Reaktance: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
m Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
Reaktance je teorie vytvořená Jackem W. Brehmem prvně publikovaná v roce 1966 v článku "''A theory of psychological reactance"''.<ref>Brehm, J. W. (1966). A theory of psychological reactance.</ref> Teorie popisuje motivační tendenci člověka reagovat na omezení své subjektivně pociťované svobody opačnou reakcí, aniž by si toho byl dotyčný vědom. V psychologické literatuře tak bývá teorie reaktance někdy spojována s [[Reaktance|bumerangovým efektem]],<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Boomerang_effect_(psychology)</ref> kdy intervence za určitých podmínek může vést k opačné reakci než požadované. Teorie má tedy důležité důsledky v různých oblastech aplikované psychologie - v psychoterapii a kupř. v práci s drogově závislými.<ref name=":0">https://en.wikipedia.org/wiki/Reactance_(psychology)</ref> | Reaktance je teorie vytvořená Jackem W. Brehmem prvně publikovaná v roce 1966 v článku "''A theory of psychological reactance"''.<ref>Brehm, J. W. (1966). A theory of psychological reactance.</ref> Teorie popisuje motivační tendenci člověka reagovat na omezení své subjektivně pociťované svobody opačnou reakcí, aniž by si toho byl dotyčný vědom. V psychologické literatuře tak bývá teorie reaktance někdy spojována s [[Reaktance|bumerangovým efektem]],<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Boomerang_effect_(psychology)</ref> kdy intervence za určitých podmínek může vést k opačné reakci než požadované. Teorie má tedy důležité důsledky v různých oblastech aplikované psychologie - v psychoterapii a kupř. v práci s drogově závislými.<ref name=":0">https://en.wikipedia.org/wiki/Reactance_(psychology)</ref> | ||
| − | + | Dle teorie můžeme konstatovat, že: | |
| − | + | # Velikost efektu reaktance je úměrný subjektivně pociťovanému ohrožení jedincovy svobody/možnosti volby. | |
| − | + | # Čím je proporce/množství subjektivně pociťovaných možností větší, tím intenzivnější je i reaktance. | |
| − | + | # Čím více je svobodné chování ohroženo jeho eliminací, tím větší je subjektivně pociťovaná hrozba - tím větší bude i reaktance.<ref name=":0" /> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
<references/> | <references/> | ||
Aktuální verze z 18. 10. 2018, 14:17
Logika teorie reaktance je pozoruhodně jednoduchá: čím silnější je subjektivně pociťované ohrožení svobody, resp. čím silnější je hrozba eliminací těchto svobod, tím silnější je opačná reakce.
Reaktance je teorie vytvořená Jackem W. Brehmem prvně publikovaná v roce 1966 v článku "A theory of psychological reactance".[1] Teorie popisuje motivační tendenci člověka reagovat na omezení své subjektivně pociťované svobody opačnou reakcí, aniž by si toho byl dotyčný vědom. V psychologické literatuře tak bývá teorie reaktance někdy spojována s bumerangovým efektem,[2] kdy intervence za určitých podmínek může vést k opačné reakci než požadované. Teorie má tedy důležité důsledky v různých oblastech aplikované psychologie - v psychoterapii a kupř. v práci s drogově závislými.[3]
Dle teorie můžeme konstatovat, že:
- Velikost efektu reaktance je úměrný subjektivně pociťovanému ohrožení jedincovy svobody/možnosti volby.
- Čím je proporce/množství subjektivně pociťovaných možností větší, tím intenzivnější je i reaktance.
- Čím více je svobodné chování ohroženo jeho eliminací, tím větší je subjektivně pociťovaná hrozba - tím větší bude i reaktance.[3]
Zdroje
- ↑ Brehm, J. W. (1966). A theory of psychological reactance.
- ↑ https://en.wikipedia.org/wiki/Boomerang_effect_(psychology)
- ↑ 3,0 3,1 https://en.wikipedia.org/wiki/Reactance_(psychology)
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
