Paměť: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
 
(Není zobrazeno 26 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
== Paměť ==
+
'''Paměť''' je schopnost vštěpovat si, uchovávat a vybavovat informace o předchozích zkušenostech. Je přepokladem možnosti učení a na jejím základě se formuje [[identita]] jedince. Paměť se dělí jednak podle délky doby uchování zapamatovaného na '''senzorickou''', '''krátkodobou''', '''střednědobou''' a '''dlouhodobou'''; dále podle formy ukládání informací na '''vizuální''', '''akustickou''', '''sémantickou''' atd.
  
−
= schopnost zaznamenávat životní zkušenosti + je předpoklad možnosti učení + na jejím základě se formuje identita jedince
+
* Mezi první výzkumníky paměti patřil něměcký učenec [[Hermann Ebbinghaus]] a britský psycholog [[Frederic Bartlett]].
−
je vybavováním informací, ale i zkreslující konstrukcí
 
−
* '''Barlett:''' zapamatováváme si smysluplné obsahy (příběhy), naše zapamatování je mnohdy vágní a neúplné, vybavování je rekonstrukcí schémat založených na starších poznatcích, paměť výrazně ovlivňují sociokulturní faktory
 
−
* '''Craik a Lockhart''' chápou paměť jako „funkci úrovně, do níž sahá analýza podnětu,“ mluví o „hloubce“ a „elaboraci“ zpracování podnětu, na nichž závisí míra jeho zapamatování. Proces kódování podle nich postupuje od „povrchnějších“ úrovní zpracování, které jsou representovány například senzorickým kódováním, až k „hlubším“ úrovním, které zastupuje zejména sémantické kódování. Využití více způsobů kódování při učení (výpisky, obrázky, významy) pak usnadňuje vybavení
 
  
−
== Fáze paměti ==
+
== Fáze paměťového procesu ==
−
 
+
* '''Kódování (vštípení)''' je transformace senzorických vstupů do podoby mentální reprezentace, kterou lze uložit do paměti. Je buď záměrné nebo bezděčné.
−
 
+
* '''Retence (uchování)''' je proces uchování zakódované informace po různou dobu. Vštípení i vybavení může být bezděčné i záměrné.
−
* '''Kódování (vštípení)''' = transformace senzorických vstupů do podoby mentální reprezentace, kterou lze uložit do paměti a později ji vyvolat (senzorické, sémantické k.)
+
* '''Reprodukce (vybavení)''' je vyhledání informace v dlouhodobé paměti a její vyvolání do vědomí, zejména když ji potřebujeme.
−
* '''Retence (uchování)''' = proces uchování zakódované informace po různou dobu, nejde o pasivní proces
 
−
* '''Reprodukce (vybavení)''' = vyhledání informace v dlouhodobé paměti a její vyvolání do vědomí, zejména když ji potřebujeme; 1) '''znovupoznání (rekognice)''' = vybavování při opětovném vnímání stejného objektu, který jsme již do paměti uložili, vyžaduje „receptivní znalosti“, 2) '''spontánní vybavování''' = bez jakýchkoli vodítek; opírá se o „expresivní znalosti“, aktivní vyjádření, popis atd.
 
−
 
 
−
 
 
−
== Modely paměti ==
 
  
 +
== Druhy paměti ==
 
=== Senzorická paměť ===
 
=== Senzorická paměť ===
−
 
+
'''Senzorická (ultrakrátká)''' paměť slouží k prvotnímu posouzení důležitosti, kdy důležité je dále zpracováváno krátkodobou pamětí. Dle využití smyslů ji lze dále dělit např. na ''ikonickou'' a ''echoickou''. Její existenci potvrdil svými výzkumy americký psycholog [[George Sperling]] (1960).<ref name="multiple1">Plháková Alena. (2011). <i>Učebnice obecné psychologie</i>. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.</ref> Informace se zde uchovávají do 2 sekund.<ref>Nakonečný Milan. (1997). <i>Encyklopedie obecné psychologie</i>. (2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1., 437 p.) Praha: Academia.</ref>
−
* ultrakrátká (1s), prvotní posouzení důležitosti, nedůležité rychle mizí, důležité jde do krátkodobé paměti (=proces vnímání)
 
−
* dle smyslů: zrak „ikonická“, sluch „echoická“ atd.
 
−
* objevil '''Sperling''' a zkoumal za využití tachistoskopu (rychlá prezentace podnětů)
 
−
 
 
  
 
=== Krátkodobá paměť ===
 
=== Krátkodobá paměť ===
 +
'''Krátkodobá (pracovní)''' paměť je vědomá aktivní část paměti, ve které se odehrává většina psychických procesů (např. řešení aktuálních problémů). Mezi její dvě hlavní funkce patří: uchování materiálu, který je potřeba na krátkou dobu, a slouží jako pracovní prostor pro mentální operace. <ref> Nolen-Hoeksema, S. (2012). <i>Psychologie Atkinsonové a Hilgarda: [Orig.: Atkinson & Hilgard's introduction to psychology].</i> (Vyd. 3., přeprac., 884 s., Přeložil Hana Antonínová). Praha: Portál.</ref> Rychlost rozpadu obsahů krátkodobé paměti se odhaduje mezi 15 až 30 sekundami.<ref name="multiple1" />
  
−
* krátkodobě (15-30 s.) podrží omezené množství informací, které bezprostředně potřebujeme ke svým psychickým aktivitám
+
* Americký psycholog George Miller tvrdí, že kapacita krátkodobé paměti je '''7±2''' smyslupných jednotek (ang. ''chunks'') - též známo jako [[Millerovo magické číslo|'''Millerovo magické číslo''']].
−
* '''Baddley''' rozlišil 2 subsystémy: a) '''fonologická (artikulační) smyčka''' = okamžitá paměť pro čísla a slova, opírá se o zvukovou podobu – prostě si v duchu opakujeme čísla, slova…, b) '''konceptuální paměť''' – uchováváme v ní významy/myšlenky z mluveného slova/textů
 
−
* '''Millerovo magické číslo''' = kapacita (počet '''chunks''' = smysluplných celků) je '''7+-2'''
 
−
* někdy označována jako pracovní či operační – pracovní stůl naší mysli, na němž se mohou objevit potřebné informace ze senzorické i dlouhodobé paměti (někteří psychologové však považují pracovní paměť za odlišný druh paměti)
 
−
 
 
  
 
=== Dlouhodobá paměť ===
 
=== Dlouhodobá paměť ===
 +
'''Dlouhodobá paměť''' slouží k uskladnění obrovského množství informací. Tradičně se předpokládá, že proces konsolidace pamětních stop trvá přibližně 30 minut.<ref name="multiple1" /> Údaje do ní přecházejí na základě memorování či sémantického kódování (zapamatování si významu slov). Rozděluje se na dva hlavní subsystémy: explicitní a implicitní paměť.
  
−
* uskladňuje potenciálně neomezené množství informací
+
* '''Explicitní (deklarativní) paměť''' – údaje sem musí projít vědomím, uchováváme zde životní události a znalosti o světě, obsahy lze verbálně popsat
−
* údaje do ní přecházejí na základě memorování či sémantického kódování = zapamatování si významu slov
 
−
* '''Winograd''' rozlišil: '''deklarativní''' ( = '''explicitní''') a '''procedurální''' paměť ( = '''implicitní''')
 
−
 
 
−
'''explicitní paměť''' – údaje sem musí projít vědomím, uchováváme zde životní události a znalosti o světě, obsahy lze verbálně popsat
 
 
# '''epizodická''' – uchovává události z našeho života, různé formy representace
 
# '''epizodická''' – uchovává události z našeho života, různé formy representace
 
# '''sémantická''' – obsahuje fakta, poznatky o světě, ale i schémata (rámce) (Bartlett) = soubory propojených informací podle kterých interpretujeme neúplné informace a scénáře (Schank, Abelson) = zobecněné osobní zážitky – epizody (např. postup činností při obědě v restauraci)
 
# '''sémantická''' – obsahuje fakta, poznatky o světě, ale i schémata (rámce) (Bartlett) = soubory propojených informací podle kterých interpretujeme neúplné informace a scénáře (Schank, Abelson) = zobecněné osobní zážitky – epizody (např. postup činností při obědě v restauraci)
  
−
'''implicitní paměť''' – ukládání probíhá bez účasti vědomí, údaje jsou obtížně verbalizovatelné, většinou senzomotorické dovednosti
+
* '''Implicitní (procedurální) paměť''' – ukládání probíhá bez účasti vědomí, údaje jsou obtížně verbalizovatelné, většinou senzomotorické dovednosti
 
* subsystémy implicitní paměti:  
 
* subsystémy implicitní paměti:  
 
# senzibilace – „priming“ = zcitlivění vůči relativně novým podnětům,  
 
# senzibilace – „priming“ = zcitlivění vůči relativně novým podnětům,  
Řádek 47: Řádek 30:
 
# jednoduché klasické podmiňování – emoční a pohybové,
 
# jednoduché klasické podmiňování – emoční a pohybové,
 
# neasociativní učení = aktivace reflexních drah
 
# neasociativní učení = aktivace reflexních drah
−
 
−
 
 
* další druhy a typy paměti:
 
* další druhy a typy paměti:
−
 
+
** [[J.P.Guilford|'''J.P. Guilford''']] – vizuální paměť, auditivní p., paměť pro ideje, mechanická p., paměť pro významy, p. pro prostorovou pozici, p. pro časové uspořádání
−
* '''J.P.Guilford''' – vizuální paměť, auditivní p., paměť pro ideje, mechanická p., paměť pro významy, p. pro prostorovou pozici, p. pro časové uspořádání
+
** paměť podle smyslových modalit: chuťová, čichová, vizuální, sluchová atd.  
−
* paměť podle smyslových modalit: chuťová, čichová, vizuální, sluchová atd.  
+
** typy paměti:
−
* typy paměti: a) názorná (zapamatování smyslových zkušeností - vizuální, sluchová…) b) slovní (zapamatování slovních vyjádření) c) emocionální
+
*** a) názorná (zapamatování smyslových zkušeností - vizuální, sluchová...)
−
 
+
*** b) slovní (zapamatování slovních vyjádření)
 +
*** c) emocionální
  
 
== Optimalizace paměťového procesu ==
 
== Optimalizace paměťového procesu ==
−
 
+
* kvalita zapamatování je ovlivněna:  
−
 
+
** věkem (dětská amnézie – [[Sigmund Freud|Freud]] se domníval, že si rané zážitky nepamatujeme kvůli jejich nepřípustné, nežádoucně-sexuální povaze, dnes je dětská amnézie vysvětlována neurofyziologicky – hippokampus, jehož činnost je pro zapamatování podstatná, v raném věku ještě není dozrálý  
−
kvalita zapamatování je ovlivněna:  
+
** vztahem k paměťovým obsahům (emočním, motivačním, ale i kognitivním – např. začlenění do předchozí struktury poznatků),  
−
 
+
** metodou [[Učení|učení]] (mechanické memorování, využití mnemotechnických pomůcek atd.)
−
* věkem (dětská amnézie – Freud se domníval, že si rané zážitky nepamatujeme kvůli jejich nepřípustné, nežádoucně-sexuální povaze, dnes je dětská amnézie vysvětlována neurofyziologicky – hippokampus, jehož činnost je pro zapamatování podstatná, v raném věku ještě není dozrálý  
 
−
* vztahem k paměťovým obsahům (emočním, motivačním, ale i kognitivním – např. začlenění do předchozí struktury poznatků),  
 
−
* metodou učení (mechanické memorování, využití mnemotechnických pomůcek atd.)
 
−
 
 
−
 
 
 
== Zkreslování vzpomínek ==
 
== Zkreslování vzpomínek ==
−
 
 
* rekonstrukce – doplnění bílých míst pravděpodobnými údaji
 
* rekonstrukce – doplnění bílých míst pravděpodobnými údaji
 
* konstrukce – nový psychický obsah na základě zkušeností nebo informací zvenku – konfabulace  
 
* konstrukce – nový psychický obsah na základě zkušeností nebo informací zvenku – konfabulace  
 
* syndrom falešné paměti – informace z vnějších zdrojů jako vlastní vzpomínky (kryptomnézie – neúmyslný plagiát)
 
* syndrom falešné paměti – informace z vnějších zdrojů jako vlastní vzpomínky (kryptomnézie – neúmyslný plagiát)
−
 
−
 
 
== Teorie a příčiny zapomínání ==
 
== Teorie a příčiny zapomínání ==
−
 
+
* pamětí a zapomínáním se zabýval [[Hermann Ebbinghaus|'''Ebbinghaus''']] už v 19. století. Učil se smyšlená, nesmyslná slova a odvodil křivku zapomínání podle času, který byl vždy potřeba k znovu-naučení. Zapomínání je podle jeho křivky zpočátku velmi rychlé, ale postupně se zpomaluje. Dávno před Millerem a jeho "magickým číslem" odvodil kapacitu krátkodobé paměti 5 až 7 prvků.  
−
* pamětí a zapomínáním se zabýval '''Ebbinghaus''' už v 19. století. Učil se smyšlená, nesmyslná slova a odvodil křivku zapomínání podle času, který byl vždy potřeba k znovu-naučení. Zapomínání je podle jeho křivky zpočátku velmi rychlé, ale postupně se zpomaluje. Dávno před Millerem a jeho „magickým číslem“ odvodil kapacitu krátkodobé paměti 5 až 7 prvků.  
 
−
 
 
 
* '''teorie rozpadu pamětních stop''': naučené stopy se bez reaktivace rozpadají, nervové spoje pak vytvářejí nové pamětní záznamy
 
* '''teorie rozpadu pamětních stop''': naučené stopy se bez reaktivace rozpadají, nervové spoje pak vytvářejí nové pamětní záznamy
 
* '''účelné zapomínání''': odstraňujeme nepřesné/nepotřebné/chybné údaje z paměti, těmto údajům věnujeme menší pozornost než těm důležitým, rychle zapomínáme například pravidelně se opakující zážitky a každodenní činnosti
 
* '''účelné zapomínání''': odstraňujeme nepřesné/nepotřebné/chybné údaje z paměti, těmto údajům věnujeme menší pozornost než těm důležitým, rychle zapomínáme například pravidelně se opakující zážitky a každodenní činnosti
 
* '''teorie interference (střetnutí pamětních stop):''' podobné duševní obsahy uložené do paměti vedle sebe působí rušivě, dochází ke střetu pamětních stop a potížím při vybavování  
 
* '''teorie interference (střetnutí pamětních stop):''' podobné duševní obsahy uložené do paměti vedle sebe působí rušivě, dochází ke střetu pamětních stop a potížím při vybavování  
 
* '''proaktivní útlum''' = potíž při vybavování nových znalostí kvůli starším, retroaktivní = vybavení starších poznatků narušují novější
 
* '''proaktivní útlum''' = potíž při vybavování nových znalostí kvůli starším, retroaktivní = vybavení starších poznatků narušují novější
−
* '''represe (vytěsnění)''': Freud: vytěsnění udržuje nepřijatelné psychické obsahy mimo vědomí a způsobuje „zapomnění“
+
* '''represe (vytěsnění)''': [[Sigmund Freud|Freud]]: vytěsnění udržuje nepřijatelné psychické obsahy mimo vědomí a způsobuje "zapomnění"
−
* '''teorie ztráty vodítek:''' informace jsou v paměti utříděny do kategorií v sémantické síti, spoje mezi kategoriemi pak usnadňují vybavování, zapomínání = nemožnost najít informaci v síti dlouhodobé paměti – způsobuje fenomén „mám to na jazyku“
+
* '''teorie ztráty vodítek:''' informace jsou v paměti utříděny do kategorií v sémantické síti, spoje mezi kategoriemi pak usnadňují vybavování, zapomínání = nemožnost najít informaci v síti dlouhodobé paměti – způsobuje fenomén "mám to na jazyku".
 +
 
 +
* '''Bartlett:''' zapamatováváme si smysluplné obsahy (příběhy), naše zapamatování je mnohdy vágní a neúplné, vybavování je rekonstrukcí schémat založených na starších poznatcích, paměť výrazně ovlivňují sociokulturní faktory
 +
 
 +
== Zdroje ==
 +
<references/>
 +
 
 +
== Použitá literatura ==
 +
* Nakonečný, M. (2011). ''Psychologie: přehled základních oborů.'' (Vyd. 1., 863 s.) Praha: Triton.
 +
* Nolen-Hoeksema, S. (2012). ''Psychologie Atkinsonové a Hilgarda: [Orig.: Atkinson & Hilgard's introduction to psychology].'' (Vyd. 3., přeprac., 884 s., Přeložil Hana Antonínová). Praha: Portál.
 +
* Plháková, A. (2005). ''Učebnice obecné psychologie.'' (Dotisk 1. vyd., 472 s.) Praha: Academia.
 +
 
 +
=== Externí články ===
 +
Millerův článek z roku 1956: http://psychclassics.yorku.ca/Miller/
 +
 
 +
[[Kategorie: Psychika|*]]
 +
[[Kategorie: Obecná psychologie|*]]
 +
[[Kategorie: Kognitivní psychologie|*]]
 +
[[Kategorie: Neurofyziologie|*]]

Aktuální verze z 28. 11. 2015, 15:42

Paměť je schopnost vštěpovat si, uchovávat a vybavovat informace o předchozích zkušenostech. Je přepokladem možnosti učení a na jejím základě se formuje identita jedince. Paměť se dělí jednak podle délky doby uchování zapamatovaného na senzorickou, krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou; dále podle formy ukládání informací na vizuální, akustickou, sémantickou atd.

Fáze paměťového procesu

  • Kódování (vštípení) je transformace senzorických vstupů do podoby mentální reprezentace, kterou lze uložit do paměti. Je buď záměrné nebo bezděčné.
  • Retence (uchování) je proces uchování zakódované informace po různou dobu. Vštípení i vybavení může být bezděčné i záměrné.
  • Reprodukce (vybavení) je vyhledání informace v dlouhodobé paměti a její vyvolání do vědomí, zejména když ji potřebujeme.

Druhy paměti

Senzorická paměť

Senzorická (ultrakrátká) paměť slouží k prvotnímu posouzení důležitosti, kdy důležité je dále zpracováváno krátkodobou pamětí. Dle využití smyslů ji lze dále dělit např. na ikonickou a echoickou. Její existenci potvrdil svými výzkumy americký psycholog George Sperling (1960).[1] Informace se zde uchovávají do 2 sekund.[2]

Krátkodobá paměť

Krátkodobá (pracovní) paměť je vědomá aktivní část paměti, ve které se odehrává většina psychických procesů (např. řešení aktuálních problémů). Mezi její dvě hlavní funkce patří: uchování materiálu, který je potřeba na krátkou dobu, a slouží jako pracovní prostor pro mentální operace. [3] Rychlost rozpadu obsahů krátkodobé paměti se odhaduje mezi 15 až 30 sekundami.[1]

  • Americký psycholog George Miller tvrdí, že kapacita krátkodobé paměti je 7±2 smyslupných jednotek (ang. chunks) - též známo jako Millerovo magické číslo.

Dlouhodobá paměť

Dlouhodobá paměť slouží k uskladnění obrovského množství informací. Tradičně se předpokládá, že proces konsolidace pamětních stop trvá přibližně 30 minut.[1] Údaje do ní přecházejí na základě memorování či sémantického kódování (zapamatování si významu slov). Rozděluje se na dva hlavní subsystémy: explicitní a implicitní paměť.

  • Explicitní (deklarativní) paměť – údaje sem musí projít vědomím, uchováváme zde životní události a znalosti o světě, obsahy lze verbálně popsat
  1. epizodická – uchovává události z našeho života, různé formy representace
  2. sémantická – obsahuje fakta, poznatky o světě, ale i schémata (rámce) (Bartlett) = soubory propojených informací podle kterých interpretujeme neúplné informace a scénáře (Schank, Abelson) = zobecněné osobní zážitky – epizody (např. postup činností při obědě v restauraci)
  • Implicitní (procedurální) paměť – ukládání probíhá bez účasti vědomí, údaje jsou obtížně verbalizovatelné, většinou senzomotorické dovednosti
  • subsystémy implicitní paměti:
  1. senzibilace – „priming“ = zcitlivění vůči relativně novým podnětům,
  2. procedurální paměť – zajišťuje formování dovedností a návyků,
  3. jednoduché klasické podmiňování – emoční a pohybové,
  4. neasociativní učení = aktivace reflexních drah
  • další druhy a typy paměti:
    • J.P. Guilford – vizuální paměť, auditivní p., paměť pro ideje, mechanická p., paměť pro významy, p. pro prostorovou pozici, p. pro časové uspořádání
    • paměť podle smyslových modalit: chuťová, čichová, vizuální, sluchová atd.
    • typy paměti:
      • a) názorná (zapamatování smyslových zkušeností - vizuální, sluchová...)
      • b) slovní (zapamatování slovních vyjádření)
      • c) emocionální

Optimalizace paměťového procesu

  • kvalita zapamatování je ovlivněna:
    • věkem (dětská amnézie – Freud se domníval, že si rané zážitky nepamatujeme kvůli jejich nepřípustné, nežádoucně-sexuální povaze, dnes je dětská amnézie vysvětlována neurofyziologicky – hippokampus, jehož činnost je pro zapamatování podstatná, v raném věku ještě není dozrálý
    • vztahem k paměťovým obsahům (emočním, motivačním, ale i kognitivním – např. začlenění do předchozí struktury poznatků),
    • metodou učení (mechanické memorování, využití mnemotechnických pomůcek atd.)

Zkreslování vzpomínek

  • rekonstrukce – doplnění bílých míst pravděpodobnými údaji
  • konstrukce – nový psychický obsah na základě zkušeností nebo informací zvenku – konfabulace
  • syndrom falešné paměti – informace z vnějších zdrojů jako vlastní vzpomínky (kryptomnézie – neúmyslný plagiát)

Teorie a příčiny zapomínání

  • pamětí a zapomínáním se zabýval Ebbinghaus už v 19. století. Učil se smyšlená, nesmyslná slova a odvodil křivku zapomínání podle času, který byl vždy potřeba k znovu-naučení. Zapomínání je podle jeho křivky zpočátku velmi rychlé, ale postupně se zpomaluje. Dávno před Millerem a jeho "magickým číslem" odvodil kapacitu krátkodobé paměti 5 až 7 prvků.
  • teorie rozpadu pamětních stop: naučené stopy se bez reaktivace rozpadají, nervové spoje pak vytvářejí nové pamětní záznamy
  • účelné zapomínání: odstraňujeme nepřesné/nepotřebné/chybné údaje z paměti, těmto údajům věnujeme menší pozornost než těm důležitým, rychle zapomínáme například pravidelně se opakující zážitky a každodenní činnosti
  • teorie interference (střetnutí pamětních stop): podobné duševní obsahy uložené do paměti vedle sebe působí rušivě, dochází ke střetu pamětních stop a potížím při vybavování
  • proaktivní útlum = potíž při vybavování nových znalostí kvůli starším, retroaktivní = vybavení starších poznatků narušují novější
  • represe (vytěsnění): Freud: vytěsnění udržuje nepřijatelné psychické obsahy mimo vědomí a způsobuje "zapomnění"
  • teorie ztráty vodítek: informace jsou v paměti utříděny do kategorií v sémantické síti, spoje mezi kategoriemi pak usnadňují vybavování, zapomínání = nemožnost najít informaci v síti dlouhodobé paměti – způsobuje fenomén "mám to na jazyku".
  • Bartlett: zapamatováváme si smysluplné obsahy (příběhy), naše zapamatování je mnohdy vágní a neúplné, vybavování je rekonstrukcí schémat založených na starších poznatcích, paměť výrazně ovlivňují sociokulturní faktory

Zdroje

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 Plháková Alena. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.
  2. ↑ Nakonečný Milan. (1997). Encyklopedie obecné psychologie. (2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1., 437 p.) Praha: Academia.
  3. ↑ Nolen-Hoeksema, S. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda: [Orig.: Atkinson & Hilgard's introduction to psychology]. (Vyd. 3., přeprac., 884 s., Přeložil Hana Antonínová). Praha: Portál.

Použitá literatura

  • Nakonečný, M. (2011). Psychologie: přehled základních oborů. (Vyd. 1., 863 s.) Praha: Triton.
  • Nolen-Hoeksema, S. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda: [Orig.: Atkinson & Hilgard's introduction to psychology]. (Vyd. 3., přeprac., 884 s., Přeložil Hana Antonínová). Praha: Portál.
  • Plháková, A. (2005). Učebnice obecné psychologie. (Dotisk 1. vyd., 472 s.) Praha: Academia.

Externí články

Millerův článek z roku 1956: http://psychclassics.yorku.ca/Miller/

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Paměť&oldid=25713“