Frank Bradway Rogers: Porovnání verzí
m |
|||
(Není zobrazeno 15 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | ||
'''Frank Bradway Rogers''' byl významný americký lékař a knihovník, proslavil se svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library. | '''Frank Bradway Rogers''' byl významný americký lékař a knihovník, proslavil se svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library. | ||
<br /> | <br /> | ||
− | + | == Život == | |
− | Frank B. Rogers se narodil na Silvestra roku 1915 Franku Shaneovi a Nettie Bradway Rogersový ve městě Norwood na severu Ohia. Jeho otec byl poštovní doručovatel a matka se starala o domácnost. Do školy chodil v Cincinati a po maturitě uspěl v žádosti o stipendium na Yale, kde hrál divadlo a angažoval se ve studentské politice. Po absolvování tzv. pre-med programu strávil dva vykonáváním nejrůznějších prací. Pracoval jako číšník a vyhazovač v restauracích v Chicagu, aby si vydělal na studium na státní lékařské fakultě v Ohiu. Tu dokončil v roce 1942. Během války narukoval jako zdravotník a pracoval v Japonsku a na Filipínách. Do Spojených států se vrátil až v roce 1947. | + | Frank B. Rogers se narodil na Silvestra roku 1915 Franku Shaneovi a Nettie Bradway Rogersový ve městě Norwood na severu Ohia. Jeho otec byl poštovní doručovatel a matka se starala o domácnost. Do školy chodil v Cincinati a po maturitě uspěl v žádosti o stipendium na Yale, kde hrál divadlo a angažoval se ve studentské politice. Po absolvování tzv. pre-med programu strávil dva vykonáváním nejrůznějších prací. Pracoval jako číšník a vyhazovač v restauracích v Chicagu, aby si vydělal na studium na státní lékařské fakultě v Ohiu. Tu dokončil v roce 1942. Během války narukoval jako zdravotník a pracoval v Japonsku a na Filipínách. Do Spojených států se vrátil až v roce 1947. <ref>GARFIELD, Eugene. <i>Bringing National Library of Medicine into Computer Age: A Tribute to Frank Bradway Rogers</i>. National Library: Garfield Library, 1998, 7 s. Dostupné také z: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p005y1984.pdf</ref> |
<br /> | <br /> | ||
− | |||
− | |||
− | Rogers to zezačátku neměl snadné, Americká asociace knihoven nebyla s jeho knihovnou spokojená. Rogers díky svému organizačnímu talentu, dokázal splnit většinu požadavků asociace v roce 1954. Podařilo se mu rekatalogizovat obrovské množství záznamů do katalogů jako je Current List of Medical Literature a new Army Medical Catalog. Za pomoci oborníků z Výboru konzultantů pro studium indexů lékařské fakulty se mu podařilo upravit spravovatelské mechanismy. | + | == Kariéra == |
+ | Po návratu z války nastoupil jako chirurg ve '''Water Reed Army Hospital''' ve Washingtonu. V roce 1948 objevil inzerát na konkurz na ředitele v '''Army Medical Library'''. Tehdejší ředitel '''AML''' ho požádal, aby si lékařský titul obohatil o knihovnický. Magisterský titul získal v září roku 1949 na '''University of Columbia'''. Jakmile získal vzdělání v oboru knihovních věd, tak vystřídal svého předchůdce. | ||
+ | <ref><i>Bullet of Medical Library Assocation</i> [online]. Rockville Pike, Bethesda USA: National Center for Biotechnology information, 2000 [cit. 2016-2-10]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/pmc227250/?page=1</ref><br /> | ||
+ | |||
+ | Rogers to zezačátku neměl snadné, Americká asociace knihoven nebyla s jeho knihovnou spokojená. Rogers díky svému organizačnímu talentu, dokázal splnit většinu požadavků asociace v roce 1954. Podařilo se mu rekatalogizovat obrovské množství záznamů do katalogů jako je '''Current List of Medical Literature''' a '''new Army Medical Catalog'''. Za pomoci oborníků z Výboru konzultantů pro studium indexů lékařské fakulty se mu podařilo upravit spravovatelské mechanismy. | ||
− | Rogers si uvědomil nepraktičnost systému děrovaných kartotég a zaměřil se na studium počítačů. Počítače tehdy velkým fenoménem. Spolu se svým kolegou Seymourem I. Tainem vytvořil v roce 1956 systém, který dokázal indexovat a vyhledávat v rodící se databázi. Na konci této náročné práce spatřil světlo světa MEDLARS, bibliografický systém který umožnil odborníkům snazší a mnohem rychlejší práci ve snadno spravovatelné lékařské databázi. Na začátku roku 1964 začal systém běžet na počítači Minneapolis-Honeywell 800 s vybavením vysokorychlostní tiskárny GRACE (Graphic Arts Composing Equipment). Tato tiskárna byla schopná tisknout 3600 slov za minutu. Spojení rozsáhlé databáze s počítačem se ukázalo jako významný revoluční krok v dějinách knihovnictví. Americký Kongres pak schválil sloučení AML s NML (National Medical Library), toto sloučení se velkou mírou podílelo na vzniku systému MEDLARS a jeho uvedením v roce 1963. Po práci NHL odešel Rogers pracovat do knihovny spadající do University of Colorado Medical Center v Denveru. Tam setrval až do důchodu v roce 1974 a poté se začal věnovat restauraci knih. | + | Rogers si uvědomil nepraktičnost systému děrovaných kartotég a zaměřil se na studium počítačů. Počítače tehdy velkým fenoménem. Spolu se svým kolegou Seymourem I. Tainem vytvořil v roce 1956 systém, který dokázal indexovat a vyhledávat v rodící se databázi. Na konci této náročné práce spatřil světlo světa '''MEDLARS''', bibliografický systém který umožnil odborníkům snazší a mnohem rychlejší práci ve snadno spravovatelné lékařské databázi. Na začátku roku 1964 začal systém běžet na počítači '''Minneapolis-Honeywell 800''' s vybavením vysokorychlostní '''tiskárny GRACE''' (Graphic Arts Composing Equipment). Tato tiskárna byla schopná tisknout 3600 slov za minutu.<ref>WYNDHAM, Miles. <i>A history of the National Library of Medicine: the nation's treasury of medical knowledge</i>. První vydání. Bethesda USA: National Library of Medicine, 1982.</ref> Spojení rozsáhlé databáze s počítačem se ukázalo jako významný revoluční krok v dějinách knihovnictví. Americký Kongres pak schválil sloučení AML s NML (National Medical Library), toto sloučení se velkou mírou podílelo na vzniku systému MEDLARS a jeho uvedením v roce 1963. Po práci NHL odešel Rogers pracovat do knihovny spadající do '''University of Colorado Medical Center''' v Denveru. Tam setrval až do důchodu v roce 1974 a poté se začal věnovat restauraci knih. <ref>STEVESON, Lloyd. <i>A Tribute to Frank Bradway Rogers</i>. Bethesda USA: Heath Libraries Review, 1998. Dostupné také z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2532.1988.5100363.x/pdf</ref> |
<br /> | <br /> | ||
− | + | ||
+ | == Význam pro informační vědu == | ||
Jeho velký význam spočívá v tom, že jako první vymyslel systém MEDLARS, který se pak stal vzorem pro instituce po celém světě. Dokázal novátorsky propojit počítač s knihovnictvím a přitom využít další nové technologie (tiskárna GRACE). | Jeho velký význam spočívá v tom, že jako první vymyslel systém MEDLARS, který se pak stal vzorem pro instituce po celém světě. Dokázal novátorsky propojit počítač s knihovnictvím a přitom využít další nové technologie (tiskárna GRACE). | ||
+ | <br /> | ||
+ | |||
+ | == Odkazy== | ||
+ | === Reference === | ||
+ | <references/> | ||
+ | ===Související články=== | ||
+ | [[Databáze]]<br /> | ||
+ | [[Počítač]]<br /> | ||
+ | [[Medicína]]<br /> | ||
+ | |||
+ | ===Klíčová slova=== | ||
+ | Frank Bradway Rogers, MEDLARS, knihovnictví, medicína, počítače, armáda,Filipíny, Japonsko | ||
+ | === Externí odkazy === | ||
+ | [http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC227250/ Frank Bradway Rogers]<br /> | ||
+ | [https://www.youtube.com/watch?v=d5SPsLJ_l8M Video o F.B.Rogersovi] | ||
+ | <br /> | ||
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | ||
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | [[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | ||
+ | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]] |
Aktuální verze z 17. 5. 2017, 12:47
Frank Bradway Rogers byl významný americký lékař a knihovník, proslavil se svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library.
Obsah
Život
Frank B. Rogers se narodil na Silvestra roku 1915 Franku Shaneovi a Nettie Bradway Rogersový ve městě Norwood na severu Ohia. Jeho otec byl poštovní doručovatel a matka se starala o domácnost. Do školy chodil v Cincinati a po maturitě uspěl v žádosti o stipendium na Yale, kde hrál divadlo a angažoval se ve studentské politice. Po absolvování tzv. pre-med programu strávil dva vykonáváním nejrůznějších prací. Pracoval jako číšník a vyhazovač v restauracích v Chicagu, aby si vydělal na studium na státní lékařské fakultě v Ohiu. Tu dokončil v roce 1942. Během války narukoval jako zdravotník a pracoval v Japonsku a na Filipínách. Do Spojených států se vrátil až v roce 1947. [1]
Kariéra
Po návratu z války nastoupil jako chirurg ve Water Reed Army Hospital ve Washingtonu. V roce 1948 objevil inzerát na konkurz na ředitele v Army Medical Library. Tehdejší ředitel AML ho požádal, aby si lékařský titul obohatil o knihovnický. Magisterský titul získal v září roku 1949 na University of Columbia. Jakmile získal vzdělání v oboru knihovních věd, tak vystřídal svého předchůdce.
[2]
Rogers to zezačátku neměl snadné, Americká asociace knihoven nebyla s jeho knihovnou spokojená. Rogers díky svému organizačnímu talentu, dokázal splnit většinu požadavků asociace v roce 1954. Podařilo se mu rekatalogizovat obrovské množství záznamů do katalogů jako je Current List of Medical Literature a new Army Medical Catalog. Za pomoci oborníků z Výboru konzultantů pro studium indexů lékařské fakulty se mu podařilo upravit spravovatelské mechanismy.
Rogers si uvědomil nepraktičnost systému děrovaných kartotég a zaměřil se na studium počítačů. Počítače tehdy velkým fenoménem. Spolu se svým kolegou Seymourem I. Tainem vytvořil v roce 1956 systém, který dokázal indexovat a vyhledávat v rodící se databázi. Na konci této náročné práce spatřil světlo světa MEDLARS, bibliografický systém který umožnil odborníkům snazší a mnohem rychlejší práci ve snadno spravovatelné lékařské databázi. Na začátku roku 1964 začal systém běžet na počítači Minneapolis-Honeywell 800 s vybavením vysokorychlostní tiskárny GRACE (Graphic Arts Composing Equipment). Tato tiskárna byla schopná tisknout 3600 slov za minutu.[3] Spojení rozsáhlé databáze s počítačem se ukázalo jako významný revoluční krok v dějinách knihovnictví. Americký Kongres pak schválil sloučení AML s NML (National Medical Library), toto sloučení se velkou mírou podílelo na vzniku systému MEDLARS a jeho uvedením v roce 1963. Po práci NHL odešel Rogers pracovat do knihovny spadající do University of Colorado Medical Center v Denveru. Tam setrval až do důchodu v roce 1974 a poté se začal věnovat restauraci knih. [4]
Význam pro informační vědu
Jeho velký význam spočívá v tom, že jako první vymyslel systém MEDLARS, který se pak stal vzorem pro instituce po celém světě. Dokázal novátorsky propojit počítač s knihovnictvím a přitom využít další nové technologie (tiskárna GRACE).
Odkazy
Reference
- ↑ GARFIELD, Eugene. Bringing National Library of Medicine into Computer Age: A Tribute to Frank Bradway Rogers. National Library: Garfield Library, 1998, 7 s. Dostupné také z: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p005y1984.pdf
- ↑ Bullet of Medical Library Assocation [online]. Rockville Pike, Bethesda USA: National Center for Biotechnology information, 2000 [cit. 2016-2-10]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/pmc227250/?page=1
- ↑ WYNDHAM, Miles. A history of the National Library of Medicine: the nation's treasury of medical knowledge. První vydání. Bethesda USA: National Library of Medicine, 1982.
- ↑ STEVESON, Lloyd. A Tribute to Frank Bradway Rogers. Bethesda USA: Heath Libraries Review, 1998. Dostupné také z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2532.1988.5100363.x/pdf
Související články
Klíčová slova
Frank Bradway Rogers, MEDLARS, knihovnictví, medicína, počítače, armáda,Filipíny, Japonsko