5. Deskripce, explanace a predikce: Porovnání verzí

 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 2: Řádek 2:
  
 
=== Deskripce (popis) ===  
 
=== Deskripce (popis) ===  
−
 
+
<br />
 
Deskripcí se myslí celkově ''popis a utřídění (deskripce a klasifikace)''.  
 
Deskripcí se myslí celkově ''popis a utřídění (deskripce a klasifikace)''.  
 
První, co člověk začne dělat, dostane-li se do nové situace, je, že se v ní snaží zorientovat, a to znamená klást si otázky typu ''Co je to? Jaké to je?'' A abychom mohli porozumět, musíme zjistit, které elementy situaci tvoří a čím jsou charakteristické. Nesrozumitelnou spleť tak rozkládáme na části a tyto části popisujeme, poté se snažíme o jejich utřídění (kategorizování).<ref name="Ferjenčík">Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši (Vyd. 1.). Praha: Portál.</ref>
 
První, co člověk začne dělat, dostane-li se do nové situace, je, že se v ní snaží zorientovat, a to znamená klást si otázky typu ''Co je to? Jaké to je?'' A abychom mohli porozumět, musíme zjistit, které elementy situaci tvoří a čím jsou charakteristické. Nesrozumitelnou spleť tak rozkládáme na části a tyto části popisujeme, poté se snažíme o jejich utřídění (kategorizování).<ref name="Ferjenčík">Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši (Vyd. 1.). Praha: Portál.</ref>
Řádek 9: Řádek 9:
  
 
=== Predikce ===  
 
=== Predikce ===  
−
* ''odhad opírající se o vědeckou hypotézu nebo teorii''  
+
<br />
−
* úlohou vědy je dokázat předvídat
+
Jednou z úloh vědy je dokázat předvídat. Predikcí rozumíme ''odhad opírající se o vědeckou hypotézu nebo teorii.'' Predikce vychází z popisu jevů, ale svou pozornost zaměřuje na vztahy mezi těmito jevy; ptáme se, jak dva nebo více jevů spolu souvisí (''např. vztah mezi prospěchem na střední a na vysoké škole, predikce úspěchu ve studiu''). Umožňuje nám ''plánovat, očekávat a měnit''.<ref name="Ferjenčík" />
−
* predikce vychází z popisu jevů, ale svou pozornost zaměřuje na vztahy mezi těmito jevy; ptáme se, jak dva nebo více jevů spolu souvisí (např. vztah mezi prospěchem na střední a na vysoké škole, predikce úspěchu ve studiu)  
+
 
−
* predikce umožňuje plánovat, očekávat a měnit  
+
Typem výzkumného projektu odpovídajícím tomuto cíli jsou '''korelační výzkumy, diferenciační přehledy a vývojové studie'''.<ref name="Ferjenčík" />
−
* ''typ výzkumného projektu'' – korelační výzkum, diferenciační přehledy, vývojové studie<ref name="Ferjenčík" />
 
  
 
=== Explanace (vysvětlení) ===  
 
=== Explanace (vysvětlení) ===  
−
* odpověď na otázku Proč?
+
<br />
−
* ''hledání vysvětlení příčinných souvislostí ''
+
Explanací rozumíme ''hledání vysvětlení příčinných souvislostí ''. Dává nám odpověď na otázku Proč?. Tento věděcký cíl umožňuje zjistit souvislosti mezi změnami v jednom jevu a změnami ve druhém jevu. Explanace obohacuje naše možnosti efektivně se přizpůsobovat prostředí i přizpůsobovat prostředí sobě.<ref name="Ferjenčík" />
−
* zjištění souvislostí mezi změnami v jednom jevu a změnami ve druhém jevu, významů
+
 
−
* obohacuje naše možnosti efektivně se přizpůsobovat prostředí i přizpůsobovat prostředí sobě  
+
Výzkumný projekt, který sleduje cíl explanace, je '''experiment a kvaziexperiment'''.<ref name="Ferjenčík" />
−
* ''typ výzkumného projektu'' – experiment, kvaziexperiment<ref name="Ferjenčík" />
 
  
 
== Reference ==
 
== Reference ==
 
<references/>
 
<references/>

Aktuální verze z 21. 1. 2017, 16:52

Hlavní cíle vědeckého poznávání

Deskripce (popis)


Deskripcí se myslí celkově popis a utřídění (deskripce a klasifikace). První, co člověk začne dělat, dostane-li se do nové situace, je, že se v ní snaží zorientovat, a to znamená klást si otázky typu Co je to? Jaké to je? A abychom mohli porozumět, musíme zjistit, které elementy situaci tvoří a čím jsou charakteristické. Nesrozumitelnou spleť tak rozkládáme na části a tyto části popisujeme, poté se snažíme o jejich utřídění (kategorizování).[1]

Typem výzkumného projektu, který odpovídá tomuto cíli, je mapovací výzkum.[1]

Predikce


Jednou z úloh vědy je dokázat předvídat. Predikcí rozumíme odhad opírající se o vědeckou hypotézu nebo teorii. Predikce vychází z popisu jevů, ale svou pozornost zaměřuje na vztahy mezi těmito jevy; ptáme se, jak dva nebo více jevů spolu souvisí (např. vztah mezi prospěchem na střední a na vysoké škole, predikce úspěchu ve studiu). Umožňuje nám plánovat, očekávat a měnit.[1]

Typem výzkumného projektu odpovídajícím tomuto cíli jsou korelační výzkumy, diferenciační přehledy a vývojové studie.[1]

Explanace (vysvětlení)


Explanací rozumíme hledání vysvětlení příčinných souvislostí . Dává nám odpověď na otázku Proč?. Tento věděcký cíl umožňuje zjistit souvislosti mezi změnami v jednom jevu a změnami ve druhém jevu. Explanace obohacuje naše možnosti efektivně se přizpůsobovat prostředí i přizpůsobovat prostředí sobě.[1]

Výzkumný projekt, který sleduje cíl explanace, je experiment a kvaziexperiment.[1]

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši (Vyd. 1.). Praha: Portál.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=5._Deskripce,_explanace_a_predikce&oldid=42917“