Digitální fond knihovny

Digitální knihovna je systém, který zabezpečuje získávání, zpracování, uchování a zpřístupnění digitálních informací. Díky digitálním knihovnám mají uživatelé přístup k ohroženým, historickým nebo unikátním dokumentům. Nejčastěji se jedná o staré a vzácné tisky, rukopisy, staré výtisky novin, obrazy, umělecké předměty a jiné.

Digitální knihovna a její znaky

• Digitální knihovna je závislá na existenci sítě a je zpřístupňována prostřednictvím počítačové sítě.
• Informace jsou uloženy v digitální podobě.
• Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, popřípadě i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích uložených ve fondu knihovny.
• Digitální knihovna obsahuje heterogenní (různorodé typy dokumentů – knihy, mapy, listiny), dynamické (flexibilní) a multimediální sbírky.
• Cílem je zajistit uživateli jednotný přístup k relevantním (významným) informacím bez ohledu na tradiční i elektronické dokumenty a přístup k nim je možný tradičně, nebo prostřednictvím sítě. (Této možnosti se hodně využívá například při studiu historie.)

Služby digitálních knihoven

Cílem je zvýšení možností knihovny, zpřístupnění více dokumentů pro uživatele, zefektivnění a zjednodušení práce knihovníka. Jedná se především o:

• systematicky budovanou sbírku digitálních objektů.
• obsahovou analýzu datových objektů (katalogy, rejstříky, tezaury, které umožňují lepší orientaci.)
• dlouhodobé uchování materiálů (VISK) a rešeršní služby SDI-ARI (adresné rozšiřování informací).

Architektura digitálních knihoven

Obecná architektura digitální knihovny je navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce. Umožňuje tak formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat „middleware“ internetu potřebný pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb (ovšem všechny dnešní systémy digitálních knihoven jsou realizovány ve webovém prostředí internetu). Základním prvkem je digitální objekt, což je datová struktura tvořená dvěma základními částmi:

• Obsahem (kontent)
• Klíčovými metadaty (Metadata jsou tvořená jednoznačným identifikátorem digitálního objektu (informace o informacích – př. údaje o autorech), kde jsou uložena, za kolik si je mohu stáhnout, atd.)

Digitální objekty jsou uloženy v repozitářích, které mají přiřazeno jednotné globální jméno. Depozitář umožňuje řízený přístup k digitálním objektům v něm uloženým. Pro každý digitální objekt udržujeme dva typy metadatových záznamů:

Záznam vlastností objektu obsahuje údaje například o autorských právech a podmínkách pro zpřístupnění digitálního objektu, technické vlastnosti jako formáty a přístupové protokoly, bibliografické údaje nebo administrativní data např. datum nebo čas uložení objektu do repozitáře.

Transakční záznam zaznamenává veškeré transakce repozitáře týkající se daného digitálního objektu. Spolu s neměnnými a na repozitáři nezávislými klíčovými metadaty tvoří tyto dva záznamy základní metadatový popis digitálního dokumentu.

Další komponentou architektury je tzv. handle-systém sloužící jako globální distribuovaný směrovací mechanismus, který pro digitální objekt identifikovaný svým identifikátorem vrátí seznam repozitářů, které tento objekt udržují. Umožňuje tak spolupráci s digitální knihovnou (kde a v jaké podobě jsou uložené).

Výhody digitálních knihoven:

• Informace uložené v digitální formě nezabírají oproti klasickým dokumentům skoro žádný fyzický prostor.

• Uživatelé mají možnost přistupovat k dokumentům různých typů (písemným, auditivním nebo audiovizuálním), a to kdykoliv a z kteréhokoliv počítače připojeného na internet.

• Jednodušší vyhledávání informací je možnost fulltextového vyhledávání.

• Možnost současného přístupu několika uživatelů k jednomu dokumentu.

• Menší pravděpodobnost zničení, poškození či ztráty dokumentů.

• Možnost okamžité aktualizace, změn, doplňování dokumentů.

• Společné charakteristiky digitální a klasické knihovny.

• Dlouhodobě budovaná a spravovaná sbírka dokumentů vybraných na základě stanovených kritérií.

• Poskytování služeb určité konkrétní komunitě uživatelů (akvizice, správa, vyhodnocování dokumentů, poskytování přístupu k dokumentům prostřednictvím katalogů a rozeslání relevantních dokumentů uživatelům dle definovaných parametrů apod).

Typologie digitálních knihoven

Knihovny první generace: Knihovny první generace představují víceméně klasické, plně digitalizované a izolované digitální knihovny s lokálně ohraničeným a centralizovaným digitálním materiálem. Jedná se v podstatě o klasické digitalizované knihovny s lokálním vymezením (určitá instituce si z nějakého důvodu digitalizuje dokumenty sama).

Knihovny druhé generace: Knihovny druhé generace jsou sdružení digitálních knihoven dodržujících společné rozhraní (Digitalizaci neprovádí jedna knihovna, ale sdružení knihoven). Druhá generace byla nejčastěji organizována jako federace několika nezávislých samostatných digitálních knihoven organizovaných na základě společného tématu a nabízející jednotné uživatelské rozhraní pro přístup k informacím a dokumentům.

Knihovny třetí generace: Jedná se o sklízené digitální knihovny, které jsou rozmístěné libovolně na síti. Obsahem takové knihovny bývají pouze metadata (data o konkrétních datech) získávaná s využitím automatizovaných technik sklízení informací a získávaná na základě definic informačního prostoru vytvářených informačními specialisty při kontrole potřebné kvality informace či dokumentu.

Digitální knihovny

Europeana

• Internetový projekt souboru evropských digitálních knihoven s naskenovanými obrazy, knihami, filmy a archivy.

• Projekt vznikl z iniciativy Evropské komise.

• V první verzi byl přístupný asi milión již dříve veřejně dostupných zdigitalizovaných děl.

• Více než polovina z nich pocházela z Francie, 10 % z Velké Británie, 1,4 % ze Španělska atd.

• Jednou z mála přístupných českých položek byl Kodex Vyšehradský.

• Cílem projektu je zpřístupnit okolo 10 miliónů děl.

World digital library (Světová digitální knihovna)

• Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) se sídlem v Paříži

• Do provozu uvedeno 21. dubna 2009

• Má umožnit milionům zájemců dostat se prostřednictvím internetu do archivů velkých mezinárodních i národních knihoven.
• Projekt uskutečnili počítačoví experti americké Kongresové knihovny s technickou pomocí pracovníků Alexandrijské knihovny v Egyptě.

• Světová digitální knihovna funguje jako internetový vyhledávač v sedmi světových jazycích, a to v angličtině, francouzštině, španělštině, portugalštině, ruštině, čínštině a arabštině.

• Na úvodní stránce (nahoře) se objevuje mapa světa, na níž je možné hledat dokumenty ve zhruba 40 jazycích podle dané geografické oblasti, a to nejen digitalizované knihy, ale i snímky map a rukopisů a také fotografie, filmy a další obrazové záznamy poskytnuté národními knihovnami, které jsou nebo ještě budou zapojeny do projektu.

• Digitální knihovna je teprve v počátcích, projekt zatím umožňuje náhled do 1170 dokumentů.

Národní digitální knihovna ČR

• Národní digitální knihovna je souhrn aktivit, které provozuje Národní knihovna ČR spolu s partnerskými institucemi směřující k digitalizaci a zpřístupnění národního knihovního bohatství.

• Její nejvýraznější složkou je dotační projekt "Vytvoření Národní digitální knihovny" spolufinancovaný ze Strukturálních fondů EU (Evropského fondu pro regionální rozvoj) prostřednictvím Integrovaného operačního programu MV.

• V rámci tohoto dotačního projektu Národní knihovna České republiky a Moravská zemská knihovna v Brně zdigitalizují, dlouhodobě ochrání a zpřístupní významnou část svých fondů.

Projekt Národní digitální knihovna v sobě zahrnuje tři hlavní linie:

1. Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.-21. století, to znamená knih vydaných na území České republiky, napsaných v češtině nebo pojednávající o Česku. Celkem se do konce roku zdigitalizuje více než 50 mil. stran, tedy přibližně 300 000 svazků.

1. Dlouhodobé uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti. Úložiště poskytne prostor pro bezpečné umístění dosud digitalizovaných dokumentů i digitálních dokumentů vytvořených či získaných v rámci dalších projektů.

1. Zpřístupnění digitálních dokumentů. Pokud to autorské právo dovolí, bude zdigitalizovaný materiál zpřístupňován volně a zdarma.

Co se bude přednostně digitalizovat a zpřístupňovat?

• Dokumenty 19. a 20. stol., které jsou nejvíce ohroženy degradací kyselého papíru
• Uživatelsky nejzajímavější a nejžádanější publikace od roku 1801 do současnosti
• Uživatelsky nejzajímavější historické dokumenty do roku 1801 (včetně překladů plných textů)
• Dokumenty volně přístupné široké veřejnosti nebo prostřednictvím českých knihoven
• Další typy dokumentů podle kritérií významu, unikátnosti, fyzického stavu apod.