Uživatel:Lucie.Bilkova/Pískoviště: Porovnání verzí

Aktuální verze z 12. 7. 2017, 19:13

Cesty řešení konfliktu v organizaci

Pasivní řešení

Jde o způsob (ne)řešení problémů, kdy se očekává, že problém prostě zmizí sám od sebe, spontánně. Teto (ne)řešení v sobě však nese potencialitu nepříznivého výsledku pro všechny zúčastněné strany.^[1]Pod tento lze zařadit způsob řešení konfliktu v organizaci, který Čakrt nazývá vyhýbáním se. Jde také o jakési neřešení problému, kdy nejsou respektovány zájmy žádné ze zúčastněných stran. Předpokladem je, že konflikt je záležitost nežádoucí, proto je nutné od něj ustoupit či jej potlačit.
Dopad: Bohužel takový přístup vyvolává v ostatních silnou frustraci, protože věci se neřeší, skutečné problémy jsou obcházeny a podřízení, kteří se mezi sebou ocitnou z jakékoliv příčiny v konfliktní situaci jsou hnáni k odpovědnosti a obviňováni z ohrožování všeobecné dosavadní harmonie. ^[2]

Násilné řešení

Je užíváno síly a moci jako základního nástroje při řešení konfliktů.^[1] V organizaci je tento přístup reprezentován konfrontací. Jde o snahu dosáhnout svého cíle bez ohledu na zájmy druhé strany. Nastává tam, kde je jedna ze stran v dominantním postavení vůči straně druhé (např. nadřízený) a vůle je z této pozice vymáhána. Disponující mocí se nebojí používat jako přesvědčovací zbraň výhružky, manipulaci, intriky, prosté arogantní jednání či ignorace požadavků.
Dopad: Tento přístup ale plodí nepřátelské vztahy a touhu se mstít. Z dlouhodobého hlediska je jeho vyznávání cestou k dalším problémům. ^[2]

Jednání

V případě jednání je konflikt řešen diskusí mezi účastníky, kteří berou projednávání problémů do svých rukou. Využitím této cesty se mnohem pravděpodobněji dojde výsledku, který by vyhovoval většině zúčastněných či dokonce všem. ^[1]

3 varianty jednání
1. Pokud se jedna ze stran účastnících se jednání snaží o uspokojení oponenta v co největším rozsahu, jedná se o tzv. ústup. Cílem tohoto jednání je prostřednictvím ochoty přinést oběť formou ústupků zachovat mír a klid. Rizikem pravidelného užívání tohoto jednání může být, že ustupující bude považován za slabého, za někoho, kdo se neumí prosadit a ostatní začnou jeho dobroty zneužívat.

2. Nastat ale také může situace, v níž se v zájmu nalezení řešení, které by alespoň částečně uspokojilo všechny, každá strana vzdá části svých nároků ve prospěch dohody, a tak se dojde ke kompromisu. Konflikt tedy nemá ani vítězů, ani poražených. Časté vedení k tomu, aby strany dělaly ústupky, může budit spíše dojem snahy o utlumení konfliktu než o řešení reálného problému. Jedním z mnoha dalších problémů častého užívání tohoto přístupu může být vznik nelogických a komplikovaných řešení typu „kočkopes“.

3. Nejideálnějším je stav, kdy každý z účastníků bere v potaz zájmy ostatních a snaží se o nalezení všem vyhovujícího řešení, bez újmy a nutnosti ústupků. V tomto případě je pozornost a energie věnována analýze požadavků, zájmů a variant řešení.^[2]

↑ ^1,0 ^1,1 ^1,2 Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené plaminek není určen žádný text
↑ ^2,0 ^2,1 ^2,2 Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené cakrt není určen žádný text

[plaminek-1] 1,0 ^1,1 ^1,2 Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené plaminek není určen žádný text

[cakrt-2] 2,0 ^2,1 ^2,2 Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené cakrt není určen žádný text

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-[[Soubor:Euthalia aconthea-Kadavoor-2016-06-25-003.jpg|náhled|motýlek]]
+=== Cesty řešení konfliktu v organizaci ===
+* <big>'''Pasivní řešení'''</big><br />
+Jde o způsob (ne)řešení problémů, kdy se očekává, že problém prostě zmizí sám od sebe, spontánně. Teto (ne)řešení v sobě však nese potencialitu nepříznivého výsledku pro všechny zúčastněné strany.<ref name="plaminek" />Pod tento lze zařadit způsob řešení konfliktu v organizaci, který Čakrt nazývá '''vyhýbáním se'''. Jde také o jakési neřešení problému, kdy nejsou respektovány zájmy žádné ze zúčastněných stran. Předpokladem je, že konflikt je záležitost nežádoucí, proto je nutné od něj ustoupit či jej potlačit.<br />
+'''Dopad:''' Bohužel takový přístup vyvolává v ostatních silnou frustraci, protože věci se neřeší, skutečné problémy jsou obcházeny a podřízení, kteří se mezi sebou ocitnou z jakékoliv příčiny v konfliktní situaci jsou hnáni k odpovědnosti a obviňováni z ohrožování všeobecné dosavadní harmonie. <ref name="cakrt" />
-<ref>sldfjksldjsflkdjfls</ref>
+* <big>'''Násilné řešení '''</big><br />
+Je užíváno síly a [[Moc|moci]] jako základního nástroje při řešení konfliktů.<ref name="plaminek" /> V organizaci je tento přístup reprezentován '''konfrontací'''. Jde o snahu dosáhnout svého cíle bez ohledu na zájmy druhé strany. Nastává tam, kde je jedna ze stran v dominantním postavení vůči straně druhé (např. nadřízený) a vůle je z této pozice vymáhána. Disponující mocí se nebojí používat jako přesvědčovací zbraň výhružky, manipulaci, intriky, prosté arogantní jednání či ignorace požadavků.<br />
+'''Dopad:''' Tento přístup ale plodí nepřátelské vztahy a touhu se mstít. Z dlouhodobého hlediska je jeho vyznávání cestou k dalším problémům. <ref name="cakrt" />
-== Odkazy ==
+* <big>'''Jednání'''</big><br />
+V případě jednání je konflikt řešen diskusí mezi účastníky, kteří berou projednávání problémů do svých rukou. Využitím této cesty se mnohem pravděpodobněji dojde výsledku, který by vyhovoval většině zúčastněných či dokonce všem. <ref name="plaminek" />
-=== Reference ===
+<big>'''3 varianty jednání'''</big><br />
-<references/>
+'''1.''' Pokud se jedna ze stran účastnících se jednání snaží o uspokojení oponenta v co největším rozsahu, jedná se o tzv. '''ústup'''. Cílem tohoto jednání je prostřednictvím ochoty přinést oběť formou ústupků zachovat mír a klid. Rizikem pravidelného užívání tohoto jednání může být, že ustupující bude považován za slabého, za někoho, kdo se neumí prosadit a ostatní začnou jeho dobroty zneužívat.
-=== Klíčová slova ===
+'''2.''' Nastat ale také může situace, v níž se v zájmu nalezení řešení, které by alespoň částečně uspokojilo všechny, každá strana vzdá části svých nároků ve prospěch dohody, a tak se dojde ke '''kompromisu'''. Konflikt tedy nemá ani vítězů, ani poražených. Časté vedení k tomu, aby strany dělaly ústupky, může budit spíše dojem snahy o utlumení konfliktu než o řešení reálného problému. Jedním z mnoha dalších problémů častého užívání tohoto přístupu může být vznik nelogických a komplikovaných řešení typu „kočkopes“.
+'''3.''' Nejideálnějším je stav, kdy každý z účastníků bere v potaz zájmy ostatních a snaží se o '''nalezení všem vyhovujícího řešení''', bez újmy a nutnosti ústupků. V tomto případě je pozornost a energie věnována analýze požadavků, zájmů a variant řešení.<ref name="cakrt" />