Pracovní kariéra

Základy teorie kariéry

• podle Supera
• sled zaměstnání, prací a pozic, které člověk zastával v průběhu pracovního života
• je subjektivní a objektivní

Hollandova teorie

• vychází z předpokladu, že existuje vztah mezi typem osobnosti a druhem profesního prostředí
• 6 druhů profesního prostředí, kterým odpovídá 6 typů osobností:

1. motorické profesní prostředí - realistický typ osobnosti (dobrá fyzická kondice, zručnost - např. řemesla)
2. intelektuální profesní prostředí - intelektuální typ (převažuje přemýšlení - vědci, psychologové, programátoři)
3. „podporující“ profesní prostředí - sociální typ (orientace na druhé – učitelé, lékaři, terapeuti)
4. konformní profesní prostředí - konvenční typ (orientují se na společenské postavení, moc - úředníci, účetní)
5. motivační profesní prostředí - podnikavý typ (preferují ovlivňování druhých - manažeři, podnikatelé)
6. estetické profesní prostředí - umělecký typ (usiluje o individuální emocionální vyjádření - hudebníci, herci)

• hexagonální model- vychází z faktorových studií - sousedící typy jsou si bližší, je pravděpodobnější, že se u jedince vyskytnou rysy sousedních typů, než rysy stojící v modelu proti sobě

Superova teorie

• stanovil 5 stádií profesního vývoje (vyšel z Bühlerové):

1. stadium růstu (0-14) - převažuje hra, fantazie, postupně se orientace na určité zájmy
2. stadium zkoumání (15-24) - převažuje hledání, zužuje se okruh výběru profese, první profesní zkušenosti
3. stadium budování (24-44) - snaha o trvalé místo, vybudování dobré pozice
4. stadium upevnění kariéry (45-64) - převládá snaha udržet si pozici, zlepšovat ji
5. stadium ústupu (od 65) - postupné přerušení pracovní aktivity

Scheinova teorie

• model vývoje kariéry v organizaci (kužel)
• tři dimenze, jimiž lze definovat kariérový postup:

1. hierarchická dimenze – vertikální pohyb (většina pracovníků vzestupně)
2. středová dimenze – pohyb od periférie k středu (Periférie = odborné zaměření, střed = činnosti řídící, méně odborné)
3. funkční dimenze – horizontální pohyb – střídání pracovního zaměření v rámci jedné úrovně (z marketingu do produkce, pak do zásobování), rekvalifikace

Typy kariéry

• kariéra každého člověka je velmi individuální
• členění:

1. stabilní – nemění povolání od konce profesní přípravy
2. konvenční – po období hledání povolání najde své místo, pak postupná stabilizace
3. nestabilní – střídání zkušební fáze s fází relativní stability
4. difúzní (s mnohonásobnou volbou) – časté a nepravidelné střídání profesních změn

• rozdíl u mužů a žen:

1. konvenční kariéra – nepracuje po svatbě
2. dvoustopá – do porodu a po porodu pracuje
3. přerušovaná – vrácení se do práce, až je dítě samostatnější

Rozvoj kariéry

• většinou má kariéra následující fáze:

1. stádium vstupu (průzkumné stadium; do 24 let)
2. socializační stádium (vytváření vazeb ke spolupracovníkům, nadřízeným i k celé organizaci; cca do 28 let)
3. stádium vzestupu kariéry (28-40 let – dochází k vzrůstání pracovní samostatnosti )
4. stádium udržení kariéry (40-60 – další vývoj kariéry je do značné míry závislý na předchozích fázích; kolem 45 se může objevit fenomén krize středního věku)
5. stádium ústupu (cca od 60 let)