Užitečné pojmy ke zkoušce: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „* definice významu význam definujeme ostenzí, synonymií, konetextem a typickým příkladem, genus a differentia (viz heslo definice významu) * denota…“) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
* denotace a reference | * denotace a reference | ||
denotát = množina všech reálných objektů ve světě (např. všech židlí)<br /> | denotát = množina všech reálných objektů ve světě (např. všech židlí)<br /> | ||
− | referent = konkrétní objekt | + | referent = konkrétní objekt (konkrétní židle) |
* gramatikalizace | * gramatikalizace | ||
+ | 1. redukování sémantického obsahu (desémantizace, vyprazdňování/oslabování lexikálního | ||
+ | obsahu)<br /> | ||
+ | 2. změna gramatické kategorie (dekategorializace, ztráta slovní autonomie; často reanalýza)<br /> | ||
+ | 3. fonetická redukce (ztráta fonetického materiálu)<br /> | ||
+ | 4. rozšiřování kontextů pro výskyt dané jednotky (analogií)<br /> | ||
+ | 5. restrikce v gramatickém chování (např. slovosled; často reanalýza)<br /> | ||
+ | 6. obligatorní užívání<br /> | ||
+ | 7. typologická obvyklost<br /> | ||
+ | 8. změna se vztahuje na všechny potenciální kandidáty dané třídy | ||
+ | |||
* hierarchické vztahy | * hierarchické vztahy | ||
+ | |||
* holonyma vs. meronyma | * holonyma vs. meronyma | ||
+ | |||
* homonymie vs. polysémie | * homonymie vs. polysémie | ||
+ | |||
* hyponyma, hyperonyma (inkluze, asymetrie, tranzitivita) | * hyponyma, hyperonyma (inkluze, asymetrie, tranzitivita) | ||
+ | |||
* idiom [Riemer § 2.2.3] | * idiom [Riemer § 2.2.3] | ||
+ | |||
* kohyponyma, komeronyma | * kohyponyma, komeronyma | ||
* kolokace [Riemer § 11.3] | * kolokace [Riemer § 11.3] | ||
Řádek 20: | Řádek 35: | ||
* metonymie | * metonymie | ||
* nejednoznačnost (jako příznak polysémie) vs. vágnost (jako příznak monosémie) | * nejednoznačnost (jako příznak polysémie) vs. vágnost (jako příznak monosémie) | ||
− | nejednoznačnost = případy jedné formy a vícero významů <br /> | + | '''nejednoznačnost''' = případy jedné formy a vícero významů <br /> |
− | vágnost = jedna forma, jeden význam - ne všechny aspekty daného významu jsou přítomny, význam je přibližný | + | '''vágnost''' = jedna forma, jeden význam - ne všechny aspekty daného významu jsou přítomny, význam je přibližný |
* onomasiologický/semasiologický přístup | * onomasiologický/semasiologický přístup | ||
* pragmatikalizace | * pragmatikalizace | ||
+ | |||
+ | zvláštní druh gramatikalizace, motivovaný subjektivním zaujetím mluvčích<br /> | ||
+ | lexikální/gramatický výraz > pragmatická částice<br /> | ||
+ | 1. ztráta propozičního významu<br /> | ||
+ | 2. zesílení nepropozičních a zejm. postojových významů<br /> | ||
+ | 3. těsné propojení s ukotvením v konkrétním kontextu<br /> | ||
+ | 4. diskurzní funkce | ||
+ | |||
* prototyp, prototypová struktura | * prototyp, prototypová struktura | ||
* qualia: role agentivní, funkční/telická, konstitutivní, formální [Riemer §8.2.3] | * qualia: role agentivní, funkční/telická, konstitutivní, formální [Riemer §8.2.3] |
Aktuální verze z 14. 4. 2017, 19:30
- definice významu
význam definujeme ostenzí, synonymií, konetextem a typickým příkladem, genus a differentia (viz heslo definice významu)
- denotace a reference
denotát = množina všech reálných objektů ve světě (např. všech židlí)
referent = konkrétní objekt (konkrétní židle)
- gramatikalizace
1. redukování sémantického obsahu (desémantizace, vyprazdňování/oslabování lexikálního
obsahu)
2. změna gramatické kategorie (dekategorializace, ztráta slovní autonomie; často reanalýza)
3. fonetická redukce (ztráta fonetického materiálu)
4. rozšiřování kontextů pro výskyt dané jednotky (analogií)
5. restrikce v gramatickém chování (např. slovosled; často reanalýza)
6. obligatorní užívání
7. typologická obvyklost
8. změna se vztahuje na všechny potenciální kandidáty dané třídy
- hierarchické vztahy
- holonyma vs. meronyma
- homonymie vs. polysémie
- hyponyma, hyperonyma (inkluze, asymetrie, tranzitivita)
- idiom [Riemer § 2.2.3]
- kohyponyma, komeronyma
- kolokace [Riemer § 11.3]
- konverzní antonyma
- komponentová analýza
- lexikalizace
- lexikální mezery v taxonomiích, meronymiích (tj. auto-x-nyma)
- lexikální jednotka
- metafora
- metonymie
- nejednoznačnost (jako příznak polysémie) vs. vágnost (jako příznak monosémie)
nejednoznačnost = případy jedné formy a vícero významů
vágnost = jedna forma, jeden význam - ne všechny aspekty daného významu jsou přítomny, význam je přibližný
- onomasiologický/semasiologický přístup
- pragmatikalizace
zvláštní druh gramatikalizace, motivovaný subjektivním zaujetím mluvčích
lexikální/gramatický výraz > pragmatická částice
1. ztráta propozičního významu
2. zesílení nepropozičních a zejm. postojových významů
3. těsné propojení s ukotvením v konkrétním kontextu
4. diskurzní funkce
- prototyp, prototypová struktura
- qualia: role agentivní, funkční/telická, konstitutivní, formální [Riemer §8.2.3]
- sémantické role
- sémantický primitiv [A. Wierzbicka]
- sémantické rámce [viz Aitchison, kap. 10, zejm. § Framing the picture]
- semiotický trojúhelník
- skalární antonyma (ekvipolentní, polární/neutrální, kombinovaná)
- slovník vs. encyklopedie [Riemer § 3.3]
- synonymie
- taxonymum [pozor, něco jiného je taxonomie]
- testy polysémie
test totožnosti
test pravdivostní hodnoty
nezávislé lexikání vztahy
zeugma (antagonismu)