Projekt MetroBioArt

Členové projektu

Denisa Lešková, Studia nových médií, e-mail: den.leskova@gmail.com

Petr Nuska, Studia nových médií, e-mail: nuska.petr@gmail.com

Motivace vzniku projektu a jeho význam

S neustálým rozvojem technologií dochází ke změně tradičního konceptu chápání člověka a přírody. Rychlý technologický rozvoj vyvolává i mnohá etická a morální dilemata, na která reagují mnozí umělci prostřednictvím experimentů za pomoci právě vědy a techniky. Pro většinu umělců je klíčovým aspektem umění svoboda vyjadřování a to nejen co do témat, ale i prostředků. Tvůrci se začali více zajímat o současné představy o přírodě, o tom, jak jí technologie mění. V tomto případě mluvíme o ekologickém umění. Howkins uvádí, že: „Ekologie není a o studiu biologických organismů ani o studii prostředí, ekologie je o studiu vztahu mezi námi a prostředím.“ Ekologické umění je tedy žánrem, který oslovuje veřejné prostory. Projekt MetroBioArt vnímáme jakožto předstupeň ekologického umění, přestože je zde princip propojení s veřejným prostorem zcela opačný. Hlavním cílem je odebrání určitého okem neviditelného artefaktu a jeho přenesení do prostoru, ve kterém trávíme čím dál více času – do prostoru sociálních médií. Cílovým produktem je pak stylizované video, které divákovi přináší pohled na neviditelné cestovatele metra, tedy cestovatele z říše plísní a bakterií. Výsledný produkt může zpochybnit náš běžný pohled na tyto organismy, jejichž diverzita je naprosto stejná (ne-li dokonce vyšší) jako u lidských cestujících.

Použitý materiál a software

Pro realizaci projektu MetroBioArt jsme použili následující materiál a hardware.

Pro odběr vzorků ke kultivaci je potřeba:

• vatové tyčinky
• uzavíratelné sáčky (nejlépe dealerské)
• jednorázové latexové rukavice
• popisovací fix

Pro přípravu kultivačního média je potřeba:

• 1 kostka hovězího bujónu
• 10 g agaru – Lze koupit v bioobchodech, obchodech se zdravou výživou.
• 500 ml destilované vody – Lze koupit v supermarketech a drogériích (běžná obchodní síť).
• 10 g cukru

Další materiál:

• 20 Petriho misek (17; 3 náhradní) – Petriho misky v průměru 8 nebo 9 cm, sterilní, s průsvitným sterilním víčkem. Misky jsou pouze na jedno použití. Lze koupit zde.
• vařečka
• hrnec
• sítko
• utěrka
• metlička na šlehání
• miska
• odměrka
• jednorázové latexové rukavice
• elektrický/plynový sporák nebo mikrovlnnou troubu

Pro zachycení růstu plísní je potřeba:

• místnost o pokojové teplotě s konstantním osvětlením a se zásuvkou
• umělé osvětlení, popřípadě materiál na rozptyl světla, např. pečící či pauzový papír (pauzový je skvělý, jen může vzplanout, bude-li blízko světelného zdroje; pečící sice nehoří, ale má tendenci křehnout, což nemusí být vhodné pro dlouhodobé pozorování)
• nesmazatelný fix na popisky
• papír ve formátu 2 x A3 s předtištěnými obrysy Petriho misek (viz. příloha)
• fotoaparát s hardwarovým (např.: kabelová spoušť) či softwarovým (např.: firmware hack Magic Lantern) vybavením pro timelapse
• dostatek místa na kartě fotoaparátu
• síťový adaptér k fotoaparátu
• stativ na fotoaparát

Popis vývoje a konečné verze vlastního produktu 

Celkový postup volně rozdělíme do 4 sekcí:

a) sběr bio dat
b) příprava kultivačního média
c) otisk bio dat do kultivačního média
d) sledování vývoje
e) výroba finálního produktu (videa)

Sběr biodat

Pro náš experiment byla vybrána linka pražského metra A, zejména proto, že je nejkratší linkou (což v mnohém ulehčilo následný postup – např. bylo potřeba, aby se do záběru vešly všechny misky se vzorky). Na lince A byly v nedávné době otevřeny její nové stanice, takže se dala anticipovat vyšší diverzita v celkovém vzorku.

Cílem sběru bylo získat biodata ze všech stanic metra A. Pro odběry vzorku byly vybrány gumové/plastové pásy u eskalátorů; předpokládali jsme totiž, že tato místa budou na biologický materiál bohatá, neboť s nimi přichází denně do styku velké množství osob. Důvodem k výběru plastových madel u eskalátorů byl rovněž kontakt velkého množství osob právě s tímto povrchem (většina pražské populace se dennodenně dotýká madel, takže bude pro tyto lidi naše sdělení ještě intenzivnější, tj. na dotek).

Sběr byl prováděn vatovými tyčinkami (3 vatové tyčinky na každou stanici metra) a data skladována v průhledných sáčcích se zipem (obrázek č. 1-­2).

Příprava kultivačního média

Na základě receptu uvedeného níže jsme vyrobili kultivační médium.

Recept na výrobu kultivačního gelu:

1. Rozmíchat cukr v menším objemu vody (25 -­ 50 ml, stačí přiměřeně -­‐ aby se to dobře rozpouštělo). Cukr se přidá až na úplný konec!

2. Rozmíchat bujón ve zbytku vody a přidat agar. Nechat pochladnout, ale ne zcela! Tak jako horký až teplý čaj, který se dá udržet v ruce (60°C).

Jsou dvě možnosti, jak rozpustit agar. 1) povařit na plotýnce v hrnci 2) dát do mikrovlnky, na nižší výkon (Nejlépe po menším objemu, maximálně 250 ml.)

3. Přidat rozpuštěný cukr.

4. Nalít do misek. Na rovném místě, tak do 2/3 výšky spodní misky. Přikrýt vrchní miskou a nechat ztuhnout (cca 30 min až hodina). Misky se nejprve orosí, ale do druhého dne se to obvykle ztratí. (Lze to i sklepnout.) (Obrázek č. 3-­8.)

Otisk biodat do kultivačního média

Do připraveného kultivačního média byly následně otisknuty vzorky. S vatovými tyčinkami lze pokrýt celou misku rovnoměrně, případně kreslit určité tvary. Při otiskování vzorků je třeba dbát na přikrytí Petriho misky bezprostředně po jejím otištění, aby se do média neotiskly spory z okolního prostředí (např. vzduchu). Nesmí být také opomenutý důsledný a přesný popis ovzorkované misky, aby nedošlo k záměně dat (Obrázek č. 9‐11).

Sledování vývoje biodat

Otisknuté vzorky byly následně umístěny do místnosti bez oken (toto je velmi důležité; vinou změn v osvětlení by mohlo docházet k flickering efektu v časosběrném videu). Do místnosti byl nainstalován fotoaparát na stativu se záběrem na všechny Petriho misky. Použili jsme síťový adaptér, abychom se vyhnuli problémům spojených s výměnou baterií. Pro osvícení jsme použili tři zdroje světla: světlo z lustru a dvě doplňková bodová světla. Účelem bylo osvítit pokud možno rovnoměrně celou plochu s Petriho miskami. Protože na některých miskách docházelo k odleskům, bylo potřeba použít pečící papír pro rozptyl světla. Pro fotografování byl použit fotoaparát Canon 600D s objektivem Sigma 18-­‐35/1.8, časová spoušť byla odpalována pomocí firmwarového hacku Magic Lantern. Interval spouště byl nastaven na 20 minut. Sledování probíhalo necelých 9 dní, od 2. 7. do 10. 7. 2015 (obrázek č. 12-14).

Výroba finálního produktu (videa)

Výsledkem pozorování bylo 560 snímků. Tyto snímky byly následně spojeny do standardního video frameratu (tj. 25 fps). Výsledné snímky jsou součástí fotodokumentace(obrázek č. 15-­21).

Výsledek je k nahlédnutí zde.

Oproti původnímu záměru jsme se nakonec z tohoto sběru rozhodli nedělat avizovaný produkt (tj. stylizované video), neboť jsme nebyli zcela spokojení s výsledkem pozorování. Bereme tak tento pokus jako pilotní a rádi bychom v srpnu 2015 zopakovali celý postup vyvarujíce se chyb, jichž jsme se dopustili v tomto pilotním pokusu. Přikládáme výčet chyb a také návrhy, jak jim předejít při příštím pokusu.

1) Ne na všech Petriho miskách organismy vyrostly. Přibližně 60 % všech Petriho misek zůstalo bez viditelného života – tj. bez plísní či bakterií. Pravděpodobnou příčinou je nedostatečné zastoupení živých organismů již v samotných biodatech. Přestože se gumových pásů u eskalátorů dotýká denně bezpočet lidí, na některých místech zřejmě nedošlo k zachycení organismů. Důvodem je patrně gumový materiál, na kterém zřejmě neulpívá dostatečné množství plísňových spór. Pro další verzi experimentu budeme hledat jiné vhodné místo s hojněji zastoupeným počtem života, zejména plísňovými spory. Zvažujeme i metodu otiskování plísní přímo z pozorovaných předmětů (např. smartphone).

2) Nepodařilo se nám médium po miskách rozprostřít rovnoměrně, což komplikovalo náš výtvarný záměr projektovat obsah misek do „zastávek“ na schématickém plánu pražského metra. Na vině je patrně příliš hustá agarová směs, která ztuhla v okamžitém kontaktu s chladnou miskou. V příští verzi experimentu tak budeme pracovat s řidší agarovou směsí (tj. s menším poměrem agaru), případně se zahřátými Petriho miskami.

3) Médium dostalo nahnědlou barvu. Za zbarvení může použití bujónu. To sice dodalo do média živiny, které mohly podpořit růst některých organismů, jenž by se jinak těžko rozrostly, avšak opět to komplikovalo náš výtvarný záměr. V příští verzi experimentu tak budeme za bujon hledat náhražku, která nebude mít na zabarvení vliv.

Fotodokumentace

01. Odebrané vzorky z pražského metra linky A

02. Odebrané vzorky s popisky jednotlivých stanic metra A

03. Ingredience nutné pro přípravu kultivačního gelu

04. Odměřené ingredience, z leva: hovězí bujón, 10 g agaru, 10 g cukru, 500 ml vody

05. Rozpuštění cukru v 25 ml vody

06. Příprava hovězího bujónu v horké vodě

07. Do rozpuštěného hovězího bujónu přidáme agar a mícháme, dokud se agar úplně nerozpustí.

08. Pro odstranění nečistot z hovězího bojónu je potřeba vzniklou směs důkladně přecedit.

09. Příprava na vzorkování

10. Otiskování získaných vzorků do kultivačního gelu.

11. Detail otiskování vzorků

12. Příprava na sběr biodat

13. Detail na sběr biodat

14. Detail na nastavení fotoaparátu (Intervalometru)

15. Detail plísně, upravená fotografie, název fotografie: Volcano

16. Povedené plísně (1), originální fotografie bez úprav

17. Povedené plísně (2), upravená fotografie, název fotografie: Samr

18. Povedené plísně (3), upravená fotografie, název fotografie: Evil

19. Plíseň ze stanice metra Petřiny, název fotografie: Skvrna na obloze

20. Plísně ze 4 stanic metra A, název fotografie: Quatro

21. Plísně ze 4 stanic metra A, upravená fotografie, název fotografie: Přepal

Videodokumentace

https://youtu.be/chm2YRmq-Ls