Intrapersonální a dyadická komunikace: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 28 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
== Komunikace ==
 
== Komunikace ==
−
[[Komunikace]] je přenos signálu médiem k příjemci. Je to proces sdělování a přejímání informací mezi jedinci stejného druhu, prostředek k ovlivňování druhého. vyplývá z potřeby sdělovat informace, vyměňovat si je a integrovat se s ostatními jedinci. Od '''zdroje''' přes '''vysílač''', '''kódovací zařízení''', '''kanál''', '''přijímač''', '''dekódovací zařízení''' k '''příjemci'''. Zdrojem může být naše mysl, kódovacím zařízením naše hlasivky, kanál vzduch. Složky: komunikátor, komunikant, komuniké (obsah sdělení), komunikací vyvolaný účinek, kanál, kodér, dekodér.
+
[[Komunikace]] je základ interpersonální interakce<ref name=hayes>HAYES, Nicky. <i>Základy sociální psychologie</i>. Vyd. 3. Praha: Portál, 2003.</ref>. Komunikace je forma spojení mezi lidmi prostřednictvím předávání a přijímání významů (Janoušek, 2008, s. 2017)<ref name=vyrost>VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. <i>Sociální psychologie</i>. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008.</ref>.Je to přenos signálu médiem k příjemci. Je to proces sdělování a přejímání informací mezi jedinci stejného druhu, prostředek k ovlivňování druhého. vyplývá z potřeby sdělovat informace, vyměňovat si je a integrovat se s ostatními jedinci. Od '''zdroje''' přes '''vysílač''', '''kódovací zařízení''', '''kanál''', '''přijímač''', '''dekódovací zařízení''' k '''příjemci'''. Zdrojem může být naše mysl, kódovacím zařízením naše hlasivky, kanál vzduch. Složky: komunikátor, komunikant, komuniké (obsah sdělení)<ref name=nakonecny>NAKONEČNÝ, Milan. <i>Sociální psychologie</i>. Praha: Academia, 1999.</ref>, komunikací vyvolaný účinek, kanál, kodér, dekodér. '''N. Humphrey''' - Lidský mozek se vyvinul do takové složitosti, protože se člověk potřebuje umět orientovat v druhých a v sobě, máme hlavně sociální mozek<ref name = hnilica>HNILICA, Karel. <i>Přednášky Sociální psychologie na FFUK</i>. Praha, 2013.</ref>.<br />
−
=== Druhy komunikace ===
+
 
−
* verbální
+
Nejuniverzálnějším prostředkem komunikace je [[řeč]].<br />
−
* nonverbální  
+
 
−
:* gestika - kývnutí na souhlas     
+
Komponenty komunikačního aktu<ref name = vyrost/>:
−
:* haptika - bezprostřední dotyk, podání ruky     
+
*motivace mluvčího
−
:* posturika - celkový postoj světa   
+
*záměr či intence mluvčího
−
:* mimika - výraz tváře   
+
*smysl sdělení pro mluvčího
−
:* paralingvistika - akustické projevy       
+
*kódování mluvčím
−
:* kinetika - bezděčné pohyby rukou, hlavy     
+
*promluva s věcným obsahem sdělení
−
:* proxemika - přiblížení a oddálení od druhého   
+
*dekódování příjemcem
 +
*smysl sdělení pro příjemce
 +
*odhad záměru či intence mluvčího příjemcem
 +
*efekt sdělení na příjemce<br />
 +
 
 +
Hayes (2003) rozlišuje tyto řečové registry<ref name = hayes/>:
 +
*deklamační - věcné sdělení
 +
*formální
 +
*informativní
 +
*familiární
 +
*intimní<br />
 +
 
 +
Funkce řeči dle K. Bühlera (podle Nakonečného, 2009)<ref name=nakonecny/>:
 +
*zobrazení
 +
*výraz
 +
*apel
 +
 
 +
== Druhy komunikace ==
 +
Komunikaci lze dělit na '''intrapersonální''', '''interpersonální''', '''skupinovou''' a '''masovou'''. Dále je možné dělení na '''verbální''' a '''nonverbální''' nebo také '''záměrnou''' a '''nezáměrnou'''<ref name = vyrost/>.<br />
 +
 
 +
'''Sémiotická komunikace''' je zprostředkovaná znaky<br />
 +
'''Nesémiotická komunikace''' je energie, bez znaků, např. komunikace počítače s tiskárnou<br />
 +
 
 +
=== Neverbální komunikace ===
 +
Argyle (podle Hayes, 2003) rozděluje účely neverbální komunikace<ref name=hayes/>:
 +
*nahrazující řeč
 +
*napomáhající řeči
 +
*vyjadřující postoje
 +
*vyjadřující emoce<br />
 +
 
 +
Hlavní prostředky neverbální komunikace dle Argyla (podle Janouška, 2008)<ref name = vyrost/>:
 +
*tělesný kontakt
 +
*blízkost
 +
*orientace
 +
*vzezření
 +
*pozice těla
 +
*kývnutí hlavy
 +
*výraz tváře
 +
*pohledy
 +
*neverbální aspekty řeči
 +
 
 +
'''Metakomunikace''' je podtext komunikace (rychlost řeči, intonace, důraz na nějaké slovo)<ref name=hayes/>.   
 +
Sdělení má roviny '''obsahovou''' a '''významovou'''. Někdy je význam sdělení přímo v rozporu s obsahem ('''dvojná vazba''' - často jako prostředek ironie. Nadužívání může vést až k neurotizaci dítěte (ty inteligente!)<ref name=nakonecny/> <br />
 +
 
 +
Přehled nonverbální komunikace dle Nakonečného (2009)<ref name = nakonecny/>:
 +
:* '''gestika''' - kývnutí na souhlas     
 +
:* '''haptika''' - bezprostřední dotyk, podání ruky     
 +
:* '''posturika''' - celkový postoj světa   
 +
:* '''mimika''' - výraz tváře   
 +
:* '''paralingvistika''' - akustické projevy       
 +
:* '''kinetika''' - bezděčné pohyby rukou, hlavy     
 +
:* '''proxemika''' - přiblížení a oddálení od druhého<ref name = nakonecny/> <ref name = hnilica/>:    
 
::* intimní sféra - 15 až 30 cm
 
::* intimní sféra - 15 až 30 cm
 
::* osobní sféra - 30 až 120 cm         
 
::* osobní sféra - 30 až 120 cm         
 
::* sociální sféra - 120 až 350 cm  
 
::* sociální sféra - 120 až 350 cm  
 
::* veřejná sféra - nad 350 cm <br />
 
::* veřejná sféra - nad 350 cm <br />
−
   
+
 
−
'''Metakomunikace''' je podtext komunikace (rychlost řeči, intonace, důraz na nějaké slovo)    
+
== Komunikace ve skupinách==
−
Sdělení má roviny '''obsahovou''' a '''významovou'''. Někdy je význam sdělení přímo v rozporu s obsahem ('''dvojná vazba''' - často jako prostředek ironie. Nadužívání může vést až k neurotizaci dítěte (ty inteligente!)  
+
* podle tvaru<ref name = vyrost/>:
−
=== Faktory vytvářející skutečný význam informace: ===
+
:* každý s každým
 +
:* kruh
 +
:* hvězdice     
 +
:* řetěz       
 +
:* vidlice<br />
 +
    
 +
* podle hierarchie:
 +
:* vertikální - řízení a kontrola
 +
:* horizontální - koordinace činnosti  <br />
 +
 
 +
další dělení:
 +
:* volná - každý s každým                                       
 +
:* stolová - určitý řád     
 +
:* sólová - jednosměrná (přednáška)   
 +
:* stadioová - davy, mítinky       
 +
:* masová - totéž v ještě větším měřítku  (obrovská možnost manipulace - televize, rozhlas)<br />
 +
 
 +
== Faktory vytvářející skutečný význam informace ==
 
*obsah komunikace - co se říká
 
*obsah komunikace - co se říká
 
* kontext komunikace - za jakých okolností se to říká
 
* kontext komunikace - za jakých okolností se to říká
Řádek 25: Řádek 93:
 
* akcentace jednání - co při mluvení dělá<br />
 
* akcentace jednání - co při mluvení dělá<br />
  
 +
'''Poruchy komunikace (šumy):'''
 +
* poruchy v komunikačním kanále - hlučnost prostředí
 +
* neujasněnost smyslu slov - mnohovýznamová slova
 +
* metakomunikace - umožňuje změnit lexikální význam komuniké
 +
* konfliktní situace - hrubě destruktivní - účelem ponížit, poničit
 +
:* autoritářská - vnucování postojů   
 +
:* disjunktivní komunikace - jedincem přijímaná
 +
:* pseudokomunikace - formalismus (počasí, politika)   
 +
:* nonkomunikace - přerušení komunikace               
 +
* osoba příjemce - nekomunikativnost, nedůvěra
 +
* sociální skupina - tajnůstkářství vedoucího, členové nemohou vyjádřit svůj názor
  
−
Nejuniverzálnějším prostředkem komunikace je [[řeč]].<br />
+
== C. S. Peirce ==
−
 
+
Znak je vše, co může v mysli někoho zastupovat něco jiného. Je to triáda, jde o mysl, něco co se zastupuje, to co zastupuje (znak)<ref name = hnilica/>:
−
 
−
'''Sémiotická komunikace''' je zprostředkovaná znaky
 
−
'''Nesémiotická komunikace'''- je energie, bez znaků, např. komunikace počítače s tiskárnou
 
−
 
−
=== C. S. Peirce ===
 
−
Znak je vše, co může v mysli někoho zastupovat něco jiného. Je to triáda, jde o mysl, něco co se zastupuje, to co zastupuje (znak).
 
 
*'''symboly''' - vztah je libovolný, něco zastupuje něco jiného (např. voda je nevědomí).Lidé si pouze řekli, že to, čeho je plný les, je strom. Slova - slovo samo o sobě neznamená nic – musí tam být někdo, kdo ho interpretuje, přisoudí mu význam. Stejně tak uzel na kapesníku.
 
*'''symboly''' - vztah je libovolný, něco zastupuje něco jiného (např. voda je nevědomí).Lidé si pouze řekli, že to, čeho je plný les, je strom. Slova - slovo samo o sobě neznamená nic – musí tam být někdo, kdo ho interpretuje, přisoudí mu význam. Stejně tak uzel na kapesníku.
 
*'''ikony''' - obraz něčeho, fotografie - je tam vztah zobrazení, diagramy, piktogramy
 
*'''ikony''' - obraz něčeho, fotografie - je tam vztah zobrazení, diagramy, piktogramy
 
*'''indexy''' - kauzální souvislost (např. DNA na místě činu, vykousaná díra ve stromu od bobra)
 
*'''indexy''' - kauzální souvislost (např. DNA na místě činu, vykousaná díra ve stromu od bobra)
−
 
−
=== Komunikace tělem ===
 
−
Existují 4 hlavní držení těla
 
−
* Postoj přijímání  - Držení těla dopředu
 
−
* Postoj odmítání - Odtažení, spíše záklon - Tomu je přisuzován negativní zamítavý postoj, spíše odmítání než nepřátelství
 
−
* Postoj přímý - Arogantní, dominantní postoj - Jedinec jím dává najevo nadřazenost
 
−
* A ještě čtvrtý = Mírný předklon, snížení hlavy, poklesnutí ramen = Ponížený postoj<br />
 
−
 
−
 
−
'''N. Humphrey''' - Lidský mozek se vyvinul do takové složitosti, protože se člověk potřebuje umět orientovat v druhých a v sobě, máme hlavně sociální mozek
 
−
 
  
 
== Teorie komunikace: ==
 
== Teorie komunikace: ==
−
=== Transakční analýza (Erich Berne) ===
+
=== Transakční analýza (Erich Berne) <ref>BERNE, Eric, angl. přel. Soňa Nová Z, Miroslav Plzák ÚVOD a a graf. úprava Roman Karpaš VAZBA. <i>Jak si lidé hrají</i>. 2. vyd., v nakl. Dialog 1. vyd. Litvínov: Dialog, 1992.</ref>===
−
#  analýza transakcí (struktury): každý člověk při komunikaci vychází ze tří stavů ega:
+
==== analýza transakcí (struktury) ====
−
#* '''ego dítěte''' (DÍ) - daří-li se mu, je spontánní, veselé, vyskytne-li se překážka, začne být trucovité, zlostné. Nedokáže nést důsledky svého jednání     
+
Každý člověk při komunikaci vychází ze tří stavů ega:
−
#* '''ego dospělého''' (DO) - je schopen nést důsledky svého jednání, předvídat je, logicky, uvažovat, kriticky posuzovat sebe i okolí
+
* '''ego dítěte''' (DÍ) - daří-li se mu, je spontánní, veselé, vyskytne-li se překážka, začne být trucovité, zlostné. Nedokáže nést důsledky svého jednání     
−
#* '''ego rodiče''' (RO) - starostlivý, radící, až mentorující a rozkazující<br />
+
* '''ego dospělého''' (DO) - je schopen nést důsledky svého jednání, předvídat je, logicky, uvažovat, kriticky posuzovat sebe i okolí
 +
* '''ego rodiče''' (RO) - starostlivý, radící, až mentorující a rozkazující<br />
  
 
Nutno rozeznat, z které roviny nám dotyčný promlouvá (na rovinu dítěte je dobré odpovědět jako rodič), při křížení rovin vzniká konflikt. <br />
 
Nutno rozeznat, z které roviny nám dotyčný promlouvá (na rovinu dítěte je dobré odpovědět jako rodič), při křížení rovin vzniká konflikt. <br />
−
'''Typy komunikace'''
+
Typy komunikace  
 
* vyvážená
 
* vyvážená
 
* zkřížená - manželka odpoví manželovi jako rodič dítěti       
 
* zkřížená - manželka odpoví manželovi jako rodič dítěti       
 
* skrytá - verbální odpověď z roviny dospělého, nonverbální z roviny dítěte
 
* skrytá - verbální odpověď z roviny dospělého, nonverbální z roviny dítěte
 
 
−
# analýza scénáře:
+
==== analýza scénáře ====
−
- typy - a) já jsem dobrý, ostatní jsou také dobří - optimální
+
 
−
            b) já jsem špatný, ostatní jsou dobří       
+
* já jsem dobrý, ostatní jsou také dobří - optimální
−
            c) já jsem dobrý ostatní jsou špatní       
+
* já jsem špatný, ostatní jsou dobří       
−
            d) já jsem špatný, ostatní jsou také špatní      
+
* já jsem dobrý ostatní jsou špatní       
−
- zaběhnutý scénář je velmi těžké změnit
+
* já jsem špatný, ostatní jsou také špatní <br />
−
- emocionální korekce scénáře - dáme člověku prožít něco úplně jiného, než podle svého scénáře čeká
 
  
−
3. analýza her:
+
Zaběhnutý scénář je velmi těžké změnit. Emocionální korekce scénáře - dáme člověku prožít něco úplně jiného, než podle svého scénáře čeká.
−
- hra posuzuje scénář jedince a může rozvíjet jeho dobré stránky
 
−
Teorie V.Satirové
 
−
- čtyři typy komunikujících:
 
−
1) smířlivec - neprosazuje JÁ, má nízké sebehodnocení, chce se zavděčit, souhlasí se vším, přijme každou kritiku, dokáže však vydírat
 
−
2) vynič - obviňuje okolí ze svých chyb, druhé ponižuje, záleží mu velmi na kontextu (ale ten tón!), jedná povýšeně, je z něj cítit (napětí)
 
−
3) počítač - neříká své názory, nerespektuje názory jiných, vypadá klidně a korektně, druhé nevnímá
 
−
4) rušič - nedokáže mluvit o sobě, nezajímá se o druhé ani o kontext, neschopen přizpůsobit se situaci, zařadit se do skupiny, často rád šokuje
 
−
5) kongruentní osobnost - ideální, sebehodnotící, akceptující, nedochází u nich ke křížení rovin
 
  
−
Teorie P.Watzlawicka
+
==== analýza her: ====
−
- tři základní pravidla komunikace:
+
Hra posuzuje scénář jedince a může rozvíjet jeho dobré stránky
−
1) člověk nemůže nekomunikovat - nekomunikuje-li, pak nám nerozumí, nezajímáme ho, myslí                                                       si o nás něco špatného...
 
−
2) vysílaná zpráva nemusí být přijata - význam zpětné vazby (odpověď zopakujeme svými slovy)
 
−
                                              - na zpětné vazbě založena řada terapií (Rogers - hmhm terapie - Já vás chápu.) 
 
−
3) komunikace je mnohoúrovňový jev - informační rovina sdělení, metakomunikace (neverbální projev, určuje, jak sdělení porozumíme)
 
−
                                   
 
−
- vztahy - symetrické - výměna podobných forem chování, snaha o rovnost
 
−
              - komplementární - doplňující (vztah dítěte a matky)     
 
  
−
- komunikační síť - podle tvaru - řetězová - rovnost účastníků (tichá pošta)
+
=== Teorie V.Satirové ===
−
                                          - kruhová - rovnost (kulatý stůl)
+
Typy komunikujících<ref>SATIR, Virginia. <i>Kniha o rodině: [základní dílo psychologie vztahů]</i>. Vyd. 2. Praha: Práh, 2006.</ref>:
−
                                  - hvězdová - jeden vysílač ve středu, ostatní přijímači     
+
# '''smířlivec''' - neprosazuje JÁ, má nízké sebehodnocení, chce se zavděčit, souhlasí se vším, přijme každou kritiku, dokáže však vydírat
−
                                          - ostruhovitá - klíčovou osoba na vidlici, nejhorší informovanost       
+
# '''vynič''' - obviňuje okolí ze svých chyb, druhé ponižuje, záleží mu velmi na kontextu (ale ten tón!), jedná povýšeně, je z něj cítit (napětí)
−
                                          - všekanálová - každý s každým   
+
# '''počítač''' - neříká své názory, nerespektuje názory jiných, vypadá klidně a korektně, druhé nevnímá
−
                    - podle hierarchie - vertikální - řízení a kontrola               
+
# '''rušič''' - nedokáže mluvit o sobě, nezajímá se o druhé ani o kontext, neschopen přizpůsobit se situaci, zařadit se do skupiny, často rád šokuje
−
                                                  - horizontální - koordinace činnosti     
+
# '''kongruentní osobnost''' - ideální, sebehodnotící, akceptující, nedochází u nich ke křížení rovin
−
- komunikace ve skupinách - volná - každý s každým                                       
 
−
                                            - stolová - určitý řád     
 
−
                                            - sólová - jednosměrná (přednáška)    
 
−
                                    - stadionová - davy, mítinky       
 
−
                                    - masová - totéž v ještě větším měřítku                                                       (obrovská možnost manipulace - televize, rozhlas)
 
−
- informační konzerva - přetrvávají déle než lidský život (kniha, kazeta)
 
  
 +
=== Teorie P.Watzlawicka ===
 +
Tři základní axiomy komunikace<ref>WATZLAWICK, Paul, Janet Beavin BAVELAS a Don D. JACKSON. <i>Pragmatika lidské komunikace: interakční vzorce, patologie a paradoxy</i>. 2., rev. vyd., 1. v Newton Books. Brno: Newton Books, 2011.</ref>:
 +
# '''člověk nemůže nekomunikovat''' - nekomunikuje-li, pak nám nerozumí, nezajímáme ho, myslí si o nás něco špatného...
 +
# '''vysílaná zpráva nemusí být přijata''' - význam zpětné vazby (odpověď zopakujeme svými slovy), na zpětné vazbě založena řada terapií (Rogers - hmhm terapie - Já vás chápu.) 
 +
# '''komunikace je mnohoúrovňový jev''' - informační rovina sdělení, metakomunikace (neverbální projev, určuje, jak sdělení porozumíme)
 +
                                   
 +
'''Informační konzerva''' - přetrvávají déle než lidský život (kniha, kazeta)
  
−
- poruchy komunikace (šumy):
+
== Seznam použité literatury ==
−
- poruchy v komunikačním kanále - hlučnost prostředí
+
<references/>
−
- neujasněnost smyslu slov - mnohovýznamová slova
 
−
- metakomunikace - umožňuje změnit lexikální význam komuniké
 
−
                              - dvojná vazba - jednání ve dvou rovinách   
 
−
                              - brainwashing 
 
−
- konfliktní situace - hrubě destruktivní - účelem ponížit, poničit
 
−
                              - autoritářská - vnucování postojů   
 
−
                      - disjunktivní komunikace - jedincem přijímaná                                                                   zpráva jej neovlivňuje (švejkování)           
 
−
                      - pseudokomunikace - formalismus (počasí, politika)   
 
−
                              - nonkomunikace - přerušení komunikace               
 
−
- osoba příjemce - nekomunikativnost, nedůvěra
 
−
- sociální skupina - tajnůstkářství vedoucího, členové nemohou vyjádřit svůj názor
 

Aktuální verze z 11. 12. 2017, 11:56

Komunikace

Komunikace je základ interpersonální interakce[1]. Komunikace je forma spojení mezi lidmi prostřednictvím předávání a přijímání významů (Janoušek, 2008, s. 2017)[2].Je to přenos signálu médiem k příjemci. Je to proces sdělování a přejímání informací mezi jedinci stejného druhu, prostředek k ovlivňování druhého. vyplývá z potřeby sdělovat informace, vyměňovat si je a integrovat se s ostatními jedinci. Od zdroje přes vysílač, kódovací zařízení, kanál, přijímač, dekódovací zařízení k příjemci. Zdrojem může být naše mysl, kódovacím zařízením naše hlasivky, kanál vzduch. Složky: komunikátor, komunikant, komuniké (obsah sdělení)[3], komunikací vyvolaný účinek, kanál, kodér, dekodér. N. Humphrey - Lidský mozek se vyvinul do takové složitosti, protože se člověk potřebuje umět orientovat v druhých a v sobě, máme hlavně sociální mozek[4].

Nejuniverzálnějším prostředkem komunikace je řeč.

Komponenty komunikačního aktu[2]:

  • motivace mluvčího
  • záměr či intence mluvčího
  • smysl sdělení pro mluvčího
  • kódování mluvčím
  • promluva s věcným obsahem sdělení
  • dekódování příjemcem
  • smysl sdělení pro příjemce
  • odhad záměru či intence mluvčího příjemcem
  • efekt sdělení na příjemce

Hayes (2003) rozlišuje tyto řečové registry[1]:

  • deklamační - věcné sdělení
  • formální
  • informativní
  • familiární
  • intimní

Funkce řeči dle K. Bühlera (podle Nakonečného, 2009)[3]:

  • zobrazení
  • výraz
  • apel

Druhy komunikace

Komunikaci lze dělit na intrapersonální, interpersonální, skupinovou a masovou. Dále je možné dělení na verbální a nonverbální nebo také záměrnou a nezáměrnou[2].

Sémiotická komunikace je zprostředkovaná znaky
Nesémiotická komunikace je energie, bez znaků, např. komunikace počítače s tiskárnou

Neverbální komunikace

Argyle (podle Hayes, 2003) rozděluje účely neverbální komunikace[1]:

  • nahrazující řeč
  • napomáhající řeči
  • vyjadřující postoje
  • vyjadřující emoce

Hlavní prostředky neverbální komunikace dle Argyla (podle Janouška, 2008)[2]:

  • tělesný kontakt
  • blízkost
  • orientace
  • vzezření
  • pozice těla
  • kývnutí hlavy
  • výraz tváře
  • pohledy
  • neverbální aspekty řeči

Metakomunikace je podtext komunikace (rychlost řeči, intonace, důraz na nějaké slovo)[1]. Sdělení má roviny obsahovou a významovou. Někdy je význam sdělení přímo v rozporu s obsahem (dvojná vazba - často jako prostředek ironie. Nadužívání může vést až k neurotizaci dítěte (ty inteligente!)[3]

Přehled nonverbální komunikace dle Nakonečného (2009)[3]:

  • gestika - kývnutí na souhlas
  • haptika - bezprostřední dotyk, podání ruky
  • posturika - celkový postoj světa
  • mimika - výraz tváře
  • paralingvistika - akustické projevy
  • kinetika - bezděčné pohyby rukou, hlavy
  • proxemika - přiblížení a oddálení od druhého[3] [4]:
  • intimní sféra - 15 až 30 cm
  • osobní sféra - 30 až 120 cm
  • sociální sféra - 120 až 350 cm
  • veřejná sféra - nad 350 cm

Komunikace ve skupinách

  • podle tvaru[2]:
  • každý s každým
  • kruh
  • hvězdice
  • řetěz
  • vidlice
  • podle hierarchie:
  • vertikální - řízení a kontrola
  • horizontální - koordinace činnosti

další dělení:

  • volná - každý s každým
  • stolová - určitý řád
  • sólová - jednosměrná (přednáška)
  • stadioová - davy, mítinky
  • masová - totéž v ještě větším měřítku (obrovská možnost manipulace - televize, rozhlas)

Faktory vytvářející skutečný význam informace

  • obsah komunikace - co se říká
  • kontext komunikace - za jakých okolností se to říká
  • citový a hlasový přízvuk - jakým tónem se to říká
  • mimická a pantomimická akcentace - jak se tváří
  • akcentace jednání - co při mluvení dělá

Poruchy komunikace (šumy):

  • poruchy v komunikačním kanále - hlučnost prostředí
  • neujasněnost smyslu slov - mnohovýznamová slova
  • metakomunikace - umožňuje změnit lexikální význam komuniké
  • konfliktní situace - hrubě destruktivní - účelem ponížit, poničit
  • autoritářská - vnucování postojů
  • disjunktivní komunikace - jedincem přijímaná
  • pseudokomunikace - formalismus (počasí, politika)
  • nonkomunikace - přerušení komunikace
  • osoba příjemce - nekomunikativnost, nedůvěra
  • sociální skupina - tajnůstkářství vedoucího, členové nemohou vyjádřit svůj názor

C. S. Peirce

Znak je vše, co může v mysli někoho zastupovat něco jiného. Je to triáda, jde o mysl, něco co se zastupuje, to co zastupuje (znak)[4]:

  • symboly - vztah je libovolný, něco zastupuje něco jiného (např. voda je nevědomí).Lidé si pouze řekli, že to, čeho je plný les, je strom. Slova - slovo samo o sobě neznamená nic – musí tam být někdo, kdo ho interpretuje, přisoudí mu význam. Stejně tak uzel na kapesníku.
  • ikony - obraz něčeho, fotografie - je tam vztah zobrazení, diagramy, piktogramy
  • indexy - kauzální souvislost (např. DNA na místě činu, vykousaná díra ve stromu od bobra)

Teorie komunikace:

Transakční analýza (Erich Berne) [5]

analýza transakcí (struktury)

Každý člověk při komunikaci vychází ze tří stavů ega:

  • ego dítěte (DÍ) - daří-li se mu, je spontánní, veselé, vyskytne-li se překážka, začne být trucovité, zlostné. Nedokáže nést důsledky svého jednání
  • ego dospělého (DO) - je schopen nést důsledky svého jednání, předvídat je, logicky, uvažovat, kriticky posuzovat sebe i okolí
  • ego rodiče (RO) - starostlivý, radící, až mentorující a rozkazující

Nutno rozeznat, z které roviny nám dotyčný promlouvá (na rovinu dítěte je dobré odpovědět jako rodič), při křížení rovin vzniká konflikt.
Typy komunikace

  • vyvážená
  • zkřížená - manželka odpoví manželovi jako rodič dítěti
  • skrytá - verbální odpověď z roviny dospělého, nonverbální z roviny dítěte

analýza scénáře

  • já jsem dobrý, ostatní jsou také dobří - optimální
  • já jsem špatný, ostatní jsou dobří
  • já jsem dobrý ostatní jsou špatní
  • já jsem špatný, ostatní jsou také špatní

Zaběhnutý scénář je velmi těžké změnit. Emocionální korekce scénáře - dáme člověku prožít něco úplně jiného, než podle svého scénáře čeká.

analýza her:

Hra posuzuje scénář jedince a může rozvíjet jeho dobré stránky

Teorie V.Satirové

Typy komunikujících[6]:

  1. smířlivec - neprosazuje JÁ, má nízké sebehodnocení, chce se zavděčit, souhlasí se vším, přijme každou kritiku, dokáže však vydírat
  2. vynič - obviňuje okolí ze svých chyb, druhé ponižuje, záleží mu velmi na kontextu (ale ten tón!), jedná povýšeně, je z něj cítit (napětí)
  3. počítač - neříká své názory, nerespektuje názory jiných, vypadá klidně a korektně, druhé nevnímá
  4. rušič - nedokáže mluvit o sobě, nezajímá se o druhé ani o kontext, neschopen přizpůsobit se situaci, zařadit se do skupiny, často rád šokuje
  5. kongruentní osobnost - ideální, sebehodnotící, akceptující, nedochází u nich ke křížení rovin

Teorie P.Watzlawicka

Tři základní axiomy komunikace[7]:

  1. člověk nemůže nekomunikovat - nekomunikuje-li, pak nám nerozumí, nezajímáme ho, myslí si o nás něco špatného...
  2. vysílaná zpráva nemusí být přijata - význam zpětné vazby (odpověď zopakujeme svými slovy), na zpětné vazbě založena řada terapií (Rogers - hmhm terapie - Já vás chápu.)
  3. komunikace je mnohoúrovňový jev - informační rovina sdělení, metakomunikace (neverbální projev, určuje, jak sdělení porozumíme)

Informační konzerva - přetrvávají déle než lidský život (kniha, kazeta)

Seznam použité literatury

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 HAYES, Nicky. Základy sociální psychologie. Vyd. 3. Praha: Portál, 2003.
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008.
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 NAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie. Praha: Academia, 1999.
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 HNILICA, Karel. Přednášky Sociální psychologie na FFUK. Praha, 2013.
  5. ↑ BERNE, Eric, angl. přel. Soňa Nová Z, Miroslav Plzák ÚVOD a a graf. úprava Roman Karpaš VAZBA. Jak si lidé hrají. 2. vyd., v nakl. Dialog 1. vyd. Litvínov: Dialog, 1992.
  6. ↑ SATIR, Virginia. Kniha o rodině: [základní dílo psychologie vztahů]. Vyd. 2. Praha: Práh, 2006.
  7. ↑ WATZLAWICK, Paul, Janet Beavin BAVELAS a Don D. JACKSON. Pragmatika lidské komunikace: interakční vzorce, patologie a paradoxy. 2., rev. vyd., 1. v Newton Books. Brno: Newton Books, 2011.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intrapersonální_a_dyadická_komunikace&oldid=50634“