|
|
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| | {{pracuje se}} | | {{pracuje se}} |
| − | „'''Digitální demence'''“ je kontroverzní psychologický fenomén používaný kritiky digitálních médií pro označení negativních dopadů, které má podle nich časté využívání těchto médií na lidský mozek. Termín nejpřesněji a nejpodrobněji definoval německý psychiatr a neurolog ''Manfred Spitzer'' ve stejnojmenné publikaci ''Digitální demence (2012)'' ale není jeho autorem. Pojem byl bez hlubšího kontextu použit v některých článcích už o několik let dříve.
| + | Musím vybrat jiné téma, tohle je příliš obsažné a málo průkazně vědecké. |
| − | ==Spitzerova teze==
| |
| − | Možný negativní vliv digitálních médií na lidský mozek byl souběžně s rozšiřováním těchto technologií mezi širokou uživatelskou veřejnost reflektován více odborníky než jen ''Manfredem Spitzerem''. Rok před jeho knihou vydal americký publicista ''Nicholas Carr'' knihu ''The Shallows: What is the internet doing to our brains (2011)''
| |
| − | <ref name="test3"><i>The shallows : what the Internet is doing to our brains / Nicholas Carr. -- First published as a Norton paperback. -- New York ; London : W.W. Norton & Company, [2011], ©2011. -- vii, 280 stran ; 21 cm
| |
| − | ISBN 978-0-393-33975-8</ref>, v níž se mimo jiné zabývá tím, jaké dopady na naše myšlení má tzv. ''multitasking'' a chování nazývané „''switching''“, typické pro prostředí internetu. Spitzer šel se svými závěry dál až k provokativnímu pojmu „digitální demence“, který ale nepředstavuje plnohodnotnou psychiatrickou diagnózu. Při formulaci tohoto pojmu vycházel ''Spitzer'' z podobnosti mezi projevy Alzheimerovy choroby a dopadem na kognitivní a paměťové schopnosti, které podle něj přináší přílišné užívání digitálních médií.
| |
| − | Základní tezi předkládanou knihou ''Digitální demence (2012)'' by bylo možné shrnout takto:
| |
| − | | |
| − | ''Nepoužíváme-li určitý sval, tento sval atrofuje. Používáme-li tedy téměř nepřetržitě technologie, které nahrazují činnost mozku, atrofuje náš mozek.''
| |
| − | | |
| − | Tuto tezi autor podporuje odkazováním na dílčí studie a experimenty z vlastní praxe i práce jiných odborníků. V jakých oblastech konkrétně a jakým způsobem by tato regrese měla probíhat, rozebírá následující text.
| |
| − | | |
| − | ===výchozí statistické údaje===
| |
| − | Při srovnání statistických výzkumů z let 1999, 2004, 2009 a 2012 na území USA i ve ''Spitzerově'' rodném Německu je prokazatelné, že s digitálními médii (tablety, osobními počítači, smartphony, navigačními zařízeními, televizí atd.) tráví uživatelé čím dál více času. V posledním ze zmíněných období (2012) byl tento čas mezi německými žáky 9. tříd zjištěn jako průměrně 7,5 hodin denně.
| |
| − | | |
| − | Při odstupu od publikování knihy můžeme i dnes např. u USA sledovat, že tento údaj sice má stále vzestupnou tendenci, ale jeho růst se zpomaluje.<ref name="test1"><i>Statista.com: Time spent per day with major media in the United States from 2011 to 2018 (in minutes) [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/278544/time-spent-with-media-in-the-us/</ref>
| |
| − | | |
| − | ===povrchní zpracování===
| |
| − | ''Manfred Spitzer'' ale stejně tak i ''Nicholas Carr'' se ve svých publikací shodují, že používání těchto médií jako informačních zdrojů vede ke změnám uživatelského chování a to především v hloubce zpracování informačních zdrojů, vyhodnocením relevance jednotlivých informačních zdrojů na internetu a schopnosti informace samostatně dohledávat. V tomto bodě se ''Spitzer'' opírá především o průzkum, který na uživatelích internetu provedla v r. 2008 British Library. Spolu se snadnou dostupností a ovladatelností vyhledávačů, jako je Google, se podle průzkumu paradoxně snižuje schopnost mladých uživatelů (tedy těch, kteří nemuseli využívat klasická média) kriticky informace vyhodnotit.
| |
| − | | |
| − | ===technologie v procesu vzdělávání===
| |
| − | Kriticky se ''Spitzer'' ale zároveň
| |
| − | | |
| − | souvislost s motorikou
| |
| − | | |
| − | nepřináší zlepšení
| |
| − | | |
| − | špatné známky?
| |
| − | | |
| − | ===paměť vs. cloud===
| |
| − | neukončenost
| |
| − | | |
| − | ===sociální sítě===
| |
| − | | |
| − | ===volný čas===
| |
| − | | |
| − | ===multitasking===
| |
| − | ===problém statistických údajů===
| |
| − | | |
| − | ==Spitzerovi kritici==
| |
| − | <ref name="test2"><i>Universität Koblenz-Landau: Mythos „Digitale Demenz“: Machen digitale Medien tatsächlich dick, dumm, aggressiv, einsam, krank und unglücklich? [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/278544/time-spent-with-media-in-the-us/</ref>
| |
| − | | |
| − | ==Odkazy==
| |
| − | ===Reference===
| |
| − | <references />
| |
| − | | |
| − | ===Externí odkazy===
| |
| − | https://www.youtube.com/watch?v=lt_NwowMTcg
| |
| − | ===Související články===
| |
| − | ===Klíčová slova===
| |
