Krev: Porovnání verzí
(finální dokončení a doplnění info) Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | * krev | + | * krev - '''sanguis''' - neprůhledná tekutina |
| + | * 5-6 litrů (cca 6 % celkové hmotnosti) -> 3. nejtěžší část těla | ||
| + | * nejvíce krve je v žilách, kosterních svalech a plicích, krev se vždy přesune tam, kde je jí zrovna třeba | ||
| + | * zásobárna krve: játra, slezina, podkožní cévní pleteně | ||
| + | * denní produkce je 50 mm<sup>3</sup>, tj. 18 l/rok; 3x/rok se krev obměňuje | ||
| + | * z krve vzniká tkáňový mok, který vyplňuje mezibuněčné prostory, vzniká z krevní plazmy, přenáší kyslík a živiny | ||
| + | * z tkáňového moku vzniká lymfa (míza), která sbírá plodiny metabolismu, soustřeďuje se do mízních vlásečnic a pryč z těla | ||
| + | * maximální možná ztráta krve: | ||
| + | ** otevřené krvácení - člověk umře při ztrátě 1-1,5 l | ||
| + | ** vnitřní krvácení až 2 l (je nenápadnější a nebezpečnější) | ||
| + | === Funkce krve === | ||
| + | * okysličení - transport dýchacích plynů | ||
| + | * transport živin, vitamínů, hormonů | ||
| + | * transport odpadních látek | ||
| + | * termoregulace | ||
| + | * homeostáza - stálost vnitřního prostředí | ||
| + | * podíl na imunitě + alergických reakcích | ||
| + | * zastavení krvácení | ||
| − | + | === Složení krve === | |
| − | + | * krevní plazma | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | * | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | * krevní elementy (erytrocyty, leukocyty, trombocyty) | ||
== Krevní plasma == | == Krevní plasma == | ||
* 2,5 - 3,5 litrů → 5% | * 2,5 - 3,5 litrů → 5% | ||
| − | * nažloutlá tekutina, stálé | + | * nažloutlá tekutina, stálé složení |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | ==== S'''ložení''' ==== | ||
| + | * 92 % voda | ||
| + | * 7,1 % organické látky | ||
| + | ** bílkoviny: syntéza v játrech, '''albuminy''' a '''globuliny''' zodpovědné za obranyschopnost a fungují jako transportéry látek; '''fibrinogen''' a '''protrombin''' zodpovědné za krevní srážlivost | ||
| + | * 0,9 0 soli | ||
| + | * AMK, vitamíny | ||
| + | * cukry: zdroj energie, stálost '''glukózy '''(krevního cukru) | ||
| + | ** '''glykémie''' - koncentrace glukózy v krvi; 3,8-6,1 mmol /l (80 – 120 mg/100 cm<sup>3</sup>, závisí na příjmu potravy); glykémii reguluje '''inzulin''' (vznik Langenharsenovy ostrůvky, slinivka břišní), hladina doplňována ze zásob glykogenu v játrech, | ||
| + | ** '''hypoglykémie''' - pokles -> třes, slabost, malátnost -> člověk se musí najíst, je to známka toho, že organismus špatně zpracovává (obvykle cukrovka); vyšší hodnota je '''hyperglykémie''' | ||
| + | * žlučová barviva | ||
| + | * 1 % anorganických látek: NaCl (chlorid sodný), kyselý uhličitan sodný -> udržují osmotický tlak - poměr plazmy v tkáňovém moku -, a napomáhají udržení pH krve | ||
| + | ** norma je pH plazmy 7,4 a jakékoli narušení je špatné! | ||
| + | ** '''alkalóza''' - nad 7,45 | ||
| + | ** '''acidóza''' - pod 7,35 | ||
== Krevní elementy == | == Krevní elementy == | ||
| − | + | * hematopoeza - proces vzniku krevních elementů | |
| − | * | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
=== Erytrocyty - červené krvinky === | === Erytrocyty - červené krvinky === | ||
| − | * stálý počet, muži 5-5,5 miliónu | + | * vznikají v červené kostní dřeni a zanikají ve slezině |
| − | * velikost: 7,4 mikrometru | + | * stálý počet, muži 5-5,5 miliónu/ litr, ženy 4,5 miliónu/ litr |
| − | * nemají jádro | + | * velikost: 7,4 mikrometru, životnost asi 120 dnů |
| − | * funkce - přenos dýchacích plynů | + | * nemají jádro |
| − | * | + | * funkce - přenos dýchacích plynů O<sup>2</sup> a CO<sup>2</sup> |
| − | * '''hemoglobin''' - barvivo, dvě složky | + | * '''anémie''' (chudokrevnost) - nedostatek ČK nebo jsou nefunkční |
| − | * ''' | + | * '''hemoglobin''' - barvivo ČK, dvě složky - globin (bílkovinná složka) a hem (barvivo, obsahuje Fe 2;, na které se váže kyslík) |
| − | * '''karbaminohemoglobin''' - | + | * hemoglobin je odbouráván v játrech a měněn na bilirubin, část železa se ztrácí, obnova potravou |
| + | * '''oxyhemoglobin''' - vazba 0<sup>2</sup> na hemoglobin | ||
| + | * '''karbaminohemoglobin''' - vazba s CO<sup>2</sup> | ||
* nepevné vazby, snadno se uvolní | * nepevné vazby, snadno se uvolní | ||
| − | * '''karboxyhemoglobin''' - | + | * '''karboxyhemoglobin''' - vazba s CO -> pevnější vazba; vytěsní kyslík a ztratí se dýchací funkce -> člověk se otráví, malátnost, spavost, smrt<br> |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
=== Leukocyty - bílé krvinky === | === Leukocyty - bílé krvinky === | ||
| − | + | * počet: 4- 10 tisíc ženy i muži | |
| − | * počet: 4- | + | * mají jádro a různý tvar; životnost různá (hodiny až dny) |
| − | * mají jádro a různý tvar | ||
| − | |||
* snížení pod 4000 '''leukopenie''', zvýšení nad horní hranici '''leukocytóza''' | * snížení pod 4000 '''leukopenie''', zvýšení nad horní hranici '''leukocytóza''' | ||
* funkce: obrana proti infekcím | * funkce: obrana proti infekcím | ||
| − | + | * podle výskytu granulů v jádře se dělí na: | |
| − | * podle výskytu granulů v jádře se dělí na: | ||
==== Granulocyty ==== | ==== Granulocyty ==== | ||
| − | * 75% | + | * 75 % BK, mají granule (cukr+tuk) v cytoplazmě; malé, relativně členité jádro |
| − | * '''neutrofily''' - funkce - | + | ** '''neutrofily''' - funkce - '''diapedéza '''- pronikají do mezibuněčných prostor- následuje '''fagocytóza''' - pohlcování cizorodých látek, indikátor zánětu, jejich počet se zvětšuje při nemoci, sportu a těhotenství |
| − | * '''eozinofily''' - aktivní v případě alergických reakcí , | + | ** '''eozinofily''' - aktivní v případě alergických reakcí (chemicky to rozloží), dochází pouze k diapedéze, nemají tak členité jádro |
| − | * '''bazofily''' - málo, význam neznámý | + | ** '''bazofily''' - málo, význam neznámý |
==== Agranulocyty ==== | ==== Agranulocyty ==== | ||
| − | * bez zrnek v protoplazmě i jádru | + | * bez zrnek v protoplazmě i jádru, velké monotónní jádro |
| − | * '''lymfocyty''' - diapedéza, | + | ** '''lymfocyty''' - diapedéza, produkují bílkoviny -> látky proti zánětům , tvoří se v mízních uzlinách |
| − | * '''monocyty''' -největší bílé krvinky , | + | ** '''monocyty''' -největší bílé krvinky , fagocytóza |
| − | |||
=== Trombocyty - krevní destičky === | === Trombocyty - krevní destičky === | ||
| − | * počet: 300 tisíc | + | * počet: 300 tisíc mm<sup>3</sup>/ litr muži i ženy |
| − | * funkce: podíl na srážení krve | + | * funkce: podíl na srážení krve - '''hemostáza''' |
| − | + | ** podkladem je porušení cévní stěny | |
| − | + | ** '''fibrinogen''' se změní na fibrin (součást krevního koláče), k této přeměně je třeba spouštěcí enzym '''trombin''', který je v krvi, ale musí být nejprve aktivován neaktivním '''protrombinem''', na jehož tvorbě se podílí vitamín K v játrech; k přeměně protrombinu na trombin je třeba enzymu''' trombokináza''' (součást kr. destiček, z nichž se uvolní) | |
| − | + | ** trombokináza je v játrech, na aktivaci se podílí vápníkové ionty | |
| − | * | + | ** přeměnou fibrinogenu na fibrin dochází ke zpevňování destiček trombů a zachycování dalších erytrocytů a trombocytů |
| − | * | + | ** vytváří se neaktivní červený fibrin -> hemostatická zátka |
| − | * | + | * srážlivosti krve lze zabránit tím, že přidáme do krve látku, která váže vápníkové ionty -> naváže kyselý šťavelan sodný, ten naváže trombokinázu (např. v rámci vyšetření) |
| − | + | * '''sedimentace''' - diagnostická technika, která zjišťuje zánětlivé procesy v těle, neřekne kde je zánět, ale že je přítomen | |
| − | + | ** pokles krvinek v závislosti na čase, závisí to na počtu bílkovin v krevní plazmě | |
| − | ''' | + | ** jakékoli změny těla mění rychlost sedimentace |
| − | + | ** normální hodnota 1-3mm/hod. u mužů, 1-7mm/hod. u žen | |
| − | + | ** nejvyšší hodnoty onkologické či plicní onemocnění (až 80mm/hod.) | |
| − | + | [[Soubor:A5.png|www.skolajecna.cz|668x668px]] | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | * | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | ''' | ||
| − | |||
| − | * pokles krvinek v závislosti na čase | ||
| − | * | ||
| − | * normální hodnota | ||
| − | * | ||
| − | * nejvyšší hodnoty | ||
| − | |||
== Obranyschopnost - imunita == | == Obranyschopnost - imunita == | ||
=== Imunizace === | === Imunizace === | ||
| − | * imunita zejména odvozena od funkce | + | * proces ochrany organismu, tvorba protilátek, fagocytóza |
| − | + | * může být buď obecná (vytváří si člověk sám) nebo specifická | |
| − | * škodliviny v těle aktivují | + | * imunita zejména odvozena od funkce leukocytů |
| − | + | * škodliviny v těle aktivují '''antigeny''', které svou strukturou jsou schopné vyvolat imunitní odpověď | |
| − | + | * imunita: | |
| − | + | ** vrozená - od matky v zákl. rovině, nitroděložně přes placentu, chrání dítě v prvních hodinách | |
| − | * | + | ** získaná - aktivní (sám organismus vytváří protilátky proti nežádoucím antigenům) a pasivní (dodaná hotová protilátka, např. injekce) |
| − | * | + | ** specifická - dostáváme protilátky na specifické bakterie (např. na spalničky) |
| − | * | + | * protilátky vznikají v retikuloendotelových tkáních a v BK a hromadí se v krevní plazmě, chemicky to jsou gamaglobuliny (bílkoviny) |
| − | + | * když do těla vnikne antigen, spouští šokovou reakci | |
| − | * '''anafylaxe''' - | + | * '''anafylaxe''' - přecitlivělá reakce organismu, může ohrozit na životě, anafylaktický šok -> vytvoří se velké množství protilátek, čímž organismus ohrožuje sám sebe, a zvýší se kr. tlak -> dochází k bolestem hlavy, zčervenání, závratím, zkrácení dechu až k selhání kardiovaskulárního systému (infarkt) |
== Krevní skupiny == | == Krevní skupiny == | ||
| − | |||
* Jan Janský zjistil, že je možné rozdělit lidskou krev do 4 skupin podle toho, zda se její červené krvinky shlukují nebo neshlukují krevní plazmou nebo sérem jiných lidí | * Jan Janský zjistil, že je možné rozdělit lidskou krev do 4 skupin podle toho, zda se její červené krvinky shlukují nebo neshlukují krevní plazmou nebo sérem jiných lidí | ||
* antigeny v červených krvinkách se nazývají látky shlukovatelné - '''aglutinogeny''' a označují se velkými písmeny A nebo B | * antigeny v červených krvinkách se nazývají látky shlukovatelné - '''aglutinogeny''' a označují se velkými písmeny A nebo B | ||
| Řádek 151: | Řádek 117: | ||
* setká-li se aglutinogen A s aglutininem alfa nebo aglutinogen B s aglutininem beta, dojde ke shluknutí (aglutinaci) červených krvinek | * setká-li se aglutinogen A s aglutininem alfa nebo aglutinogen B s aglutininem beta, dojde ke shluknutí (aglutinaci) červených krvinek | ||
* v krvi jednoho člověka jsou proto obsaženy jen ty látky, které se vzájemně snášejí | * v krvi jednoho člověka jsou proto obsaženy jen ty látky, které se vzájemně snášejí | ||
| − | + | * univerzální dárce je 0, univerzální příjemce je AB | |
| − | * | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
'''Skupina A''' - 44 % lidí | '''Skupina A''' - 44 % lidí | ||
| Řádek 164: | Řádek 125: | ||
'''Skupina B''' - 18 % lidí | '''Skupina B''' - 18 % lidí | ||
| − | |||
* v erytrocytech aglutinogen B | * v erytrocytech aglutinogen B | ||
* plazma aglutinin anti A | * plazma aglutinin anti A | ||
| − | |||
'''Skupina 0''' - 30 % lidí, univerzální dárce | '''Skupina 0''' - 30 % lidí, univerzální dárce | ||
| − | |||
* v erytrocytech nic | * v erytrocytech nic | ||
* v plazmě aglutinin anti A, anti B | * v plazmě aglutinin anti A, anti B | ||
| − | |||
'''Skupina AB''' - 8 % lidí, univerzální příjemce | '''Skupina AB''' - 8 % lidí, univerzální příjemce | ||
| − | |||
* v erytrocytech aglutinogen AB | * v erytrocytech aglutinogen AB | ||
* v plazmě nic | * v plazmě nic | ||
| − | + | * existuje dalších asi 30 aglutinogenů, které určují typologii krve (důležité např. pro transplantaci atd., při běžném dárcovství se nezjišťuje) | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | '''transfuze''' = podání inkompatibilní krve z hlediska Rh a krevních skupin ohrožuje na životě - velká obranná reakce organismu | + | * '''Rh faktor''' - pozitivní/ negativní; pozitivní asi 85 % lidí; obecně v krvi nejsou protilátky proti Rh faktoru, vytváří se teprve když se Rh pozitivní krev vpraví do Rh negativní (v těhotenství Rh- matka vytváří protilátky proti Rh+ dítěti (je-li otec Rh +), nebezpečné pro dítě (billirubin je pro plod toxický - napadá mozková jádra, dítě žloutne -> mentální vývoj a kognitivní funkce jsou narušeny) |
| + | * nebezpečí při dalších, nikoli prvních těhotenstvích (matka již má protilátky), proto matka dostává preventivně gamaglobuliny, zabraňující tvorbě protilátek | ||
| + | * při inkompatibilním těhotenství, kdy matka je Rh-, zatímco dítě zdědilo po otci Rh+, dochází k tzv. '''fetální erytroblastóze''', fetální erytroblastóza (nyní spíše označovaná jako hemolytická nemoc novorozenců) je stav, kdy matčin imunitní systém bojuje proti plodu (plod je Rh+, matčin imunitní systém tento antigen nezná a považuje jej za cizorodý), začne vytvářet protilátky, které u plodu způsobí různé formy novorozenecké žloutenky (rozklad krve), v horším případě také různé nervové poruchy. První těhotenství většinou rizikové nebývá (díky placentární bariéře nedochází k mísení krve matky s krví plodu), krev novorozence se do matčina oběhu dostane až při samotném porodu, ovšem toto množství stačí k imunizaci matky, proto každé další nekompatibilní těhotenství by bylo mnohem rizikovější. V současné době se tomuto zamezuje podáváním anti-D protilátek do 72h po porodu (případně i po potratu nebo po provedení amniocentézy) | ||
| + | * '''transfuze''' = podání inkompatibilní krve z hlediska Rh a krevních skupin ohrožuje na životě - velká obranná reakce organismu | ||
== Onemocnění krve == | == Onemocnění krve == | ||
| Řádek 198: | Řádek 149: | ||
'''Anémie''' | '''Anémie''' | ||
| − | * různé důvody (málo Fe, nízká hladina Hgb, snížení počtu erytrocytů atd.) | + | * různé důvody (málo Fe, nízká hladina/ kvalita Hgb, snížení počtu erytrocytů atd.) |
* bílé tělo, světlé rty, nehtová lůžka a spojivky, únava, dušnost, bolesti hlavy, přecitlivělost na chlad, poruchy spánku... | * bílé tělo, světlé rty, nehtová lůžka a spojivky, únava, dušnost, bolesti hlavy, přecitlivělost na chlad, poruchy spánku... | ||
| + | * dodává se železo, látky podporující tvorbu ČK, zasahuje se do imunitního systému - jde o příčinu, která to vyvolala | ||
=== Leukocyty === | === Leukocyty === | ||
| Řádek 205: | Řádek 157: | ||
'''Leukémie''' | '''Leukémie''' | ||
| + | * onkologické onemocnění 1 části či celého spektra | ||
* Dětská akutní leukémie: náhlý začátek (teplota, spavost...), ↓ hladina granulocytů → žádná imunita, transplantace kostní dřeně, ozařování → 2 - 6 let života | * Dětská akutní leukémie: náhlý začátek (teplota, spavost...), ↓ hladina granulocytů → žádná imunita, transplantace kostní dřeně, ozařování → 2 - 6 let života | ||
| Řádek 219: | Řádek 172: | ||
* Trombocytopatie: kvalitativní porucha → prodloužení krvácivosti (zastaví se), dědičná | * Trombocytopatie: kvalitativní porucha → prodloužení krvácivosti (zastaví se), dědičná | ||
* Koagulopatie: porucha srážlivosti, hemofilie A,B - porucha funkce srážlivosti, žena → přenašečka = dědičné, diseminovná intravaskulární koagulace - mikrotromby - vykrvácení do těla, lék - heparin | * Koagulopatie: porucha srážlivosti, hemofilie A,B - porucha funkce srážlivosti, žena → přenašečka = dědičné, diseminovná intravaskulární koagulace - mikrotromby - vykrvácení do těla, lék - heparin | ||
| + | == Zdroje == | ||
| + | Šmarda, J. (2007). ''Biologie pro psychology a pedagogy.'' Praha: Portál. | ||
| − | [[Kategorie: Anatomie|*]] | + | přednášky Dr. Šivicové[[Kategorie: Anatomie|*]] |
Aktuální verze z 2. 5. 2017, 10:30
- krev - sanguis - neprůhledná tekutina
- 5-6 litrů (cca 6 % celkové hmotnosti) -> 3. nejtěžší část těla
- nejvíce krve je v žilách, kosterních svalech a plicích, krev se vždy přesune tam, kde je jí zrovna třeba
- zásobárna krve: játra, slezina, podkožní cévní pleteně
- denní produkce je 50 mm3, tj. 18 l/rok; 3x/rok se krev obměňuje
- z krve vzniká tkáňový mok, který vyplňuje mezibuněčné prostory, vzniká z krevní plazmy, přenáší kyslík a živiny
- z tkáňového moku vzniká lymfa (míza), která sbírá plodiny metabolismu, soustřeďuje se do mízních vlásečnic a pryč z těla
- maximální možná ztráta krve:
- otevřené krvácení - člověk umře při ztrátě 1-1,5 l
- vnitřní krvácení až 2 l (je nenápadnější a nebezpečnější)
Obsah
Funkce krve
- okysličení - transport dýchacích plynů
- transport živin, vitamínů, hormonů
- transport odpadních látek
- termoregulace
- homeostáza - stálost vnitřního prostředí
- podíl na imunitě + alergických reakcích
- zastavení krvácení
Složení krve
- krevní plazma
- krevní elementy (erytrocyty, leukocyty, trombocyty)
Krevní plasma
- 2,5 - 3,5 litrů → 5%
- nažloutlá tekutina, stálé složení
Složení
- 92 % voda
- 7,1 % organické látky
- bílkoviny: syntéza v játrech, albuminy a globuliny zodpovědné za obranyschopnost a fungují jako transportéry látek; fibrinogen a protrombin zodpovědné za krevní srážlivost
- 0,9 0 soli
- AMK, vitamíny
- cukry: zdroj energie, stálost glukózy (krevního cukru)
- glykémie - koncentrace glukózy v krvi; 3,8-6,1 mmol /l (80 – 120 mg/100 cm3, závisí na příjmu potravy); glykémii reguluje inzulin (vznik Langenharsenovy ostrůvky, slinivka břišní), hladina doplňována ze zásob glykogenu v játrech,
- hypoglykémie - pokles -> třes, slabost, malátnost -> člověk se musí najíst, je to známka toho, že organismus špatně zpracovává (obvykle cukrovka); vyšší hodnota je hyperglykémie
- žlučová barviva
- 1 % anorganických látek: NaCl (chlorid sodný), kyselý uhličitan sodný -> udržují osmotický tlak - poměr plazmy v tkáňovém moku -, a napomáhají udržení pH krve
- norma je pH plazmy 7,4 a jakékoli narušení je špatné!
- alkalóza - nad 7,45
- acidóza - pod 7,35
Krevní elementy
- hematopoeza - proces vzniku krevních elementů
Erytrocyty - červené krvinky
- vznikají v červené kostní dřeni a zanikají ve slezině
- stálý počet, muži 5-5,5 miliónu/ litr, ženy 4,5 miliónu/ litr
- velikost: 7,4 mikrometru, životnost asi 120 dnů
- nemají jádro
- funkce - přenos dýchacích plynů O2 a CO2
- anémie (chudokrevnost) - nedostatek ČK nebo jsou nefunkční
- hemoglobin - barvivo ČK, dvě složky - globin (bílkovinná složka) a hem (barvivo, obsahuje Fe 2;, na které se váže kyslík)
- hemoglobin je odbouráván v játrech a měněn na bilirubin, část železa se ztrácí, obnova potravou
- oxyhemoglobin - vazba 02 na hemoglobin
- karbaminohemoglobin - vazba s CO2
- nepevné vazby, snadno se uvolní
- karboxyhemoglobin - vazba s CO -> pevnější vazba; vytěsní kyslík a ztratí se dýchací funkce -> člověk se otráví, malátnost, spavost, smrt
Leukocyty - bílé krvinky
- počet: 4- 10 tisíc ženy i muži
- mají jádro a různý tvar; životnost různá (hodiny až dny)
- snížení pod 4000 leukopenie, zvýšení nad horní hranici leukocytóza
- funkce: obrana proti infekcím
- podle výskytu granulů v jádře se dělí na:
Granulocyty
- 75 % BK, mají granule (cukr+tuk) v cytoplazmě; malé, relativně členité jádro
- neutrofily - funkce - diapedéza - pronikají do mezibuněčných prostor- následuje fagocytóza - pohlcování cizorodých látek, indikátor zánětu, jejich počet se zvětšuje při nemoci, sportu a těhotenství
- eozinofily - aktivní v případě alergických reakcí (chemicky to rozloží), dochází pouze k diapedéze, nemají tak členité jádro
- bazofily - málo, význam neznámý
Agranulocyty
- bez zrnek v protoplazmě i jádru, velké monotónní jádro
- lymfocyty - diapedéza, produkují bílkoviny -> látky proti zánětům , tvoří se v mízních uzlinách
- monocyty -největší bílé krvinky , fagocytóza
Trombocyty - krevní destičky
- počet: 300 tisíc mm3/ litr muži i ženy
- funkce: podíl na srážení krve - hemostáza
- podkladem je porušení cévní stěny
- fibrinogen se změní na fibrin (součást krevního koláče), k této přeměně je třeba spouštěcí enzym trombin, který je v krvi, ale musí být nejprve aktivován neaktivním protrombinem, na jehož tvorbě se podílí vitamín K v játrech; k přeměně protrombinu na trombin je třeba enzymu trombokináza (součást kr. destiček, z nichž se uvolní)
- trombokináza je v játrech, na aktivaci se podílí vápníkové ionty
- přeměnou fibrinogenu na fibrin dochází ke zpevňování destiček trombů a zachycování dalších erytrocytů a trombocytů
- vytváří se neaktivní červený fibrin -> hemostatická zátka
- srážlivosti krve lze zabránit tím, že přidáme do krve látku, která váže vápníkové ionty -> naváže kyselý šťavelan sodný, ten naváže trombokinázu (např. v rámci vyšetření)
- sedimentace - diagnostická technika, která zjišťuje zánětlivé procesy v těle, neřekne kde je zánět, ale že je přítomen
- pokles krvinek v závislosti na čase, závisí to na počtu bílkovin v krevní plazmě
- jakékoli změny těla mění rychlost sedimentace
- normální hodnota 1-3mm/hod. u mužů, 1-7mm/hod. u žen
- nejvyšší hodnoty onkologické či plicní onemocnění (až 80mm/hod.)
Obranyschopnost - imunita
Imunizace
- proces ochrany organismu, tvorba protilátek, fagocytóza
- může být buď obecná (vytváří si člověk sám) nebo specifická
- imunita zejména odvozena od funkce leukocytů
- škodliviny v těle aktivují antigeny, které svou strukturou jsou schopné vyvolat imunitní odpověď
- imunita:
- vrozená - od matky v zákl. rovině, nitroděložně přes placentu, chrání dítě v prvních hodinách
- získaná - aktivní (sám organismus vytváří protilátky proti nežádoucím antigenům) a pasivní (dodaná hotová protilátka, např. injekce)
- specifická - dostáváme protilátky na specifické bakterie (např. na spalničky)
- protilátky vznikají v retikuloendotelových tkáních a v BK a hromadí se v krevní plazmě, chemicky to jsou gamaglobuliny (bílkoviny)
- když do těla vnikne antigen, spouští šokovou reakci
- anafylaxe - přecitlivělá reakce organismu, může ohrozit na životě, anafylaktický šok -> vytvoří se velké množství protilátek, čímž organismus ohrožuje sám sebe, a zvýší se kr. tlak -> dochází k bolestem hlavy, zčervenání, závratím, zkrácení dechu až k selhání kardiovaskulárního systému (infarkt)
Krevní skupiny
- Jan Janský zjistil, že je možné rozdělit lidskou krev do 4 skupin podle toho, zda se její červené krvinky shlukují nebo neshlukují krevní plazmou nebo sérem jiných lidí
- antigeny v červených krvinkách se nazývají látky shlukovatelné - aglutinogeny a označují se velkými písmeny A nebo B
- v krevní plazmě jsou látky shlukující - aglutininy, které se označují řeckými písmeny alfa (anti-A) nebo beta (anti-B)
- setká-li se aglutinogen A s aglutininem alfa nebo aglutinogen B s aglutininem beta, dojde ke shluknutí (aglutinaci) červených krvinek
- v krvi jednoho člověka jsou proto obsaženy jen ty látky, které se vzájemně snášejí
- univerzální dárce je 0, univerzální příjemce je AB
Skupina A - 44 % lidí
- v erytrocytech aglutinogen A
- plazma aglutinin anti B
Skupina B - 18 % lidí
- v erytrocytech aglutinogen B
- plazma aglutinin anti A
Skupina 0 - 30 % lidí, univerzální dárce
- v erytrocytech nic
- v plazmě aglutinin anti A, anti B
Skupina AB - 8 % lidí, univerzální příjemce
- v erytrocytech aglutinogen AB
- v plazmě nic
- existuje dalších asi 30 aglutinogenů, které určují typologii krve (důležité např. pro transplantaci atd., při běžném dárcovství se nezjišťuje)
- Rh faktor - pozitivní/ negativní; pozitivní asi 85 % lidí; obecně v krvi nejsou protilátky proti Rh faktoru, vytváří se teprve když se Rh pozitivní krev vpraví do Rh negativní (v těhotenství Rh- matka vytváří protilátky proti Rh+ dítěti (je-li otec Rh +), nebezpečné pro dítě (billirubin je pro plod toxický - napadá mozková jádra, dítě žloutne -> mentální vývoj a kognitivní funkce jsou narušeny)
- nebezpečí při dalších, nikoli prvních těhotenstvích (matka již má protilátky), proto matka dostává preventivně gamaglobuliny, zabraňující tvorbě protilátek
- při inkompatibilním těhotenství, kdy matka je Rh-, zatímco dítě zdědilo po otci Rh+, dochází k tzv. fetální erytroblastóze, fetální erytroblastóza (nyní spíše označovaná jako hemolytická nemoc novorozenců) je stav, kdy matčin imunitní systém bojuje proti plodu (plod je Rh+, matčin imunitní systém tento antigen nezná a považuje jej za cizorodý), začne vytvářet protilátky, které u plodu způsobí různé formy novorozenecké žloutenky (rozklad krve), v horším případě také různé nervové poruchy. První těhotenství většinou rizikové nebývá (díky placentární bariéře nedochází k mísení krve matky s krví plodu), krev novorozence se do matčina oběhu dostane až při samotném porodu, ovšem toto množství stačí k imunizaci matky, proto každé další nekompatibilní těhotenství by bylo mnohem rizikovější. V současné době se tomuto zamezuje podáváním anti-D protilátek do 72h po porodu (případně i po potratu nebo po provedení amniocentézy)
- transfuze = podání inkompatibilní krve z hlediska Rh a krevních skupin ohrožuje na životě - velká obranná reakce organismu
Onemocnění krve
- dají se zjistit v krevním obrazu
Erytrocyty
Anémie
- různé důvody (málo Fe, nízká hladina/ kvalita Hgb, snížení počtu erytrocytů atd.)
- bílé tělo, světlé rty, nehtová lůžka a spojivky, únava, dušnost, bolesti hlavy, přecitlivělost na chlad, poruchy spánku...
- dodává se železo, látky podporující tvorbu ČK, zasahuje se do imunitního systému - jde o příčinu, která to vyvolala
Leukocyty
Leukémie
- onkologické onemocnění 1 části či celého spektra
- Dětská akutní leukémie: náhlý začátek (teplota, spavost...), ↓ hladina granulocytů → žádná imunita, transplantace kostní dřeně, ozařování → 2 - 6 let života
- Dospělá chronická leukémie:
- Lymfatická leukémie: čím vyšší věk, tím nižší malignita, průjem, záněty, léčba: imunoglobuliny, kortikoidy
- Myeloidní leukémie: nadměrná tvorba nefunkčních granulocytů, únava, infekce, 3,5 - 5 let života, léčba: cytostatika, ozáření, transplantace kostní dřeně
- Onemocnění lymfatických cév - Hodgkinova choroba - únava, slabost, infekce, pocení, maligní onemocnění lymfatické tkáně
Trombocyty
- Trombocytopenie: získaná porucha, pokles tvorby či rychlé odbourávání krevních destiček, vysoká krvácivost
- Trombocytopatie: kvalitativní porucha → prodloužení krvácivosti (zastaví se), dědičná
- Koagulopatie: porucha srážlivosti, hemofilie A,B - porucha funkce srážlivosti, žena → přenašečka = dědičné, diseminovná intravaskulární koagulace - mikrotromby - vykrvácení do těla, lék - heparin
Zdroje
Šmarda, J. (2007). Biologie pro psychology a pedagogy. Praha: Portál.
přednášky Dr. Šivicové
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
