Abraham H. Maslow: Porovnání verzí

 
Řádek 226: Řádek 226:
  
 
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]
 +
[[Kategorie: Psychologie osobnosti|*]]

Aktuální verze z 4. 2. 2014, 20:17

Abraham Harold Maslow – Humanistická teorie

Život

  • Narozen v Brooklynu (New York)
  • Jeho rodiče byli nevzdělanými židy, emigranty z Ruska
  • Nejstarší ze 7 dětí, byl podporován v akademické kariéře
  • Považoval se za osamělého a trpícího
  • Jeho vztahy s matkou nebyly nejlepší
  • Dovedla ho až k nedůvěře v náboženství
  • Začal studovat práva, ale nakonec vystudoval psychologii
  • Rozvinul laboratoř studia chování opic
  • Zaměření na sexuální a sociální oblast
  • Pracoval u Thorndika a setkal se i s mnoha dalšími evropskými intelektuály
  • Předseda oddělení osobnosti a sociální psychologie APA
  • Zemřel na srdeční infarkt
  • Publikace:
  • Toward a psychology of being
  • Motivation and personality

Východiska

  • Zdůrazpoval úzké spojení psychologie s filozofickým pojetím člověka
  • Hlásí se k humanistické, existenciální koncepci člověka
  • Člověka pojímá jako bytost, zásadně se odlišující od jiných živočišných druhů
  • Jádro lidské přirozenosti je biologicky determinované těmi předpoklady, jež jsou vrozeny pouze člověku
  • Za nejvýraznější specifiku lidské bytosti označuje potřebu seberealizace
  • Tato potřeba je potřebou růstu
  • Ostatní potřeby chápe jako potřeby nedostatkové
  • Svůj existenciální světový názor charakterizuje jako
  • Holistický (v přírodě existují jen živé celky a nikoli živá hmota, kdy celek je více než souhrn všech částí)
  • Funkční
  • Dynamický
  • Účelový
  • Pronikání do osobnosti zakládá na idiografických metodách
  • Nejlepším způsobem zjišťování jakým člověk je, je přimět ho, aby to sdělil
  • Přímou odpovědí na otázku
  • Nepřímo (kresbami, sny, příběhy apod.)
  • Cílem poznávání osobnosti je porozumět jí
  • Hlavní pojem v jeho teorii osobnosti je osobnostní syndrom
  • Strukturovaný a organizovaný komplex (jednotu) rozdílných specifik osobnosti (chování, myšlenek atd.), které ve svém celku, funkční jednotě, determinují zjevné chování
  • => každá akce je výrazem celé integrované osobnosti
  • Aktivace chování je determinována jednou nebo více neuspokojenými potřebami
  • Jsou li uspokojeny všechny nedostatkové potřeby, je chování jedince determinováno potřebami růstovými
  • Seberealizace
  • Člověk dělá to, pro co je individuálně uzpůsoben
  • Čím se člověk může stát, tím se stát musí – musí být věrný své povaze
  • Základní principy humanistické psychologie o osobnosti
  • Humanistická psychologie
  • Snaha vytvořit teoretickou alternativu k psychoanalýze a behaviorismu
  • Vycházejí hlavně z existenciální filozofie (Heideger, Sartre...)
  • principy
  • nejdůležitějším pojmem humanistické psychologie je stávání se (being)
  • osoba není nikdy osobou statickou
  • osoba vždy usiluje o naplnění své existence a realizaci co nejvíce ze svých potencialit
  • hledá naplnění svého života
  • v byrokratické společnosti je jedinec zbaven osobitosti a utopen ve skupině
  • humanistická teorie osobnosti je konstituována na tom, že jediná realita, kterou známe, je ta osobní, subjektivní, a nikoli objektivní
  • je jedinečná, teď a nyní
  • každá osoba musí být studována jako integrovaný, jedinečný a organizovaný celek
  • psychologové se dosud zabývali studiem jednotlivých událostí a opomíjeli porozumění celé osobnosti
  • co se přihodí v jakékoli části organismu, ovlivní celý organismus
  • zdůraznění kvalitativního rozdílu mezi chováním animálním a humánním
  • aplikace animálních přístupů na zkoumání osobnosti je irelevantní
  • ignorují charakteristiky, které jsou jedinečně lidské (vinu, lásku)
  • ignorují vše, co vede k reprodukování poezie, hudby a vědy
  • člověk je kvalitativně něčím jiným než strojem soustředěným na řetězce podmíněných a nepodmíněných reflexů
  • optimistický pohled na vnitřní podstatu lidství, lidskost
  • odmítají Freudovu malou důvěru v lidské schopnosti a pesimistické spekulace o lidském osudu
  • zdůrazpují, že lidská povaha je v zásadě dobrá, či přinejmenším neutrální
  • zlé a destruktivní síly jsou způsobeny frustrací
  • lidská povaha zahrnuje obecné možnosti pozitivního růstu a zdokonalování
  • nejobecnějším rysem, obecným znakem lidské povahy, je lidský tvůrčí potenciál (tvořivost)
  • je v potenci každého člověka, takže nevyžaduje zvláštní schopnosti
  • tvořivost je univerzální lidská funkce, vedoucí ke všem formám sebevyjádření
  • tvořivý nemusí být jen hudební skladatel, ale třeba i programátor
  • důraz na studium psychicky zdravých, na zdravou lidskou bytost
  • kritika předpojatosti vůči člověku, pramenící ze studia patologie
  • je chybou soustředit se na slabosti a nedokonalosti člověka a ignorovat lidskou sílu a přednosti
  • je třeba snaha porozumět psychicky zdravým osobám a to ne tak, že je porovnáme s těmi nemocnými
  • nemůžeme porozumět mentální chorobě, dokud neporozumíme zdravé osobnosti
  • téma naplpování sebe sama, které je ústřední, je neodhalitelné studiem narušených jedinců
  • mimořádný ohlas těchto názorů u psychologů v 60. a 70. Letech
  • optimistická alternativa v kontrastu k mechanistickým a dehumanizujícím modelům lidského chování

Pojetí motivace jako hierarchie potřeb

  • Člověk je „potřebujícím organismem“ jenž zřídka dosáhne stavu úplného a celkového uspokojení
  • Je-li jeden typ potřeby uspokojen, objeví se jiný
  • Pro lidský život je příznačné, že lidé si většinou vždy něco přejí
  • Výchozí principy:
  • Antropocentrický
  • Diferenciace lidského motivačního systému od systému subhumánních živočichů
  • Eupsychický
  • Vyžaduje zabývat se nejvyššími schopnostmi zdravého a silného člověka i obrannými mechanismy zmrzačených duší
  • Klasifikační
  • Východiskem klasifikování motivačního života mají být základní cíle a potřeby, jimiž se osobnost vyznačuje (to, co ji táhne, nikoli to, co ji postrkuje)
  • Princip zřetele k vědomé i nevědomé motivaci
  • Vědomé motivy se vztahují spíš k prostředkům, než k cílům
  • Cílem je vždy uspokojení základních potřeb
  • Ty jsou samy o sobě cílem
  • Jsou společné lidem všech kultur
  • Nejdůležitější úloha v motivaci osobnosti náleží potřebám
  • Absence „potřebování něčeho“ má v nejlepším případě krátký život
  • Uspokojená potřeba nemotivuje
  • Potřeby nejsou vždy bezprostředně zřejmé

Základní potřeby podle Maslowa

  • Tento systém potřeb je organizován jako systém hierarchický
  • Všechny potřeby jsou ale potřebami základními
  • Uplatpuje se zde ale i princip funkční autonomie
  • Běžně teprve uspokojení nižších potřeb otevírá zaměřenost na potřeby vyššího stupně
  • Jakmile je ale jednou dosaženo úrovně vyšších potřeb, mohou se tyto potřeby stát autonomními (nezávislými na stupni uspokojování potřeb nižších)
  • Např. někteří kreativní lidé usilují o rozvoj a vyjádření svého talentu navzdory útrapám a sociálnímu posměchu
  • Čím nižší místo daná potřeba zaujímá, tím větší je její síla se prosazovat
  • Pokud je nižší potřeba frustrovaná, jedinec se motivačně vrací na neuspokojenou úrovep a zůstává na ní, dokud není stupep jejího uspokojení přijatelný
Maslow-pyramida.jpg

Fyziologické potřeby

  • Nejzákladnější, nejmocnější a nejnaléhavější
  • Zajišťují biologické přežití člověka jako organismu
  • Potřeba potravy, kyslíku, pohybu, spánku, smyslové stimulace, tepla, vyměšování, odstrapování bolesti atd.
  • Mnohé z nich jsou homeostatické (zajišťují udržení rovnovážného stavu)
  • Pokud je některá z těchto potřeb neuspokojena, velmi rychle začne dominovat

Potřeby bezpečí a jistoty

  • Uhýbání neznámému, neobvyklému a hrozivému, vyhledávání jistoty, stability a spolehlivosti
  • Potřeby dlouhodobého přežití
  • Dobře pozorovatelné u malých dětí
  • Mohou se projevovat i jako snaha najít výnosné zaměstnání, uzavírání pojistek apod.
  • Vznikají a projevují se při konfrontaci s reálnými ohroženími

Potřeby sounáležitosti, náklonnosti a lásky

  • Potřeba někam a někomu patřit, být přijímán a milován a zárovep sám přijímat a milovat
  • Cílem je skupinové příbuzenství, láskyplné vztahy a nalezení místa v rodině i společnosti
  • Hrají významnou roli po celý život
  • Dva druhy lásky:
  • D-láska (nedostatková)
  • Láska z potřeby něčeho, co nám chybí (sebeúcta, sex apod.)
  • Láska sobecká, je spojena s potřebou brát, nikoli dávat
  • B-láska (jsoucí – being)
  • Založená na vážení si druhých osob jako takových
  • Existuje navzdory nedokonalosti druhých
  • Primárně spjatá s pěstováním pozitivní sebeúcty, přijímáním sebe sama a pocitem potřeby zasloužit si lásku druhého
  • Stimuluje individuální rozvoj
  • Odmítá freudovské odvozování lásky a citu ze sexuálního instinktu
  • Hledání intimních vztahů je nejrozšířenější sociální potřebou i strádáním v současnosti

Potřeby uznání, úcty a sebeúcty

  • Potřeba dosahování úspěšného výkonu a potřeba prestiže, ocenění druhými i sebou
  • Dva základní typy:
  • Úcta k sobě samému
  • Ohled na vlastní důstojnost
  • Přání způsobilosti, důvěry, úspěchu, svobody
  • Úcta od druhých
  • Přání prestiže, uznání, reputace, postavení, ocenění a přijetí
  • Uspokojení potřeby sebeúcty -> sebedůvěra, pocit užitečnosti a potřebnosti
  • Frustrace potřeby sebeúcty -> pocity méněcennosti, slabosti, pasivity a závislosti
  • Zdravá sebeúcta
  • Zakládá se na skutečných zásluhách
  • Potřeby sebeúcty ve svém výrazu a intenzitě široce variují
  • Adolescenti – podstatný je souhlas vrstevníků definovaný popularitou
  • Dospělí – podstatné je rodičovství, dobře placená práce a uznávaný přínos
  • V rané dospělosti kulminuje a pak klesá
  • Realističtější pohled
  • Většina dospělých zakusila dostatečné uspokojení této potřeby

Potřeby seberealizace (metapotřeby)

  • Naplnění svých předpokladů a možností růstu a rozvoje
  • Potřeba uskutečnit to, na co daný člověk potenciálně má
  • Ten kdo této nejvyšší úrovně dosáhne, usiluje o plné užití a využití svého talentu, schopností a potencialit
  • Lze jí dosáhnout až po středním věku
  • Souvisejí s ní i další skupiny potřeb
  • Potřeby vědění a porozumění (získávání poznání pro ně samo)
  • Potřeby estetické
  • Seberealizace nemusí nabýt formu tvůrčích či uměleckých snah
  • Důležité je aktualizovat své potenciality co nejlepší realizací své činnosti

Potřeby nedostatkové a potřeby růstové (rozvojové)

  • Svou strukturu potřeb Maslow člení do dvou skupin
  • Potřeby nedostatkové
  • Zajišťují biologické a psychické přežití a uchování jedince
  • První čtyři skupiny potřeb
  • Potřeby růstové
  • Vedou k přesahování přítomnosti, současného stavu člověka a k jeho rozvoji ve směru dosahování nadosobních cílů
  • Potřeba seberealizace
  • K uspokojování růstových potřeb dospěje jen asi 1% lidí
  • Mnozí lidé jsou ke svým možnostem slepí, nerozumí hodnotě seberozvoje nebo mají tendenci pochybovat o svých schopnostech
  • Tendenci k seberealizaci může dusit sociálně kulturní prostředí
  • Lidé potřebují napomáhající společnost
  • Překážkou může být i silný negativní vliv potřeby bezpečí
  • Proces růstu vyžaduje stálou ochotu riskovat
  • Dosažení potřeb seberealizace umožpuje v podstatné míře podřizovat uspokojování nedostatkové motivace cílům vyplývajícím z motivace růstové
  • Jako vzory lidí, kteří dosáhli odpovídající seberealizace uvádí:
  • B. Lincolna, A. Einsteina, T. Jeffersona, W. Jamese a další
  • Potřeby nejsou uspokojovány způsobem „vše nebo nic“
  • Potřeby se překrývají, osoba může být motivována současně více hladinami potřeb
  • Relace orientace na uspokojování základních potřeb:
  • 85% z potřeb fyziologických
  • 70% z potřeb bezpečí a jistoty
  • 50% z potřeb lásky a příslušnosti
  • 40% z potřeb sebe úcty
  • 10% z potřeb seberealizace

Koho rozumět zdravou, plně fungující osobností

  • Realizující se lidé manifestují následujícími rysy:
  • Účinnější vnímání reality
  • Akceptování sebe sama, jiných a přírody
  • Nenucenost (sponteneita), prostota a přirozenost
  • Soustředěnost na problém (úlohu)
  • Potřeba soukromí
  • Autonomie
  • Kontinuální svěžest chápání, vnímání a porozumění
  • Vrcholné či mystické zážitky
  • Sociální zájem
  • Hloubka interpersonálních vztahů
  • Demokratický charakter
  • Rozlišování mezi prostředky a důsledky
  • Filozofický smysl pro humor
  • Tvořivost
  • Odolnost vůči inkulturaci
  • Zdraví lidé s výraznou potřebou seberealizace nejsou andělé
  • Nejsou dokonalí a jsou stejně náchylní k neřestem jako smrtelníci
  • Na vzdory tomu všemu ale vynikají psychickým zdravím
  • K měření seberealizace vytvořil Maslow svůj test: The personal orientation inventory
  • První hlavní škála měří zaměřenost osobnosti dovnitř nebo ven
  • Druhá škála měří zaměření osobnosti na současnost, případně budoucnost či minulost
  • Obsahuje 10 subškál zaměřených na jednotlivé ukazatele seberealizace

K pojímání lidského naturelu

  • Lidé jsou v rozhodování o tom, jaký život povedou, v podstatě svobodní a odpovědní
  • Ústředním rysem lidských bytostí je racionalita
  • Obtížně budeme hledat teoretika osobnosti výrazněji spjatého s idejí holismu
  • Maslow dává větší váhu konstituci
  • Lidská povaha je vrozená, nikoli vytvořená
  • Zdůrazpuje princip změnitelnosti
  • Maslowův přístup odhaluje výrazný příklon k subjektivismu
  • Pro člověka je příznačná jednota proaktivity a reaktivity
  • Svůj přístup zakládá na principu heterostázy
  • Lidé jsou tradičními technikami vědeckého vyšetřování nepoznatelní