Elsevier: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 37 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
+ | Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.<ref>https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf</ref> Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. <ref>KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.</ref> | ||
+ | |||
== Historie == | == Historie == | ||
− | Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu | + | Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia. |
− | Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu | + | Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci. |
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře. | Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře. | ||
+ | |||
+ | Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí. | ||
+ | |||
+ | V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě. | ||
+ | |||
+ | Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. <ref>https://www.elsevier.com/about/history</ref> | ||
+ | |||
+ | |||
+ | == Produkty == | ||
+ | * Databáze ScienceDirect - ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM. | ||
+ | |||
+ | === Vědecké informační portály === | ||
+ | |||
+ | * ChemWeb | ||
+ | * BioMedNet | ||
+ | * [[Scopus]] | ||
+ | * ElsevierMathematics | ||
+ | * ElsevierEngineering | ||
+ | * ElsevierComputerscience | ||
+ | * ElsevierSocialSciences | ||
+ | * Cardiosource | ||
+ | * Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM | ||
+ | === Bibliografické databáze Elsevier=== | ||
+ | * EMBASE, databáze Excerpta Medica | ||
+ | * BIOTECHNOBASE | ||
+ | * Elsevier BIOBASE | ||
+ | * GEOBASE | ||
+ | * FLUIDEX | ||
+ | * World Textiles | ||
+ | |||
+ | == Marketingový model == | ||
+ | Elsevier se ve svém podnikání zaměřuje na akademické a vládní výzkumné instituce, soukromé laboratoře, knihkupectví, knihovníci, autoři, editoři, doktoři a sestry a další. Publikace jsou vydávány v celkem 13 jazycích, mezi které patří angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, portugalština, polština, japonština, hindština a čínština. Většina článků má volně dostupný abstrakt, ale přístup k celému textu je zpoplatněn. | ||
+ | |||
+ | Společnost Elsevier je akademickým světem vnímána velmi kontroverzně. Nejčastěji je kritizována za vysoké ceny licencí k produktům nebo za publikační model [[Open Access]]. Pro velmi rozsáhlé časopisy (více než 5 000 článků) se ceny přístupu pohybují v přepočtu až kolem 250 000Kč.<ref>https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/aug/29/academic-publishers-murdoch-socialist</ref> | ||
+ | Přední světové univerzity jako Stanford Univerzity nebo Hardvard Univerzity o Elsevieru tvrdí, že jeho přínos ve vzdělání a výzkumu je neúměrný cenám, které za svoje služby žádá a radí tak knihovníkům a autorům, aby nevyužívali nabízené služby.<ref>https://stanforddailyarchive.com/cgi-bin/stanford?a=d&d=stanford20040220-01.2.3&srpos=2&e=-------en-20--1--txt-txIN-costly+journals------</ref> V červenci roku 2015 Asociace nizozemských univerzit ohlásila plán bojkotovat Elsevier, který odmítl vyjednávat na téma open-access. <ref>https://unlockingresearch-blog.lib.cam.ac.uk/?p=192</ref> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
+ | |||
+ | === Reference === | ||
+ | <references/> | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
[https://www.elsevier.com/ Elsevier] | [https://www.elsevier.com/ Elsevier] | ||
− | + | [https://en.wikipedia.org/wiki/Elsevier Wikipedia] | |
+ | |||
+ | === Související články === | ||
+ | * [https://www.elsevier.com/ Elsevier] | ||
+ | * [[Open Access]] | ||
+ | * [[Scopus]] | ||
+ | |||
+ | === Klíčová slova === | ||
+ | Elsevier, databáze, digitální knihovna, elektronické informační zdroje | ||
+ | |||
+ | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | ||
+ | [[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]] | ||
+ | [[Kategorie:Státnicové otázky UISK]] |
Aktuální verze z 19. 9. 2018, 08:08
Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.[1] Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. [2]
Obsah
Historie
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. [3]
Produkty
- Databáze ScienceDirect - ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM.
Vědecké informační portály
- ChemWeb
- BioMedNet
- Scopus
- ElsevierMathematics
- ElsevierEngineering
- ElsevierComputerscience
- ElsevierSocialSciences
- Cardiosource
- Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM
Bibliografické databáze Elsevier
- EMBASE, databáze Excerpta Medica
- BIOTECHNOBASE
- Elsevier BIOBASE
- GEOBASE
- FLUIDEX
- World Textiles
Marketingový model
Elsevier se ve svém podnikání zaměřuje na akademické a vládní výzkumné instituce, soukromé laboratoře, knihkupectví, knihovníci, autoři, editoři, doktoři a sestry a další. Publikace jsou vydávány v celkem 13 jazycích, mezi které patří angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, portugalština, polština, japonština, hindština a čínština. Většina článků má volně dostupný abstrakt, ale přístup k celému textu je zpoplatněn.
Společnost Elsevier je akademickým světem vnímána velmi kontroverzně. Nejčastěji je kritizována za vysoké ceny licencí k produktům nebo za publikační model Open Access. Pro velmi rozsáhlé časopisy (více než 5 000 článků) se ceny přístupu pohybují v přepočtu až kolem 250 000Kč.[4] Přední světové univerzity jako Stanford Univerzity nebo Hardvard Univerzity o Elsevieru tvrdí, že jeho přínos ve vzdělání a výzkumu je neúměrný cenám, které za svoje služby žádá a radí tak knihovníkům a autorům, aby nevyužívali nabízené služby.[5] V červenci roku 2015 Asociace nizozemských univerzit ohlásila plán bojkotovat Elsevier, který odmítl vyjednávat na téma open-access. [6]
Odkazy
Reference
- ↑ https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf
- ↑ KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.
- ↑ https://www.elsevier.com/about/history
- ↑ https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/aug/29/academic-publishers-murdoch-socialist
- ↑ https://stanforddailyarchive.com/cgi-bin/stanford?a=d&d=stanford20040220-01.2.3&srpos=2&e=-------en-20--1--txt-txIN-costly+journals------
- ↑ https://unlockingresearch-blog.lib.cam.ac.uk/?p=192
Externí odkazy
Související články
Klíčová slova
Elsevier, databáze, digitální knihovna, elektronické informační zdroje