Intrapersonální a dyadická komunikace: Porovnání verzí

Aktuální verze z 11. 12. 2017, 11:56

Obsah

1 Komunikace
2 Druhy komunikace
- 2.1 Neverbální komunikace
3 Komunikace ve skupinách
4 Faktory vytvářející skutečný význam informace
5 C. S. Peirce
6 Teorie komunikace:
7 Seznam použité literatury

Komunikace

Komunikace je základ interpersonální interakce^[1]. Komunikace je forma spojení mezi lidmi prostřednictvím předávání a přijímání významů (Janoušek, 2008, s. 2017)^[2].Je to přenos signálu médiem k příjemci. Je to proces sdělování a přejímání informací mezi jedinci stejného druhu, prostředek k ovlivňování druhého. vyplývá z potřeby sdělovat informace, vyměňovat si je a integrovat se s ostatními jedinci. Od zdroje přes vysílač, kódovací zařízení, kanál, přijímač, dekódovací zařízení k příjemci. Zdrojem může být naše mysl, kódovacím zařízením naše hlasivky, kanál vzduch. Složky: komunikátor, komunikant, komuniké (obsah sdělení)^[3], komunikací vyvolaný účinek, kanál, kodér, dekodér. N. Humphrey - Lidský mozek se vyvinul do takové složitosti, protože se člověk potřebuje umět orientovat v druhých a v sobě, máme hlavně sociální mozek^[4].

Nejuniverzálnějším prostředkem komunikace je řeč.

Komponenty komunikačního aktu^[2]:

motivace mluvčího
záměr či intence mluvčího
smysl sdělení pro mluvčího
kódování mluvčím
promluva s věcným obsahem sdělení
dekódování příjemcem
smysl sdělení pro příjemce
odhad záměru či intence mluvčího příjemcem
efekt sdělení na příjemce

Hayes (2003) rozlišuje tyto řečové registry^[1]:

deklamační - věcné sdělení
formální
informativní
familiární
intimní

Funkce řeči dle K. Bühlera (podle Nakonečného, 2009)^[3]:

zobrazení
výraz
apel

Druhy komunikace

Komunikaci lze dělit na intrapersonální, interpersonální, skupinovou a masovou. Dále je možné dělení na verbální a nonverbální nebo také záměrnou a nezáměrnou^[2].

Sémiotická komunikace je zprostředkovaná znaky
Nesémiotická komunikace je energie, bez znaků, např. komunikace počítače s tiskárnou

Neverbální komunikace

Argyle (podle Hayes, 2003) rozděluje účely neverbální komunikace^[1]:

nahrazující řeč
napomáhající řeči
vyjadřující postoje
vyjadřující emoce

Hlavní prostředky neverbální komunikace dle Argyla (podle Janouška, 2008)^[2]:

tělesný kontakt
blízkost
orientace
vzezření
pozice těla
kývnutí hlavy
výraz tváře
pohledy
neverbální aspekty řeči

Metakomunikace je podtext komunikace (rychlost řeči, intonace, důraz na nějaké slovo)^[1]. Sdělení má roviny obsahovou a významovou. Někdy je význam sdělení přímo v rozporu s obsahem (dvojná vazba - často jako prostředek ironie. Nadužívání může vést až k neurotizaci dítěte (ty inteligente!)^[3]

Přehled nonverbální komunikace dle Nakonečného (2009)^[3]:

gestika - kývnutí na souhlas
haptika - bezprostřední dotyk, podání ruky
posturika - celkový postoj světa
mimika - výraz tváře
paralingvistika - akustické projevy
kinetika - bezděčné pohyby rukou, hlavy
proxemika - přiblížení a oddálení od druhého^[3] ^[4]:

intimní sféra - 15 až 30 cm
osobní sféra - 30 až 120 cm
sociální sféra - 120 až 350 cm
veřejná sféra - nad 350 cm

Komunikace ve skupinách

podle tvaru^[2]:

každý s každým
kruh
hvězdice
řetěz
vidlice

podle hierarchie:

vertikální - řízení a kontrola
horizontální - koordinace činnosti

další dělení:

volná - každý s každým
stolová - určitý řád
sólová - jednosměrná (přednáška)
stadioová - davy, mítinky
masová - totéž v ještě větším měřítku (obrovská možnost manipulace - televize, rozhlas)

Faktory vytvářející skutečný význam informace

obsah komunikace - co se říká
kontext komunikace - za jakých okolností se to říká
citový a hlasový přízvuk - jakým tónem se to říká
mimická a pantomimická akcentace - jak se tváří
akcentace jednání - co při mluvení dělá

Poruchy komunikace (šumy):

poruchy v komunikačním kanále - hlučnost prostředí
neujasněnost smyslu slov - mnohovýznamová slova
metakomunikace - umožňuje změnit lexikální význam komuniké
konfliktní situace - hrubě destruktivní - účelem ponížit, poničit

autoritářská - vnucování postojů
disjunktivní komunikace - jedincem přijímaná
pseudokomunikace - formalismus (počasí, politika)
nonkomunikace - přerušení komunikace

osoba příjemce - nekomunikativnost, nedůvěra
sociální skupina - tajnůstkářství vedoucího, členové nemohou vyjádřit svůj názor

C. S. Peirce

Znak je vše, co může v mysli někoho zastupovat něco jiného. Je to triáda, jde o mysl, něco co se zastupuje, to co zastupuje (znak)^[4]:

symboly - vztah je libovolný, něco zastupuje něco jiného (např. voda je nevědomí).Lidé si pouze řekli, že to, čeho je plný les, je strom. Slova - slovo samo o sobě neznamená nic – musí tam být někdo, kdo ho interpretuje, přisoudí mu význam. Stejně tak uzel na kapesníku.
ikony - obraz něčeho, fotografie - je tam vztah zobrazení, diagramy, piktogramy
indexy - kauzální souvislost (např. DNA na místě činu, vykousaná díra ve stromu od bobra)

Teorie komunikace:

Transakční analýza (Erich Berne) ^[5]

analýza transakcí (struktury)

Každý člověk při komunikaci vychází ze tří stavů ega:

ego dítěte (DÍ) - daří-li se mu, je spontánní, veselé, vyskytne-li se překážka, začne být trucovité, zlostné. Nedokáže nést důsledky svého jednání
ego dospělého (DO) - je schopen nést důsledky svého jednání, předvídat je, logicky, uvažovat, kriticky posuzovat sebe i okolí
ego rodiče (RO) - starostlivý, radící, až mentorující a rozkazující

Nutno rozeznat, z které roviny nám dotyčný promlouvá (na rovinu dítěte je dobré odpovědět jako rodič), při křížení rovin vzniká konflikt.
Typy komunikace

vyvážená
zkřížená - manželka odpoví manželovi jako rodič dítěti
skrytá - verbální odpověď z roviny dospělého, nonverbální z roviny dítěte

analýza scénáře

já jsem dobrý, ostatní jsou také dobří - optimální
já jsem špatný, ostatní jsou dobří
já jsem dobrý ostatní jsou špatní
já jsem špatný, ostatní jsou také špatní

Zaběhnutý scénář je velmi těžké změnit. Emocionální korekce scénáře - dáme člověku prožít něco úplně jiného, než podle svého scénáře čeká.

analýza her:

Hra posuzuje scénář jedince a může rozvíjet jeho dobré stránky

Teorie V.Satirové

Typy komunikujících^[6]:

smířlivec - neprosazuje JÁ, má nízké sebehodnocení, chce se zavděčit, souhlasí se vším, přijme každou kritiku, dokáže však vydírat
vynič - obviňuje okolí ze svých chyb, druhé ponižuje, záleží mu velmi na kontextu (ale ten tón!), jedná povýšeně, je z něj cítit (napětí)
počítač - neříká své názory, nerespektuje názory jiných, vypadá klidně a korektně, druhé nevnímá
rušič - nedokáže mluvit o sobě, nezajímá se o druhé ani o kontext, neschopen přizpůsobit se situaci, zařadit se do skupiny, často rád šokuje
kongruentní osobnost - ideální, sebehodnotící, akceptující, nedochází u nich ke křížení rovin

Teorie P.Watzlawicka

Tři základní axiomy komunikace^[7]:

člověk nemůže nekomunikovat - nekomunikuje-li, pak nám nerozumí, nezajímáme ho, myslí si o nás něco špatného...
vysílaná zpráva nemusí být přijata - význam zpětné vazby (odpověď zopakujeme svými slovy), na zpětné vazbě založena řada terapií (Rogers - hmhm terapie - Já vás chápu.)
komunikace je mnohoúrovňový jev - informační rovina sdělení, metakomunikace (neverbální projev, určuje, jak sdělení porozumíme)

Informační konzerva - přetrvávají déle než lidský život (kniha, kazeta)

Seznam použité literatury

↑ ^1,0 ^1,1 ^1,2 ^1,3 HAYES, Nicky. Základy sociální psychologie. Vyd. 3. Praha: Portál, 2003.
↑ ^2,0 ^2,1 ^2,2 ^2,3 ^2,4 VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008.
↑ ^3,0 ^3,1 ^3,2 ^3,3 ^3,4 NAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie. Praha: Academia, 1999.
↑ ^4,0 ^4,1 ^4,2 HNILICA, Karel. Přednášky Sociální psychologie na FFUK. Praha, 2013.
↑ BERNE, Eric, angl. přel. Soňa Nová Z, Miroslav Plzák ÚVOD a a graf. úprava Roman Karpaš VAZBA. Jak si lidé hrají. 2. vyd., v nakl. Dialog 1. vyd. Litvínov: Dialog, 1992.
↑ SATIR, Virginia. Kniha o rodině: [základní dílo psychologie vztahů]. Vyd. 2. Praha: Práh, 2006.
↑ WATZLAWICK, Paul, Janet Beavin BAVELAS a Don D. JACKSON. Pragmatika lidské komunikace: interakční vzorce, patologie a paradoxy. 2., rev. vyd., 1. v Newton Books. Brno: Newton Books, 2011.

[hayes-1] 1,0 ^1,1 ^1,2 ^1,3 HAYES, Nicky. Základy sociální psychologie. Vyd. 3. Praha: Portál, 2003.

[vyrost-2] 2,0 ^2,1 ^2,2 ^2,3 ^2,4 VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008.

[nakonecny-3] 3,0 ^3,1 ^3,2 ^3,3 ^3,4 NAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie. Praha: Academia, 1999.

[hnilica-4] 4,0 ^4,1 ^4,2 HNILICA, Karel. Přednášky Sociální psychologie na FFUK. Praha, 2013.

[5] BERNE, Eric, angl. přel. Soňa Nová Z, Miroslav Plzák ÚVOD a a graf. úprava Roman Karpaš VAZBA. Jak si lidé hrají. 2. vyd., v nakl. Dialog 1. vyd. Litvínov: Dialog, 1992.

[6] SATIR, Virginia. Kniha o rodině: [základní dílo psychologie vztahů]. Vyd. 2. Praha: Práh, 2006.

[7] WATZLAWICK, Paul, Janet Beavin BAVELAS a Don D. JACKSON. Pragmatika lidské komunikace: interakční vzorce, patologie a paradoxy. 2., rev. vyd., 1. v Newton Books. Brno: Newton Books, 2011.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 == Komunikace ==
-[[Komunikace]] je přenos signálu médiem k příjemci. Je to proces sdělování a přejímání informací mezi jedinci stejného druhu, prostředek k ovlivňování druhého. vyplývá z potřeby sdělovat informace, vyměňovat si je a integrovat se s ostatními jedinci. Od '''zdroje''' přes '''vysílač''', '''kódovací zařízení''', '''kanál''', '''přijímač''', '''dekódovací zařízení''' k '''příjemci'''. Zdrojem může být naše mysl, kódovacím zařízením naše hlasivky, kanál vzduch. Složky: komunikátor, komunikant, komuniké (obsah sdělení), komunikací vyvolaný účinek, kanál, kodér, dekodér.
+[[Komunikace]] je základ interpersonální interakce<ref name=hayes>HAYES, Nicky. <i>Základy sociální psychologie</i>. Vyd. 3. Praha: Portál, 2003.</ref>. Komunikace je forma spojení mezi lidmi prostřednictvím předávání a přijímání významů (Janoušek, 2008, s. 2017)<ref name=vyrost>VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. <i>Sociální psychologie</i>. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008.</ref>.Je to přenos signálu médiem k příjemci. Je to proces sdělování a přejímání informací mezi jedinci stejného druhu, prostředek k ovlivňování druhého. vyplývá z potřeby sdělovat informace, vyměňovat si je a integrovat se s ostatními jedinci. Od '''zdroje''' přes '''vysílač''', '''kódovací zařízení''', '''kanál''', '''přijímač''', '''dekódovací zařízení''' k '''příjemci'''. Zdrojem může být naše mysl, kódovacím zařízením naše hlasivky, kanál vzduch. Složky: komunikátor, komunikant, komuniké (obsah sdělení)<ref name=nakonecny>NAKONEČNÝ, Milan. <i>Sociální psychologie</i>. Praha: Academia, 1999.</ref>, komunikací vyvolaný účinek, kanál, kodér, dekodér. '''N. Humphrey''' - Lidský mozek se vyvinul do takové složitosti, protože se člověk potřebuje umět orientovat v druhých a v sobě, máme hlavně sociální mozek<ref name = hnilica>HNILICA, Karel. <i>Přednášky Sociální psychologie na FFUK</i>. Praha, 2013.</ref>.<br />
-=== Druhy komunikace ===
-* 	verbální
+Nejuniverzálnějším prostředkem komunikace je [[řeč]].<br />
-*	nonverbální
-:*	gestika - kývnutí na souhlas
+Komponenty komunikačního aktu<ref name = vyrost/>:
-:*	haptika - bezprostřední dotyk, podání ruky
+*motivace mluvčího
-:*	posturika - celkový postoj světa
+*záměr či intence mluvčího
-:*	mimika - výraz tváře
+*smysl sdělení pro mluvčího
-:*	paralingvistika - akustické projevy
+*kódování mluvčím
-:*	kinetika - bezděčné pohyby rukou, hlavy
+*promluva s věcným obsahem sdělení
-:*	proxemika - přiblížení a oddálení od druhého
+*dekódování příjemcem
+*smysl sdělení pro příjemce
+*odhad záměru či intence mluvčího příjemcem
+*efekt sdělení na příjemce<br />
+Hayes (2003) rozlišuje tyto řečové registry<ref name = hayes/>:
+*deklamační - věcné sdělení
+*formální
+*informativní
+*familiární
+*intimní<br />
+Funkce řeči dle K. Bühlera (podle Nakonečného, 2009)<ref name=nakonecny/>:
+*zobrazení
+*výraz
+*apel
+== Druhy komunikace ==
+Komunikaci lze dělit na '''intrapersonální''', '''interpersonální''', '''skupinovou''' a '''masovou'''. Dále je možné dělení na '''verbální''' a '''nonverbální''' nebo také '''záměrnou''' a '''nezáměrnou'''<ref name = vyrost/>.<br />
+'''Sémiotická komunikace''' je zprostředkovaná znaky<br />
+'''Nesémiotická komunikace''' je energie, bez znaků, např. komunikace počítače s tiskárnou<br />
+=== Neverbální komunikace ===
+Argyle (podle Hayes, 2003) rozděluje účely neverbální komunikace<ref name=hayes/>:
+*nahrazující řeč
+*napomáhající řeči
+*vyjadřující postoje
+*vyjadřující emoce<br />
+Hlavní prostředky neverbální komunikace dle Argyla (podle Janouška, 2008)<ref name = vyrost/>:
+*tělesný kontakt
+*blízkost
+*orientace
+*vzezření
+*pozice těla
+*kývnutí hlavy
+*výraz tváře
+*pohledy
+*neverbální aspekty řeči
+'''Metakomunikace''' je podtext komunikace (rychlost řeči, intonace, důraz na nějaké slovo)<ref name=hayes/>.
+Sdělení má roviny '''obsahovou''' a '''významovou'''. Někdy je význam sdělení přímo v rozporu s obsahem ('''dvojná vazba''' - často jako prostředek ironie. Nadužívání může vést až k neurotizaci dítěte (ty inteligente!)<ref name=nakonecny/> <br />
+Přehled nonverbální komunikace dle Nakonečného (2009)<ref name = nakonecny/>:
+:*	'''gestika''' - kývnutí na souhlas
+:*	'''haptika''' - bezprostřední dotyk, podání ruky
+:*	'''posturika''' - celkový postoj světa
+:*	'''mimika''' - výraz tváře
+:*	'''paralingvistika''' - akustické projevy
+:*	'''kinetika''' - bezděčné pohyby rukou, hlavy
+:*	'''proxemika''' - přiblížení a oddálení od druhého<ref name = nakonecny/> <ref name = hnilica/>:
 ::*	intimní sféra - 15 až 30 cm
 ::*	osobní sféra - 30 až 120 cm
 ::*	sociální sféra - 120 až 350 cm
 ::*	veřejná sféra - nad 350 cm <br />
-'''Metakomunikace''' je podtext komunikace (rychlost řeči, intonace, důraz na nějaké slovo)
+== Komunikace ve skupinách==
-Sdělení má roviny '''obsahovou''' a '''významovou'''. Někdy je význam sdělení přímo v rozporu s obsahem ('''dvojná vazba''' - často jako prostředek ironie. Nadužívání může vést až k neurotizaci dítěte (ty inteligente!)
+* podle tvaru<ref name = vyrost/>:
-=== Faktory vytvářející skutečný význam informace: ===
+:* každý s každým
+:* kruh
+:* hvězdice
+:* řetěz
+:* vidlice<br />
+* podle hierarchie:
+:* vertikální - řízení a kontrola
+:* horizontální - koordinace činnosti  <br />
+další dělení:
+:* volná - každý s každým
+:* stolová - určitý řád
+:* sólová - jednosměrná (přednáška)
+:* stadioová - davy, mítinky
+:* masová - totéž v ještě větším měřítku  (obrovská možnost manipulace - televize, rozhlas)<br />
+== Faktory vytvářející skutečný význam informace ==
 *obsah komunikace - co se říká
 * kontext komunikace - za jakých okolností se to říká
@@ Řádek 25: / Řádek 93: @@
 * akcentace jednání - co při mluvení dělá<br />
+'''Poruchy komunikace (šumy):'''
+* poruchy v komunikačním kanále - hlučnost prostředí
+* neujasněnost smyslu slov - mnohovýznamová slova
+* metakomunikace - umožňuje změnit lexikální význam komuniké
+* konfliktní situace - hrubě destruktivní - účelem ponížit, poničit
+:* autoritářská - vnucování postojů
+:* disjunktivní komunikace - jedincem přijímaná
+:* pseudokomunikace - formalismus (počasí, politika)
+:* nonkomunikace - přerušení komunikace
+* osoba příjemce - nekomunikativnost, nedůvěra
+* sociální skupina - tajnůstkářství vedoucího, členové nemohou vyjádřit svůj názor
-Nejuniverzálnějším prostředkem komunikace je [[řeč]].<br />
+== C. S. Peirce ==
+Znak je vše, co může v mysli někoho zastupovat něco jiného. Je to triáda, jde o mysl, něco co se zastupuje, to co zastupuje (znak)<ref name = hnilica/>:
-'''Sémiotická komunikace''' je zprostředkovaná znaky
-'''Nesémiotická komunikace'''- je energie, bez znaků, např. komunikace počítače s tiskárnou
-=== C. S. Peirce ===
-Znak je vše, co může v mysli někoho zastupovat něco jiného. Je to triáda, jde o mysl, něco co se zastupuje, to co zastupuje (znak).
 *'''symboly''' - vztah je libovolný, něco zastupuje něco jiného (např. voda je nevědomí).Lidé si pouze řekli, že to, čeho je plný les, je strom. Slova - slovo samo o sobě neznamená nic – musí tam být někdo, kdo ho interpretuje, přisoudí mu význam. Stejně tak uzel na kapesníku.
 *'''ikony''' - obraz něčeho, fotografie - je tam vztah zobrazení, diagramy, piktogramy
 *'''indexy''' - kauzální souvislost (např. DNA na místě činu, vykousaná díra ve stromu od bobra)
-=== Komunikace tělem ===
-Existují 4 hlavní držení těla
-*	Postoj přijímání  - Držení těla dopředu
-*	Postoj odmítání - Odtažení, spíše záklon - Tomu je přisuzován negativní zamítavý postoj, spíše odmítání než nepřátelství
-*	Postoj přímý - Arogantní, dominantní postoj - Jedinec jím dává najevo nadřazenost
-*	A ještě čtvrtý = Mírný předklon, snížení hlavy, poklesnutí ramen = Ponížený postoj<br />
-'''N. Humphrey''' - Lidský mozek se vyvinul do takové složitosti, protože se člověk potřebuje umět orientovat v druhých a v sobě, máme hlavně sociální mozek
 == Teorie komunikace: ==
-=== Transakční analýza (Erich Berne) ===
+=== Transakční analýza (Erich Berne) <ref>BERNE, Eric, angl. přel. Soňa Nová Z, Miroslav Plzák ÚVOD a a graf. úprava Roman Karpaš VAZBA. <i>Jak si lidé hrají</i>. 2. vyd., v nakl. Dialog 1. vyd. Litvínov: Dialog, 1992.</ref>===
 ==== analýza transakcí (struktury) ====
 Každý člověk při komunikaci vychází ze tří stavů ega:
@@ Řádek 76: / Řádek 138: @@
 === Teorie V.Satirové ===
-Čtyři typy komunikujících:
+Typy komunikujících<ref>SATIR, Virginia. <i>Kniha o rodině: [základní dílo psychologie vztahů]</i>. Vyd. 2. Praha: Práh, 2006.</ref>:
-# smířlivec - neprosazuje JÁ, má nízké sebehodnocení, chce se zavděčit, souhlasí se vším, přijme každou kritiku, dokáže však vydírat
+# '''smířlivec''' - neprosazuje JÁ, má nízké sebehodnocení, chce se zavděčit, souhlasí se vším, přijme každou kritiku, dokáže však vydírat
-# vynič - obviňuje okolí ze svých chyb, druhé ponižuje, záleží mu velmi na kontextu (ale ten tón!), jedná povýšeně, je z něj cítit (napětí)
+# '''vynič''' - obviňuje okolí ze svých chyb, druhé ponižuje, záleží mu velmi na kontextu (ale ten tón!), jedná povýšeně, je z něj cítit (napětí)
-# počítač - neříká své názory, nerespektuje názory jiných, vypadá klidně a korektně, druhé nevnímá
+# '''počítač''' - neříká své názory, nerespektuje názory jiných, vypadá klidně a korektně, druhé nevnímá
-# rušič - nedokáže mluvit o sobě, nezajímá se o druhé ani o kontext, neschopen přizpůsobit se situaci, zařadit se do skupiny, často rád šokuje
+# '''rušič''' - nedokáže mluvit o sobě, nezajímá se o druhé ani o kontext, neschopen přizpůsobit se situaci, zařadit se do skupiny, často rád šokuje
-# kongruentní osobnost - ideální, sebehodnotící, akceptující, nedochází u nich ke křížení rovin
+# '''kongruentní osobnost''' - ideální, sebehodnotící, akceptující, nedochází u nich ke křížení rovin
-Teorie P.Watzlawicka
+=== Teorie P.Watzlawicka ===
-- tři základní pravidla komunikace:
+Tři základní axiomy komunikace<ref>WATZLAWICK, Paul, Janet Beavin BAVELAS a Don D. JACKSON. <i>Pragmatika lidské komunikace: interakční vzorce, patologie a paradoxy</i>. 2., rev. vyd., 1. v Newton Books. Brno: Newton Books, 2011.</ref>:
-) člověk nemůže nekomunikovat - nekomunikuje-li, pak nám nerozumí, nezajímáme ho, myslí 	                                                      si o nás něco špatného...
+# '''člověk nemůže nekomunikovat''' - nekomunikuje-li, pak nám nerozumí, nezajímáme ho, myslí si o nás něco špatného...
-) vysílaná zpráva nemusí být přijata - význam zpětné vazby (odpověď zopakujeme svými slovy)
+# '''vysílaná zpráva nemusí být přijata''' - význam zpětné vazby (odpověď zopakujeme svými slovy), na zpětné vazbě založena řada terapií (Rogers - hmhm terapie - Já vás chápu.)
-                                              - na zpětné vazbě založena řada terapií (Rogers - hmhm terapie - Já vás chápu.)
+# '''komunikace je mnohoúrovňový jev''' - informační rovina sdělení, metakomunikace (neverbální projev, určuje, jak sdělení porozumíme)
-) komunikace je mnohoúrovňový jev - informační rovina sdělení, metakomunikace (neverbální projev, určuje, jak sdělení porozumíme)
-- vztahy - symetrické - výměna podobných forem chování, snaha o rovnost
+'''Informační konzerva''' - přetrvávají déle než lidský život (kniha, kazeta)
-              - komplementární - doplňující (vztah dítěte a matky)
-- komunikační síť - podle tvaru - řetězová - rovnost účastníků (tichá pošta)
-	                                           - kruhová - rovnost (kulatý stůl)
-		                                  - hvězdová - jeden vysílač ve středu, ostatní přijímači
-	                                           - ostruhovitá - klíčovou osoba na vidlici, nejhorší informovanost
-	                                           - všekanálová - každý s každým
-	                     - podle hierarchie - vertikální - řízení a kontrola
-	                                                   - horizontální - koordinace činnosti
-- komunikace ve skupinách - volná - každý s každým
-                                             - stolová - určitý řád
-                                             - sólová - jednosměrná (přednáška)
-	                                    - stadionová - davy, mítinky
-	                                    - masová - totéž v ještě větším měřítku 	                                                      (obrovská možnost manipulace - televize, rozhlas)
-- informační konzerva - přetrvávají déle než lidský život (kniha, kazeta)
-- poruchy komunikace (šumy):
+== Seznam použité literatury ==
-- poruchy v komunikačním kanále - hlučnost prostředí
+<references/>
-- neujasněnost smyslu slov - mnohovýznamová slova
-- metakomunikace - umožňuje změnit lexikální význam komuniké
-                              - dvojná vazba - jednání ve dvou rovinách
-                              - brainwashing
-- konfliktní situace - hrubě destruktivní - účelem ponížit, poničit
-                               - autoritářská - vnucování postojů
-	                      - disjunktivní komunikace - jedincem přijímaná 	                                                                   zpráva jej neovlivňuje (švejkování)
-	                      - pseudokomunikace - formalismus (počasí, politika)
-                               - nonkomunikace - přerušení komunikace
-- osoba příjemce - nekomunikativnost, nedůvěra
-- sociální skupina - tajnůstkářství vedoucího, členové nemohou vyjádřit svůj názor