Charles Babbage: Porovnání verzí
m |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Charles Babbage studoval matematiku na Trinity College v Cambridge, ale byl zklamán přístupem tamních vyučujících, kteří se příliš upínali k odkazu Isaaca Newtona a nevěnovali pozornost novému vývoji v tomto vědním oboru. Babbage tedy hledal poznání v jiných evropských zemích a seznámil se s Leibnizovou metodou diferenciálního počtu. Se spolužáky Johnem Herschelem a Georgem Peacockem založil Babbage Analytickou společnost, která měla oživit vývoj anglické matematiky.<ref name="Gleick">GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.</ref> | Charles Babbage studoval matematiku na Trinity College v Cambridge, ale byl zklamán přístupem tamních vyučujících, kteří se příliš upínali k odkazu Isaaca Newtona a nevěnovali pozornost novému vývoji v tomto vědním oboru. Babbage tedy hledal poznání v jiných evropských zemích a seznámil se s Leibnizovou metodou diferenciálního počtu. Se spolužáky Johnem Herschelem a Georgem Peacockem založil Babbage Analytickou společnost, která měla oživit vývoj anglické matematiky.<ref name="Gleick">GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.</ref> | ||
| − | Ve 20. a 30. letech 19. století pracoval Babbage na sestrojení diferenčního stroje. V roce 1816 byl zvolen členem Královské vědecké společnosti. V letech 1828–39 zastával funkci lukasiánského profesora matematiky na univerzitě v Cambridge.<ref name="Brit CB" /> Pořádal pravidelné sobotní večírky, na které přicházeli politici, umělci i slavní vědci. Později se Babbage věnoval konceptu analytického stroje, který však nebyl sestrojen. Tuto myšlenku rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]]. V roce | + | Ve 20. a 30. letech 19. století pracoval Babbage na sestrojení diferenčního stroje. V roce 1816 byl zvolen členem Královské vědecké společnosti. V letech 1828–39 zastával funkci lukasiánského profesora matematiky na univerzitě v Cambridge.<ref name="Brit CB" /> Pořádal pravidelné sobotní večírky, na které přicházeli politici, umělci i slavní vědci. Později se Babbage věnoval konceptu analytického stroje, který však nebyl sestrojen. Tuto myšlenku rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]]. V roce 1840 se vydal na cestu po Evropě, kde měl příležitost seznámit se s novými vynálezy i prezentovat své nápady. Kromě matematiky Babbage věnoval pozornost různým technologiím a inovacím. Zajímal se o železnici, trávil čas prolamováním [[Šifry|šifer]] a vymýšlel zlepšení poštovního systému. Jeho vizionářský analytický stroj byl zapomenut a znovuobjeven až ve 20. století.<ref name="Gleick" /> |
==Diferenční stroj== | ==Diferenční stroj== | ||
[[File: Babbages Difference Engine No 1, 1824-1832. (9660573845).jpg |thumb|right|Diferenční stroj]] | [[File: Babbages Difference Engine No 1, 1824-1832. (9660573845).jpg |thumb|right|Diferenční stroj]] | ||
| − | Na začátku 19. století se výrazem „počítač“ neoznačoval stroj, ale člověk provádějící výpočty. Vzniklé tabulky výpočtů byly užitečné, protože hledání v tabulkách bylo rychlejší než samotné počítání, ale zároveň obsahovaly chyby. V roce | + | Na začátku 19. století se výrazem „počítač“ neoznačoval stroj, ale člověk provádějící výpočty. Vzniklé tabulky výpočtů byly užitečné, protože hledání v tabulkách bylo rychlejší než samotné počítání, ale zároveň obsahovaly chyby. V roce 1821 pracovali Babbage s Herschelem na logaritmických tabulkách pro potřeby mořeplavců. Napsali návod a nechali dva lidské počítače vytvořit tabulky. Při kontrole však našli mnoho nesrovnalostí a Babbage vyslovil přání, aby se výpočty mohly provádět s pomocí parního stroje, který by byl schopen dosáhnout přesnějších výsledků než chybující lidé. Tím se zrodil nápad na sestrojení [[diferenční stroj|diferenčního stroje]].<ref name="Grier">GRIER, David Alan. 2005. ''When Computers Were Human'' [online]. 1. vydání. Princeton: Princeton University Press, 1 online resource (423 pages) [cit. 2016-01-28]. ISBN 9781400849369. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/detail.action?docID=10783697&p00=babbage</ref> |
| − | Diferenční stroj měl sloužit pro výpočty logaritmických tabulek pro mořeplavce a jeho vývoj byl financován britskou vládou. Babbage na jeho sestrojení spolupracoval s mechanikem Josephem Clementem.<ref name="Brit DE">SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine</ref> Stroj byl tvořen železným rámem, ve kterém se nacházela soustava ozubených kol, os, pružin, čepů a číselných kol. První návrh počítal s 60 centimetrů vysokým zařízením, které umělo počítat na šest platných míst.<ref name="Gleick"/> Babbage ale tento návrh rozvíjel a vymýšlel stroj sálové velikosti, který by uměl počítat na 20–30 platných míst. Diferenční stroj uměl provádět série výpočtů s proměnnými a využíval paměť, kde mohla být data dočasně uložena pro pozdější použití.<ref name="Brit DE"/> | + | Diferenční stroj měl sloužit pro výpočty logaritmických tabulek pro mořeplavce a jeho vývoj byl financován britskou vládou. Babbage na jeho sestrojení spolupracoval s mechanikem Josephem Clementem.<ref name="Brit DE">SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine</ref> Stroj byl tvořen železným rámem, ve kterém se nacházela soustava ozubených kol, os, pružin, čepů a číselných kol. První návrh počítal s 60 centimetrů vysokým zařízením, které umělo počítat na šest platných míst.<ref name="Gleick" /> Babbage ale tento návrh rozvíjel a vymýšlel stroj sálové velikosti, který by uměl počítat na 20–30 platných míst. Diferenční stroj uměl provádět série výpočtů s proměnnými a využíval paměť, kde mohla být data dočasně uložena pro pozdější použití.<ref name="Brit DE" /> |
| − | V roce 1832 se podařilo sestavit malý funkční model stroje, jehož replika se nyní nachází v londýnském Science Museum. Clement požadoval čím dál více peněz a začal mít spory s Babbagem. Britské vládě se projekt nezdál perspektivní a odmítla jej dále financovat, takže byl v roce 1842 definitivně ukončen.<ref name="Gleick"/> | + | V roce 1832 se podařilo sestavit malý funkční model stroje, jehož replika se nyní nachází v londýnském Science Museum. Clement požadoval čím dál více peněz a začal mít spory s Babbagem. Britské vládě se projekt nezdál perspektivní a odmítla jej dále financovat, takže byl v roce 1842 definitivně ukončen.<ref name="Gleick" /> |
==Analytický stroj== | ==Analytický stroj== | ||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
Při vymýšlení způsobu ovládání stroje se Babbage nechal inspirovat vynálezem [[Joseph Marie Jacquard|Josepha Marie Jacquarda]], který vytvořil tkalcovský stav programovatelný pomocí děrných štítků. Analytický stroj by obsahoval dvě skupiny štítků: první skupina měla udávat operace, které se mají vykonat, a druhá skupina měla definovala proměnné, se kterými by byly prováděny dané operace.<ref name="Babbage">BABBAGE, Charles, BABBAGE, Henry Prevost (ed.). 2010. ''Babbage's calculating engines: being a collection of papers relating to them; their history, and construction.'' New York: Cambridge University Press, 342 s., [23] s. obr. příl. Cambridge library collection. ISBN 978-1-108-00096-3.</ref> | Při vymýšlení způsobu ovládání stroje se Babbage nechal inspirovat vynálezem [[Joseph Marie Jacquard|Josepha Marie Jacquarda]], který vytvořil tkalcovský stav programovatelný pomocí děrných štítků. Analytický stroj by obsahoval dvě skupiny štítků: první skupina měla udávat operace, které se mají vykonat, a druhá skupina měla definovala proměnné, se kterými by byly prováděny dané operace.<ref name="Babbage">BABBAGE, Charles, BABBAGE, Henry Prevost (ed.). 2010. ''Babbage's calculating engines: being a collection of papers relating to them; their history, and construction.'' New York: Cambridge University Press, 342 s., [23] s. obr. příl. Cambridge library collection. ISBN 978-1-108-00096-3.</ref> | ||
| − | Babbage koncept analytického stroje rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]] a široké veřejnosti ho představil pouze jednou, a to na konferenci v Turíně v roce 1840. Tehdy zároveň přiznal, že jeho myšlenka předběhla technický vývoj.<ref name="Gleick"/> První publikaci o analytickém stroji vydal generál Luigi Manebrea ve francouzštině. Překladu tohoto díla do angličtiny se ujala [[Ada Lovelace]], která jej doplnila o poznámkový aparát přibližně třikrát delší než původní text.<ref name="Babbage"/> | + | Babbage koncept analytického stroje rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]] a široké veřejnosti ho představil pouze jednou, a to na konferenci v Turíně v roce 1840. Tehdy zároveň přiznal, že jeho myšlenka předběhla technický vývoj.<ref name="Gleick" /> První publikaci o analytickém stroji vydal generál Luigi Manebrea ve francouzštině. Překladu tohoto díla do angličtiny se ujala [[Ada Lovelace]], která jej doplnila o poznámkový aparát přibližně třikrát delší než původní text.<ref name="Babbage" /> |
| − | I když analytický stroj nebyl nikdy sestrojen, jeho návrh je prvním návrhem počítače v moderním smyslu.<ref name="Brit AE"/> | + | I když analytický stroj nebyl nikdy sestrojen, jeho návrh je prvním návrhem počítače v moderním smyslu.<ref name="Brit AE" /> |
==Vliv na informační vědu== | ==Vliv na informační vědu== | ||
| − | Babbage se kromě matematiky zabýval mnoha různými, na první pohled nesourodými, obory. S odstupem času můžeme pozorovat, že styčným bodem jeho zájmů byly informace a jejich zpracování, kódování a komunikace. Svým přístupem k informacím a snahou o sestrojení analytického stroje, předchůdce současných počítačů, předznamenával zrod nového vědního oboru předtím, než byla informační věda definována jako vědní disciplína.<ref name="Gleick"/> | + | Babbage se kromě matematiky zabýval mnoha různými, na první pohled nesourodými, obory. S odstupem času můžeme pozorovat, že styčným bodem jeho zájmů byly informace a jejich zpracování, kódování a komunikace. Svým přístupem k informacím a snahou o sestrojení analytického stroje, předchůdce současných počítačů, předznamenával zrod nového vědního oboru předtím, než byla informační věda definována jako vědní disciplína.<ref name="Gleick" /> |
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
| Řádek 34: | Řádek 34: | ||
===Použitá literatura=== | ===Použitá literatura=== | ||
| − | * BABBAGE, Charles, BABBAGE, Henry Prevost (ed.). 2010. ''Babbage's calculating engines: being a collection of papers relating to them; their history, and construction.'' New York: Cambridge University Press, 342 s., [23] s. obr. příl. Cambridge library collection. ISBN 978-1-108-00096-3.<br /> | + | |
| − | * The Editors of Encyclopædia Britannica. Charles Babbage. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Charles-Babbage<br /> | + | *BABBAGE, Charles, BABBAGE, Henry Prevost (ed.). 2010. ''Babbage's calculating engines: being a collection of papers relating to them; their history, and construction.'' New York: Cambridge University Press, 342 s., [23] s. obr. příl. Cambridge library collection. ISBN 978-1-108-00096-3.<br /> |
| − | * GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.<br /> | + | *The Editors of Encyclopædia Britannica. Charles Babbage. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Charles-Babbage<br /> |
| − | * GRIER, David Alan. 2005. ''When Computers Were Human'' [online]. 1. vydání. Princeton: Princeton University Press, 1 online resource (423 pages) [cit. 2016-01-28]. ISBN 9781400849369. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/detail.action?docID=10783697&p00=babbage<br /> | + | *GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.<br /> |
| − | * SWAINE, Michael R. Analytical Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Analytical-Engine<br /> | + | *GRIER, David Alan. 2005. ''When Computers Were Human'' [online]. 1. vydání. Princeton: Princeton University Press, 1 online resource (423 pages) [cit. 2016-01-28]. ISBN 9781400849369. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/detail.action?docID=10783697&p00=babbage<br /> |
| − | * SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine | + | *SWAINE, Michael R. Analytical Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Analytical-Engine<br /> |
| + | *SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine | ||
===Externí odkazy=== | ===Externí odkazy=== | ||
| − | * [http://www.sciencemuseum.org.uk/objects/computing_and_data_processing/1862-89.aspx Model diferenčního stroje v londýnském muzeu vědy (Science Museum)] | + | |
| + | *[http://www.sciencemuseum.org.uk/objects/computing_and_data_processing/1862-89.aspx Model diferenčního stroje v londýnském muzeu vědy (Science Museum)] | ||
===Související články=== | ===Související články=== | ||
| − | * [[Ada Lovelace]] | + | |
| − | * [[Joseph Marie Jacquard]] | + | *[[Ada Lovelace]] |
| − | * [[osobní počítač|počítač]] | + | *[[Joseph Marie Jacquard]] |
| + | *[[osobní počítač|počítač]] | ||
===Klíčová slova=== | ===Klíčová slova=== | ||
Charles Babbage, analytický stroj, diferenční stroj, počítač. | Charles Babbage, analytický stroj, diferenční stroj, počítač. | ||
| − | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | + | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] |
| + | [[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | ||
{{Zkontrolováno|20170422102812|[[User:Michal.Bily|Michal.Bily]] ([[User:Michal.Bily|diskuse]])}} | {{Zkontrolováno|20170422102812|[[User:Michal.Bily|Michal.Bily]] ([[User:Michal.Bily|diskuse]])}} | ||
Aktuální verze z 21. 3. 2021, 00:11
Charles Babbage (26. 12. 1791 – 18. 10. 1871) byl britský matematik a vynálezce, který je v současnosti známý především návrhem analytického stroje, předchůdce současných počítačů.[1]
Obsah
Život
Charles Babbage studoval matematiku na Trinity College v Cambridge, ale byl zklamán přístupem tamních vyučujících, kteří se příliš upínali k odkazu Isaaca Newtona a nevěnovali pozornost novému vývoji v tomto vědním oboru. Babbage tedy hledal poznání v jiných evropských zemích a seznámil se s Leibnizovou metodou diferenciálního počtu. Se spolužáky Johnem Herschelem a Georgem Peacockem založil Babbage Analytickou společnost, která měla oživit vývoj anglické matematiky.[2]
Ve 20. a 30. letech 19. století pracoval Babbage na sestrojení diferenčního stroje. V roce 1816 byl zvolen členem Královské vědecké společnosti. V letech 1828–39 zastával funkci lukasiánského profesora matematiky na univerzitě v Cambridge.[1] Pořádal pravidelné sobotní večírky, na které přicházeli politici, umělci i slavní vědci. Později se Babbage věnoval konceptu analytického stroje, který však nebyl sestrojen. Tuto myšlenku rozvíjel společně s Adou Lovelace. V roce 1840 se vydal na cestu po Evropě, kde měl příležitost seznámit se s novými vynálezy i prezentovat své nápady. Kromě matematiky Babbage věnoval pozornost různým technologiím a inovacím. Zajímal se o železnici, trávil čas prolamováním šifer a vymýšlel zlepšení poštovního systému. Jeho vizionářský analytický stroj byl zapomenut a znovuobjeven až ve 20. století.[2]
Diferenční stroj
.jpg)
Na začátku 19. století se výrazem „počítač“ neoznačoval stroj, ale člověk provádějící výpočty. Vzniklé tabulky výpočtů byly užitečné, protože hledání v tabulkách bylo rychlejší než samotné počítání, ale zároveň obsahovaly chyby. V roce 1821 pracovali Babbage s Herschelem na logaritmických tabulkách pro potřeby mořeplavců. Napsali návod a nechali dva lidské počítače vytvořit tabulky. Při kontrole však našli mnoho nesrovnalostí a Babbage vyslovil přání, aby se výpočty mohly provádět s pomocí parního stroje, který by byl schopen dosáhnout přesnějších výsledků než chybující lidé. Tím se zrodil nápad na sestrojení diferenčního stroje.[3]
Diferenční stroj měl sloužit pro výpočty logaritmických tabulek pro mořeplavce a jeho vývoj byl financován britskou vládou. Babbage na jeho sestrojení spolupracoval s mechanikem Josephem Clementem.[4] Stroj byl tvořen železným rámem, ve kterém se nacházela soustava ozubených kol, os, pružin, čepů a číselných kol. První návrh počítal s 60 centimetrů vysokým zařízením, které umělo počítat na šest platných míst.[2] Babbage ale tento návrh rozvíjel a vymýšlel stroj sálové velikosti, který by uměl počítat na 20–30 platných míst. Diferenční stroj uměl provádět série výpočtů s proměnnými a využíval paměť, kde mohla být data dočasně uložena pro pozdější použití.[4]
V roce 1832 se podařilo sestavit malý funkční model stroje, jehož replika se nyní nachází v londýnském Science Museum. Clement požadoval čím dál více peněz a začal mít spory s Babbagem. Britské vládě se projekt nezdál perspektivní a odmítla jej dále financovat, takže byl v roce 1842 definitivně ukončen.[2]
Analytický stroj
Na konceptu analytického stroje začal Charles Babbage pracovat po ukončení projektu diferenčního stroje. Analytický stroj měl být víceúčelový programovatelný digitální počítač, který by uměl provést jakýkoli výpočet. Měl se sestávat ze čtyř základních součástí, které odpovídají hlavním komponentům moderních počítačů: „mill“ (procesor), „store“ (paměť), „reader“ (vstupní zařízení), „printer“ (výstupní zařízení).[5]
Při vymýšlení způsobu ovládání stroje se Babbage nechal inspirovat vynálezem Josepha Marie Jacquarda, který vytvořil tkalcovský stav programovatelný pomocí děrných štítků. Analytický stroj by obsahoval dvě skupiny štítků: první skupina měla udávat operace, které se mají vykonat, a druhá skupina měla definovala proměnné, se kterými by byly prováděny dané operace.[6]
Babbage koncept analytického stroje rozvíjel společně s Adou Lovelace a široké veřejnosti ho představil pouze jednou, a to na konferenci v Turíně v roce 1840. Tehdy zároveň přiznal, že jeho myšlenka předběhla technický vývoj.[2] První publikaci o analytickém stroji vydal generál Luigi Manebrea ve francouzštině. Překladu tohoto díla do angličtiny se ujala Ada Lovelace, která jej doplnila o poznámkový aparát přibližně třikrát delší než původní text.[6]
I když analytický stroj nebyl nikdy sestrojen, jeho návrh je prvním návrhem počítače v moderním smyslu.[5]
Vliv na informační vědu
Babbage se kromě matematiky zabýval mnoha různými, na první pohled nesourodými, obory. S odstupem času můžeme pozorovat, že styčným bodem jeho zájmů byly informace a jejich zpracování, kódování a komunikace. Svým přístupem k informacím a snahou o sestrojení analytického stroje, předchůdce současných počítačů, předznamenával zrod nového vědního oboru předtím, než byla informační věda definována jako vědní disciplína.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 The Editors of Encyclopædia Britannica. Charles Babbage. [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Charles-Babbage
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 GLEICK, James. 2013. Informace: Historie. Teorie. Záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.
- ↑ GRIER, David Alan. 2005. When Computers Were Human [online]. 1. vydání. Princeton: Princeton University Press, 1 online resource (423 pages) [cit. 2016-01-28]. ISBN 9781400849369. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/detail.action?docID=10783697&p00=babbage
- ↑ 4,0 4,1 SWAINE, Michael R. Difference Engine. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine
- ↑ 5,0 5,1 SWAINE, Michael R. Analytical Engine. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Analytical-Engine
- ↑ 6,0 6,1 BABBAGE, Charles, BABBAGE, Henry Prevost (ed.). 2010. Babbage's calculating engines: being a collection of papers relating to them; their history, and construction. New York: Cambridge University Press, 342 s., [23] s. obr. příl. Cambridge library collection. ISBN 978-1-108-00096-3.
Použitá literatura
- BABBAGE, Charles, BABBAGE, Henry Prevost (ed.). 2010. Babbage's calculating engines: being a collection of papers relating to them; their history, and construction. New York: Cambridge University Press, 342 s., [23] s. obr. příl. Cambridge library collection. ISBN 978-1-108-00096-3.
- The Editors of Encyclopædia Britannica. Charles Babbage. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Charles-Babbage
- GLEICK, James. 2013. Informace: Historie. Teorie. Záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.
- GRIER, David Alan. 2005. When Computers Were Human [online]. 1. vydání. Princeton: Princeton University Press, 1 online resource (423 pages) [cit. 2016-01-28]. ISBN 9781400849369. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/detail.action?docID=10783697&p00=babbage
- SWAINE, Michael R. Analytical Engine. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Analytical-Engine
- SWAINE, Michael R. Difference Engine. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine
Externí odkazy
Související články
Klíčová slova
Charles Babbage, analytický stroj, diferenční stroj, počítač.
 | Článek byl zkontrolován učitelem | |||
| Tento článek byl zkontrolován učitelem, poté však byl změněn. | ||||
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
