Poruchy paměti: Porovnání verzí
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | * paměť vzniká na základě schopností vnímat (senzorickými funkcemi, analyzátory), srovnávat s předchozíma informacemi | + | * [[paměť]] vzniká na základě schopností vnímat (senzorickými funkcemi, analyzátory), srovnávat s předchozíma informacemi |
* to, co zaznamenáváme, se pohybuje v nějakých kódech po nervových okruzích → tvoří '''reverberační okruhy''', po kterých se to pohybuje | * to, co zaznamenáváme, se pohybuje v nějakých kódech po nervových okruzích → tvoří '''reverberační okruhy''', po kterých se to pohybuje | ||
* čím větší mají ty informace emoční podporu (či subjektivní prioritu), tím větší mají šanci, že se uloží | * čím větší mají ty informace emoční podporu (či subjektivní prioritu), tím větší mají šanci, že se uloží | ||
Řádek 65: | Řádek 65: | ||
* někdy těžko odlišitelné od bludu (tady je to velmi zaměřeno na tu minulost; blud by se měl dát časem vyvrátit, vzpomínkový klam ne) | * někdy těžko odlišitelné od bludu (tady je to velmi zaměřeno na tu minulost; blud by se měl dát časem vyvrátit, vzpomínkový klam ne) | ||
− | === Pseudologia fantastica | + | === Pseudologia fantastica - bájivá lhavost === |
* nejde o klasickou poruchu paměti (normálně si věci pamatuje) | * nejde o klasickou poruchu paměti (normálně si věci pamatuje) | ||
* vychází z reálních situací/událostí a díky své fantazii, představivosti, emočnímu nastavení přidává k nějakým událost barvitost, dovymýšlí si něco, až ztrácí přehled o tom, co je pravda a co si sám dovymyslel (ztrácí hranici mezi realitou a tím, co je jeho představa) | * vychází z reálních situací/událostí a díky své fantazii, představivosti, emočnímu nastavení přidává k nějakým událost barvitost, dovymýšlí si něco, až ztrácí přehled o tom, co je pravda a co si sám dovymyslel (ztrácí hranici mezi realitou a tím, co je jeho představa) | ||
+ | == Zdroje == | ||
+ | |||
+ | [[Kategorie: Obecná psychopatologie|*]] |
Aktuální verze z 14. 4. 2014, 09:47
- paměť vzniká na základě schopností vnímat (senzorickými funkcemi, analyzátory), srovnávat s předchozíma informacemi
- to, co zaznamenáváme, se pohybuje v nějakých kódech po nervových okruzích → tvoří reverberační okruhy, po kterých se to pohybuje
- čím větší mají ty informace emoční podporu (či subjektivní prioritu), tím větší mají šanci, že se uloží
- je ovlivněna vštípivostí, smyslovými vjemy/senzory
- jde o schopnost přijímat, uchovávat a znovu si vybavovat informace, zkušenosti i potom, co ty podněty odezní
- paměť není statický děj, informace se různě mísí, promíchávají, staré se překrývají novými, tak jak se zlepšuje úroveň našeho chápání, myšlení, vnímání, jak se zlepšují úrovně našich vědomostí → je to děj, který se vyvíjí
podle délky pohybu po reverberačních okruzích se paměť dělí na:
- ultrakrátká paměť - trvá zlomky sekund, jde jen o vlastní senzorický registr, např.: když se podívám na stůl, zaznamenám, že tam stojí červený hrnek; tato informace však nemá, význam ani není emočně podpořen → jde jen o záznam této informace
- krátkodobá paměť - trvá sekundy až minuty, je ovlivněna vštípivosti (kvalitou vnímání), např.: zaznamenám nejen, že je tam hrnec, ale i že se z něj line pára a ta pára pěkné voní, protože v hrnku je káva
- střednědobá paměť - má konsolidační fázi → k ní už přistupuje emoční složka (konsolidace = podpora, víc více přidané emoční složky, tím více se informace konsoliduje/ukládá do paměťových stop), konsolidace je ovlivněna: elektrochemickými změnami, které už v tom mozku nastávají, trvá minutu i víc, možné ovlivnit farmakologicky i elektrokonpulzemi (elektrošoky) → např.: při nastupující demenci, Alzheimerově chorobě se podávají léky na paměť (na zkvalitňování tkáně)
- dlouhodobá paměť - je nejdelší, nejstarší, má nejstrukturálnější poklad, informace, které by neměly vymizet → při poruchách tyto informace mizí jako poslední, obsahuje i pudy, geneticky dané věci, základ chování
Obsah
Kvantitativní poruchy paměti
Hypomnézie
- snížená paměťová výkonnost, snížená kvalita paměti
- selektivní snížení (postihující jen některé paměťové funkce) nebo globální (komplexní)
- u demencí, pod vlivy léků, při organických poškozeních
- dále při vyčerpání, únavě, nespavosti, při psychických změnách (při depresích, neurózách), v drogovém abúzu
- při demenci je často kombinována s poruchou vštípivosti (zapamatování)
- když je vštípivost nahrazena/kompenzována komfabulacemi → Korzakův syndrom → pamatuje si staré informace, ale nedokáže si vštípit nové, např.: se ho zeptám jak se jmenuje a kdy se narodil – odpoví správně datem a jménem, ale ne jeho; naučíme ho tedy jeho pravé jméno a datum narození, za chvíli se ho zeptáme znovu a on odpoví zase úplně jiným jménem a datem → nedokáže tu informaci vštípit, jméno a datum narození je sice z dlouhodobé paměti, ale je to specifikum této nemoci, nemá úplnou amnézii, něco si pamatuje (např.: ví že má děti, ale neví jestli 3 nebo 4 → kvalitativní snížení paměti, uvědomuje si, že není schopen říct ty informace, tak konfabuluje (ale nelže, nevymýšlí si schválně)
- často součástí alkoholové demence (už spojeno s organickými změnami)
Amnézie
- úplná ztráta paměti
- může být časově ohraničená i trvalá, částečná
- nejčastěji amnézie spojená s úrazem:
- retrográdní amnézie – ztráta paměti před úrazem
- anterográdní amnézie – nastala po úraze
- moment úrazu může být pod selektivní amnézii
- při obecné amnézii může ztráta paměti dojít až tak daleko, že ten člověk zapomene i číst, psát, apod.
Selektivní amnézie
- např.: v důsledku nepříjemných psychogenních stavů s negativním podtextem (třeba při znásilnění, - v důsledku té ochranné psychogenní aktivity je ten člověk vymaže, vytěsní)
- mohou se objevovat i v důsledku poruch osobnosti (např.: u histriónské osobnosti)
Hypermnézie
- nadměrné, nepřiměřeně velké zapamatování určitých situací, materiálů, dějů kolem
- není příjemná – člověk si protivolně zapamatovává nepříjemné obsahy
- kvantita jde ale na úkor kvality (přesnost těch informací je výrazně omezená)
- při psychózách, mániích, pod vlivem psychotropních (především psychostimulačních látek
Kvalitativní poruchy paměti - paramnézie
- poruchy paměti na úkor přesnosti a spolehlivosti těch vzpomínek
- informace jsou špatně uložené, vzpomínka informací je nepřesná, zkreslená, nesprávná
Kryptomnézie
- „neúmyslný plagiát“
- je přesvědčen o autorství něčeho, co udělal/vytvořil někdo jiný
- nedělá to kvůli sekundárnímu zisku, není to úmyslné, cílené
- při konfrontaci s pravdou se mu to dá vyvrátit
Ekmnézie
- porucha paměťových stop se špatnou časovou lokalizací
- správně vybavená vzpomínka, se správným obsahem, ale špatně časově zařazená
- např.: řekne že byl na dovolené před 10 lety, ale on tam byl loni
Vzpomínkový klam
- přesvědčení o nějaké domněnce, fantazii apod.
- myslí si, že se to stalo, že je to reálné
- už to je do jisté míry hrubá patologie, nemá náhled
- např.: je přesvědčen o tom, že měl poměr s Lucii Bílou a bude tvrdit, že se to opravdu stalo, bude to pokládat za realitu, za svou vzpomínku, fakt
- často součást psychóz
- někdy těžko odlišitelné od bludu (tady je to velmi zaměřeno na tu minulost; blud by se měl dát časem vyvrátit, vzpomínkový klam ne)
Pseudologia fantastica - bájivá lhavost
- nejde o klasickou poruchu paměti (normálně si věci pamatuje)
- vychází z reálních situací/událostí a díky své fantazii, představivosti, emočnímu nastavení přidává k nějakým událost barvitost, dovymýšlí si něco, až ztrácí přehled o tom, co je pravda a co si sám dovymyslel (ztrácí hranici mezi realitou a tím, co je jeho představa)