Herbert Putnam: Porovnání verzí

Aktuální verze z 18. 5. 2017, 15:14

Herbert Putnam (20. 9. 1861 – 14. 8. 1955) byl americký knihovník, člen ALA a dlouholetý ředitel Kongresové knihovny. Během jeho funkčního období vzrůstal význam Kongresové knihovny jakožto knihovny národní a začal se vyvíjet nový klasifikační system, Třídění Kongresové knihovny. ^[1]

Život

Herbert Putnam

Herbert Putnam vystudoval práva a v počátcích své kariéry se věnoval kromě knihovnictví i tomuto oboru. Mezi lety 1884–1891 pracoval v knihovně v Minneapolis. Poté se přesunul do Bostonu, kde se několik let živil jako právník, než se vrátil ke knihovnické profesi, tentokrát v bostonské veřejné knihovně, kde působil v letech 1895–1899. V té době byl také činný v Americké knihovnické asociaci, jíž předsedal od roku 1898 do roku 1904.^[2] Pro knihovní vědu je ovšem nejvýznamnější jeho dlouholeté působení v čele Kongresové knihovny, kde se zasloužil o vývoj nového klasifikačního systému, zavedl meziknihovní výpůjčky a podporoval sdílenou katalogizaci.^[1]

Působění v Kongresové knihovně

V roce 1899, po smrti řiditele Kongresové knihovny Johna Russela Younga, se ALA vložila do rozhodování o novém kandidátovi a navrhla americkému prezidentovi Williamu McKinleymu, aby do funkce jmenoval Herberta Putnama. Tento návrh byl přijat jak prezidentem, tak senátem, a Kongresová knihovna získala na následujících čtyřicet let ředitele. Putnam se rozhodl posílit roli Kongresové knihovny jakožto knihovny národní. Klíčovou funkcí měly být služby ostatním knihovnám. Pracoval na novém klasifikačním systému, který byl založen na jeho vlastním systému třídění a Deweyho desetinném třídění. Další novinkou, kterou zavedl, byla meziknihovní výpujční služba umožňující Američanům přístup k dokumentům Kongresové knihovny. Kromě toho také Putnam inicioval prodej a distribuci katalogizačních lístků, takže jiné knihovny mohly využít katalogizační služby Kongresové knihovny. Mezi další úspěchy se řadí souhlas prezidenta Theodora Roosevelta, který podporoval rozšiřování funkcí knihovny a svolil k přemístění prezidentských dokumentů do knihovny. Během Putnamova funkčního období se také významně rozrostly sbírky v oblasti cizojazyčné literatury. V roce 1921 byly v Kongresové knihovně uloženy dva klíčové dokumenty symbolizující americkou demokracii: Deklarace nezávislosti a Ústava Spojených států amerických. Zatímco v první polovině svého funkčního období se Putnam věnoval spolupráci s ostatními knihovnami a ALA, od 30. let se zaměřil více na budování sbírek a méně pracoval na posilování úlohy Kongresové knihovny mezi ostatními knihovnami.^[1]

Vliv na knihovnictví

Herbert Purnam je pro knihovnictví významný zejména svým působením v Kongresové knihovně. Byl prvním zkušeným profesionálním knihovníkem, který stál v jejím čele (předchozí ředitelé nebyli z oboru) a rozšířil její služby, aby zpřístupnil její fond americkým občanům. Spolupracoval s americkým knihovnickým hnutím a zasloužil se o to, že se z Kongresové knihovny stala centrální americká knihovna podporující ostatní. Důležitou iniciativou bylo zavedení nového klasifikačního systému, Třídění Kongresové knihovny, které je nyní rozšířené v různých částech světa.^[3]

Odkazy

Reference

↑ ^1,0 ^1,1 ^1,2 Herbert Putnam - Previous Librarians of Congress [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z: https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/
↑ The Editors of Encyclopædia Britannica. Herbert Putnam. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Herbert-Putnam
↑ COLE, John Y. Jefferson's Legacy. A Brief History [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/toc.html

Použitá literatura

Herbert Putnam - Previous Librarians of Congress [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z : https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/

Externí odkazy

Životopis na stránkách Kongresové knihovny

Související články

Klíčová slova

Herbert Putnam, Kongresová knihovna, Třídění Kongresové knihovny, LCC.

[LoC_Putnam-1] 1,0 ^1,1 ^1,2 Herbert Putnam - Previous Librarians of Congress [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z: https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/

[Britannica-2] The Editors of Encyclopædia Britannica. Herbert Putnam. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Herbert-Putnam

[Legacy_History-3] COLE, John Y. Jefferson's Legacy. A Brief History [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/toc.html

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 ==Život==
 [[File:Herbert putnam.jpg|thumb|Herbert Putnam]]
-Herbert Putnam vystudoval práva a v počátcích své kariéry se věnoval kromě knihovnictví i tomuto oboru. Mezi lety 1884–1891 pracoval v knihovně v Minneapolis. Poté se přesunul do Bostonu, kde se několik let živil jako právník, než se vrátil ke knihovnické profesi, tentokrát v bostonské veřejné knihovně, kde působil v letech 1895–1899. V té době byl také činný v [[ALA|Americké knihovnické asociaci]], jíž předsedal od roku 1898 do roku 1904.<ref name="Britannica">The Editors of Encyclopædia Britannica. Herbert Putnam. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Herbert-Putnam</ref> Pro knihovní vědu je ovšem nejvýznamnější jeho dlouholeté působení v čele [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]], kde se zasloužil o vývoj nového klasifikačního systému, zavedl meziknihovní výpůjčky a podporoval sdílenou katalogizaci.<ref name="LoC Putnam"/>
+Herbert Putnam vystudoval práva a v počátcích své kariéry se věnoval kromě knihovnictví i tomuto oboru. Mezi lety 1884–1891 pracoval v knihovně v Minneapolis. Poté se přesunul do Bostonu, kde se několik let živil jako právník, než se vrátil ke knihovnické profesi, tentokrát v bostonské veřejné knihovně, kde působil v letech 1895–1899. V té době byl také činný v [[ALA|Americké knihovnické asociaci]], jíž předsedal od roku 1898 do roku 1904.<ref name="Britannica">The Editors of Encyclopædia Britannica. Herbert Putnam. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Herbert-Putnam</ref> Pro knihovní vědu je ovšem nejvýznamnější jeho dlouholeté působení v čele Kongresové knihovny, kde se zasloužil o vývoj nového klasifikačního systému, zavedl meziknihovní výpůjčky a podporoval sdílenou katalogizaci.<ref name="LoC Putnam"/>
 ==Působění v Kongresové knihovně==
-V roce 1899, po smrti řiditele Kongresové knihovny Johna Russela Younga, se ALA vložila do rozhodování o novém kandidátovi a navrhla americkému prezidentovi Williamu McKinleymu, aby do funkce jmenoval Herberta Putnama. Tento návrh byl přijat jak prezidentem, tak senátem, a Kongresová knihovna získala na následujících čtyřicet let ředitele. Putnam se rozhodl posílit roli Kongresové knihovny jakožto knihovny národní. Klíčovou funkcí měly být služby ostatním knihovnám. Pracoval na novém klasifikačním systému, který byl založen na jeho vlastním systému třídění a [[Deweyho desetinné třídění|Deweyho desetinném třídění]]. Další novinkou, kterou zavedl, byla [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)|meziknihovní výpujční služba]] umožňující Američanům přístup k dokumentům Kongresové knihovny. Kromě toho také Putnam inicioval prodej a distribuci katalogizačních lístků, takže jiné knihovny mohly využít [[Katalogizace|katalogizační služby]] Kongresové knihovny. Mezi další úspěchy se řadí souhlas prezidenta Theodora Roosevelta, který podporoval rozšiřování funkcí knihovny a svolil k přemístění prezidentských dokumentů do knihovny. Během Putnamova funkčního období se také významně rozrostly sbírky v oblasti cizojazyčné literatury. V roce 1921 byly v Kongresové knihovně uloženy dva klíčové dokumenty symbolizující americkou demokracii: Deklarace nezávislosti a Ústava Spojených států Amerických. Zatímco v první polovině svého funkčního období se Putnam věnoval spolupráci s ostatními knihovnami a ALA, od 30. let se zaměřil více na  budování sbírek a méně pracoval na posilování úlohy Kongresové knihovny mezi ostatními knihovnami.<ref name="LoC Putnam"/>
+V roce 1899, po smrti řiditele Kongresové knihovny Johna Russela Younga, se ALA vložila do rozhodování o novém kandidátovi a navrhla americkému prezidentovi Williamu McKinleymu, aby do funkce jmenoval Herberta Putnama. Tento návrh byl přijat jak prezidentem, tak senátem, a Kongresová knihovna získala na následujících čtyřicet let ředitele. Putnam se rozhodl posílit roli Kongresové knihovny jakožto knihovny národní. Klíčovou funkcí měly být služby ostatním knihovnám. Pracoval na novém klasifikačním systému, který byl založen na jeho vlastním systému třídění a [[Deweyho desetinné třídění|Deweyho desetinném třídění]]. Další novinkou, kterou zavedl, byla [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)|meziknihovní výpujční služba]] umožňující Američanům přístup k dokumentům Kongresové knihovny. Kromě toho také Putnam inicioval prodej a distribuci katalogizačních lístků, takže jiné knihovny mohly využít [[Katalogizace|katalogizační služby]] Kongresové knihovny. Mezi další úspěchy se řadí souhlas prezidenta Theodora Roosevelta, který podporoval rozšiřování funkcí knihovny a svolil k přemístění prezidentských dokumentů do knihovny. Během Putnamova funkčního období se také významně rozrostly sbírky v oblasti cizojazyčné literatury. V roce 1921 byly v Kongresové knihovně uloženy dva klíčové dokumenty symbolizující americkou demokracii: Deklarace nezávislosti a Ústava Spojených států amerických. Zatímco v první polovině svého funkčního období se Putnam věnoval spolupráci s ostatními knihovnami a ALA, od 30. let se zaměřil více na  budování sbírek a méně pracoval na posilování úlohy Kongresové knihovny mezi ostatními knihovnami.<ref name="LoC Putnam"/>
 ==Vliv na knihovnictví==
 Herbert Purnam je pro knihovnictví významný zejména svým působením v Kongresové knihovně. Byl prvním zkušeným profesionálním knihovníkem, který stál v jejím čele (předchozí ředitelé nebyli z oboru) a rozšířil její služby, aby zpřístupnil její fond americkým občanům. Spolupracoval s americkým knihovnickým hnutím a zasloužil se o to, že se z Kongresové knihovny stala centrální americká knihovna podporující ostatní. Důležitou iniciativou bylo zavedení nového klasifikačního systému, Třídění Kongresové knihovny, které je nyní rozšířené v různých částech světa.<ref name="Legacy History"> COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/toc.html</ref>
@@ Řádek 26: / Řádek 27: @@
 [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
+[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
+[[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]]