Kosti

• os, mn.č. ossi
• kost je základní stavební jednotka kostry, jejíž základem je kostí tkáň obsahující kostní buňky (osteocyty a osteoklasty), vazivová vlákna a mezibuněčnou hmotu
• vznikají z vaziva (kl. kost, lebka, lopatka) nebo z chrupavky -> osifikace - proces tvorby tvrdé kosti, osteoblasty začnou měnit chrupavku a vytváří vlastní tkáň
• osifikace má přesný řád - v 1. měsíci nitroděložního vývoje osifikuje klíční kost, pak hrudník, lopatky
• osifikace končí cca v 25 letech
• existují osifikační centra, která jsou uprostřed diyfýzy -> růst do délky, a epifýz -> podstata pro kloubní spojení
• kostní věk - dětem se rentgenuje ruka, aby se zjistilo, jestli je vývoj v pořádku

Základní významy

• opora (pro měkké části těla)
• ochrana (schránka pro důležité orgány)
• zásobárna minerálních látek

Rozdělení kostí

• dlouhé – rozlišujeme 1 diafýzu (prostředek kosti) a 2 epifýzy (konec kosti)
• krátké – rozlišení nemají (obratle, k. zápěstní)
• ploché – lopatky, k. temenní
• kosti nepravidelného tvaru - př. dolní čelist
• na povrchu je
  • chrupavka - tam, kde se kosti napojují
  • vazivová blána - periost (okostice) - zásobuje kosti minerály -> růst kostí, vyrůstají z něj kostitvorné buňky (regenerace v případě poškození kosti)

Struktura kostí

• periost - tuhý, vazivový list, který pokrývá celou kost kromě kloubních ploch, vyživován a inervován
• hutné (kompaktní) - tvoří diafýzu, povrch krátkých plochých kostí
• houbovité (spongiózní) - tvoří epifýzy, odolává tlaku, tahu (deformaci kostí)
• uvnitř je kostní dřeň (2600 g v organismu) – v dětství červená (tvoří červené krvinky), věkem žloutne = změna v tukovou tkáň (pouze dřeň plochých a krátkých kostí vytváří i v dospělém věku červené krvinky)

Spojení kostí

• pohyblivé – kloubní (kloub = articulatio)
• pevné – kosti srůstají (př. pánev je 1 kost)
• spojení vazivem (lebka – vazivo tvoří lebeční švy)
• spojení chrupavkou (spona stydká)

Kostra trupu

• kostru trupu tvoří:

1. páteř
2. žebra
3. kost hrudní

Páteř - columna vertebralis

• tvořena 33-34 obratli - vertebrae
  • tělo - corpus - směřuje dovnitř
  • trnový výběžek - hmatatelné části
  • oblouk
  • obratlový otvor - foramen vertebrae, v němž je canalis vertebralis, jímž prochází mícha
• 7 krčních - vertebrae Cervicales, C1-C7
• 12 hrudních - vertebrae Thoracicae - T1-T12, na bocích kloubní spojení pro žebra
• 5 bederních - vertebrae Lumbales - L1-L5, největší, nejmohutnější, mezi obratli největší prostor (zde se dělá lumbální punkce)
• 5 křížových - vertebrae Sacrales - S1-S5, spojují se v kost křížovou, málo pohyblivé
• 4/5 kostrčních - vertabrae Coccygeae - Co1-Co4/5, spojují se v kost kostrční -> kostrč
• nejpohyblivější jsou krční a bederní (C a L) – nejvíce blokád, uštípnutých nervů

1. obratel = atlas (nosič) – nemá tělo ani výstupky, horní plocha : kloubní spojení s kostí týlní -> kývavé pohyby hlavy
2. obratel = axis – kloubní spojení s atlasem, zajišťuje otáčivý pohyb hlavy
3. dalších 5 obratlů má klasický tvar, poslední 7. má vystouplý trnový výběžek (hmatatelný)

• páteř je celek pohyblivý, pružný -> 2x esovitě prohnutá
• lordóza – krční a bederní, prohnutí dopředu
• kyfóza – křížová a hrudní, prohnutí dozadu

Žebra - costae

• zadní část spojení s obratli, vpředu s kostí hrudní
• 12 párů, páry nestejné (1. pár nejkratší)
• 1.- 7. žebra pravá (začínají na obratlích a napojují se na kost hrudní)
• 8. - 10. - žebra nepravá (chrupavkou se upínají na 7. žebro)
• 11. - 12. - žebra volná (končí volně ve stěně břišní a jsou vyoperovatelné)

Kost hrudní - sternum

• plochá, hmatná, má tělo, mečovitý výběžek a rukojeť
• v případě uštípnutí mezižeberních nervů připomíná infarkt (píchavá prudká bolest, ale žádné průvodní projevy jako nevolnost apod.)
• je součástí hrudníku - thorax, který chrání hrudní dutinu a orgány v ní uložené, na kostru hrudníku se upínají dýchací svaly

Kostra horní končetiny

• umožňuje pohyb, ke kostře trupu je připojena pletencem loketním + volnou částí

Pletenec

-klíční kost (clavicula) + lopatka (scapula)

• scapula – plochá kost trojúhelníkového tvaru, přední strana se přiklání k 2.-7.žebru, na dorzální straně je hřeben vybíhající v nadpažek (acromion) a ten rozděluje na horní a dolní část a je kloubně spojen s klíčkem -> nemá pevné spojení, je pohyblivé
• clavicula – 12-16 cm dlouhá, esovitě prohnutá kost, spojuje hrudní kost lopatkou, osifikuje jako první kost v těle (již v 2. měsíci nitroděložního života)

Volná část

• pažní kost - humerus- mezi epifýzou a diafýzou je zúžení -> krček (collum), který se snadno láme; její hlavice zapadá do jamky v lopatce -> kl. spojení kulovitého typu; dolní část se rozšiřuje v epikondyly pro úpon svalů, ve složeném loketním kloubu se stýká k. pažní se 2 kostmi předloktí
  • kost vřetenní - radius – na palcové straně; jamka pro hlavici k. pažní -> při natažení tam zapadne
  • kost loketní - ulna – malíková strana; v horní části vybíhá v loketní výběžek=okovec (olecranon ulnae) ="loket"; místo, kam zapadá hlavice k. loketní, se nazývá fossa olecrani
• loket - olecranon – hmatný je výběžek ulny
• ruka (od zápětí dolů): kosti zápěstní - ossa carpi – 2 řady po 4 kostech krátkých, spojených kloubně a tvořících zápěstí (carpus)
• kosti záprstní - ossa metacarpi – 5 kostí dlouhého typu tvořících podklad dlaně (palma manus)
• články prstů - phalanges – palec 2 články, ostatní prsty 3 články, obě dlouhého typu

Pohyb

• mezi radiem a ulnou je zvláštní spojení -> radius obíhá ulnu díky spojení v distální části epifýzy -> kroutivý pohyb: pronace (malík ven) a supinace (palec ven)
• extenze – natažení (normálně 180 %, olecranon je jako zarážka)
• flexe – skrčení
• volně visící končetina je v mírné flexi a pronaci

Kostra dolní končetiny

• připojena k páteři pletencem pánevním a volnou končetinou

Pletenec

• skládá se ze 2 kostí pánevních (přiklání se k sobě v přední části prostřednictvím destičkové chrupavky - spony stydké - symfýzy) a kosti křížové
• kost pánevní - os coxae – levá i pravé tvoří pánevní oblouk, vzniká pevným spojením ze 3 kostí

1. kost kyčelní - os ilium - míří nahoru
   • tělo vybíhá v lopatku k. kyčelní (ala osis illim), jejíž vrcholem je hrana (crista illiaka), na kterou se upínají břišní svaly; hrana je hmatatelná (=boky); na lopatku se upínají hýžďové svaly a svaly zad
   • je součástí kyčelního kloubu -> v těle je jamka pro stehenní kost (acetabulum)
   • na vnitřní straně je prohlubeň (fossa illiaka), která je ukončena ve vnitřní straně chrupavkou (facies articularis)= strana kloubní -> na ní se napojuje k. křížová
2. kost sedací - os ischium - míří dolů, vybíhá v mohutný sedací hrbol (tuber ischiadicum)
3. kost stydká - os pubis - míří dopředu a v přední části se obě kosti stydké stýkají a uzavírají pánev

• pánev (pelvis)
  • velká pánev (pelvis major) - směrem do břicha, jsou v ní uloženy břišní orgány; u žen rozložitější, širší, u mužů nižší; skládá se z k. kyčelní a sedací
  • malá pánev (pelvis minor) - tvořena hlavně k. stydkou, "porodnická pánev" -> na ní záleží, jestli žena bude schopna porodit, v období gravidity se zvětšuje, jsou v ní uloženy urogenitální orgány (děloha, moč. měchýř), lidově se jí říká "podbříško"

Volná část

• připojuje se k pletenci v oblasti kyčelního kloubu, zapadá do acetabula
• zajišťuje pohyby: rotace, felxe, extense, abdukce (odtažení) a addukce (přitažení)
• kost stehenní - femur – nejsilnější a nejdelší kost v těle, horní epifýza má velkou hlavici kloubu (caput femori), pod tím je zúžení, krček (colum femori) -> časté zlomeniny (hlavice zůstane v acetabulu a oddělí se od femuru)
  • výstupek za hlavicí -> chocholík (trochanter major et minor) -> úpony hýžďových svalů
  • kloubní hlavice zapadá do acetabula a tvoří spolu uzavřený kulovitý kyčelní kloub
  • distální epifýza je rozšířena ve 2 hrboly - kondily (+ epikondyly), které jsou základem kolenního kloubu
  • poloha femuru k ose je 120° (90° jsou nohy do O)
• bérec
  • kost holenní - tibia – trojboká dlouhá kost uložená ve vnitřní straně bérce, hmatná zepředu, tvoří vnitřní kotník - malleolus medialis
  • kost lýtková - fibula - schovaná tenká kost dlouhého typu, tvoří vnější kotník - malleolus lateralis
• kolenní kloub - složený kloub k. stehenní a holenní se 2 poloměsíčitými chrupavčitými menisky, které vyrovnávají nepoměr, ; vazy křížové a postranní -> jakmile se vazy utrhnout -> menisky se pohnou a přestávají být funkční; existuje i 3.meniskus, který to srovnává vpředu - čéška - patella - sezamská kost, která fixuje kolena a je navázána do svalů a šlach
• kosti zánártní - ossa tarsi – 7 krátkých kostí
  • zevní oblast -> 2 kosti; největší kost patní (calcaneus) s patním hrbolem, který je podkladem paty a na který se upíná Achilleova šlacha; kost hlezenní (talus), která naléhá shora na k. patní a kloubně se spojuje s vidlicí tvořenou holenní a lýtkovou kostí
• kosti nártní - ossa metatarsi – 5 dlouhých kostí, silnější a tvrdší, tvoří podklad nártu
• články prstů - phallanges – oproti ruce jsou kratší

Kostra hlavy

• lebka - cranium – chrání mozek a smyslové orgány
• podkladem je chrupavka (tvoří spoje) a vazivo, kosterní základ v obličeji
  • mozková část - neurocranium – vznik z vaziva a chrupavky
    • vyklenutá část - calva - lebeční klenba
    • lební baze - basis cranii
  • obličejová část - splanchnocranium - nasedá na bazi

Neurocranium

• týlní kost - os occipitale – v zadní části lebky je 2 týlními hrboly spojena s atlasem +úpony zádových a krčních svalů
  • velký týlní otvor - foramen magnum – navazuje na páteřní kanál, prochází tudy mícha, navazuje na canalis vertebreallis
  • po obou stranách otvoru jsou výběžky (condilli occipitalis)
• klínová kost - os sphenoidale - vlastní podklad base, má tvar motýla, uprostřed turecké sedlo - sella tureica – místo uložení hypofýzy
  • od těla vybíhají malá a velká křídla (ala minor et major sphenoidale), v těle je uložena vedlejší dutina nosní
• čichová kost - os ethmoidale - dotváří nosní přepážku a obsahuje drobné dutinky, je zde vedlejší dutina nosní
  • v mozkové části je uložena dírkovaná ploténka - lamina cribrosa - kterou prochází vlákna čichového nervu -> spojuje se v 1 nerv a ten jde teprv do mozku
  • v obličejové části - vnitřní část k. čichové -> labyrint vystlaný smyslovým epitelem ->vnímání čichu
• spánková kost - os temporale- levá a pravá, skládá se z kosti skalní, bubínkové a čelní
  • součástí je kost skalní - os petrosum – nejtvrdší kost v lidském těle, nemá spongiozu, vypadá jako pyramida a obsahuje dutiny pro čichové a rovnovážné (vestibulární) ústrojí
  • bubínková kost - os tympanicum - podklad zevního zvukovodu, hmatatelná za ušním boltcem, je tam i sval - zdvihač hlavy
• čelní kost - os frontale – nepárová, po porodu sice 2 části, ale to do 2 let zaniká; podklad čela + horní část očnice, obsahuje dutinu čelní -> vedlejší dutina nosní
• temenní kost - os parietale – párová, miskovitého tvaru, tvoří vrchol klenby lební
  • vazivové švy - sutury - v místech srůstu švů vznikají měkké otvory - fontanelly (tam se miminkům píchají infuze – mají moc tenké žíly), fontanelly a švy postupem srůstají a zanikají

Švy

1. šípový - sutura sagittalis – 2 kosti temenní
2. věncový - sutura coronalis – temeno s kostí čelní
3. lambdový - sutura lambdoidea – temeno s kostí týlní

Splanchnocranium

• kosterní původ -> chrání mozek a smyslové orgány
• horní čelist - maxilla - párová kost, tvar podkovy, základ tvrdého patra, uvnitř vedlejší dutina nosní - sinus maxillaris - základem pro horní chrup
  • z těla (corpus maxille) vybíhají výběžky se zuby -> podklad zubů, zubní lůžka se zakládají v prohlubních těla, které jsou základem dásní
• lícní kost - os zygomaticum – párová; tvoří tvar obličeje – jeho šířku, tvoří také okraj očnice, spolu s výběžky k. spánkových tvoří pravý a levý jařmový oblouk
• nosní kost - os nasalia – párová; tvoří podklad kořene nosu = nosní hřbet (bambule nosu je jen chrupavka)
  • uvnitř je radliční kost - vomer – nehmatatelná, přepážka - dělí levou a pravou nosní dutinu
• slzní kost - os lacrimale – párová; v koutku oka, čtvercová, tvoří vnitřní část očnice
• dolní čelist - mandibula- spojena kloubem s kostí spánkovou,velmi pohyblivá
  • má tělo s výběžky + ve střední části dásňové výběžky -> základ zubů
  • přední část vybíhá v bradový výběžek (protuberantia mentalis) - podklad brady + hrotnatý výběžek pro úpon žvýkacích svalů
  • úhel dolní čelisti : u novorozenců 150°, u dospělých 120°
• jazylka - os hyoideum – nepárová; tvar malé podkovy, pod dolní čelistí je vazivovým závěsem připojena ke spodině lebeční, na ní zavěšen hrtan, podpírá jazyk

Dutiny v lebce

1. dutina lební – mozkovna, caven cranii – uložen mozek
2. dutina nosní – caven nasi - tvoří obličejové kosti, uprostřed; vedlejší a hlavní dutina
3. dutina oční – je v ní uloženo oko, má tvar pyramidy = očnice - orbita, je velká (oko může při nehodě zapadnout, vejde se tam i násada od čínského pera)

Růst a vývoj lebky

• lebka roste, více se ale zvětšuje mozkovna než obličejová část
• obvod dětské hlavičky: 34 cm, 1.rok – 46 cm, 3. rok – 49 cm, 5.rok -50 cm, dospělost – 55 cm (neučit)
• pohlavní rozdíly patrné až v dospělosti -> kost čelní u žen kolmá, u mužů ubíhá dozadu; muži – hranatá brada, vyklenutá glabella => větší nadočnicové oblouky
• novorozenci mají hladkou pusu -> dolní čelist není vyvinutá

Patologie

Artróza

• degenerativní onemocnění kloubu
• většinou namožena chrupavka (přetížení v důsledku sportu, věku či obezity)
• pohyb není hladký, onemocnění se projevuje startovacími bolestmi (když se začíná pohyb), trhání, záškuby, skřípoty
• léčba: klouby se operují, nahrazují

DNA

• metabolické onemocnění, "nemoc králů", protože jedli moc masa, obvykle v mladším věku, spíše muži v produktivním věku
• dochází k hromadění kyseliny močové v těle -> krystalizuje -> usazuje se v kloubech a způsobuje zánět + omezení hybnosti
• extrémní bolestivost, zarudnutí, otok, horečky a nevolnosti
• obvykle kloub palce u nohy, poté nártní klouby, prsty, zápěstí, loket, kolena... postupně z malých kloubů přechází na větší
• i jemný dotek či ponožky způsobují bolest
• léčba: lékařská dieta + léky, které snižují uráty v krvi

Revmatoidní artritida

• zánětlivé onemocnění postihující spíše ženy (3:1) kolem 40. roku
• psychosomatické!
• ranní ztuhlosti
• svaly atrofují -> nejsou totiž používány
• příčina zánětů je nejasná, často se dává do souvislosti se stresem, přetížení psychiky
• ztuhlé malé klouby, jsou oteklé, asymetrické, spíše u rukou (člověk nemůže sevřít), pak přechází na větší klouby
• léčba: kortikoidy + rehabilitace + omezení stresové zátěže, koupele, zábaly, antirevm. léky
• léčba je progresivní, tzn. můžeme jen zpomalit její růst

Bechtěrevova choroba

• zánětlivé onemocnění mladšího věku (15-30 let), spíše muži
• primárně se týká ileosakrálních kloubů -> oblast bederní páteře, spony stydké, intervertebrální klouby
• zánět kloubních plošek, zejména v korzetu páteře
• klouby jsou bolestivé, omezují hybnost + tuhnou
• určité genetické predispozice (často se kombinuje s onemocněním střev)
• bolí svaly i šlachové úpony
• léčba: kortikoidy + rehabilitace, ale nemoc má progresivní charakter

Rakovina kostí

• vzácné, spíše sekundárně v důsledku metastází
• nejčastěji do páteře -> omezení pohybu

Zdroje

přednášky Dr. Šivicové

Šmarda, J. (2007). Biologie pro psychology a pedagogy. Praha: Portál.