiny hrudní přechází na hrudník, kde se označuje jako pleura parietalis (pohrudnice) -> mezi nimi je štěrbina, která je vyplněná tekutinou zajišťující klouzavý pohyb plic
  • na mezihrudní straně je tzv. branka plicní – hilus pulmonis, kde do plíce vstupuje céva, nerv a průduška – společně tvoří tzv. kořen plicní – radix pulmonalis
  • krev přichází plicním kmenem z pravé komory do plic a odtud odchází plicními žílami do levé síně – malý krevní oběh
  • výživa plic je zprostředkovaná tenkými průduškovými tepnami, které odstupují přímo z aorty

Mechanika dýchání

  • vdech – aktivní činnost dýchacích svalů – hlavní dýchací sval je bránice (60 %) + zevní mezižeberní svaly
  • výdech – pasivní výkon, na kterém se podílí – hmotnost hrudníku, pokles pružnosti plic a žeberních chrupavek, tlak břišních orgánů na bránici, vnitřní mezižeberní svaly
  • pomocné dýchací svaly – svaly oblasti hlavy, páteře, pletence HK i DK
  • žeberní – kostální dýchání – typické pro ženy, horní – 2.-5. žebro, dolní – 6.-10. žebro
  • brániční – abdominální dýchání – typické pro muže a děti
  • nejčastější je kombinace tzv. kostoabdominální typ dýchání
  • pro úzkostné a panické stavy je příznačné povrchní dýchání, lidé hyperventilují -> nepoměr dýchacích plynů

Vitální kapacita plic

  • maximální objem vzduchu, který je vypuzen z plic usilovným výdechem po maximálním vdechu -> inspirační rezervní objem (2,5-3l) + expirační rezervní objem (1,5-2l)= vitální kapacita plic
  • přestože všechen vzduch vytlačíme, zbývá rezervní objem (1,5l), který nikdy nevytlačíme (jinak by plíce splaskly)
  • vitální kapacita + rezervní objem = celková plicní kapacita
    • každý dýchá jinak, závisí to na zdravotíms tavu, věku, výšce, hmotnosti, pohlaví, tréninku, těhotenství...
    • u žen průměrně 2,5-4l, u mužů 3,5-5l
  • měření pomocí spirometru
  • minutová ventilace je součet dechových objemů při klidném dýchání za 1 minutu
    • v klidu průměrně 8 l/min, při práci průměrně 80 l/min
  • dechová frekvence je počet dechů za 1 minutu (vdech + výdech)
    • dospělí – 16-18 l/min, děti – 20-26 l/min, sportovci – 10-14 l/min

Řízení dýchání

  • automatická činnosti řízená z dýchacího centra, které je v prodloužené míše
    • vdechové centrum – apneustické
    • výdechové centrum – pneumotaxické
  • obě centra jsou uložena na pomezí prodl. míchy a Varolova mostu
  • nervus vagus se také podílí na dýcání, svými vlákny prochází až do plicních sklípků, kde ovlilvňuje nervovoými vzruchy napětí na nich a podílí se zde sympatikus a parasympatikus
  • rytmické vzruchy přicházejí míšními nervy k dýchacím svalům, kde vyvolávají rytmické pohyby
  • dýchání se přizpůsobuje potřebám organismu bez vědomého ovlivnění
  • činnost je ovlivněna chemickými a nervovými podněty
  • nadřazené je centrum v mozkové kůře, díky kterému můžeme vůlí dech na chvíli zadržet
  • dechová centra je spojena s chemoreceptory, které hlídají chemické rozložení, reagují na změny a složení krve (obsah 02 a CO2), zejména hlídají aortu a arterii carotis
  • emoce (z limbického systému) se také podílí na rychlosti dechu -> ovlivněny primárními reflexy
  • Eupnoe - klidné pravidelné dýchání
  • Hyperpnoe – prohloubené dýchání s větší ventilací
  • Polypnoe – zrychlení dechové frekvence, člověk může omdlít
  • Oligopnoe – dýchání se zpomalenou frekvencí (např. spánek)
  • Apnoe – krátkodobá zástava dechu
  • Dyspnoe – namáhavé dýchání se zrychlenou frekvencí (např. v rámci nemoci)

Onemocnění dýchací soustavy

Pneumotorax

  • mezi poplicnicí (kryje plíce) a pohrudnicí (kryje hrudník) je čirá tekutina, která umožňuje pohyb plic proti hrudníku
  • vlivem pružného napětí vzniká mezi plícemi a hrudní stěnou negativní nitrohrudní tlak, tento „podtlak“ se zvětšuje při vdechu a zmenšuje při výdechu
  • vnikne-li vzduch do pohrudniční dutiny dojde k vyrovnání tlaku s atmosférickým tlakem okolí a plíce se smrští (vizuálně viditelné) -> nastává plicní kolaps - pneumotorax
  • člověk je dušný, kašle a cítí bolest na hrudníku
  • chylotorax - způsobeno hnisem
  • hemotorax - způsobeno krví
  • podle příčiny dochází k obnově, buď odsátím vzduchu či chirurgickým zásahem
  • příčina vzniku:
    • spontánní pneumotorax (např. při astmatu)
    • traumatický pneumotorax (úraz, např. fraktura žeber)
    • plicní fibrosa
    • TBC
    • karcinom
    • přetlakový při potápění, létání

Pneumonie

  • zánět plic různého původu (bakterie, viry, mykotické onemocnění, tzn. houby či plísně)
  • projevuje se zhoršeným dýcháním, vysokou horečkou, pocení, úbytek váhy a celkově člověk není schopen běžně fungovat
  • kritické pro starší či imobilní lidi, žádný aktivní fyzický pohyb vede k povrchnímu dýchání -> hlen z plic se nedostává ven a bakterie/viry bují
  • léčba: klid, antibiotika

Tuberkulóza

  • infekční onemocnění plic (může se ale týkat i jater, sleziny aj.), dříve označováno jako souchotiny
  • přenáší se kapénkovou infekcí
  • na počátku je normální chřipka, teplota, pocení (zejména v noci), kašel (chronický kašel s vykašláváním krve)
  • v chronickém stavu už teplota být nemusí
  • dlouhodobá schvácenost, nechutenství k jídlu -> úbytek a váze
  • ne všichni nemocní jsou přenašeči (jsou vůči tomu imunní), často jsou přenašeči z problémových skupin (alkoholici, bezdomovci)
  • člověk je pod dohledem a v evidenci (dispenzarizace)
  • očkuje se v dětství
  • dnes léčitelné > klid, výživový režim a antituberkulotika

Bronchogenní karcinom

  • rakovina plic
  • převažuje u mužů, 20x více u kuřáků (dnes je hypotéza o souvislosti s kouřením potlačována)
  • na začátku si toho nikdo nevšimne, chybí primární příznaky, až poté se dostavuje kašel, dušnost, schvácenost, hemoptýza (vykašlávání krve), úbytek na váze, ztráta výkonnosti
  • často metastázuje do kostí
  • léčba záleží na typu a uložení karcinomu -> odstraní se celý segment, chemoterapie, odstranění tkáně (vyšší šance na přežití)

Plicní embolie

  • vniknutím elementu do plic dochází k dekompenzaci plic (něco ucpe arterii, např. tuková hmota)
  • dýchací cesty jsou ucpané a dochází k ochabnutí plíce
  • záleží na velikosti a rozsahu, může dojít k vypadnutí jen části plíce X ucpe-li se hlavní průduška -> udušení
  • člověk je dušný, kašle, má nepříjemné bolesti na hrudi, je schvácený, při větším rozsahu může dojít až k cianóza (modrání)
  • rizika: obezita, těhotenství, antikoncepce, stavy po operacích/ úrazech, flebotrombóza (trombóza žil)

Syndrom spánkové apnoe

  • krátkodobá zástava dýchání během spánku, která trvá několik vteřin
  • převažuje u mužů kolem 40-60 let
  • rizikové faktory: zúžení dýchacích cest, kuřáctví, obezita - lidé s vyšším BMI mají až 4x větší riziko vzniku apnoe, genetické faktory
  • obstrukční onemocnění svalů v oblasti hrtanu
  • díky fungování dechového centra, které se podráždí, se člověk nadechne
  • nádech po apnoické pauze je intenzivní, připomíná chrápání
  • vnější projevy: nevrlost, deprese, impotence, problémy ve vztahu, snížený výkon, poruchy soustředění
  • je třeba neurologické vyšetření, absence tlumivých léků + dnes existuje spánkové EEG ve spánkových laboratořích
  • nedá se vyléčit, jen režimová opatření
  • 3 typy spánkové apnoe: [1]
    • Obstrukční spánková apnoe – představuje až 90 % ze všech apnoí. Obstrukční apnoe vzniká během spánku, když se uvolní svaly v zadní části krku – čípek, mandle, boční stěny hrdla a jazyk. Uvolnění a relaxace svalů způsobí, že se měkké tkáně zúží nebo úplně uzavřou, čímž zablokují průchodu vzduchu. Mozek vyhodnotí, že není něco v pořádku a dojde ke krátkému probuzení, aby se průchodnost cest opět obnovila. Ve většině případů bývá probuzení velmi rychlé a krátké, proto si ho většina lidí nepamatuje. Tato situace se může opakovat mnohokrát za noc. Regenerační fáze spánku je tím narušena a způsobuje ranní ospalost. Lidé, kteří trpí syndromem spánkové apnoe si přitom nemusí být vědomi, že mají narušené spaní. V bdělém stavu nemůže k uzavření dýchací cest nikdy dojít, protože mozek udržuje dýchací cesty i jazyk v aktivním stavu, což zamezí jejich uzavření.
    • Centrální spánková apnoe – jedná se o méně častou formu spánkové apnoe, která vzniká při postižení centrálního nervového systému.
    • Smíšená spánková apnoe – jedná se kombinaci předchozích dvou typů.


Zdroje

Šmarda, J. (2007). Biologie pro psychology a pedagogy. Praha: Portál.

přednáška Dr. Šivicové


Odkazy

Reference

  1. ↑ Spánková apnoe - nemoc, která může ohrozit vaše zdraví. Dostupné z https://www.dreamlux.cz/spankova-apnoe


Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dýchací_soustava&oldid=71347“