Institucionální repozitář: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Je jedním z typů digitálního úložiště (repozitáře) s otevřeným přístupem, jehož různorodý obsa…“) |
m |
||
| (Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | '''Institucionální repozitář''' je jedním z typů [[digitální repozitář|digitálního úložiště]] (repozitáře) s [[Open Access|otevřeným přístupem]], jehož různorodý obsah je vázán na konkrétní instituci. | |
Terminologická databáze pak institucionální repozitář definuje jako <i>"digitální repozitář obsahující digitální dokumenty, které jsou produktem výzkumné, vědecké, vývojové a další tvůrčí činnosti konkrétní instituce nebo konkrétního konsorcia.<ref>CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. <i>Institucionální repozitář.</i> In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014622&local_base=KTD</ref>"</i> | Terminologická databáze pak institucionální repozitář definuje jako <i>"digitální repozitář obsahující digitální dokumenty, které jsou produktem výzkumné, vědecké, vývojové a další tvůrčí činnosti konkrétní instituce nebo konkrétního konsorcia.<ref>CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. <i>Institucionální repozitář.</i> In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014622&local_base=KTD</ref>"</i> | ||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
==Obsah repozitářů== | ==Obsah repozitářů== | ||
Podle Paula Genoniho<ref name="gen">GENONI, Paul. Content in institutional repositories: a collection management issue. <i>Library Management.</i> 2004, vol. 25, iss. 6/7, s. 300- 306.</ref>, který ve uvadí ve své práci výzkumy, ze kterých vyplývá, <i>"že se institucionální repozitáře mohou stát vhodným místem pro mnoho druhů šedé literatury a nepublikovaných materiálů<ref name="gen"/>"</i>, a to: | Podle Paula Genoniho<ref name="gen">GENONI, Paul. Content in institutional repositories: a collection management issue. <i>Library Management.</i> 2004, vol. 25, iss. 6/7, s. 300- 306.</ref>, který ve uvadí ve své práci výzkumy, ze kterých vyplývá, <i>"že se institucionální repozitáře mohou stát vhodným místem pro mnoho druhů šedé literatury a nepublikovaných materiálů<ref name="gen"/>"</i>, a to: | ||
| − | * preprinty | + | * preprinty, |
| − | * podkladové studie | + | * podkladové studie, |
* diplomové a dizertační práce, | * diplomové a dizertační práce, | ||
| − | * výzkumné a technické zprávy | + | * výzkumné a technické zprávy, |
| − | * sborníky z konferencí | + | * sborníky z konferencí, |
* bulletiny a letáky součástí instituce, | * bulletiny a letáky součástí instituce, | ||
| − | * dokumenty k žádostem o granty | + | * dokumenty k žádostem o granty, |
| − | * zprávy o činnosti | + | * zprávy o činnosti, |
| − | * zprávy a memoranda | + | * zprávy a memoranda, |
* statistické zprávy, | * statistické zprávy, | ||
* technická dokumentace či průzkumy.<ref name="kral">KRÁLOVÁ, Jaroslava. <i>Problematika aplikace myšlenky Open Access do praxe v akademickém prostředí.</i> Brno, 2011. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Věra Jurmanová Volemanová.</ref> | * technická dokumentace či průzkumy.<ref name="kral">KRÁLOVÁ, Jaroslava. <i>Problematika aplikace myšlenky Open Access do praxe v akademickém prostředí.</i> Brno, 2011. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Věra Jurmanová Volemanová.</ref> | ||
| Řádek 22: | Řádek 22: | ||
==Software pro institucionální repozitáře== | ==Software pro institucionální repozitáře== | ||
| − | [[Soubor:OpenDOAR-sw. | + | [[Soubor:OpenDOAR-sw-5-2-2015.png|náhled|Přehled používaného SW pro institucionální repozitáře|384x384px]]Vzhledem k charakteru repozitářů je celosvětovým trendem použití volně dostupných (open source) řešení. Podle statistik adresáře [http://www.opendoar.org OpenDOAR] je nejčastěji využívat software [http://www.dspace.org DSpace] a [http://www.eprints.org/ EPrints]. |
| Řádek 44: | Řádek 44: | ||
===Zdroje obrázků=== | ===Zdroje obrázků=== | ||
*Directory of Open Access Repositories | *Directory of Open Access Repositories | ||
| + | |||
| + | ===Klíčová slova=== | ||
| + | repozitář, digitální repozitář, institucionální repozitář, vědecké publikace, vědecká data, dspace, eprints | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | ||
| + | [[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]] | ||
| + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]] | ||
Aktuální verze z 18. 6. 2017, 07:39
Institucionální repozitář je jedním z typů digitálního úložiště (repozitáře) s otevřeným přístupem, jehož různorodý obsah je vázán na konkrétní instituci.
Terminologická databáze pak institucionální repozitář definuje jako "digitální repozitář obsahující digitální dokumenty, které jsou produktem výzkumné, vědecké, vývojové a další tvůrčí činnosti konkrétní instituce nebo konkrétního konsorcia.[1]"
Obsah
Obsah repozitářů
Podle Paula Genoniho[2], který ve uvadí ve své práci výzkumy, ze kterých vyplývá, "že se institucionální repozitáře mohou stát vhodným místem pro mnoho druhů šedé literatury a nepublikovaných materiálů[2]", a to:
- preprinty,
- podkladové studie,
- diplomové a dizertační práce,
- výzkumné a technické zprávy,
- sborníky z konferencí,
- bulletiny a letáky součástí instituce,
- dokumenty k žádostem o granty,
- zprávy o činnosti,
- zprávy a memoranda,
- statistické zprávy,
- technická dokumentace či průzkumy.[3]
S obsahem repozitářů je dále spojena i otázka vědeckých dat sloužících pro výzkum nebo jako podklad článku. Například z článku Almy Swan vyplývá doporučení, že vědecká data měla být součástí institucionálních repozitářů[4].
Příležitost pro repozitáře jsou například pravidla programu Evropské unie Horizont 2020 stanovují příjemcům grantů povinnost zajistit otevřený přístup k recenzovaným vědeckým publikacím (a u některých vybraných projektů také k výzkumným údajům) souvisejícím s projektovými výsledky.
Software pro institucionální repozitáře
Vzhledem k charakteru repozitářů je celosvětovým trendem použití volně dostupných (open source) řešení. Podle statistik adresáře OpenDOAR je nejčastěji využívat software DSpace a EPrints.
DSpace
DSpace je vyvíjen knihovnami na MIT (Massachusetts Institute of Technology) a Hewlett-Packard Labs. Záměrem je vytvoření softwaru pro univerzální otevřenou digitální knihovnu pro MIT, který bude volně využitelný i dalšími institucemi. První verze byla zveřejněna v listopadu 2002. Od té doby byl již instalován a je provozován ve více než 100 institucích po celém světě. [5] Komunita kolem DSpace je velmi aktivní, jsou pořádána pravidelná setkání uživatelů a vývojářů. Pro vývoj a akceptaci nových prvků jsou definována jasná pravidla. V podstatě každý může přispívat. Do oficiální verze jsou přijaty úpravy schválené komisí složenou z hlavních vývojářů. Vývoj je technologicky zajišťován přes SourceForge.[5]
K dispozici je repozitář pro ukládání dat a webové rozhraní pro uživatele i pro administrátory. DSpace podporuje řadu standardů pro popis, komunikaci a jednoznačnou identifikaci. Používá Dublin Core pro popisná metadata, podporuje protokol OAI-PMH v2.0 pro sdílení metadat s jinými systémy, pro definici jednoznačných identifikátorů URN používá CRNI Handles.[5]
EPrints
EPrints je webově založený institucionální repozitář pro open access vyvíjený na University of Southampton. Je určen především pro publikování, sdílení a archivaci vědecké literatury, tezí, zpráv a multimédií. Systém je multilinguální a je kompatibilní s OAI.[5] Po instalaci je možné EPrints okamžitě provozovat, disponuje funkčním uživatelským a administrátorským rozhraním. Jeho primární určení a tím i celkové nastavení, nemusí vyhovovat jiným typům dokumentů. Pro publikování vědeckých dokumentů je to pro mnoho institucí velmi vhodné řešení připravené k okamžitému použití.[5] Pro komunikace s externím prostředím je implementované OAI-PMH.
Odkazy
Reference
- ↑ CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Institucionální repozitář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014622&local_base=KTD
- ↑ 2,0 2,1 GENONI, Paul. Content in institutional repositories: a collection management issue. Library Management. 2004, vol. 25, iss. 6/7, s. 300- 306.
- ↑ KRÁLOVÁ, Jaroslava. Problematika aplikace myšlenky Open Access do praxe v akademickém prostředí. Brno, 2011. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Věra Jurmanová Volemanová.
- ↑ SWAN, Alma. Institutional repositories – now and next [online]. 2011 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z:http://eprints.soton.ac.uk/271471/
- ↑ 5,0 5,1 5,2 5,3 5,4 LHOTÁK, Martin. Open source pro digitální knihovnu. IN Automatizace knihovnických procesů : sborník z 11. ročníku semináře pořádaného ve dnech 16. – 17. května 2007 v Liberci. Praha : ČVUT v Praze – Výpočetní a informační centrum, 2007. Dostupný také z WWW: <http://www.akvs.cz/akp-2007/09-lhotak.pdf>. ISBN 978-80-01-03691-4.
Zdroje obrázků
- Directory of Open Access Repositories
Klíčová slova
repozitář, digitální repozitář, institucionální repozitář, vědecké publikace, vědecká data, dspace, eprints
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
