|
|
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| − | {{Pracuje se|čtyř dnů}} | + | {{Pracuje se|dvou dnů}} |
| | | | |
| | | | |
| Řádek 16: |
Řádek 16: |
| | | | |
| | smích, vtipy | | smích, vtipy |
| − |
| |
| − |
| |
| − | ==Whistleblowing a ochrana oznamovatelů v ČR==
| |
| − |
| |
| − | '''Whistleblowing''' je nástrojem ochrany veřejného zájmu, který podporuje osobní odpovědnost, a zároveň jde o nenahraditelný zdroj informací nejen při odhalování jednání korupční povahy, ale také při odhalování činností ohrožujících zdraví lidí nebo životní prostředí.<ref name=":0">TRANSPARENCY INTERNATIONAL. Whistleblowing. Transparency international. [online] [cit. 2017-06-25]. Dostupné z: http://www.zapiskej.cz/cs/#terms </ref>
| |
| − |
| |
| − | ==Vymezení pojmu==
| |
| − |
| |
| − | Pojem whistleblowing, aplikovaný přibližně od 70. let minulého století, <ref name=":1">CÍSAŘOVÁ, Eliška. Whistleblowing a ochrana oznamovatelů v České republice [online]. Praha: Transparency international, 2009 [cit. 2017-06-25]. ISBN 978-80-87123-11-9. Dostupné z: http://osf.cz/wp-content/uploads/2015/08/TIC_whistleblowers_2009.pdf</ref> česky překládaný jako: „hvízdání na poplach“ je používaný pro nahlášení neetického, škodlivého, nebo dokonce protizákonného jednání v organizaci jejím zaměstnancem. Tato oznámení jsou důležitá proto, aby bylo zabráněno škodám v organizaci, či poškození zaměstnanců, zákazníků, nebo státu. <ref name=":2">BLÁHA, Jiří a Zdenek DYTRT. Manažerská etika. Praha: Management Press, 2003. ISBN 80-7261-084-8.</ref>V těchto případech, je whistle-blowing oprávněný. Dále k nim patří:
| |
| − |
| |
| − | * k trestnímu činu právě dochází, nebo je zde podezření, že bude spáchán,
| |
| − |
| |
| − | * někdo nedodržel, nebo je pravděpodobné, že nedodrží právní povinnosti, které se na ně vztahují,
| |
| − |
| |
| − | * bylo ohroženo životní prostředí, nebo je pravděpodobné, že bude ohroženo. <ref name=":3">MARTIN, David M. A to Z of Employment Practice. London: Thorogood Publishing, 2004. ISBN 9781854183002.</ref>
| |
| − |
| |
| − | Osoba, která toto neetické jednání nahlašuje, se pak nazývá „whistleblower“. Ten poskytuje informace osobám nebo institucím, které mohou oznamovanou skutečnost prověřit a případně zakročit. Nejde tedy jen o samotné oznámení, ale také o nalezení smysluplného řešení.<ref name=":0"/> Častým důvodem, proč se zaměstnanec nestane whistleblowerem je bohužel fakt, že tak většinou vystavuje riziku svůj profesní i osobní život.<ref name=":1"/>
| |
| − |
| |
| − | ==Zakotvení v personálních politikách organizací==
| |
| − |
| |
| − | Stěžejní body, které by měly být v personálních politikách zakotveny, aby dodaly odvahu potenciálním whistleblowerům:
| |
| − |
| |
| − | * vysvětlete, co je podvod a jeho účinky na zaměstnance a zákazníky, diskutujte o jiných možných selháních, která mohou poškodit organizaci,
| |
| − |
| |
| − | * zdůrazněte, že pokud bude nahlášeno selhání, budete jednat otevřeně, po tomto ujištění zaměstnanci spíše nahlásí problém, když budou vědět, že se jím budete dále zabývat,
| |
| − |
| |
| − | * jednoznačně zdůrazněte, že budete podporovat zaměstnance a chránit je před represemi. Udělejte maximum pro získání jejich důvěry.<ref name=":2"/>
| |
| − |
| |
| − | Dalším prostředkem může být
| |
| − |
| |
| − |
| |
| − |
| |
| − | ==Odkazy==
| |
| − |
| |
| − | ===Reference===
| |
| − |
| |
| − | <references/>
| |
| − |
| |
| − | ===Související články===
| |
| − |
| |
| − | ===Klíčová slova===
| |
