Knihovny ve starověké Mezopotámii: Porovnání verzí
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Na rozdíl od papyrových svitků podléhajících zkáze, hliněných destiček se dochovalo obrovské množství, i když převážně v úlomcích. Díky tomu máme poměrně přesné svědectví o dobře organizovaných knihovnách na území Mezopotámie. Knihovny budovali velcí vládci jednotlivých národů. Je doloženo, že král '''Chammurabi''' (někdy uváděný jako '''Chammurapi'''), který sjednotil Mezopotámii v roce 2000 př. n. l. "nechal shromáždit do své knihovny tisíce hliněných tabulek, na nichž bylo shromážděno vše, co se týkalo lidského těla". <ref | + | Na rozdíl od papyrových svitků podléhajících zkáze, hliněných destiček se dochovalo obrovské množství, i když převážně v úlomcích. Díky tomu máme poměrně přesné svědectví o dobře organizovaných knihovnách na území Mezopotámie. Knihovny budovali velcí vládci jednotlivých národů. Je doloženo, že král '''Chammurabi''' (někdy uváděný jako '''Chammurapi'''), který sjednotil Mezopotámii v roce 2000 př. n. l. "nechal shromáždit do své knihovny tisíce hliněných tabulek, na nichž bylo shromážděno vše, co se týkalo lidského těla". <ref>BUŘILOVÁ, Marcela. <i>Dějiny knihoven a informačních institucí 1: Počátky - knihovny ve starověku</i>. Dostupné také z: http://info.sks.cz/users/bl/</ref> |
První historicky doloženou knihovnou ve smyslu organizované sbírky informací je knihovna krále '''Aššurbanipala v Ninive'''. | První historicky doloženou knihovnou ve smyslu organizované sbírky informací je knihovna krále '''Aššurbanipala v Ninive'''. | ||
Král [[Aššurbanipal]] považoval budování knihovny za cestu k zajištění nesmrtelnosti. Nechal sumerské texty překládat do asyrštiny takzvaným interlineárním překladem, vždy řádek textu a řádek překladu, což později přispělo výše zmíněným vědcům k rozluštění klínového písma. Z jeho knihovny se dochovalo 25 357 hliněných tabulek a fragmentů. Byly oboustranné a měly rozměry od 4 x 2,5 cm | Král [[Aššurbanipal]] považoval budování knihovny za cestu k zajištění nesmrtelnosti. Nechal sumerské texty překládat do asyrštiny takzvaným interlineárním překladem, vždy řádek textu a řádek překladu, což později přispělo výše zmíněným vědcům k rozluštění klínového písma. Z jeho knihovny se dochovalo 25 357 hliněných tabulek a fragmentů. Byly oboustranné a měly rozměry od 4 x 2,5 cm | ||
do 32 x 21 cm. Sbírka nebyla ucelená, jedna část byla zřejmě státním archivem a druhá královou osobní knihovnou. Knihovna byla dobře organizovaná, k jejímu utřídění a rychlému vyhledání dokumentů byl vytvořen [[katalog]]. Z dochovaných zbytků hliněných destiček usuzujeme, že obsahoval název nebo první řádek, číslo a údaj o rozsahu díla (počtu hliněných destiček). Poslední řádek každé tabulky se opakoval na začátku následující. Nalezly se také malé kousky hlíny, které ležely na tabulkách nebo nádobách s tabulkami | do 32 x 21 cm. Sbírka nebyla ucelená, jedna část byla zřejmě státním archivem a druhá královou osobní knihovnou. Knihovna byla dobře organizovaná, k jejímu utřídění a rychlému vyhledání dokumentů byl vytvořen [[katalog]]. Z dochovaných zbytků hliněných destiček usuzujeme, že obsahoval název nebo první řádek, číslo a údaj o rozsahu díla (počtu hliněných destiček). Poslední řádek každé tabulky se opakoval na začátku následující. Nalezly se také malé kousky hlíny, které ležely na tabulkách nebo nádobách s tabulkami | ||
| − | a s největší pravděpodobností sloužily jako orientační známky. Na všech tabulkách je uvedeno jméno písaře a označení vlastnictví=starověké exlibris nebo razítko knihovny. Význam Aššurbanipalovy knihovny je obrovský. Díky ní máme chronologicky přesný záznam dějin celé Mezopotámie a představu o myšlení a způsobu života tehdejších lidí.<ref name="cejpek" /> | + | a s největší pravděpodobností sloužily jako orientační známky. Na všech tabulkách je uvedeno jméno písaře a označení vlastnictví=starověké exlibris nebo razítko knihovny. Význam Aššurbanipalovy knihovny je obrovský. Díky ní máme chronologicky přesný záznam dějin celé Mezopotámie a představu o myšlení a způsobu života tehdejších lidí.<ref name="cejpek">CEJPEK, Jiří et al. <i>Dějiny knihoven a knihovnictví</i>. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.</ref> |
| + | |||
Další doložená sbírka dokumentů byla v '''chrámu v Nippuru'''. Obsahovala archív 100 000 písemností - např. výkazy o příjmech | Další doložená sbírka dokumentů byla v '''chrámu v Nippuru'''. Obsahovala archív 100 000 písemností - např. výkazy o příjmech | ||
| Řádek 11: | Řádek 12: | ||
Reference | Reference | ||
<references/>. | <references/>. | ||
| − | |||
| − | |||
Aktuální verze z 6. 7. 2016, 09:33
Na rozdíl od papyrových svitků podléhajících zkáze, hliněných destiček se dochovalo obrovské množství, i když převážně v úlomcích. Díky tomu máme poměrně přesné svědectví o dobře organizovaných knihovnách na území Mezopotámie. Knihovny budovali velcí vládci jednotlivých národů. Je doloženo, že král Chammurabi (někdy uváděný jako Chammurapi), který sjednotil Mezopotámii v roce 2000 př. n. l. "nechal shromáždit do své knihovny tisíce hliněných tabulek, na nichž bylo shromážděno vše, co se týkalo lidského těla". [1]
První historicky doloženou knihovnou ve smyslu organizované sbírky informací je knihovna krále Aššurbanipala v Ninive. Král Aššurbanipal považoval budování knihovny za cestu k zajištění nesmrtelnosti. Nechal sumerské texty překládat do asyrštiny takzvaným interlineárním překladem, vždy řádek textu a řádek překladu, což později přispělo výše zmíněným vědcům k rozluštění klínového písma. Z jeho knihovny se dochovalo 25 357 hliněných tabulek a fragmentů. Byly oboustranné a měly rozměry od 4 x 2,5 cm do 32 x 21 cm. Sbírka nebyla ucelená, jedna část byla zřejmě státním archivem a druhá královou osobní knihovnou. Knihovna byla dobře organizovaná, k jejímu utřídění a rychlému vyhledání dokumentů byl vytvořen katalog. Z dochovaných zbytků hliněných destiček usuzujeme, že obsahoval název nebo první řádek, číslo a údaj o rozsahu díla (počtu hliněných destiček). Poslední řádek každé tabulky se opakoval na začátku následující. Nalezly se také malé kousky hlíny, které ležely na tabulkách nebo nádobách s tabulkami a s největší pravděpodobností sloužily jako orientační známky. Na všech tabulkách je uvedeno jméno písaře a označení vlastnictví=starověké exlibris nebo razítko knihovny. Význam Aššurbanipalovy knihovny je obrovský. Díky ní máme chronologicky přesný záznam dějin celé Mezopotámie a představu o myšlení a způsobu života tehdejších lidí.[2]
Další doložená sbírka dokumentů byla v chrámu v Nippuru. Obsahovala archív 100 000 písemností - např. výkazy o příjmech
a vydáních, přijatých darech a obětech, sázení stromů, stavbách a opravách domů, zavlažování polí apod.[2]
Reference
- ↑ BUŘILOVÁ, Marcela. Dějiny knihoven a informačních institucí 1: Počátky - knihovny ve starověku. Dostupné také z: http://info.sks.cz/users/bl/
- ↑ 2,0 2,1 CEJPEK, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.
.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
