Poruchy pohlavní identity: Porovnání verzí
(přesun textu do odděleného článku) |
|||
| (Není zobrazeno 22 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | Pohlavní identita vyjadřuje námi vnímaný pocit souladu či rozporu se svým vlastním tělem a jeho primárními a sekundárními pohlavními znaky. Sestává se z emoční a kognitivní součásti. I přes současné smazávání kulturních rozdílů mezi pohlavími existují biologické a psychologické rozdílly, které se projevují navenek - v pohlavních rolích. Každodenní naplňování očekávání spjatých s pohlavními rolemi v nejbližším okolí dítěte pak způsobuje buď (1) potvrzování dané pohlavní identity či naopak (2) prohlubuje stávající či budoucí konflikt dítěte.<ref>Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen–Kettenis, P. T., Pfäfflin, F., Jarolím, L., ... & Weiss, V. (2008). Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Grada Publishing as.</ref> Konflikty mezi očekáváními plynoucími z pohlavní role se v nejužší rodině promítá zejména do vztahů mezi dítětem a otcem, transsexuálové a homosexuálové tedy častěji prožívají vztahy s otcem hůře než s matkou.<ref>Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen–Kettenis, P. T., Pfäfflin, F., Jarolím, L., ... & Weiss, V. (2008). Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Grada Publishing as.</ref> | |
| − | + | ||
| + | Dle Weisse spočívá samotná pohlavní identifikace v otázce, zda se dotyčný cítí být ženou či mužem. Žádná třetí možnost neexistuje. | ||
| + | |||
| + | Atypická pohlavní identita bývá patrná už u dětí - u chlapců hrajících si s panenkami, hovoříme o tzv. ''sissy boys''. U dívek stylizujících se do role chlapců hovoříme o tzv. ''tomboys''. Takovéto dívky častokrát nemají zájem o dívčí kolektiv, mají "chlapecké" sportovní zájmy a koníčky. Chlapci se naopak v takovémto věku neperou, neradi hrají fotbal, mají zájem o panenky apod.<ref>Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen–Kettenis, P. T., Pfäfflin, F., Jarolím, L., ... & Weiss, V. (2008). Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Grada Publishing as.</ref> Je však důležité mít na paměti, že i když se může jednat o indikaci poruchy, být tomu rovněž tak nemusí. | ||
| + | |||
* transsexualismus je konečná podoba, ale existují stupně předtím | * transsexualismus je konečná podoba, ale existují stupně předtím | ||
* časté jsou problémy u dětí (např.: kluk si hraje s panenkami, tzv. sisiboy; dívka s chlapeckým chování, ) | * časté jsou problémy u dětí (např.: kluk si hraje s panenkami, tzv. sisiboy; dívka s chlapeckým chování, ) | ||
| Řádek 6: | Řádek 10: | ||
# vyvine se v homosexuála (nejčastěji) | # vyvine se v homosexuála (nejčastěji) | ||
# vyvine se v transsexuála | # vyvine se v transsexuála | ||
| − | # vyvine se heterosexuála | + | # vyvine se v heterosexuála |
| − | + | ||
== Transsexualismus == | == Transsexualismus == | ||
| − | + | ||
| + | <div style="background: #CCffCC; border: solid 0px black; padding: 13px; width: 45%;" class="ve-ce-branchNode">'''''Harry Benjamin''''' | ||
| + | <i class="ve-ce-TextStyleAnnotation ve-ce-TextStyleItalicAnnotation"><br>Průkopníkem výzkumu transsexualismu (i transvestitismu) se zejména svou publikací "The Transsexual Phenomenon" z roku 1966 stal americký sexuolog německého původu - Harry Benjamin. Výraz transsexualismus svou publikací v medicínských vědách zavedl, zároveň svou prací upozornil, že transvestitismus a transsexualismus není to stejné.</i><ref>Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.</ref><span class="ve-ce-branchNode-slug ve-ce-branchNode-inlineSlug"></span></div><br> | ||
| + | |||
| + | * | ||
| + | * upozornil na to, že transvestitismus a transsexualismus není to samé | ||
* pohlavní role je vnějším projevem pohlavní identity | * pohlavní role je vnějším projevem pohlavní identity | ||
* první případ přeměny pohlaví považován zákrok v roce 1953, který provedl Hamburger, ale tyto zákroky byly prováděny již dříve | * první případ přeměny pohlaví považován zákrok v roce 1953, který provedl Hamburger, ale tyto zákroky byly prováděny již dříve | ||
| Řádek 21: | Řádek 30: | ||
* poměr přeměn male to female k female to male byl u nás 1:3 (více žen se mění na muže), v západních zemích je poměr stejný, ale opačný (více mužů se mění na ženy) | * poměr přeměn male to female k female to male byl u nás 1:3 (více žen se mění na muže), v západních zemích je poměr stejný, ale opačný (více mužů se mění na ženy) | ||
* jediné vysvětlení je sociální, u nás byl větší tlak na ženy, na západě zase na muže, po revoluci u nás se to také postupně obrátilo a už jsme na tom jako západní země | * jediné vysvětlení je sociální, u nás byl větší tlak na ženy, na západě zase na muže, po revoluci u nás se to také postupně obrátilo a už jsme na tom jako západní země | ||
| − | '''real life test''' - zkouší si žít v roli toho opačného pohlaví, nosit ty šaty, chovat se tak | + | * '''real life test''' - zkouší si žít v roli toho opačného pohlaví, nosit ty šaty, chovat se tak |
| − | + | * '''neutrální jméno''' → během léčby začne brát hormony, nastane doba „'''real life test'''“ a v té době si většina pacientů změní jméno na neurální (např.: René Janů) | |
| − | * ''' | + | |
| − | * ''' | + | * pozn.: |
| − | * ''' | + | * '''Dörner - stresová teorie homosexuality''' (domnívá se, že stres při těhotenství matky zvyšuje pravděpodobnost homosexuality dítěte); nepotvrzeno |
| − | * ''' | + | * '''genetická teorie homosexuality''' - u 66% homosexuálních mužů se vyskytuje na 23. genu X specifická oblast Q, tato oblast není u heterosexuálních mužů; nějaký význam to má, ale platí teorie falzifikace |
| − | + | * '''teorie mateřské imunosenzitivity''' - homosexuálové mají statisticky více starších bratrů; plod dítěte (chlapce) v zárodku může být brán tělem matky jako antigen → vytvoří si imunitní látku → při dalším těhotenství, kdy matka čeká opět syna, už má rovnou připravené protilátky a hned to na to dítě působí → čím více těhotenství s mužským zárodkem, tím více působí protilátky, až to třeba způsobí nějakou změnu ve směru homosexuality | |
| − | + | ||
| − | + | == Odkazy == | |
| − | + | ||
| − | + | === Seznam referencí === | |
| + | |||
| + | === Doporučená literatura === | ||
| + | Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen–Kettenis, P. T., Pfäfflin, F., Jarolím, L., ... & Weiss, V. (2008). Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Grada Publishing as.[[Kategorie: Sexuální psychologie|*]] | ||
Aktuální verze z 26. 8. 2017, 21:20
Pohlavní identita vyjadřuje námi vnímaný pocit souladu či rozporu se svým vlastním tělem a jeho primárními a sekundárními pohlavními znaky. Sestává se z emoční a kognitivní součásti. I přes současné smazávání kulturních rozdílů mezi pohlavími existují biologické a psychologické rozdílly, které se projevují navenek - v pohlavních rolích. Každodenní naplňování očekávání spjatých s pohlavními rolemi v nejbližším okolí dítěte pak způsobuje buď (1) potvrzování dané pohlavní identity či naopak (2) prohlubuje stávající či budoucí konflikt dítěte.[1] Konflikty mezi očekáváními plynoucími z pohlavní role se v nejužší rodině promítá zejména do vztahů mezi dítětem a otcem, transsexuálové a homosexuálové tedy častěji prožívají vztahy s otcem hůře než s matkou.[2]
Dle Weisse spočívá samotná pohlavní identifikace v otázce, zda se dotyčný cítí být ženou či mužem. Žádná třetí možnost neexistuje.
Atypická pohlavní identita bývá patrná už u dětí - u chlapců hrajících si s panenkami, hovoříme o tzv. sissy boys. U dívek stylizujících se do role chlapců hovoříme o tzv. tomboys. Takovéto dívky častokrát nemají zájem o dívčí kolektiv, mají "chlapecké" sportovní zájmy a koníčky. Chlapci se naopak v takovémto věku neperou, neradi hrají fotbal, mají zájem o panenky apod.[3] Je však důležité mít na paměti, že i když se může jednat o indikaci poruchy, být tomu rovněž tak nemusí.
- transsexualismus je konečná podoba, ale existují stupně předtím
- časté jsou problémy u dětí (např.: kluk si hraje s panenkami, tzv. sisiboy; dívka s chlapeckým chování, )
- 3 možnosti v dospělosti:
- vyvine se v homosexuála (nejčastěji)
- vyvine se v transsexuála
- vyvine se v heterosexuála
Transsexualismus
Harry Benjamin
Průkopníkem výzkumu transsexualismu (i transvestitismu) se zejména svou publikací "The Transsexual Phenomenon" z roku 1966 stal americký sexuolog německého původu - Harry Benjamin. Výraz transsexualismus svou publikací v medicínských vědách zavedl, zároveň svou prací upozornil, že transvestitismus a transsexualismus není to stejné.[4]
Průkopníkem výzkumu transsexualismu (i transvestitismu) se zejména svou publikací "The Transsexual Phenomenon" z roku 1966 stal americký sexuolog německého původu - Harry Benjamin. Výraz transsexualismus svou publikací v medicínských vědách zavedl, zároveň svou prací upozornil, že transvestitismus a transsexualismus není to stejné.[4]
- upozornil na to, že transvestitismus a transsexualismus není to samé
- pohlavní role je vnějším projevem pohlavní identity
- první případ přeměny pohlaví považován zákrok v roce 1953, který provedl Hamburger, ale tyto zákroky byly prováděny již dříve
- Manny: podmínky transsexualismu
- pocit nevhodnosti nebo nepřiměřenosti anatomicky dané pohlavní role
- pocit, že změna pohlaví povede ke zlepšení
- výběr sexuálních partnerů stejného pohlaví a přitom se cítí být heterosexuální (Weiss nesouhlasí - může to být transvestita homosexuál)
- touha po chirurgické změně pohlaví
- je to nejextrémnější vyjádření pohlavní rozlady - gender disforia - totální rozpojení psychického a fyzického pohlaví
- výskyt transsexualismu v populaci je asi 1:20 000
- poměr přeměn male to female k female to male byl u nás 1:3 (více žen se mění na muže), v západních zemích je poměr stejný, ale opačný (více mužů se mění na ženy)
- jediné vysvětlení je sociální, u nás byl větší tlak na ženy, na západě zase na muže, po revoluci u nás se to také postupně obrátilo a už jsme na tom jako západní země
- real life test - zkouší si žít v roli toho opačného pohlaví, nosit ty šaty, chovat se tak
- neutrální jméno → během léčby začne brát hormony, nastane doba „real life test“ a v té době si většina pacientů změní jméno na neurální (např.: René Janů)
- pozn.:
- Dörner - stresová teorie homosexuality (domnívá se, že stres při těhotenství matky zvyšuje pravděpodobnost homosexuality dítěte); nepotvrzeno
- genetická teorie homosexuality - u 66% homosexuálních mužů se vyskytuje na 23. genu X specifická oblast Q, tato oblast není u heterosexuálních mužů; nějaký význam to má, ale platí teorie falzifikace
- teorie mateřské imunosenzitivity - homosexuálové mají statisticky více starších bratrů; plod dítěte (chlapce) v zárodku může být brán tělem matky jako antigen → vytvoří si imunitní látku → při dalším těhotenství, kdy matka čeká opět syna, už má rovnou připravené protilátky a hned to na to dítě působí → čím více těhotenství s mužským zárodkem, tím více působí protilátky, až to třeba způsobí nějakou změnu ve směru homosexuality
Odkazy
Seznam referencí
Doporučená literatura
Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen–Kettenis, P. T., Pfäfflin, F., Jarolím, L., ... & Weiss, V. (2008). Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Grada Publishing as.
- ↑ Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen–Kettenis, P. T., Pfäfflin, F., Jarolím, L., ... & Weiss, V. (2008). Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Grada Publishing as.
- ↑ Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen–Kettenis, P. T., Pfäfflin, F., Jarolím, L., ... & Weiss, V. (2008). Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Grada Publishing as.
- ↑ Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen–Kettenis, P. T., Pfäfflin, F., Jarolím, L., ... & Weiss, V. (2008). Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Grada Publishing as.
- ↑ Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
