|
|
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) |
| Řádek 10: |
Řádek 10: |
| | * '''fáze prvního negativismu''' – ověřuje si tím vlastní hranice a možnosti (co se stane, když já taky řeknu ne) | | * '''fáze prvního negativismu''' – ověřuje si tím vlastní hranice a možnosti (co se stane, když já taky řeknu ne) |
| | * moment vyjadřování verbálního „'''já sám'''“ – rodiče nesmí dítěti sebrat tuto jeho snahu (tímto se totiž rozvíjí jeho autonomie) → dospělí musí nechat dítěti rozvíjet jeho autonomii, aby si vytvořilo základ sebeobrazu | | * moment vyjadřování verbálního „'''já sám'''“ – rodiče nesmí dítěti sebrat tuto jeho snahu (tímto se totiž rozvíjí jeho autonomie) → dospělí musí nechat dítěti rozvíjet jeho autonomii, aby si vytvořilo základ sebeobrazu |
| − |
| |
| | * kolem 18. - 24. měsíce další senzitivní perioda, která se velmi emocionálně silná → dítě projevuje velkou závislost ne své primární rodině (na „svých“ dospělých) → chce, aby byli všichni doma a pohromadě, nechce návštěvy a intenzivně se projevuje separační reakce (nedávat v této době do ústavní péče!) | | * kolem 18. - 24. měsíce další senzitivní perioda, která se velmi emocionálně silná → dítě projevuje velkou závislost ne své primární rodině (na „svých“ dospělých) → chce, aby byli všichni doma a pohromadě, nechce návštěvy a intenzivně se projevuje separační reakce (nedávat v této době do ústavní péče!) |
| − | | + | == Zdroje == |
| − | '''separační reakce - fáze:'''
| |
| − | | |
| − | # protest – vydrží hodiny plakat
| |
| − | # zoufalství – odvrátí se úplně od světa (např.: se otočí ke zdi, zaleze pod peřinu), nekomunikuje, je stísněné, málo jí, nemůže usnout
| |
| − | # odpoutání se – odpoutá se od primární osoby a najde si náhradní objekt → sestru v nemocnici, staršího pacienta, hračku, zvíře
| |
| − |
| |
| − | * rozpracoval to Spitz - když má být dítě odtrženo a matka nemůže s ním (nemocnice), dělá se to tak, že dítě do toho prostředí vstupuje aktivně (chodí si s mamkou nemocnici prohlížet, samo si může vybrat postýlku) → může se adaptovat
| |
| − | | |
| − | == Fáze vzdoru - negativismu == | |
| − | | |
| − | * čím autoritativnější výchova, tím větší projevy negativismu → když mu není nic zakazováno, nemá se proti čemu vymezovat
| |
| − | * když si doma s dítětem hrají, tak pak poslouchá, ale když ho nechají celé dny si dělat co chce a nevšímají si ho, pak někam jdou a dítě slyší samé ne, tak stejně nebude poslouchat
| |
| − | * odpor projeví i dítě, kde se mu věnují až moc – je přetěžováno, tak se proti tomu brání
| |
| − | | |
| − | == Hra ==
| |
| − | | |
| − | * hodně výzkumů provedla '''Marie Severová'''
| |
| − | * podle typu hry poznáme věk dítěte
| |
| − | * v tomto období se jedná o '''hru paralelní''': na pískovišti může být 20 dětí v tomto věku, ale každé si bude hrát se svýma bábovičkama na svém kousku písku (možná si někdy bábovičky vymění, ale víc se mezi sebou nebaví)
| |
| − | * hru vztahují k dospělému („peču bábovku pro maminku“)
| |
| − | * dvojčata jsou výjimka
| |
| − | * velké pokroky v rozvoji jemné motoriky – už si staví věž nebo most z kostek
| |
| − | * '''kresebné projevy''' – symbolického charakteru (namaluje kroužek a řekne, že je to máma, za chvíli k tomu přidá čárku a už je z toho sluníčko), procvičuje si tím hybnost zápěstí (proto ho baví si jen tak čmárat) a propojuje s tím i smyslové vjemy (ťuká tužkou – dělá tečky → připomíná mu to déšť, tak neřekne, že namaloval déšť, ale že prší)
| |
| − | * důležitý je kontakt dítěte s knihou
| |
| − | | |
| − | == Otcovská a mateřská mluva ==
| |
| − | | |
| − | * role matky vůči dítěti - přináší stabilitu, teplo, harmonii, řečení problému
| |
| − | * role otce vůči dítěti - podněcuje dítě k vyšším výkonům, narušují harmonii, uměle navozují dyskomfort → důležité v celém předškolním období dítěte → příprava pro negativní momenty života
| |
| − | * '''Gleasova teorie mostu''' = otec je mostem dítěte do společnosti, je dítěti náročnějším konverzačním partnerem
| |
| − | * otec i matka jsou disponováni k rodičovské didaktice - '''intuitivnímu rodičovství''' → v řeči ho zatěžují přiměřeně, používají '''child directed speech'''
| |
| − | | |
| − | === Otec ===
| |
| − | | |
| − | * používá méně frekventovaná slova a náročnější slova
| |
| − | * je více konverzačně náročnější
| |
| − | * hůře dítěti rozumí → podává více žádostí o vyjasnění – dítě musí svou žádost opakovat různými způsoby
| |
| − | * má větší těžkosti dítěti porozumět
| |
| − | * má větší tendenci užívat častěji komplexních forem rozkazů nebo silně nepřímých rozkazů a narážek
| |
| − | * dítě je nuceno vynaložit na porozumění otci více úsilí
| |
| − | * dítě s otcem více procvičuje správnou řeč – když se dříve domluví dítě s okolím, má to pozitivní vliv na jeho vývoj kognitivních funkcí
| |
| − | * převažují interakce herní (u matky interakce opatrovatelské) → mají živější hry, dítě je více zapojeno do hry
| |
| − | * „'''poking'''“ = popichování otců, pošťuchují, podněcují, oživují
| |
| − | * konverzují méně s dětmi, kratší věty, na žádost dítěte neodpoví ihned
| |
| − | * řídí se reálným věkem dítěte – tím, co si myslí, že už by mělo zvládnout, neřídí se jeho úrovní řečových schopností
| |
| − | * často dítě testuji, zkouší, jak mu to myslí (např.: jestli přijde na nějakou lest; a těmito pokroky se otcové mezi sebou nejvíce chlubí)
| |
| − | * opravují dítě častěji než matky
| |
| − | * autoritativnější, agresivnější náboj, ale liší se to u dcer a u synů (matka mluví na obě pohlaví stejně)
| |
| − | | |
| − | == Teorie ==
| |
| − | | |
| − | === [[Periodizace lidského vývoje|Freud]] - anální fáze ===
| |
| − | | |
| − | * 1,5 až 3 roky
| |
| − | * přesun tělesné zóny na oblast anální
| |
| − | * nejvyšší pocit slasti ze zadržování nebo vyměšování stolice
| |
| − | * neoanalytici: schopnost se rozhodovat ve vazbě na odměny okolí (různé odměny a tresty za pokálení a vykakání) → dítě si uvědomuje oblast, ve které se může samo rozhodovat, být v souladu s okolím nebo ne, jak chce, a taky se poprvé setkává s tlakem okolí
| |
| − | | |
| − | === [[Periodizace lidského vývoje|Erikson]]- autonomie x stud ===
| |
| − | | |
| − | * 1,5 až 3 roky
| |
| − | * ctností je '''víra ve své schopnosti'''
| |
| − | * fáze rostoucí autonomie nebo studu ze závislosti na okolí
| |
| − | * dítě si chce prosadit svou samostatnost (př.: nechce chodit za ruku)
| |
| − | * začíná některé věci dělat samo, ale irituje ho, když mu něco nejde → rodič musí vybalancovat to, že dítě chce něco dělat, ale ještě to neumí (neříkat: prosím tě dej to sem, ty to neumíš, nech to ty nešiko) → dítě to pak přestane zkoušet a čeká se vším na pomoc, kazí se mu sebeobraz
| |
| − | * přiměřená stimulace, stimulovat dítě o trochu více než co umí (to ho baví)
| |
| − | * hygienické návyky: dítě poprvé vidí, že záleží jen na něm, na jeho rozhodnutí, jak bude okolí reagovat
| |
| − | | |
| − | === [[Periodizace lidského vývoje|Mahlerová]] ===
| |
| − | | |
| − | ==== Procvičování ====
| |
| − | | |
| − | * 10. – 16. měsíc
| |
| − | * vývoj lokomotoriky, schopnost chodit, pohybovat se → pocit nezávislosti, všemocnosti
| |
| − | * rozvoj i jemné motoriky – pokouší se jíst příborem
| |
| − | * období '''elastického pouta''' – vzdalování se a prozkoumávání prostředí a návrat k matce pro zkontrolování jejich vztahu → maminky by měly dát dítěti zážitek separace (např.: jít nakoupit samy a dítě pohlídá babička)
| |
| − | * začíná si vytvářet mentální reprezentaci matky
| |
| − | | |
| − | ==== Období navazování přátelských vztahů ====
| |
| − | | |
| − | * 16. – 25. měsíc
| |
| − | * zvládlo separaci od matky a je odolné proti frustraci s tím spojenou, navíc využívá separace od matky (např.: že si může pohrát s jiným člověkem)
| |
| − | * výrazná ambivalence ve vztahu k matce, je to spojeno s projevy negativismu → do teď to byla hodná a milá maminka, ale teď už občas v něčem brání → jeden z projevů je, že dítě začne taky říkat ne, protože se ztotožňuje s matkou
| |
| − | * později příjme tyto její dvě stránky (dobrou a špatnou) a sjednotí si ji v jednu osobu
| |
| − | | |
| − | ==== Individuace ====
| |
| − | | |
| − | * 25. – 36. měsíc
| |
| − | * doba '''zrození psychologického „já“'''
| |
| − | * má obraz matky v mysli, zvládne mateřskou školku, protože si matku dokáže vyvolat v mysli (matky často dávají dítěti do školky něco svého, aby jim nebylo smutno, a musí mu taky každý den říct, kdy pro něj přijdou a ten čas by měly dodržovat, jinak jim přestane věřit)
| |
| − | | |
| − | === [[Periodizace lidského vývoje|Jean Piaget]] - fáze symbolické předpojmové inteligence ===
| |
| − | | |
| − | * 2 až 3 roky
| |
| − | * to, co jednou dosáhlo svého vrcholu se pak nevytratí, jen se to odsouvá do pozadí a dále se to rozvíjí; př.: senzomotorická funkce)
| |
| − | * jde zde o rozvoj symbolického myšlení a řeči
| |
| − | * řeč jedinci zprostředkuje mnoho podnětů, se kterými se ani nemusí setkat → rozšíří se mu svět (v prvním období je důležité to, co mohl poznat přímo) → rozvíjí interakci se světem a to značně
| |
| − | | |
| − | == Vývoj řeči ==
| |
| − | | |
| − | === [[Noam Chomsky]] ===
| |
| − | | |
| − | * '''generativistická teorie''' = řečový vývoj je nám nějak geneticky vložen, existují k tomu mozková centra, která se starají o plynulý vývoj → proto se my nemusíme starat o vývoj, přijde to samo
| |
| − | * všude na světe dochází ke stejnému vývoji řeči (nástup různých fází řeči ve stejném věku, a nahrává mu k téhle teorii univerzálnost fonému)
| |
| − | * mluvil o '''univerzální gramatice a univerzálnosti mluvy''', pro které jsou samostatné centra v mozku
| |
| − | * proti této teorii: '''teorie FLS''' (Function language systém; Paul Lidermann) – veškeré současné výzkumy neurovědy popírají, že existují tyto samostatná řečové centra, i při traumatu může člověk mluvit, protože to mozek nějak kompenzuje
| |
| − | | |
| − | === Jean Piaget ===
| |
| − | | |
| − | * klíčový představitel zaměřený na řečový vývoj
| |
| − | * rozdělil dětské promluvy na egocentrickou a socializovanou řeč
| |
| − | | |
| − | * '''egocentrická řeč'''- neslouží ke sdělování ani neplní komunikační funkci, slouží jen dítěti, jde o monolog, nezajímá ho, jestli je slyšeno, je to komentář toho, co dělá → verbalizované myšlení, do 7 let → řeč odráží myšlení
| |
| − | * '''socializovaná řeč'''- dítě sděluje své myšlenky ostatním
| |
| − | | |
| − | '''vývoj řeči:'''
| |
| − | | |
| − | # mimojazykové autistické myšlení (předřečové projevy, broukání, přivolání pomoci – křik)
| |
| − | # projevy egocentrické řeči (1-2 roky)
| |
| − | # egocentrické myšlení (předškolní věk, nedokáže si představit pocity jiných, myšlení je vázáno na sebe sama)
| |
| − | # socializovaná řeč
| |
| − | # logické myšlení
| |
| − | | |
| − | === [[Lev Vygotskij|Vygotskij]] ===
| |
| − | | |
| − | * domnívá se, že egocentrická řeč, bez ohledu na posluchače, slouží dítěti , aby vyjadřovalo své pocity, reguluje se a řídí své chování (říká si, co smí a co ne) a může sloužit jako projev myšlení
| |
| − | | |
| − | '''srovnání Piaget × Vygotskij:'''
| |
| − | | |
| − | * Piaget: k socializované řeči se vyvine přes egocentrickou
| |
| − | * Vygotskij: nejdřív socializovaná řeč (kontakt s ostatními), pak egocentrická řeč, pak vnitřní řeč (a následně myšlení → sociální prostředí se zvnitřní přes řeč)
| |
| − | | |
| − | === [[Alexandr Romanovič Lurija|Lurija]] ===
| |
| − | | |
| − | # dítě ještě není sto použít své řeči k regulaci jednání - 1,6 — 3 roky
| |
| − | # dítě je s to uplatnit instrukce tak, že je převezme do své řeči a reguluje tak své chování, ale pouze tehdy, jestliže tyto samoinstrukce foneticky a sémanticky souhlasí - 3 — 4 roky
| |
| − | # i při odlišném znění a obsahu instrukce může být účinně zapojena do jednání - 4 — 5 let
| |
| − | # dítě už nevyjadřuje hlasitě své záměry nýbrž jedná mlčky podle vnitřních regulací - 5 — 6 let
| |
| − | | |
| − | === Carl Buhler ===
| |
| − | | |
| − | '''popsal tři funkce řečového znaku:'''
| |
| − | | |
| − | # '''expresivní''' (vyjadřuje např.: radost)
| |
| − | # '''apelativní''' (někoho tím přivolává)
| |
| − | # '''označovací''' (vazba k '''naming explosion''' – pojmenovávání věcí)
| |
| − | | |
| − | === [[Frederic Skinner|Skinner]] ===
| |
| − | | |
| − | * zvýrazňoval behaviorální principy řeči a vliv operantního podmiňování (když dítě něco řekne správně, odměnou je, že je mu porozuměno a třeba něco dostane nebo se na něj usmívají) → vývoj je podněcován
| |
| − | | |
| − | * nárůst slovní zásoby kolem 1 roku – rozumí 700 slov, dítě chápe, že věci mají označení, a tak je používá, byt' foneticky zjednodušená (čokoláda - áda), zdvojování začátků (ššša - šššek), různá pravidla ve všech situacích (anglické -ed)
| |
| − | * schopnost percepce všech fonémů, ale redukce jen na ty užívané v lokální kultuře
| |
| − | * teorie : operantní podmiňování; nápodoba; vrozené faktory (všude na světě v 1 roce okolo 700 slov, percepce všech fonémů…) rozvíjení aktivně užívaných slov (8-12 v 1.roce) do základního repertoáru 200 slov v 2.roce, kvalitativní i kvantitativní nárůst –900 slov ve 3 letech
| |
| − | * výzkumy : Benediktová – rozlišení chápaných a produkovaných slov, čím více dítě rozumí, tím více i produkuje
| |
| − | * výzkumy, kterak dítě slyší chybu a opakuje ji (období negativismu)
| |
| − | * předěl předpojmového a symbolického období, začlenění sebe do světa – JÁ (já jdu, ne Pepa jde), začátky gramatiky (po 3 roce skloňování, stupňování, časy
| |
| − | * období, kdy dítě neustále vyžaduje od rodičů popisy, názvy a označení (ideální jeden stálý pečovatel)
| |
| − | * převedení předpojmu do symbolu : matka spojuje (500x/měsíc) předpojem se znakem
| |
| − | * jazyk + řeč : rozšíření akčního radiu, rozvíjení fantazie…
| |
| − | * následuje symbolické období : řeč, kresba, divadlo, hry, fantasie, fiktivnost…
| |
| − | | |
| | [[Kategorie: Vývojová psychologie|*]] | | [[Kategorie: Vývojová psychologie|*]] |
