Emoční inteligence: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „'''Emoční inteligence''' je termín, se kterým poprvé v roce 1990 přišli dva vědci - Peter Salovey a John D. Mayer, termín v roce 1996 zpopularizov…“)
 
 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Emoční inteligence''' je termín, se kterým poprvé v roce 1990 přišli dva vědci - Peter Salovey a John D. Mayer, termín v roce 1996 zpopularizoval Daniel Goleman v knize Emoční inteligence.
+
'''Emoční inteligence''' je termín, se kterým poprvé v roce 1989 přišli dva vědci - Peter Salovey a John D. Mayer, termín v roce 1995 zpopularizoval Daniel Goleman v knize Emoční inteligence.
  
 
Emoční inteligence je definována dvěma způsoby:
 
Emoční inteligence je definována dvěma způsoby:
 
* Rozeznání, porozumění a schopnost ovládat své emoce
 
* Rozeznání, porozumění a schopnost ovládat své emoce
 
* Rozeznání, porozumění a vliv těchto emocí na druhé
 
* Rozeznání, porozumění a vliv těchto emocí na druhé
−
V praxi to znamená, že jde o uvědomění si vlastních emocí a jejich schopností ovládnout naše chování a tím ovlivnit ostatní (jak pozitivně, tak negativně). Jde také o učení se, jak ovládat tyto emoce, obzvláště pod tlakem.
+
V praxi to znamená, že jde o uvědomění si vlastních emocí a jejich schopností ovládnout naše chování a tím ovlivnit ostatní (jak pozitivně, tak negativně). Jde také o učení se, jak ovládat tyto emoce, obzvláště pod tlakem. <ref>Understanding emotional intelligence [online]. : 1-50 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://www.free-management-ebooks.com/dldebk-pdf/fme-understanding-emotional-intelligence.pdf</ref>
  
 
Situacemi, kdy je na nás pokládán vysoký tlak, se rozumí:
 
Situacemi, kdy je na nás pokládán vysoký tlak, se rozumí:
Řádek 13: Řádek 13:
 
* Vyrovnávání se se změnami
 
* Vyrovnávání se se změnami
 
* Vyrovnávání se s nezdary a porážkami<ref>What is Emotional Intelligence? Institute for Health and Human Potential [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné z: http://www.ihhp.com/meaning-of-emotional-intelligence#accordion_13408772231</ref>
 
* Vyrovnávání se s nezdary a porážkami<ref>What is Emotional Intelligence? Institute for Health and Human Potential [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné z: http://www.ihhp.com/meaning-of-emotional-intelligence#accordion_13408772231</ref>
 +
 +
 +
== Historie ==
 +
 +
Termín emocionální inteligence se dle všeho poprvé objevil v roce 1964 v práci Michaela Beldocha. V roce 1966 B. Leuner vydal práci s názvem Emoční inteligence a emancipace (''Emotional intelligence and emancipation''), která se objevila v psychoterapeutickém časopisu Praxe dětské psychologie a dětské psychiatrie (''Practice of child psychology and child psychiatry'').
 +
V roce 1983 Howard Gardner uvedl, že tradiční typizace inteligence, jako je IQ, nemůže plně vysvětlit kognitivní schopnosti. Představil ideu několika inteligencí, která obsahuje jak interpersonální inteligenci (schopnost porozumět záměrům, motivacím a touhám druhých), tak intrapersonální inteligenci (schopnost porozumět sobě samému, chápat pocity, obavy a motivace).
 +
První otisknuté použití výrazu 'EQ' (emoční kvocient) se objevila v článku Keitha Beasleyho z roku 1987.
 +
V roce 1989 Stanley Greenspan představil model EI (emoční inteligence), jeho práci následovali Peter Salovey a John Mayer, kteří svůj model publikovali ve stejném roce.
 +
Tento termín byl však rozšířen a zpopularizován až s knihou Davida Golemana: Emotional Intelligence - Why it can matter more than IQ? z roku 1995.
 +
Do dneška ale EI nenahradila IQ testy jako standardu měření míry inteligence. <ref>Emotional intelligence [online]. In: . [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Emotional_intelligence#History</ref>
 +
 +
 +
== Fukce emocí ==
 +
Během evoluce, kdy se naše citové reakce vytvářely, je tlak přírody a životních podmínek uzpůsobovaly a tím se staly tak důležité pro přežití. <ref>GOLEMAN, Daniel. Emoční inteligence. Vyd. 2., (V nakl. Metafora 1.). V Praze: Metafora, 2011, s. 17. ISBN 978-80-7359-334-6.</ref>
 +
=== Projevy jednotlivých emocí ===
 +
* Hněv - zvyšuje krevní průtok v rukou, který usnadňuje uchopení zbraně, sražení nepřítele; zrychluje srdeční frekvenci a spouští vyplavení hormonů, včetně adrenalinu, do krevního oběhu, tím se uvolní dostatek energie na rychlou a fyzicky náročnou reakci
 +
* Strach - vyvolává nahromadění krve v kosterním svalstvu, což usnadňuje pohyb, v nohách usnadňuje útěk; současně tělo na okamžik ztuhne, tím dává čas na rozmyšlení, jaká strategie útěku bude nejlepší; vyplavené hormony způsobí celkové napětí a ostražitost, připraví tělo na blížící se reakci, pozornost se zaměří na okamžitě hrozící nebezpečí
 +
* Štěstí - zvýšená aktivita v mozkovém centru inhibuje negativní emoce a stimuluje uvolňování většího množství energie; dochází k útlumu center, která vyvolávají negativní myšlenky; k fyziologickým procesům téměř nedochází, snad jen k celkovému uvolnění organismu, to navazuje tělu relaxaci
 +
* Láska - sexuální uspokojení způsobují podráždění nervového systému - parasympatiku, jenž je fyziologickým protipólem sympatiku, který se aktivuje stresem, strachem, zlobou; parasympatikum vyvolává relaxační reakce, které zahrnují celou řadu fyziologických změn, které navozují psychický stav klidu a uspokojení
 +
* Překvapení - pozdvižení obočí nám umožňuje rozšířit zorné pole a zvýšit množství světla dopadajícího na sítnici, tím získáváme lepší přehled o situaci
 +
* Odpor a zhnusení - výraz zhnusení projevující se pokrčením nosu a ohrnutím horního rtu se výsledkem prapůvodního pokusu uzavřít nosní dírky nebo něco vyplivnout
 +
* Smutek - vyvolává pokles energie, zpomaluje metabolismus; toto zpomalení organismus nám dává příležitost pochopit danou situaci a vyrovnat se s tím, co se stalo; tato reakce vznikla snahou udržet smutného a tedy zranitelného prehistorického člověka u domova a v bezpečí <ref>GOLEMAN, Daniel. Emoční inteligence. Vyd. 2., (V nakl. Metafora 1.). V Praze: Metafora, 2011, s. 16. ISBN 978-80-7359-334-6.</ref>
 +
 +
Tyto vrozené sklony se formovaly dějinami - zlepšením životních podmínek, zemědělstvím, společenstvím, ale i vývojem zbraní. Reakce se podstatně zmírnily, ale i dnes tyto vrozené sklony formujeme našimi životními zkušenostmi a kulturou. Jsme schopni zvolit si, jak budeme určitou emoci projevovat, nebo naopak skrývat. <ref>GOLEMAN, Daniel. Emoční inteligence. Vyd. 2., (V nakl. Metafora 1.). V Praze: Metafora, 2011, s. 17. ISBN 978-80-7359-334-6.</ref>
 +
 +
 +
== IQ a Emoční inteligence: čisté typy ==
 +
IQ a emoční inteligence nejsou protikladné schopnosti, ale spíše odlišné, jeden bez druhého nemohou fungovat.
 +
Daniel Goleman ve své knize představuje takzvané čisté typy a jejich projevy:
 +
 +
===== Čistý typ s vysokým IQ =====
 +
- velmi schopný v oblasti myšlení, neschopný ve vztazích mezi lidmi.
 +
:* Muži - rozsáhlé intelektuální zájmy a schopnosti; ctižádostivý, produktivní, umíněný, vypočítavý, nemá sám se sebou starosti; kritiční, puntičkáři, chovají se povýšeně, zachovávají si odstup, jsou emočně chladní a ironičtí
 +
:* Ženy - intelektuální sebejisté, mají velmi dobrou schopnost vyjadřovat své myšlenky, široké intelektuální a estetické zájmy; mají sklon k introspekci, k úzkosti, k pocitům viny; neumí otevřeně projevovat hněv
 +
 +
===== Čistý typ s vysokou EI =====
 +
- silně rozvinutá sociální schopnost
 +
:* Muži - bodří, tráví čas s přáteli, nejsou ustrašení, nemají sklony k neplodnému přemýšlení; rozvinutá schopnost vázat se na lidi a činnosti, jsou schopni nést odpovědnost; mají smysl pro etické jednání; jsou soucitní, nesobeční
 +
:* Ženy - asertivní, otevřeně projevují svoje city, mají k sobě pozitivní vztah; jsou přátelské, společenské; své pocity vyjadřují vhodně, dobře se přizpůsobují stresovým situacím; snadno se seznamují; jsou sebevědomé, hravé, spontánní, otevřeně přijímají smyslové zážitky; zřídkakdy pociťují úzkost nebo vinu
 +
 +
Tyto příklady jsou ale extrémní, v každém se směšuje IQ a EI v různém poměru. <ref>GOLEMAN, Daniel. Emoční inteligence. Vyd. 2., (V nakl. Metafora 1.). V Praze: Metafora, 2011, s. 49-50. ISBN 978-80-7359-334-6.</ref>
 +
  
  

Aktuální verze z 28. 12. 2015, 14:46

Emoční inteligence je termín, se kterým poprvé v roce 1989 přišli dva vědci - Peter Salovey a John D. Mayer, termín v roce 1995 zpopularizoval Daniel Goleman v knize Emoční inteligence.

Emoční inteligence je definována dvěma způsoby:

  • Rozeznání, porozumění a schopnost ovládat své emoce
  • Rozeznání, porozumění a vliv těchto emocí na druhé

V praxi to znamená, že jde o uvědomění si vlastních emocí a jejich schopností ovládnout naše chování a tím ovlivnit ostatní (jak pozitivně, tak negativně). Jde také o učení se, jak ovládat tyto emoce, obzvláště pod tlakem. [1]

Situacemi, kdy je na nás pokládán vysoký tlak, se rozumí:

  • Poskytování a přijímání zpětné vazby
  • Dodržování časových lhůt
  • Složité mezilidské vztahy
  • Nedostatek životních prostředků
  • Vyrovnávání se se změnami
  • Vyrovnávání se s nezdary a porážkami[2]


Historie

Termín emocionální inteligence se dle všeho poprvé objevil v roce 1964 v práci Michaela Beldocha. V roce 1966 B. Leuner vydal práci s názvem Emoční inteligence a emancipace (Emotional intelligence and emancipation), která se objevila v psychoterapeutickém časopisu Praxe dětské psychologie a dětské psychiatrie (Practice of child psychology and child psychiatry). V roce 1983 Howard Gardner uvedl, že tradiční typizace inteligence, jako je IQ, nemůže plně vysvětlit kognitivní schopnosti. Představil ideu několika inteligencí, která obsahuje jak interpersonální inteligenci (schopnost porozumět záměrům, motivacím a touhám druhých), tak intrapersonální inteligenci (schopnost porozumět sobě samému, chápat pocity, obavy a motivace). První otisknuté použití výrazu 'EQ' (emoční kvocient) se objevila v článku Keitha Beasleyho z roku 1987. V roce 1989 Stanley Greenspan představil model EI (emoční inteligence), jeho práci následovali Peter Salovey a John Mayer, kteří svůj model publikovali ve stejném roce. Tento termín byl však rozšířen a zpopularizován až s knihou Davida Golemana: Emotional Intelligence - Why it can matter more than IQ? z roku 1995. Do dneška ale EI nenahradila IQ testy jako standardu měření míry inteligence. [3]


Fukce emocí

Během evoluce, kdy se naše citové reakce vytvářely, je tlak přírody a životních podmínek uzpůsobovaly a tím se staly tak důležité pro přežití. [4]

Projevy jednotlivých emocí

  • Hněv - zvyšuje krevní průtok v rukou, který usnadňuje uchopení zbraně, sražení nepřítele; zrychluje srdeční frekvenci a spouští vyplavení hormonů, včetně adrenalinu, do krevního oběhu, tím se uvolní dostatek energie na rychlou a fyzicky náročnou reakci
  • Strach - vyvolává nahromadění krve v kosterním svalstvu, což usnadňuje pohyb, v nohách usnadňuje útěk; současně tělo na okamžik ztuhne, tím dává čas na rozmyšlení, jaká strategie útěku bude nejlepší; vyplavené hormony způsobí celkové napětí a ostražitost, připraví tělo na blížící se reakci, pozornost se zaměří na okamžitě hrozící nebezpečí
  • Štěstí - zvýšená aktivita v mozkovém centru inhibuje negativní emoce a stimuluje uvolňování většího množství energie; dochází k útlumu center, která vyvolávají negativní myšlenky; k fyziologickým procesům téměř nedochází, snad jen k celkovému uvolnění organismu, to navazuje tělu relaxaci
  • Láska - sexuální uspokojení způsobují podráždění nervového systému - parasympatiku, jenž je fyziologickým protipólem sympatiku, který se aktivuje stresem, strachem, zlobou; parasympatikum vyvolává relaxační reakce, které zahrnují celou řadu fyziologických změn, které navozují psychický stav klidu a uspokojení
  • Překvapení - pozdvižení obočí nám umožňuje rozšířit zorné pole a zvýšit množství světla dopadajícího na sítnici, tím získáváme lepší přehled o situaci
  • Odpor a zhnusení - výraz zhnusení projevující se pokrčením nosu a ohrnutím horního rtu se výsledkem prapůvodního pokusu uzavřít nosní dírky nebo něco vyplivnout
  • Smutek - vyvolává pokles energie, zpomaluje metabolismus; toto zpomalení organismus nám dává příležitost pochopit danou situaci a vyrovnat se s tím, co se stalo; tato reakce vznikla snahou udržet smutného a tedy zranitelného prehistorického člověka u domova a v bezpečí [5]

Tyto vrozené sklony se formovaly dějinami - zlepšením životních podmínek, zemědělstvím, společenstvím, ale i vývojem zbraní. Reakce se podstatně zmírnily, ale i dnes tyto vrozené sklony formujeme našimi životními zkušenostmi a kulturou. Jsme schopni zvolit si, jak budeme určitou emoci projevovat, nebo naopak skrývat. [6]


IQ a Emoční inteligence: čisté typy

IQ a emoční inteligence nejsou protikladné schopnosti, ale spíše odlišné, jeden bez druhého nemohou fungovat. Daniel Goleman ve své knize představuje takzvané čisté typy a jejich projevy:

Čistý typ s vysokým IQ
- velmi schopný v oblasti myšlení, neschopný ve vztazích mezi lidmi.
  • Muži - rozsáhlé intelektuální zájmy a schopnosti; ctižádostivý, produktivní, umíněný, vypočítavý, nemá sám se sebou starosti; kritiční, puntičkáři, chovají se povýšeně, zachovávají si odstup, jsou emočně chladní a ironičtí
  • Ženy - intelektuální sebejisté, mají velmi dobrou schopnost vyjadřovat své myšlenky, široké intelektuální a estetické zájmy; mají sklon k introspekci, k úzkosti, k pocitům viny; neumí otevřeně projevovat hněv
Čistý typ s vysokou EI
- silně rozvinutá sociální schopnost
  • Muži - bodří, tráví čas s přáteli, nejsou ustrašení, nemají sklony k neplodnému přemýšlení; rozvinutá schopnost vázat se na lidi a činnosti, jsou schopni nést odpovědnost; mají smysl pro etické jednání; jsou soucitní, nesobeční
  • Ženy - asertivní, otevřeně projevují svoje city, mají k sobě pozitivní vztah; jsou přátelské, společenské; své pocity vyjadřují vhodně, dobře se přizpůsobují stresovým situacím; snadno se seznamují; jsou sebevědomé, hravé, spontánní, otevřeně přijímají smyslové zážitky; zřídkakdy pociťují úzkost nebo vinu

Tyto příklady jsou ale extrémní, v každém se směšuje IQ a EI v různém poměru. [7]



  1. ↑ Understanding emotional intelligence [online]. : 1-50 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://www.free-management-ebooks.com/dldebk-pdf/fme-understanding-emotional-intelligence.pdf
  2. ↑ What is Emotional Intelligence? Institute for Health and Human Potential [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné z: http://www.ihhp.com/meaning-of-emotional-intelligence#accordion_13408772231
  3. ↑ Emotional intelligence [online]. In: . [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Emotional_intelligence#History
  4. ↑ GOLEMAN, Daniel. Emoční inteligence. Vyd. 2., (V nakl. Metafora 1.). V Praze: Metafora, 2011, s. 17. ISBN 978-80-7359-334-6.
  5. ↑ GOLEMAN, Daniel. Emoční inteligence. Vyd. 2., (V nakl. Metafora 1.). V Praze: Metafora, 2011, s. 16. ISBN 978-80-7359-334-6.
  6. ↑ GOLEMAN, Daniel. Emoční inteligence. Vyd. 2., (V nakl. Metafora 1.). V Praze: Metafora, 2011, s. 17. ISBN 978-80-7359-334-6.
  7. ↑ GOLEMAN, Daniel. Emoční inteligence. Vyd. 2., (V nakl. Metafora 1.). V Praze: Metafora, 2011, s. 49-50. ISBN 978-80-7359-334-6.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Emoční_inteligence&oldid=27961“