Senusret III.: Porovnání verzí

 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 2: Řádek 2:
  
 
Narozdíl od jeho předchůdců, u tohoto panovníka nemáme doklady o koregenci. Jeho doposud nejvyšší doložený rok vlády je 19, je ovšem možné, že vládl déle. Pyramida tohoto panovníka se nachází v [[Dáhšúru|Dáhšúr]], není ovšem jasné, zda zde byl panovník skutečně pohřben. Dalším možným místem jeho pohřbu je totiž jeho zádušní komplex v [[Abydos|Abydu]] <ref>Verner 2003: 416-421.</ref>  
 
Narozdíl od jeho předchůdců, u tohoto panovníka nemáme doklady o koregenci. Jeho doposud nejvyšší doložený rok vlády je 19, je ovšem možné, že vládl déle. Pyramida tohoto panovníka se nachází v [[Dáhšúru|Dáhšúr]], není ovšem jasné, zda zde byl panovník skutečně pohřben. Dalším možným místem jeho pohřbu je totiž jeho zádušní komplex v [[Abydos|Abydu]] <ref>Verner 2003: 416-421.</ref>  
−
 
+
[[File:StatueOfSesotrisIII-EA684-BritishMuseum-August19-08.jpg|thumb|150x150px|Senusret III.]]
 
* otec: [[Senusret II.]]
 
* otec: [[Senusret II.]]
 
* matka: [[Chnemetneferhedžetveret]]
 
* matka: [[Chnemetneferhedžetveret]]
Řádek 11: Řádek 11:
  
 
=== Zahraniční politika ===
 
=== Zahraniční politika ===
−
Je doloženo několik Senusretových výprav do Núbie. Při svých cestách na jih nechal prokopat průplav prvním kataraktem, což umožnilo rychlejší dopravu a také lepší a efektivnější zásobování núbijských pevností.<ref>Verner-Bareš-Vachala 2007: 394.</ref> Doloženou máme také výpravu do Syropalestiny, která se zmiňuje o obléhání jistého města, které však zřejmě nebylo úspěšné, neboť se zde nezmiňuje žádná kořist ani tribut.   
+
Je doloženo několik Senusretových výprav do Núbie. Při svých cestách na jih nechal prokopat průplav prvním kataraktem, což umožnilo rychlejší dopravu a také lepší a efektivnější zásobování núbijských pevností.<ref>Verner-Bareš-Vachala 2007: 394.</ref> ¨Z této doby máme ohledně správy núbijských pevností i několik písemných dokladů - dochovaly se dopisy, putující mezi Núbií a oblastí Théb, zmiňující se o vojenských akcích, obchodu, zásobování atp.<ref>Smith 1990:204.</ref>
 +
 
 +
Doloženou máme také výpravu do Syropalestiny, která se zmiňuje o obléhání jistého města, které však zřejmě nebylo úspěšné, neboť se zde nezmiňuje žádná kořist ani tribut.   
  
 
V rámci egyptského území máme doloženy např. expedice do Wádí Hammamát, Hatnúbu  nebo na Sinaj.  
 
V rámci egyptského území máme doloženy např. expedice do Wádí Hammamát, Hatnúbu  nebo na Sinaj.  
−
 
  
 
=== Stavební aktivity ===
 
=== Stavební aktivity ===
−
Stavby Senusreta III. jsou doloženy např. v [[Medamúd|Medamúdu]], [[Armant|Armantu]], [[Tod|Todu]] nebo [[Hérákleopolis|Hérákleopoli]], dále postavil malý chrám na lokalitě Ezber Rušdí. Jeho sochy byly nalezeny v [[Karnak|Karnaku]], [[Dendera|Dendeře]] nebo [[Dér el-Bahrí]].<ref>Schneidečr 1996: 422.</ref>  
+
Stavby Senusreta III. jsou doloženy např. v [[Medamúd|Medamúdu]], [[Armant|Armantu]], [[Tod|Todu]] nebo [[Hérákleopolis|Hérákleopoli]], dále postavil malý chrám na lokalitě Ezber Rušdí. Jeho sochy byly nalezeny v [[Karnak|Karnaku]], [[Dendera|Dendeře]] nebo [[Dér el-Bahrí]].<ref>Schneidečr 1996: 422.</ref> Tato zobrazení Senusreta III. jsou typická svou realističností, kterou se obecně umění v jeho době vyznačuje. Na druhou stranu se ovšem začínají masově produkovat některé předměty zádušního kultu, jako např. stély pro v té době oblíbené kaple v Abydu, s čímž přichází jistá umělecká degradace.<ref>Shaw 2010.</ref>     
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
  
 +
 
 
<references />
 
<references />
  
Řádek 31: Řádek 29:
  
 
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.
 
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.
 +
 +
Smith, T.S. 1990: Administration at the Egyptian Middle Kingdom Frontier: Sealings from Uronarti and Askut, in: Palaima, T.G. (ed.) Aegean seals, sealings and administration, Liege: Université de Liege, 197-216.
  
 
Tallet, Pierre 2005. Sésostris III et la fin de la XIIe dynastie. Les grands pharaons. Paris: Pygmalion.
 
Tallet, Pierre 2005. Sésostris III et la fin de la XIIe dynastie. Les grands pharaons. Paris: Pygmalion.

Aktuální verze z 2. 2. 2017, 12:49

Senusret III. Chakaure byl pátým králem 12. dynastie a nástupce Senusreta II.

Narozdíl od jeho předchůdců, u tohoto panovníka nemáme doklady o koregenci. Jeho doposud nejvyšší doložený rok vlády je 19, je ovšem možné, že vládl déle. Pyramida tohoto panovníka se nachází v Dáhšúr, není ovšem jasné, zda zde byl panovník skutečně pohřben. Dalším možným místem jeho pohřbu je totiž jeho zádušní komplex v Abydu [1]

Senusret III.


Administrativní reformy

Senusret III. provedl významné administrativní reformy. Zavedl novou správu egyptských nomů - ty byly nyní spravovány centrálně z rezidence, a to prostřednictvím tří úřadů waret - waret severu, jihu a hlavy jihu (oblasti kolem Elefantiny). Dokladem centralizace vlády je např. také mizení skalních hrobek významných hodnostářů v provinciích (např. Bení Hassan nebo Berša). Mizí i některé tituly a jsou nahrazeny novými.[2]

Zahraniční politika

Je doloženo několik Senusretových výprav do Núbie. Při svých cestách na jih nechal prokopat průplav prvním kataraktem, což umožnilo rychlejší dopravu a také lepší a efektivnější zásobování núbijských pevností.[3] ¨Z této doby máme ohledně správy núbijských pevností i několik písemných dokladů - dochovaly se dopisy, putující mezi Núbií a oblastí Théb, zmiňující se o vojenských akcích, obchodu, zásobování atp.[4]

Doloženou máme také výpravu do Syropalestiny, která se zmiňuje o obléhání jistého města, které však zřejmě nebylo úspěšné, neboť se zde nezmiňuje žádná kořist ani tribut.

V rámci egyptského území máme doloženy např. expedice do Wádí Hammamát, Hatnúbu nebo na Sinaj.

Stavební aktivity

Stavby Senusreta III. jsou doloženy např. v Medamúdu, Armantu, Todu nebo Hérákleopoli, dále postavil malý chrám na lokalitě Ezber Rušdí. Jeho sochy byly nalezeny v Karnaku, Dendeře nebo Dér el-Bahrí.[5] Tato zobrazení Senusreta III. jsou typická svou realističností, kterou se obecně umění v jeho době vyznačuje. Na druhou stranu se ovšem začínají masově produkovat některé předměty zádušního kultu, jako např. stély pro v té době oblíbené kaple v Abydu, s čímž přichází jistá umělecká degradace.[6]


  1. ↑ Verner 2003: 416-421.
  2. ↑ Více viz např. Tallet 2005: 77-108.
  3. ↑ Verner-Bareš-Vachala 2007: 394.
  4. ↑ Smith 1990:204.
  5. ↑ Schneidečr 1996: 422.
  6. ↑ Shaw 2010.

Literatura

Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.

Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.

Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.

Smith, T.S. 1990: Administration at the Egyptian Middle Kingdom Frontier: Sealings from Uronarti and Askut, in: Palaima, T.G. (ed.) Aegean seals, sealings and administration, Liege: Université de Liege, 197-216.

Tallet, Pierre 2005. Sésostris III et la fin de la XIIe dynastie. Les grands pharaons. Paris: Pygmalion.

Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.

Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Senusret_III.&oldid=43980“