1.Změny a poruchy vnímání: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 31 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 2: Řádek 2:
 
- pro funkční vnímání je nezbytná nejen činnost smyslových orgánů (tedy receptorů, které vnější podněty zachycují a přeměňují na elektrické vzruchy), ale i dostředivých nervových drah (kterými se informace ze smyslů dostávají v podobě elektrických potenciálů do mozku) a řady oblastí na úrovni mozku<br />
 
- pro funkční vnímání je nezbytná nejen činnost smyslových orgánů (tedy receptorů, které vnější podněty zachycují a přeměňují na elektrické vzruchy), ale i dostředivých nervových drah (kterými se informace ze smyslů dostávají v podobě elektrických potenciálů do mozku) a řady oblastí na úrovni mozku<br />
  
- příčin a míst vzniku poruch vnímání je celá řada:<br />
 
  
o poruchy smyslového vnímání na úrovni smyslových orgánů nebo dostředivých drah, organické poškození mozk. center<br />
+
- příčin a míst vzniku poruch vnímání je celá řada(Orel, 2012):<br />
  
o nepatologické poruchy vnímání (smyslové klamy, živé představy, eidetismus...)<br />
+
:- poruchy smyslového vnímání na úrovni smyslových orgánů nebo dostředivých drah, organické poškození mozk. center<br />
 +
:- nepatologické poruchy vnímání (smyslové klamy, živé představy, eidetismus...)<br />
 +
:- patologické poruchy vnímání:
 +
::kvalitativní (iluze, halucinace)<br />
 +
::kvantitativní (zvýšená a snížená vnímavost)
 +
<br />
 +
<br />
 +
 
 +
= 1.1 Poruchy vzniklé výpadkem funkce smyslového orgánu =
 +
- k výpadu dochází při organickém poškození, psychogenní poruše a při gnostických poruchách<br />
 +
 
 +
 
 +
● '''Organické postižení orgánu'''<br />
  
o patologické poruchy vnímání<br />
+
::- k poruše příslušné funkce dochází při poškození nebo chybění odpovídajícího orgánu
  
▪ kvalitativní (iluze, halucinace)<br />
+
::- vzniká: slepota, hluchota, porucha chuti, porucha čichu, porucha citlivosti
  
▪ kvantitativní (zvýšená a snížená vnímavost) (Orel, 2012)<br />
+
::- tyto poruchy jsou jen okrajově v zájmu psychiatrie, patří do příslušných oblastí somatické medicíny. Psychiatrie se jimi zabývá spíše druhotně – změny osobnosti u hluchoněmých, paranoidní vývoj u nedoslýchavých apod.<br />
<br />
 
  
=== 1.1 Poruchy vzniklé výpadem funkce smyslového orgánu ===
 
- k výpadu dochází při organickém poškození, psychogenní poruše a při gnostických poruchách<br />
 
  
Organické postižení orgánu<br />
+
'''Psychogenní porucha'''<br />
  
o k poruše příslušné funkce dochází při poškození nebo chybění odpovídajícího orgánu
+
::- k výpadu funkce orgánu dochází i po psychotraumatizujících zážitcích: psychogenní slepota, hluchota, poruchy čichu, chuti, čití. Příčiny jsou různé. (''možné zmínit F44.6 – Dissociativní porucha citlivosti a poruchy senzorické, ale obecně na to sedí některé diagnózy ze skupiny F4'')<br />
  
o vzniká: slepota, hluchota, porucha chuti, porucha čichu, porucha citlivosti
 
  
o tyto poruchy jsou jen okrajově v zájmu psychiatrie, patří do příslušných oblastí somatické medicíny. Psychiatrie se jimi zabývá spíše druhotně – změny osobnosti u hluchoněmých, paranoidní vývoj u nedoslýchavých apod.<br />
+
● '''Gnostické poruchy'''<br />
  
● Psychogenní porucha<br />
+
::- vznikají při lézích mozkových laloků zpravidla nedominantní hemisféry
  
o k výpadu funkce orgánu dochází i po psychotraumatizujících zážitcích: psychogenní slepota, hluchota, poruchy čichu, chuti, čití. Příčiny jsou různé. (možné zmínit F44.6 – Dissociativní porucha citlivosti a poruchy senzorické, ale obecně na to sedí některé diagnózy ze skupiny F4)<br />
+
::- podrobněji se těmito poruchami zabývá neurologie či neuropsychologie
  
● Gnostické poruchy<br />
+
::- poruchy se označují jako '''agnozie''' (optická, akustická, taktilní, somatická)
  
o vznikají při lézích mozkových laloků zpravidla nedominantní hemisféry
+
::- nejde přitom o poruchu smyslového orgánu, ale o poruchu schopnosti porovnávat akutní smyslové vjemy s dříve získanou zásobou stop (vzpomínek)
  
o podrobněji se těmito poruchami zabývá neurologie či neuropsychologie
 
  
o poruchy se označují jako agnozie (optická, akustická, taktilní, somatická)
+
- '''Syndrom fantomového údu/fantomová boles'''t
  
o nejde přitom o poruchu smyslového orgánu, ale o poruchu schopnosti porovnávat akutní smyslové vjemy s dříve získanou zásobou stop (vzpomínek)
+
::▪ vyskytuje se u postižených po amputaci končetiny, kdy nemocní mají pocit bolesti v odstraněném údu
  
o Syndrom fantomového údu/fantomova bolest
+
::▪ po čase mizí (přestávají být aktivní centra v CNS, která se “starala” o končetinu)
 +
:: (Dušek, 2015)
  
▪ vyskytuje se u postižených po amputaci končetiny, kdy nemocní mají pocit bolesti v odstraněném údu
 
  
▪ po čase mizí (přestávají být aktivní centra v CNS, která se “starala” o končetinu)
+
= 1.2 Nepatologické poruchy vnímání =
(Dušek, 2015)
 
=== 1.2 Nepatologické poruchy vnímání ===
 
 
- jde o kategorie, kdy jde o nesprávné fungování vnímání, ale nejedná se o patologický proces.
 
- jde o kategorie, kdy jde o nesprávné fungování vnímání, ale nejedná se o patologický proces.
  
● Smyslové klamy
 
  
o jsou to omyly či chyby, kterých se dopouštíme na základě nedokonalosti smyslových orgánů
+
● '''Smyslové klamy'''
 +
 
 +
::- jsou to omyly či chyby, kterých se dopouštíme na základě nedokonalosti smyslových orgánů
 +
 
 +
::- nejčastěji jde o chyby v odhadu vzdálenosti, velikosti podnětů
 +
 
 +
::- zdravý jedinec je dokáže korigovat na základě zkušenosti
 +
 
 +
::- typický příklad je hůl ponořená do vody, která se jeví jako zlomená
 +
 
 +
 
 +
● '''Purkyňovy paobrazy'''
 +
 
 +
::- paobrazy jsou dozníváním zrakových vjemů
 +
 
 +
::- pokud člověk delší dobu hledí na barevnou plochu a pak pohlédne jinam, nějakou dobu vidí původní obraz v negativních barvách; př. při pohledu do světla (okno) pak vidíme obrysy okna.
  
o nejčastěji jde o chyby v odhadu vzdálenosti, velikosti podnětů
+
::- např. původně černá barva se na paobrazu jeví jako bílá a naopak
  
o zdravý jedinec je dokáže korigovat na základě zkušenosti
 
  
o typický příklad je hůl ponořená do vody, která se jeví jako zlomená
+
● '''Eidetismus'''
  
● Purkyňovy paobrazy
+
::- eidetická schopnost označuje vlastnost, díky které si jedinec dovede na chvíli s velkou živostí vyvolat obraz toho, co právě viděl nebo slyšel
  
o paobrazy jsou dozníváním zrakových vjemů
+
::- vyskytuje se u umělců a u dětí
  
o pokud člověk delší dobu hledí na barevnou plochu a pak pohlédne jinam, nějakou dobu vidí původní obraz v negativních barvách; př. při pohledu do světla (okno) pak vidíme obrysy okna.
+
::- schopnost věrně a přesně si v představě vybavit dříve vnímané
  
o např. původně černá barva se na paobrazu jeví jako bílá a naopak
 
  
Eidetismus
+
'''Živá představa'''
  
o eidetická schopnost označuje vlastnost, díky které si jedinec dovede na chvíli s velkou živostí vyvolat obraz toho, co právě viděl nebo slyšel
+
::- spojena se změněným stavem vědomí (objevují se při únavě, intoxikaci)
  
o vyskytuje se u umělců a u dětí
+
::- člověk třeba vnímá věci plastičtěji než při běžném vnímání
  
o schopnost věrně a přesně si v představě vybavit dříve vnímané
+
::- není na rozdíl od eidetismu tak přesná a na rozdíl od pareidolie nejde o fantastické dotváření percipovaného podnětu. Má rovněž značnou senzorialitu. Je výraznější než běžná představa. Jedinec nad ní může ztratit kontrolu a může jí podlehnout. Pokud se poddává jejímu emočnímu obsahu, lze mluvit o vizích
  
● Živá představa
+
::(Češková, 2006; Raboch, 2012).
  
o spojena se změněným stavem vědomí (objevují se při únavě, intoxikaci)
 
  
o člověk třeba vnímá věci plastičtěji než při běžném vnímání
+
● '''Pareidolie'''
  
o není na rozdíl od eidetismu tak přesná a na rozdíl od pareidolie nejde o fantastické dotváření percipovaného podnětu. Má rovněž značnou senzorialitu. Je výraznější než běžná představa. Jedinec nad ní může ztratit kontrolu a může jí podlehnout. Pokud se poddává jejímu emočnímu obsahu, lze mluvit o vizích
+
::- označuje schopnost detailně dokreslovat pomocí živé fantazie smyslové vjemy (fantazijní dotváření předmětů neurčitých tvarů do smysluplných objektů)
  
(Češková, 2006; Raboch, 2012).
+
::- při koukání do mraků lze vyvolat nejrůznější, zpravidla příjemné obrazy
  
● Pareidolie
+
::- na pareidolické schopnosti je založeno psychologické vyšetření ROR, patří sem i hádání budoucnosti z kávové sedliny nebo lití olova
  
o označuje schopnost detailně dokreslovat pomocí živé fantazie smyslové vjemy (fantazijní dotváření předmětů neurčitých tvarů do smysluplných objektů)
+
::- vjem dobře pracuje s abstraktním myšlením, naší pamětí a zkušeností
  
o při koukání do mraků lze vyvolat nejrůznější, zpravidla příjemné obrazy
+
::- je to vjem, který je úmyslný a uvědomovaný, aktivní
  
o na pareidolické schopnosti je založeno psychologické vyšetření ROR, patří sem i hádání budoucnosti z kávové sedliny nebo lití olova
+
::- někdy je to považováno za formu odpočinku, relaxace
  
o vjem dobře pracuje s abstraktním myšlením, naší pamětí a zkušeností
 
  
o je to vjem, který je úmyslný a uvědomovaný, aktivní
+
● '''Synestezie (spoluvjemy)'''
  
o někdy je to považováno za formu odpočinku, relaxace
+
::- synestezie je automatické asociování vjemů různých smyslů, tedy vjem nebo jeho představa vyvolá prožitky dalších smyslů
  
● Synestezie (spoluvjemy)
+
::- nejčastěji se hovoří o tzv. barevném slyšení, kdy poslech určitého zvuku vyvolá konkrétní barevný vjem či naopak
  
o synestezie je automatické asociování vjemů různých smyslů, tedy vjem nebo jeho představa vyvolá prožitky dalších smyslů
+
::- objevuje se vzácně u výrazně disponovaných normálních jedinců (hudebníci) nebo u intoxikací (hl. halucinogeny) či při některých chorobných stavech
  
o nejčastěji se hovoří o tzv. barevném slyšení, kdy poslech určitého zvuku vyvolá konkrétní barevný vjem či naopak
+
::(Češková, 2006; Raboch, 2012; Šivicová poznámky)
  
o objevuje se vzácně u výrazně disponovaných normálních jedinců (hudebníci) nebo u intoxikací (hl. halucinogeny) či při některých chorobných stavech
 
  
(Češková, 2006; Raboch, 2012; Šivicová poznámky)
 
  
=== 1.3 Patologické poruchy vnímání ===
+
= 1.3 Patologické poruchy vnímání =
==== 1.3.1 Kvantitativní poruchy vnímání ====
+
 
 +
== 1.3.1 Kvantitativní poruchy vnímání ==
 +
 
 
● souvisí s pozorností atp.
 
● souvisí s pozorností atp.
  
● Zvýšená vnímavost – znamená kvantitativně změněné vnímání, kdy je jedinec schopen percipovat podněty v širším rozsahu než obvykle. Stoupá nebo se rozšiřuje kapacita vnímání (zpravidla na úkor přesnosti).
 
  
● Snížená vnímavost – můžeme celkem běžně zaznamenat i bez přítomnosti duševní poruchy (např. při velké únavě). S těmito stavy se setkáváme při některých intoxikacích.
+
'''Zvýšená vnímavost'''
 +
::– znamená kvantitativně změněné vnímání, kdy je jedinec schopen percipovat podněty v širším rozsahu než obvykle. Stoupá nebo se rozšiřuje kapacita vnímání (zpravidla na úkor přesnosti).
 +
 
 +
 
 +
● '''Snížená vnímavost'''
 +
::– můžeme celkem běžně zaznamenat i bez přítomnosti duševní poruchy (např. při velké únavě). S těmito stavy se setkáváme při některých intoxikacích (Orel, 2012).
 +
 
  
(Orel, 2012)
+
== 1.3.2 Kvalitativní poruchy vnímání ==
 +
- řadíme sem zejména iluze a halucinace
 +
 
 +
=== 1.3.2.1 Iluze ===
  
==== 1.3.2 Kvalitativní poruchy vnímání ====
 
 řadíme sem zejména iluze a halucinace
 
===== 1.3.2.1 Iluze =====
 
 
● jde o falešné vjemy, které jsou vyvolány reálným, skutečným podnětem, jehož vnímání je zdeformováno, zkresleno (Češková, 2006)
 
● jde o falešné vjemy, které jsou vyvolány reálným, skutečným podnětem, jehož vnímání je zdeformováno, zkresleno (Češková, 2006)
 +
  
 
● v některých případech se s iluzemi můžeme setkat i u duševně zdravých lidí – např. při únavě, emočním vypětí, za šera, … (např. ve stínu stromu „vidíme“ číhajícího útočníka) (Dušek, 2015)
 
● v některých případech se s iluzemi můžeme setkat i u duševně zdravých lidí – např. při únavě, emočním vypětí, za šera, … (např. ve stínu stromu „vidíme“ číhajícího útočníka) (Dušek, 2015)
 +
  
 
● podle subjektivního postoje k iluzornímu vjemu dělíme iluze na:
 
● podle subjektivního postoje k iluzornímu vjemu dělíme iluze na:
  
o pravé (= existuje subjektivní přesvědčení o skutečnosti vnímaného)
+
:- '''pravé''' (= existuje subjektivní přesvědčení o skutečnosti vnímaného)
  
o nepravé – pseudoiluze = jsou provázeny subjektivním přesvědčením o tom, že vnímání je klamné. Toto přesvědčení je buď v tom, že jde o chorobný projev, nebo o výtvor fantazie. Často se vyskytují při organických postiženích mozku
+
:- '''nepravé''' – pseudoiluze = jsou provázeny subjektivním přesvědčením o tom, že vnímání je klamné. Toto přesvědčení je buď v tom, že jde o chorobný projev, nebo o výtvor fantazie. Často se vyskytují při organických postiženích mozku
 
iluze musíme odlišovat od bludného vnímání, kdy postižený interpretuje z neurčených smyslových vjemů událost, jednání, záměry či domluvu hlavně zaměřené proti němu
 
iluze musíme odlišovat od bludného vnímání, kdy postižený interpretuje z neurčených smyslových vjemů událost, jednání, záměry či domluvu hlavně zaměřené proti němu
  
● dělí se podle jednotlivých smyslů – smyslové iluze:
 
  
Zrakové (optické) iluze  
+
● dělí se podle jednotlivých smyslů:
 +
 
 +
 
 +
=== '''smyslové iluze''': ===
 +
 
 +
 
 +
=== '''Zrakové (optické) iluze''' ===
 +
 
 +
::- optický objekt je vnímaný zkresleně, je deformovaný jinak (např. co je rovné, vnímá jako křivé)
 +
 
 +
::- častá je záměna osob
 +
 
 +
▪ '''Capgrasův fenomén'''
 +
::– „iluze dvojníka“, nemocný vidí v blízké osobě někoho, kdo se za ní jen vydává, nemocný považuje kolegu na pracovišti za někoho jiného, např. za policistu, který se za kolegu jen vydává
 +
 
 +
::- člověk je přesvědčen, že některé jemu blízké osoby v jeho okolí (rodinné příslušníky, vlastní ženu, manžela) nahradili dokonalí dvojníci, kteří se za ony blízké osoby jen podvodně vydávají
 +
 
 +
::- příčiny nejasné
 +
 
 +
::- nejde o pouhou poruchu rozpoznávání tváří (prosopagnózii), protože člověk uznává, že domnělý dvojník vypadá stejně jako jemu známá blízká osoba, ale jen obtížně připouští, že je to skutečně ona
 +
 
 +
 
 +
▪ '''Fregoliho syndrom'''
  
o optický objekt je vnímaný zkresleně, je deformovaný jinak (např. co je rovné, vnímá jako křivé)
+
::- nemocný vidí v blízké osobě někoho úplně jiného
  
o častá je záměna osob
+
::- pacient zaměňuje známou osobu za někoho cizího, např.: vidí svou sestru, ale považuje jí za někoho jiného (většinou za pronásledovatele). Netvrdí “vydáváš se za mou sestru” – na sestru si vůbec nevzpomene, nevidí fyzickou podobnost
  
▪ Capgrasův fenomén – „iluze dvojníka“, nemocný vidí v blízké osobě někoho, kdo se za ní jen vydává, nemocný považuje kolegu na pracovišti za někoho jiného, např. za policistu, který se za kolegu jen vydává
+
::- závažnější optická iluze
  
● člověk je přesvědčen, že některé jemu blízké osoby v jeho okolí (rodinné příslušníky, vlastní ženu, manžela) nahradili dokonalí dvojníci, kteří se za ony blízké osoby jen podvodně vydávají
+
▪ '''iluze metamorfózy'''
 +
::– pacient vnímá, že lidé se změnili fyzicky i psychicky v jiné osoby
  
● příčiny nejasné
+
=== '''Sluchové (akustické) iluze''' ===
  
● nejde o pouhou poruchu rozpoznávání tváří (prosopagnózii), protože člověk uznává, že domnělý dvojník vypadá stejně jako jemu známá blízká osoba, ale jen obtížně připouští, že je to skutečně ona
+
:- v neutrálních zvucích slyší nějaké signály, znamení či řeč, např. v praskotu parket slyší hlasy
  
▪ Fregoliho syndrom
+
:- patří sem iluze řeči – pacient vnímá zvuky kolem sebe (psí štěkot, ptačí zpěv, klepání prstů do stolu) jako řeč, ve které může rozeznávat výhrůžky, rady, posměšky, věštby, které se ho týkají
  
● nemocný vidí v blízké osobě někoho úplně jiného
 
  
● pacient zaměňuje známou osobu za někoho cizího, např.: vidí svou sestru, ale považuje jí za někoho jiného (většinou za pronásledovatele). Netvrdí “vydáváš se za mou sestru” – na sestru si vůbec nevzpomene, nevidí fyzickou podobnost
+
=== '''Chuťové a čichové iluze''' ===
  
● závažnější optická iluze
+
::- často spojené dohromady
  
▪ iluze metamorfózy – pacient vnímá, že lidé se změnili fyzicky i psychicky v jiné osoby
+
::- dochází k neadekvátnímu vjemu, např. strava je cítit plynem, jídlo je hořké, a přitom tomu tak není
  
● Sluchové (akustické) iluze
 
  
o v neutrálních zvucích slyší nějaké signály, znamení či řeč, např. v praskotu parket slyší hlasy
+
=== '''Hmatové (taktilní) iluze''' ===
  
o patří sem iluze řeči – pacient vnímá zvuky kolem sebe (psí štěkot, ptačí zpěv, klepání prstů do stolu) jako řeč, ve které může rozeznávat výhrůžky, rady, posměšky, věštby, které se ho týkají
+
::- vnímané doteky jsou neodpovídající, zkreslené
  
● Chuťové a čichové iluze
+
::- např. může mít pocit, že ho jeho oblečení štípě, kouše, pálí, že ho sexuálně dráždí, že je horké nebo studené, dotyk větru, stromu, vnímá jako dotyk kostlivce…
  
o často spojené dohromady
 
  
o dochází k neadekvátnímu vjemu, např. strava je cítit plynem, jídlo je hořké, a přitom tomu tak není
 
  
● Hmatové (taktilní) iluze
+
=== '''mimosmyslové iluze:''' ===
  
o vnímané doteky jsou neodpovídající, zkreslené
 
  
o např. může mít pocit, že ho jeho oblečení štípě, kouše, pálí, že ho sexuálně dráždí, že je horké nebo studené, dotyk větru, stromu, vnímá jako dotyk kostlivce…
+
:● '''Pohybové (kinestetické) iluze'''
  
• mimosmyslové iluze:
+
::- vnímá zdánlivé pohyby okolních předmětů, má pocit, že se sám obtížně pohybuje, že jsou jeho pohyby těžké, namáhavé, že musí překonávat odpor, gravitaci, že levituje
 +
::- neadekvátní vnímání pohybů těla
  
● Pohybové (kinestetické) iluze
 
  
o vnímá zdánlivé pohyby okolních předmětů, má pocit, že se sám obtížně pohybuje, že jsou jeho pohyby těžké, namáhavé, že musí překonávat odpor, gravitaci, že levituje
+
:● '''Útrobní (viscerální) iluze'''
  
o neadekvátní vnímání pohybů těla
+
::- normální fyziologické tělesné pocity jsou zkreslené, jde o změněný pocit funkce, velikosti a aktivity vnitřních orgánů
  
● Útrobní (viscerální) iluze
+
::- osoba se domnívá, že má enormně zvětšené srdce, neprůchozí močové cesty, že se mu podivně přetlačují střeva…
  
o normální fyziologické tělesné pocity jsou zkreslené, jde o změněný pocit funkce, velikosti a aktivity vnitřních orgánů
+
::(Češková, 2006; Šivicová)
  
o osoba se domnívá, že má enormně zvětšené srdce, neprůchozí močové cesty, že se mu podivně přetlačují střeva…
 
  
(Češková, 2006; Šivicová)
+
:▪ '''Pseudoiluze (nepravé iluze) '''
 +
::● pseudoiluze má blízko ke smyslovým klamům
  
▪ Pseudoiluze (nepravé iluze)
+
::● v důsledku nedokonalosti lidských smyslových orgánů je za určitých okolností objekt vnímán zkresleně a teprve při podrobnějším ohledání zjištěna jeho pravá podstata
  
pseudoiluze má blízko ke smyslovým klamům
+
::za šera lze v úzkostném naladění vnímat např. kámen nebo pařez jako přikrčenou postavu, při přiblížení je pak tento vjem korigován
  
v důsledku nedokonalosti lidských smyslových orgánů je za určitých okolností objekt vnímán zkresleně a teprve při podrobnějším ohledání zjištěna jeho pravá podstata
+
::jedinec k nim zaujme kritický postoj (X iluze)
  
za šera lze v úzkostném naladění vnímat např. kámen nebo pařez jako přikrčenou postavu, při přiblížení je pak tento vjem korigován
+
::uvědomí si buď sám, nebo po vnějším zásahu („rozkladu“), že vnímal klamavě
  
jedinec k nim zaujme kritický postoj (X iluze)
+
::uvědomuje si, že vnímání je klamné, neadekvátní, že se nejedná o skutečnost
  
uvědomí si buď sám, nebo po vnějším zásahu („rozkladu“), že vnímal klamavě
+
::dovede je korigovat, nevěří v reálnou existenci svých vjemů bezvýhradně
  
● uvědomuje si, že vnímání je klamné, neadekvátní, že se nejedná o skutečnost
+
::(Češková, 2006; Šivicová) 
  
dovede je korigovat, nevěří v reálnou existenci svých vjemů bezvýhradně
+
::mezi nepravé iluze patří tzv. iluze afektivní – kdy ve strachu nebo napjatém očekávání vnímáme klamně (např. při očekávání návštěvy slyšíme klepání nebo zvonění)
  
(Češková, 2006; Šivicová)  
+
::● patří sem i davové iluze – iluze trosečníků, zázračného zjevení (Dušek, 2012)  
  
● mezi nepravé iluze patří tzv. iluze afektivní – kdy ve strachu nebo napjatém očekávání vnímáme klamně (např. při očekávání návštěvy slyšíme klepání nebo zvonění)
 
  
● patří sem i davové iluze – iluze trosečníků, zázračného zjevení (Dušek, 2012)
 
  
 +
=== 1.3.2.2 Halucinace ===
  
 +
:● jde o nejzávažnější poruchy vnímání
  
===== 1.3.2.2 Halucinace =====
+
:halucinace je charakterizována jako šalebný vjem, o jeho reálnosti je nemocný nevývratně přesvědčen a který vniká bez zjevného vnějšího podnětu
jde o nejzávažnější poruchy vnímání
 
  
halucinace je charakterizována jako šalebný vjem, o jeho reálnosti je nemocný nevývratně přesvědčen a který vniká bez zjevného vnějšího podnětu
+
:vyskytuje u psychotických poruch a zpravidla ovlivňuje i jednání nemocného
  
vyskytuje u psychotických poruch a zpravidla ovlivňuje i jednání nemocného
+
:podle složitosti je dělíme na (Höschl et al.,2004):
  
● podle složitosti je dělíme na (Höschl et al.,2004):
 
  
o Elementární (jednoduché)
+
:- '''Elementární (jednoduché)'''
  
▪ jednoduché smyslové vjemy, kteér jsou vždy na začátku vývoje halucinace
+
::▪ jednoduché smyslové vjemy, kteér jsou vždy na začátku vývoje halucinace
  
▪ fotomy: vizuální elementární halucinace (záblesk, paprsek, stín, …)
+
::'''fotomy''': vizuální elementární halucinace (záblesk, paprsek, stín, …)
  
▪ akoasmata: sluchové elementární halucinace (pískání, střílení, bodové zvuky, zvonek, různé tóny)
+
::'''akoasmata''': sluchové elementární halucinace (pískání, střílení, bodové zvuky, zvonek, různé tóny)
  
● fonémy: hlásky, případně celá slova
+
::'''fonémy''': hlásky, případně celá slova
  
▪ olfakce: čichové elementární halucinace (pach spálené gumy, masa, …)
+
::'''olfakce''': čichové elementární halucinace (pach spálené gumy, masa, …)
  
▪ gustace: chuťové elementární halucinace (hořkost, spálené, …)  
+
::'''gustace''': chuťové elementární halucinace (hořkost, spálené, …)  
  
o Komplexní (složité)
 
  
▪ ty vjemy jsou komplexní, ale pořád v rámci jednoho jediného smyslu (např.: vidí celou postavu, zvíře, slyší celé věty, rozhovor, …)
+
:- '''Komplexní (složité)'''
  
o Kombinované
+
::▪ ty vjemy jsou komplexní, ale pořád v rámci jednoho jediného smyslu (např.: vidí celou postavu, zvíře, slyší celé věty, rozhovor, …)
  
▪ týkají se dvou nebo několika smyslů současně, kombinace různých druhů vjemů – halucinace postavy, která mluví a hladí pacienta
 
  
o Asociované
+
:- '''Kombinované'''
  
pacient si domýšlí, co se děje, a co mu asi kdo chce udělat
+
::týkají se dvou nebo několika smyslů současně, kombinace různých druhů vjemů – halucinace postavy, která mluví a hladí pacienta
  
● převážně se objevují komplexní halucinace, případně kombinované nebo asociované
 
  
● podle kritičnosti dělíme halucinace na pravé halucinace a pseudohalucinace (nepravé halucinace)
+
:- '''Asociované'''
  
o falešný vjem je sice vnímán jako skutečný, ale postižený si uvědomuje, že je to neskutečné a chorobné
+
::▪ pacient si domýšlí, co se děje, a co mu asi kdo chce udělat
o vyskytují se při únavě, nebo u organických mozkových poruch
 
  
Pravé smyslové halucinace
+
::● převážně se objevují komplexní halucinace, případně kombinované nebo asociované
  
- halucinace se dělí podle jednotlivých smyslů
+
::● '''podle kritičnosti''' dělíme halucinace na '''pravé halucinace''' a '''pseudohalucinace''' (nepravé halucinace)
  
▪ Sluchové (auditivní) halucinace
+
::- falešný vjem je sice vnímán jako skutečný, ale postižený si uvědomuje, že je to neskutečné a chorobné
 +
::- vyskytují se při únavě, nebo u organických mozkových poruch
  
o většinou bývají verbální, komplexní, nejčastější druh halucinací
 
  
o obsah bývá nepříjemný, časté je slyšení nadávek a výhrůžek
 
  
o má typický „naslouchací postoj“ – na pacientovi jde poznat jeho roztříštěná pozornost, že neposlouchá doktora, ale i něco jiného; někdy se k tomu „zvuku“ i natáčí
+
=== '''Pravé smyslové halucinace''' ===
  
o verbální auditivní halucinace jsou jedním z příznaků I. řádu schizofrenie
 
  
o jednoduché – nazýváme akoasmata (různé zvuky – pískání, zvonění, …) nebo fonémy
+
:- halucinace se dělí podle jednotlivých smyslů
  
o složité – mohou mít trojí obsah:
 
imperativní (rozkazovací)
 
▪ označuje slyšení příkazů, které mohou být v rozporu s pacientovým přesvědčením a mohou být i realizovány
 
  
● nejsou vzácné výzvy k sebevraždě nebo vražednému jednání
+
:▪ '''Sluchové (auditivní) halucinace'''
  
● při jejich zjištění je nezbytně nutné nemocného hospitalizovat a zajistit, aby k uskutečnění halucinovaných rozkazů nedošlo
 
teleologické
 
▪ nemocnému něco radí, pozitivní obsah, rady jsou vstřícné, milé
 
  
▪ např. tak si z toho nic nedělej, ono to bude lepší
+
:- většinou bývají verbální, komplexní, nejčastější druh halucinací
antagonistické
 
▪ vnímá dva různé hlasy nebo dvě různé skupiny hlasů, které vedou mezi sebou spor, hádají se baví se spolu o tom pacientovi, většinou je jeden hlas dobrý a brání ho a druhý hlas zlý a haní ho
 
  
▪ typické pro alkoholovou halucinózu
+
:- obsah bývá nepříjemný, časté je slyšení nadávek a výhrůžek
  
▪ Zrakové (optické, vizuální) halucinace
+
:- má typický „''naslouchací postoj''“ – na pacientovi jde poznat jeho roztříštěná pozornost, že neposlouchá doktora, ale i něco jiného; někdy se k tomu „zvuku“ i natáčí
  
▪ mezi jednoduché patří fotomy či vize. Jsou to halucinace ohně (hl. u epilepsie), záblesků, jisker, barevných skvrn
+
:- verbální auditivní halucinace jsou jedním z příznaků I. řádu schizofrenie
  
▪ složité
+
:- '''jednoduché''' – nazýváme akoasmata (různé zvuky – pískání, zvonění, …) nebo fonémy
o obsahem zrakových halucinací bývají zpravidla nepřátelsky zaměřené osoby, které nemocnému vnikají do bytu zavřenými dveřmi, přehrabují se v jeho věcech, zpravidla mu nahánějí hrůzu
 
  
o vyskytují se u paranoidně halucinatorních poruch organického původu (hlavně u vaskulární demence), u paranoidní schizofrenie nebo u intoxikací
+
:- '''složité''' – mohou mít trojí obsah:
  
o při intoxikaci halucinogeny (LSD, psilocybin) bývají zrakové halucinace hojné a intenzivně barevné
 
  
● Makropsie – halucinuje předměty a postavy větší, než doopravdy jsou (ta moucha na
+
::'''imperativní (rozkazovací)'''
okně má dva metry, ale ona tam žádná není)
+
:::▪ označuje slyšení příkazů, které mohou být v rozporu s pacientovým přesvědčením a mohou být i realizovány
  
Mikropsie – halucinuje postavy a předměty menší, než ve skutečnosti jsou
+
:::nejsou vzácné výzvy k sebevraždě nebo vražednému jednání
  
o mikrozoopsie – typická zástupce mikropsie, = halucinace malých zvířat (typicky se vyskytují u osob závislých na alkoholu – v průběhu odvykacího stavu). Časté jsou při deliriu tremens, kdy bývají černobílé, s barevnými se setkáváme při intoxikacích některými drogami. Zvířata bývají děsivá, mnohotná.
+
:::● při jejich zjištění je nezbytně nutné nemocného hospitalizovat a zajistit, aby k uskutečnění halucinovaných rozkazů nedošlo
  
o při intoxikaci kokainem se setkáváme s halucinacemi malých lidí (liliputánů)
 
  
● Autoskopické halucinace
+
::'''teleologické'''
 +
:::▪ nemocnému něco radí, pozitivní obsah, rady jsou vstřícné, milé
  
o nemocný halucinuje vlastní osobu (vidí sama sebe), jako by byl nad sebou, pod sebou, v prostoru (vnímá tělo třeba jako bezbarvé, průhledné)
+
:::▪ např. tak si z toho nic nedělej, ono to bude lepší
  
o jsou buď pozitivní – kdy vidí sebe
 
  
o negativní – kdy se např. dívá na svůj obraz v zrcadle a nevidí se
+
::'''antagonistické'''
 +
:::▪ vnímá dva různé hlasy nebo dvě různé skupiny hlasů, které vedou mezi sebou spor, hádají se baví se spolu o tom pacientovi, většinou je jeden hlas dobrý a brání ho a druhý hlas zlý a haní ho
  
o bývají při únavě, vyčerpání, při rozvoji horečnatých onemocnění, i součástí aury, při migrénách, epilepsii
+
:::▪ typické pro alkoholovou halucinózu
  
● Flashbacky
 
  
o opakující se zrakové halucinace (i iluze)
 
  
o echo fenomény, psychotické reminiscence
+
:▪ '''Zrakové (optické, vizuální) halucinace'''
  
o u pacientů s anamnézou užívání halucinogenů
+
::▪ mezi '''jednoduché''' patří fotomy či vize. Jsou to halucinace ohně (hl. u epilepsie), záblesků, jisker, barevných skvrn
  
o u pacientů s posttraumatickou stresovou poruchou
 
  
Čichové a chuťové halucinace
+
::'''složité'''
 +
:::- obsahem zrakových halucinací bývají zpravidla nepřátelsky zaměřené osoby, které nemocnému vnikají do bytu zavřenými dveřmi, přehrabují se v jeho věcech, zpravidla mu nahánějí hrůzu
  
o čichové a chuťové halucinace bývají zpravidla sdruženy
+
:::- vyskytují se u paranoidně halucinatorních poruch organického původu (hlavně u vaskulární demence), u paranoidní schizofrenie nebo u intoxikací
  
o např. nemocný čichá jedovaté plyny, které mu do bytu pouštějí nepřátelé
+
:::- při intoxikaci halucinogeny (LSD, psilocybin) bývají zrakové halucinace hojné a intenzivně barevné
  
o jídlo má podivnou chuť, podle toho poznává, že je otrávené
 
halucinace čichové (olfaktorické)
 
o jednoduché se nazývají olfakce, odorace a jsou častější než složité halucinace
 
  
▪ většinou jde o nepříjemné pachy plynu, kouře, pálení gumy, bývají silně smrduté, sirné
+
:::●'''Makropsie''' – halucinuje předměty a postavy větší, než doopravdy jsou (ta moucha na okně má dva metry, ale ona tam žádná není)
  
o složité – od jednoduchých se liší jen kvantitativně. Většinou jde o halucinace nepříjemných pachů. Vyskytují se společně s jinými halucinacemi. Často příznakem organického postižení mozku
 
  
o jejich obsahem bývají většinou nepříjemné až odporné pachy, nemocný cítí sirný zápach nebo plyn, kterým jej někdo chce otrávit
+
:::●'''Mikropsie''' halucinuje postavy a předměty menší, než ve skutečnosti jsou
halucinace chuťové (gustatorické)
 
o jednoduché se nazývají gustace. Jde o různé nezvyklé a nepříjemné chutě.
 
  
o složité – mývají nepříjemný charakter, např. nemocný má dojem, že jídlo je nechutné, zkažené, otrávené. Bývají většinou spojeny s čichovými halucinacemi
 
  
▪ Halucinace tělové (tělocitné)
+
::::- '''mikrozoopsie''' – typická zástupce mikropsie, = halucinace malých zvířat (typicky se vyskytují u osob závislých na alkoholu – v průběhu odvykacího stavu). Časté jsou při deliriu tremens, kdy bývají černobílé, s barevnými se setkáváme při intoxikacích některými drogami. Zvířata bývají děsivá, mnohotná.
  
o hmatové halucinace jsou charakterizovány nepříjemnými kožními pocity, od doteků, svědění (způsobené např. halucinovanými parazity), sexuálního dráždění
+
:::- při intoxikaci kokainem se setkáváme s halucinacemi malých lidí (liliputánů)
  
o týká se to vnějšího kontaktu kůže
 
  
o jednoduché i složité tělové halucinace dělíme na 3 skupiny (+1):
+
::●'''Autoskopické halucinace'''
  
o Hmatové (taktilní, haptické)
+
:::- nemocný halucinuje vlastní osobu (vidí sama sebe), jako by byl nad sebou, pod sebou, v prostoru (vnímá tělo třeba jako bezbarvé, průhledné)
na povrchu těla pociťuje různé dotyky, píchání, elektrizování, pálení, svědění, pocit napadení drobným hmyzem, dráždění na genitáliích, pocit, že je sex. obtěžován
 
  
o Cenestetické (útrobní, orgánové, viscerální)
+
:::- jsou buď pozitivní – kdy vidí sebe
  
▪ pociťuje různé změny na vnitřních orgánech (např. má pocit, že mu chybí některý orgán, že jej má zkažený, porušený, shnilý, zkamenělý)
+
:::- negativní – kdy se např. dívá na svůj obraz v zrcadle a nevidí se
  
▪ často se tyto pocity týkají pohlavních orgánů a sexuální tematiky
+
:::- bývají při únavě, vyčerpání, při rozvoji horečnatých onemocnění, i součástí aury, při migrénách, epilepsii
  
▪ halucinace posedlosti
 
  
nemocný cítí ve svém těle přítomnost jiné (i nadpřirozené) bytosti, že v jeho těle sídlí nějaká druhá osoba, která pohybuje jeho končetinami, tělem, bez jeho vlastní vůle
+
::'''Flashbacky'''
  
● jde o bludné spojení s halucinací
+
:::- opakující se zrakové halucinace (i iluze)
  
o Pohybové (motorické, kinestetické)
+
:::- echo fenomény, psychotické reminiscence
  
▪ obyčejně k nim dochází, když je nemocný v klidu. Má pocit, že pohybuje jednotlivými údy nebo celým tělem, že někam padá, nebo se vznáší, létá
+
:::- u pacientů s anamnézou užívání halucinogenů
  
▪ verbálně motorické (Séglasovy)
+
:::- u pacientů s posttraumatickou stresovou poruchou
  
● má pocit, že někdo jiný mluví jeho ústy
 
  
● může s tím souviset i změna intonace, když jakoby mluví ta jiná osoba; např. mluví hlubokým hlasem a velmi pomalým tempem, způsob vyjadřování je často šroubovaný)
+
:▪'''Čichové a chuťové halucinace'''
  
▪ graficko – motorické
+
::- čichové a chuťové halucinace bývají zpravidla sdruženy
  
● má pocit, že někdo druhý řídí jeho ruku při psaní
+
::- např. nemocný čichá jedovaté plyny, které mu do bytu pouštějí nepřátelé
  
● může být v tu chvíli i změněn pravopis
+
::- jídlo má podivnou chuť, podle toho poznává, že je otrávené
  
o Negativní tělové halucinace
 
  
● popírají existenci některé části těla nebo ji lokalizují mimo dotyčný organismus
+
:::▪'''halucinace čichové (olfaktorické)'''
  
Jiné typy halucinací
+
::::- '''jednoduché''' se nazývají olfakce, odorace a jsou častější než složité halucinace
  
▪ Halucinace inadekvátní
+
:::::- většinou jde o nepříjemné pachy plynu, kouře, pálení gumy, bývají silně smrduté, sirné
  
o nemocný prožívá smyslové pocity v jiných částech těla, než jak je příslušné
+
::::- '''složité''' – od jednoduchých se liší jen kvantitativně. Většinou jde o halucinace nepříjemných pachů. Vyskytují se společně s jinými halucinacemi. Často příznakem organického postižení mozku
 +
 
 +
::::- jejich obsahem bývají většinou nepříjemné až odporné pachy, nemocný cítí sirný zápach nebo plyn, kterým jej někdo chce otrávit
 +
 
 +
:::'''halucinace chuťové'''
 +
 
 +
::::- '''jednoduché''' – se nazývají gustace. Jde o různé nezvyklé a nepříjemné chutě.
 +
 
 +
::::- '''složité''' – mývají nepříjemný charakter, např. nemocný má dojem, že jídlo je nechutné, zkažené, otrávené. Bývají většinou spojeny s čichovými halucinacemi
 +
 
 +
 
 +
:▪ '''Halucinace tělové (tělocitné)'''
 +
 
 +
::- hmatové halucinace jsou charakterizovány nepříjemnými kožními pocity, od doteků, svědění (způsobené např. halucinovanými parazity), sexuálního dráždění
 +
 
 +
::- týká se to vnějšího kontaktu kůže
 +
 
 +
::- jednoduché i složité tělové halucinace dělíme na 3 skupiny (+1):
 +
 
 +
 
 +
::- '''Hmatové (taktilní, haptické)'''
 +
:::na povrchu těla pociťuje různé dotyky, píchání, elektrizování, pálení, svědění, pocit napadení drobným hmyzem, dráždění na genitáliích, pocit, že je sex. obtěžován
 +
 
 +
 
 +
::- '''Cenestetické (útrobní, orgánové, viscerální)'''
 +
 
 +
:::▪ pociťuje různé změny na vnitřních orgánech (např. má pocit, že mu chybí některý orgán, že jej má zkažený, porušený, shnilý, zkamenělý)
 +
 
 +
:::▪ často se tyto pocity týkají pohlavních orgánů a sexuální tematiky
 +
 
 +
:::▪ '''halucinace posedlosti'''
 +
 
 +
:::● nemocný cítí ve svém těle přítomnost jiné (i nadpřirozené) bytosti, že v jeho těle sídlí nějaká druhá osoba, která pohybuje jeho končetinami, tělem, bez jeho vlastní vůle
 +
 
 +
:::● jde o bludné spojení s halucinací
 +
 
 +
 
 +
::- '''Pohybové (motorické, kinestetické)'''
 +
 
 +
:::▪ obyčejně k nim dochází, když je nemocný v klidu. Má pocit, že pohybuje jednotlivými údy nebo celým tělem, že někam padá, nebo se vznáší, létá
 +
 
 +
 
 +
::::▪ '''verbálně motorické (Séglasovy)'''
 +
 
 +
:::::● má pocit, že někdo jiný mluví jeho ústy
 +
 
 +
:::::● může s tím souviset i změna intonace, když jakoby mluví ta jiná osoba; např. mluví hlubokým hlasem a velmi pomalým tempem, způsob vyjadřování je často šroubovaný)
 +
 
 +
::::▪ '''graficko – motorické '''
 +
:::::● má pocit, že někdo druhý řídí jeho ruku při psaní
 +
 
 +
:::::● může být v tu chvíli i změněn pravopis
 +
 
 +
 
 +
::- '''Negativní tělové halucinace'''
 +
 
 +
:::● popírají existenci některé části těla nebo ji lokalizují mimo dotyčný organismus
 +
 
 +
 
 +
 
 +
=== Jiné typy halucinací ===
 +
 
 +
 
 +
:▪ '''Halucinace inadekvátní'''
 +
 
 +
::- nemocný prožívá smyslové pocity v jiných částech těla, než jak je příslušné
 
např. vidí jazykem, čichá kůží, slyší hlasy nosem,..
 
např. vidí jazykem, čichá kůží, slyší hlasy nosem,..
  
o Extrakampinní halucinace
 
  
jsou umisťovány do situací nedostupných danému smyslovému orgánu (vidí postavy mimo zorné pole, za záda, nad hlavou apod.) např. Tvrdí, že támhle na rohu (který nejde vidět) někdo stojí, že si o něm o dva domy dál někdo povídá...
+
::'''Extrakampinní halucinace'''
  
Halucinace intrapsychické
+
:::jsou umisťovány do situací nedostupných danému smyslovému orgánu (vidí postavy mimo zorné pole, za záda, nad hlavou apod.) např. Tvrdí, že támhle na rohu (který nejde vidět) někdo stojí, že si o něm o dva domy dál někdo povídá...
  
o dotýkají se myšlení, pacient má pocit, že mu někdo manipuluje s myšlenkami, odnímá mu myšlenky nebo mu je imputuje, vnucuje cizí myšlenky (kradení a implementace myšlenek)
 
  
o typické pro psychózy schizofrenního okruhu
+
:▪ '''Halucinace intrapsychické'''
  
o nejde o hlasy, ale o myšlenky, o jeho vlastní proces myšlení – nejde ani tak o halucinace, jako o bludné představy  
+
::- dotýkají se myšlení, pacient má pocit, že mu někdo manipuluje s myšlenkami, odnímá mu myšlenky nebo mu je imputuje, vnucuje cizí myšlenky (kradení a implementace myšlenek)
 +
 
 +
::- typické pro psychózy schizofrenního okruhu
 +
 
 +
::- nejde o hlasy, ale o myšlenky, o jeho vlastní proces myšlení – nejde ani tak o halucinace, jako o bludné představy  
  
 
(Češková, 2006; Dušek, 2015)
 
(Češková, 2006; Dušek, 2015)
  
▪ Halucinace reflektorické
 
  
o pacient vnímá reálný podnět, halucinuje však jinou kvalitu
+
:▪ '''Halucinace reflektorické'''
  
o např. při zrakovém vjemu pociťuje bolest (při spatření jehly cítí intenzivní píchnutí, pozoruje sportovce při namáhavém výkonu a cítí ve svých svalech únavu)
+
::- pacient vnímá reálný podnět, halucinuje však jinou kvalitu
  
Pseudohalucinace (nepravé halucinace)  
+
::- např. při zrakovém vjemu pociťuje bolest (při spatření jehly cítí intenzivní píchnutí, pozoruje sportovce při namáhavém výkonu a cítí ve svých svalech únavu)
  
o poruchy vnímání, kdy si postižený na rozdíl od pravých halucinací uvědomuje neskutečnost halucinovaného, není nezvratně přesvědčen o jejich objektivní skutečnosti
 
  
o patří sem halucinace, které vznikají na základě organického poškození
+
==== '''Pseudohalucinace (nepravé halucinace)''' ====
  
o Lhermitteovy pedunkulární pseudohalucinace 
+
:- poruchy vnímání, kdy si postižený na rozdíl od pravých halucinací uvědomuje neskutečnost halucinovaného, není nezvratně přesvědčen o jejich objektivní skutečnosti
  
vznikají při lézi pedunculus cerebri
+
:- patří sem halucinace, které vznikají na základě organického poškození
  
▪ jsou to vidiny pohybujících se barevných zvířat a postav, mají příjemný emoční doprovod, jejich obsahy jsou často exotické
 
  
postižený si uvědomuje jejich chorobnost
+
:- '''Lhermitteovy pedunkulární pseudohalucinace  '''
 +
::vznikají při lézi pedunculus cerebri
  
o Pickovy pontinní vize
+
::▪ jsou to vidiny pohybujících se barevných zvířat a postav, mají příjemný emoční doprovod, jejich obsahy jsou často exotické
  
▪ postižený má dojem, že lidé prostupují stěnami, zavřenými dveřmi, vidí pokřivené stěny nebo se stěny bortí a posunují
+
::▪ postižený si uvědomuje jejich chorobnost
  
▪ vznikají při poškození pont varoli (varolův most)
 
  
o Hypnagogní pseudohalucinace
+
:- '''Pickovy pontinní vize'''
  
vznikají u zdravých jedinců v okamžiku usínání, navazují na usínací reakci
+
::postižený má dojem, že lidé prostupují stěnami, zavřenými dveřmi, vidí pokřivené stěny nebo se stěny bortí a posunují
  
souvisí s vědomím
+
::vznikají při poškození pont varoli (varolův most)
  
o Vigilagogní (hypnopompní) pseudohalucinace
 
  
vyskytují se při probuzení
+
:- '''Hypnagogní pseudohalucinace'''
 +
::vznikají u zdravých jedinců v okamžiku usínání, navazují na usínací reakci
  
jde o doznívání denních dojmů, jakési živé představy 
+
::souvisí s vědomím
  
▪ souvisí s vědomím  
+
 
 +
:- '''Vigilagogní (hypnopompní) pseudohalucinace'''
 +
 
 +
::▪ vyskytují se při probuzení
 +
 
 +
::▪ jde o doznívání denních dojmů, jakési živé představy 
 +
 
 +
::▪ souvisí s vědomím  
  
 
(Češková, 2006; Dušek, 2015; Šivicová)  
 
(Češková, 2006; Dušek, 2015; Šivicová)  
  
=== Použité zdroje: ===
+
 
 +
= '''Použité zdroje:''' =
 
<br />
 
<br />
  
Češková, E., Svoboda, M., & Kučerová, H. (2006). Psychopatologie a psychiatrie: pro psychology a speciální pedagogy. Praha: Portál.<br />
+
* Češková, E., Svoboda, M., & Kučerová, H. (2006). Psychopatologie a psychiatrie: pro psychology a speciální pedagogy. Praha: Portál.<br />
  
Dušek, K., & Večeřová-Procházková, A. (2015). Diagnostika a terapie duševních poruch (2., přepracované vydání). Praha: Grada Publishing.<br />
+
* Dušek, K., & Večeřová-Procházková, A. (2015). Diagnostika a terapie duševních poruch (2., přepracované vydání). Praha: Grada Publishing.<br />
  
Orel, M. (2012). Psychopatologie. Praha: Grada.<br />
+
* Orel, M. (2012). Psychopatologie. Praha: Grada.<br />
  
Raboch, J., & Pavlovský, P. (2012). Psychiatrie [Online]. Praha: Karolinum. <br />
+
* Raboch, J., & Pavlovský, P. (2012). Psychiatrie [Online]. Praha: Karolinum. <br />
  
Šivicová – poznámky z přednášek Obecné psychopatologie.<br />
+
* Šivicová – poznámky z přednášek Obecné psychopatologie.<br />
  
Höschl & Švestka: Psychiatrie (2002). Praha: Tigis.<br />
+
* Höschl & Švestka: Psychiatrie (2002). Praha: Tigis.<br />
  
Höschl, Libiger, & Švestka (2004). Psychiatrie. Praha: Tigis.<br />
+
* Höschl, Libiger, & Švestka (2004). Psychiatrie. Praha: Tigis.<br />

Aktuální verze z 22. 9. 2018, 16:56

- pro funkční vnímání je nezbytná nejen činnost smyslových orgánů (tedy receptorů, které vnější podněty zachycují a přeměňují na elektrické vzruchy), ale i dostředivých nervových drah (kterými se informace ze smyslů dostávají v podobě elektrických potenciálů do mozku) a řady oblastí na úrovni mozku


- příčin a míst vzniku poruch vnímání je celá řada(Orel, 2012):

- poruchy smyslového vnímání na úrovni smyslových orgánů nebo dostředivých drah, organické poškození mozk. center
- nepatologické poruchy vnímání (smyslové klamy, živé představy, eidetismus...)
- patologické poruchy vnímání:
kvalitativní (iluze, halucinace)
kvantitativní (zvýšená a snížená vnímavost)



1.1 Poruchy vzniklé výpadkem funkce smyslového orgánu

- k výpadu dochází při organickém poškození, psychogenní poruše a při gnostických poruchách


Organické postižení orgánu

- k poruše příslušné funkce dochází při poškození nebo chybění odpovídajícího orgánu
- vzniká: slepota, hluchota, porucha chuti, porucha čichu, porucha citlivosti
- tyto poruchy jsou jen okrajově v zájmu psychiatrie, patří do příslušných oblastí somatické medicíny. Psychiatrie se jimi zabývá spíše druhotně – změny osobnosti u hluchoněmých, paranoidní vývoj u nedoslýchavých apod.


Psychogenní porucha

- k výpadu funkce orgánu dochází i po psychotraumatizujících zážitcích: psychogenní slepota, hluchota, poruchy čichu, chuti, čití. Příčiny jsou různé. (možné zmínit F44.6 – Dissociativní porucha citlivosti a poruchy senzorické, ale obecně na to sedí některé diagnózy ze skupiny F4)


Gnostické poruchy

- vznikají při lézích mozkových laloků zpravidla nedominantní hemisféry
- podrobněji se těmito poruchami zabývá neurologie či neuropsychologie
- poruchy se označují jako agnozie (optická, akustická, taktilní, somatická)
- nejde přitom o poruchu smyslového orgánu, ale o poruchu schopnosti porovnávat akutní smyslové vjemy s dříve získanou zásobou stop (vzpomínek)


- Syndrom fantomového údu/fantomová bolest

▪ vyskytuje se u postižených po amputaci končetiny, kdy nemocní mají pocit bolesti v odstraněném údu
▪ po čase mizí (přestávají být aktivní centra v CNS, která se “starala” o končetinu)
(Dušek, 2015)


1.2 Nepatologické poruchy vnímání

- jde o kategorie, kdy jde o nesprávné fungování vnímání, ale nejedná se o patologický proces.


Smyslové klamy

- jsou to omyly či chyby, kterých se dopouštíme na základě nedokonalosti smyslových orgánů
- nejčastěji jde o chyby v odhadu vzdálenosti, velikosti podnětů
- zdravý jedinec je dokáže korigovat na základě zkušenosti
- typický příklad je hůl ponořená do vody, která se jeví jako zlomená


Purkyňovy paobrazy

- paobrazy jsou dozníváním zrakových vjemů
- pokud člověk delší dobu hledí na barevnou plochu a pak pohlédne jinam, nějakou dobu vidí původní obraz v negativních barvách; př. při pohledu do světla (okno) pak vidíme obrysy okna.
- např. původně černá barva se na paobrazu jeví jako bílá a naopak


Eidetismus

- eidetická schopnost označuje vlastnost, díky které si jedinec dovede na chvíli s velkou živostí vyvolat obraz toho, co právě viděl nebo slyšel
- vyskytuje se u umělců a u dětí
- schopnost věrně a přesně si v představě vybavit dříve vnímané


Živá představa

- spojena se změněným stavem vědomí (objevují se při únavě, intoxikaci)
- člověk třeba vnímá věci plastičtěji než při běžném vnímání
- není na rozdíl od eidetismu tak přesná a na rozdíl od pareidolie nejde o fantastické dotváření percipovaného podnětu. Má rovněž značnou senzorialitu. Je výraznější než běžná představa. Jedinec nad ní může ztratit kontrolu a může jí podlehnout. Pokud se poddává jejímu emočnímu obsahu, lze mluvit o vizích
(Češková, 2006; Raboch, 2012).


Pareidolie

- označuje schopnost detailně dokreslovat pomocí živé fantazie smyslové vjemy (fantazijní dotváření předmětů neurčitých tvarů do smysluplných objektů)
- při koukání do mraků lze vyvolat nejrůznější, zpravidla příjemné obrazy
- na pareidolické schopnosti je založeno psychologické vyšetření ROR, patří sem i hádání budoucnosti z kávové sedliny nebo lití olova
- vjem dobře pracuje s abstraktním myšlením, naší pamětí a zkušeností
- je to vjem, který je úmyslný a uvědomovaný, aktivní
- někdy je to považováno za formu odpočinku, relaxace


Synestezie (spoluvjemy)

- synestezie je automatické asociování vjemů různých smyslů, tedy vjem nebo jeho představa vyvolá prožitky dalších smyslů
- nejčastěji se hovoří o tzv. barevném slyšení, kdy poslech určitého zvuku vyvolá konkrétní barevný vjem či naopak
- objevuje se vzácně u výrazně disponovaných normálních jedinců (hudebníci) nebo u intoxikací (hl. halucinogeny) či při některých chorobných stavech
(Češková, 2006; Raboch, 2012; Šivicová poznámky)


1.3 Patologické poruchy vnímání

1.3.1 Kvantitativní poruchy vnímání

● souvisí s pozorností atp.


Zvýšená vnímavost

– znamená kvantitativně změněné vnímání, kdy je jedinec schopen percipovat podněty v širším rozsahu než obvykle. Stoupá nebo se rozšiřuje kapacita vnímání (zpravidla na úkor přesnosti).


Snížená vnímavost

– můžeme celkem běžně zaznamenat i bez přítomnosti duševní poruchy (např. při velké únavě). S těmito stavy se setkáváme při některých intoxikacích (Orel, 2012).


1.3.2 Kvalitativní poruchy vnímání

- řadíme sem zejména iluze a halucinace

1.3.2.1 Iluze

● jde o falešné vjemy, které jsou vyvolány reálným, skutečným podnětem, jehož vnímání je zdeformováno, zkresleno (Češková, 2006)


● v některých případech se s iluzemi můžeme setkat i u duševně zdravých lidí – např. při únavě, emočním vypětí, za šera, … (např. ve stínu stromu „vidíme“ číhajícího útočníka) (Dušek, 2015)


● podle subjektivního postoje k iluzornímu vjemu dělíme iluze na:

- pravé (= existuje subjektivní přesvědčení o skutečnosti vnímaného)
- nepravé – pseudoiluze = jsou provázeny subjektivním přesvědčením o tom, že vnímání je klamné. Toto přesvědčení je buď v tom, že jde o chorobný projev, nebo o výtvor fantazie. Často se vyskytují při organických postiženích mozku

iluze musíme odlišovat od bludného vnímání, kdy postižený interpretuje z neurčených smyslových vjemů událost, jednání, záměry či domluvu hlavně zaměřené proti němu


● dělí se podle jednotlivých smyslů:


smyslové iluze:

Zrakové (optické) iluze

- optický objekt je vnímaný zkresleně, je deformovaný jinak (např. co je rovné, vnímá jako křivé)
- častá je záměna osob

Capgrasův fenomén

– „iluze dvojníka“, nemocný vidí v blízké osobě někoho, kdo se za ní jen vydává, nemocný považuje kolegu na pracovišti za někoho jiného, např. za policistu, který se za kolegu jen vydává
- člověk je přesvědčen, že některé jemu blízké osoby v jeho okolí (rodinné příslušníky, vlastní ženu, manžela) nahradili dokonalí dvojníci, kteří se za ony blízké osoby jen podvodně vydávají
- příčiny nejasné
- nejde o pouhou poruchu rozpoznávání tváří (prosopagnózii), protože člověk uznává, že domnělý dvojník vypadá stejně jako jemu známá blízká osoba, ale jen obtížně připouští, že je to skutečně ona


Fregoliho syndrom

- nemocný vidí v blízké osobě někoho úplně jiného
- pacient zaměňuje známou osobu za někoho cizího, např.: vidí svou sestru, ale považuje jí za někoho jiného (většinou za pronásledovatele). Netvrdí “vydáváš se za mou sestru” – na sestru si vůbec nevzpomene, nevidí fyzickou podobnost
- závažnější optická iluze

iluze metamorfózy

– pacient vnímá, že lidé se změnili fyzicky i psychicky v jiné osoby

Sluchové (akustické) iluze

- v neutrálních zvucích slyší nějaké signály, znamení či řeč, např. v praskotu parket slyší hlasy
- patří sem iluze řeči – pacient vnímá zvuky kolem sebe (psí štěkot, ptačí zpěv, klepání prstů do stolu) jako řeč, ve které může rozeznávat výhrůžky, rady, posměšky, věštby, které se ho týkají


Chuťové a čichové iluze

- často spojené dohromady
- dochází k neadekvátnímu vjemu, např. strava je cítit plynem, jídlo je hořké, a přitom tomu tak není


Hmatové (taktilní) iluze

- vnímané doteky jsou neodpovídající, zkreslené
- např. může mít pocit, že ho jeho oblečení štípě, kouše, pálí, že ho sexuálně dráždí, že je horké nebo studené, dotyk větru, stromu, vnímá jako dotyk kostlivce…


mimosmyslové iluze:

Pohybové (kinestetické) iluze
- vnímá zdánlivé pohyby okolních předmětů, má pocit, že se sám obtížně pohybuje, že jsou jeho pohyby těžké, namáhavé, že musí překonávat odpor, gravitaci, že levituje
- neadekvátní vnímání pohybů těla


Útrobní (viscerální) iluze
- normální fyziologické tělesné pocity jsou zkreslené, jde o změněný pocit funkce, velikosti a aktivity vnitřních orgánů
- osoba se domnívá, že má enormně zvětšené srdce, neprůchozí močové cesty, že se mu podivně přetlačují střeva…
(Češková, 2006; Šivicová)


Pseudoiluze (nepravé iluze)
● pseudoiluze má blízko ke smyslovým klamům
● v důsledku nedokonalosti lidských smyslových orgánů je za určitých okolností objekt vnímán zkresleně a teprve při podrobnějším ohledání zjištěna jeho pravá podstata
● za šera lze v úzkostném naladění vnímat např. kámen nebo pařez jako přikrčenou postavu, při přiblížení je pak tento vjem korigován
● jedinec k nim zaujme kritický postoj (X iluze)
● uvědomí si buď sám, nebo po vnějším zásahu („rozkladu“), že vnímal klamavě
● uvědomuje si, že vnímání je klamné, neadekvátní, že se nejedná o skutečnost
● dovede je korigovat, nevěří v reálnou existenci svých vjemů bezvýhradně
(Češková, 2006; Šivicová)
● mezi nepravé iluze patří tzv. iluze afektivní – kdy ve strachu nebo napjatém očekávání vnímáme klamně (např. při očekávání návštěvy slyšíme klepání nebo zvonění)
● patří sem i davové iluze – iluze trosečníků, zázračného zjevení (Dušek, 2012)


1.3.2.2 Halucinace

● jde o nejzávažnější poruchy vnímání
● halucinace je charakterizována jako šalebný vjem, o jeho reálnosti je nemocný nevývratně přesvědčen a který vniká bez zjevného vnějšího podnětu
● vyskytuje u psychotických poruch a zpravidla ovlivňuje i jednání nemocného
● podle složitosti je dělíme na (Höschl et al.,2004):


- Elementární (jednoduché)
▪ jednoduché smyslové vjemy, kteér jsou vždy na začátku vývoje halucinace
fotomy: vizuální elementární halucinace (záblesk, paprsek, stín, …)
akoasmata: sluchové elementární halucinace (pískání, střílení, bodové zvuky, zvonek, různé tóny)
fonémy: hlásky, případně celá slova
olfakce: čichové elementární halucinace (pach spálené gumy, masa, …)
gustace: chuťové elementární halucinace (hořkost, spálené, …)


- Komplexní (složité)
▪ ty vjemy jsou komplexní, ale pořád v rámci jednoho jediného smyslu (např.: vidí celou postavu, zvíře, slyší celé věty, rozhovor, …)


- Kombinované
▪ týkají se dvou nebo několika smyslů současně, kombinace různých druhů vjemů – halucinace postavy, která mluví a hladí pacienta


- Asociované
▪ pacient si domýšlí, co se děje, a co mu asi kdo chce udělat
● převážně se objevují komplexní halucinace, případně kombinované nebo asociované
podle kritičnosti dělíme halucinace na pravé halucinace a pseudohalucinace (nepravé halucinace)
- falešný vjem je sice vnímán jako skutečný, ale postižený si uvědomuje, že je to neskutečné a chorobné
- vyskytují se při únavě, nebo u organických mozkových poruch


Pravé smyslové halucinace

- halucinace se dělí podle jednotlivých smyslů


Sluchové (auditivní) halucinace


- většinou bývají verbální, komplexní, nejčastější druh halucinací
- obsah bývá nepříjemný, časté je slyšení nadávek a výhrůžek
- má typický „naslouchací postoj“ – na pacientovi jde poznat jeho roztříštěná pozornost, že neposlouchá doktora, ale i něco jiného; někdy se k tomu „zvuku“ i natáčí
- verbální auditivní halucinace jsou jedním z příznaků I. řádu schizofrenie
- jednoduché – nazýváme akoasmata (různé zvuky – pískání, zvonění, …) nebo fonémy
- složité – mohou mít trojí obsah:


imperativní (rozkazovací)
▪ označuje slyšení příkazů, které mohou být v rozporu s pacientovým přesvědčením a mohou být i realizovány
● nejsou vzácné výzvy k sebevraždě nebo vražednému jednání
● při jejich zjištění je nezbytně nutné nemocného hospitalizovat a zajistit, aby k uskutečnění halucinovaných rozkazů nedošlo


teleologické
▪ nemocnému něco radí, pozitivní obsah, rady jsou vstřícné, milé
▪ např. tak si z toho nic nedělej, ono to bude lepší


antagonistické
▪ vnímá dva různé hlasy nebo dvě různé skupiny hlasů, které vedou mezi sebou spor, hádají se baví se spolu o tom pacientovi, většinou je jeden hlas dobrý a brání ho a druhý hlas zlý a haní ho
▪ typické pro alkoholovou halucinózu


Zrakové (optické, vizuální) halucinace
▪ mezi jednoduché patří fotomy či vize. Jsou to halucinace ohně (hl. u epilepsie), záblesků, jisker, barevných skvrn


složité
- obsahem zrakových halucinací bývají zpravidla nepřátelsky zaměřené osoby, které nemocnému vnikají do bytu zavřenými dveřmi, přehrabují se v jeho věcech, zpravidla mu nahánějí hrůzu
- vyskytují se u paranoidně halucinatorních poruch organického původu (hlavně u vaskulární demence), u paranoidní schizofrenie nebo u intoxikací
- při intoxikaci halucinogeny (LSD, psilocybin) bývají zrakové halucinace hojné a intenzivně barevné


Makropsie – halucinuje předměty a postavy větší, než doopravdy jsou (ta moucha na okně má dva metry, ale ona tam žádná není)


Mikropsie – halucinuje postavy a předměty menší, než ve skutečnosti jsou


- mikrozoopsie – typická zástupce mikropsie, = halucinace malých zvířat (typicky se vyskytují u osob závislých na alkoholu – v průběhu odvykacího stavu). Časté jsou při deliriu tremens, kdy bývají černobílé, s barevnými se setkáváme při intoxikacích některými drogami. Zvířata bývají děsivá, mnohotná.
- při intoxikaci kokainem se setkáváme s halucinacemi malých lidí (liliputánů)


Autoskopické halucinace
- nemocný halucinuje vlastní osobu (vidí sama sebe), jako by byl nad sebou, pod sebou, v prostoru (vnímá tělo třeba jako bezbarvé, průhledné)
- jsou buď pozitivní – kdy vidí sebe
- negativní – kdy se např. dívá na svůj obraz v zrcadle a nevidí se
- bývají při únavě, vyčerpání, při rozvoji horečnatých onemocnění, i součástí aury, při migrénách, epilepsii


Flashbacky
- opakující se zrakové halucinace (i iluze)
- echo fenomény, psychotické reminiscence
- u pacientů s anamnézou užívání halucinogenů
- u pacientů s posttraumatickou stresovou poruchou


Čichové a chuťové halucinace
- čichové a chuťové halucinace bývají zpravidla sdruženy
- např. nemocný čichá jedovaté plyny, které mu do bytu pouštějí nepřátelé
- jídlo má podivnou chuť, podle toho poznává, že je otrávené


halucinace čichové (olfaktorické)
- jednoduché se nazývají olfakce, odorace a jsou častější než složité halucinace
- většinou jde o nepříjemné pachy plynu, kouře, pálení gumy, bývají silně smrduté, sirné
- složité – od jednoduchých se liší jen kvantitativně. Většinou jde o halucinace nepříjemných pachů. Vyskytují se společně s jinými halucinacemi. Často příznakem organického postižení mozku
- jejich obsahem bývají většinou nepříjemné až odporné pachy, nemocný cítí sirný zápach nebo plyn, kterým jej někdo chce otrávit
halucinace chuťové
- jednoduché – se nazývají gustace. Jde o různé nezvyklé a nepříjemné chutě.
- složité – mývají nepříjemný charakter, např. nemocný má dojem, že jídlo je nechutné, zkažené, otrávené. Bývají většinou spojeny s čichovými halucinacemi


Halucinace tělové (tělocitné)
- hmatové halucinace jsou charakterizovány nepříjemnými kožními pocity, od doteků, svědění (způsobené např. halucinovanými parazity), sexuálního dráždění
- týká se to vnějšího kontaktu kůže
- jednoduché i složité tělové halucinace dělíme na 3 skupiny (+1):


- Hmatové (taktilní, haptické)
na povrchu těla pociťuje různé dotyky, píchání, elektrizování, pálení, svědění, pocit napadení drobným hmyzem, dráždění na genitáliích, pocit, že je sex. obtěžován


- Cenestetické (útrobní, orgánové, viscerální)
▪ pociťuje různé změny na vnitřních orgánech (např. má pocit, že mu chybí některý orgán, že jej má zkažený, porušený, shnilý, zkamenělý)
▪ často se tyto pocity týkají pohlavních orgánů a sexuální tematiky
halucinace posedlosti
● nemocný cítí ve svém těle přítomnost jiné (i nadpřirozené) bytosti, že v jeho těle sídlí nějaká druhá osoba, která pohybuje jeho končetinami, tělem, bez jeho vlastní vůle
● jde o bludné spojení s halucinací


- Pohybové (motorické, kinestetické)
▪ obyčejně k nim dochází, když je nemocný v klidu. Má pocit, že pohybuje jednotlivými údy nebo celým tělem, že někam padá, nebo se vznáší, létá


verbálně motorické (Séglasovy)
● má pocit, že někdo jiný mluví jeho ústy
● může s tím souviset i změna intonace, když jakoby mluví ta jiná osoba; např. mluví hlubokým hlasem a velmi pomalým tempem, způsob vyjadřování je často šroubovaný)
graficko – motorické
● má pocit, že někdo druhý řídí jeho ruku při psaní
● může být v tu chvíli i změněn pravopis


- Negativní tělové halucinace
● popírají existenci některé části těla nebo ji lokalizují mimo dotyčný organismus


Jiné typy halucinací

Halucinace inadekvátní
- nemocný prožívá smyslové pocity v jiných částech těla, než jak je příslušné

např. vidí jazykem, čichá kůží, slyší hlasy nosem,..


Extrakampinní halucinace
▪ jsou umisťovány do situací nedostupných danému smyslovému orgánu (vidí postavy mimo zorné pole, za záda, nad hlavou apod.) např. Tvrdí, že támhle na rohu (který nejde vidět) někdo stojí, že si o něm o dva domy dál někdo povídá...


Halucinace intrapsychické
- dotýkají se myšlení, pacient má pocit, že mu někdo manipuluje s myšlenkami, odnímá mu myšlenky nebo mu je imputuje, vnucuje cizí myšlenky (kradení a implementace myšlenek)
- typické pro psychózy schizofrenního okruhu
- nejde o hlasy, ale o myšlenky, o jeho vlastní proces myšlení – nejde ani tak o halucinace, jako o bludné představy

(Češková, 2006; Dušek, 2015)


Halucinace reflektorické
- pacient vnímá reálný podnět, halucinuje však jinou kvalitu
- např. při zrakovém vjemu pociťuje bolest (při spatření jehly cítí intenzivní píchnutí, pozoruje sportovce při namáhavém výkonu a cítí ve svých svalech únavu)


Pseudohalucinace (nepravé halucinace)

- poruchy vnímání, kdy si postižený na rozdíl od pravých halucinací uvědomuje neskutečnost halucinovaného, není nezvratně přesvědčen o jejich objektivní skutečnosti
- patří sem halucinace, které vznikají na základě organického poškození


- Lhermitteovy pedunkulární pseudohalucinace
▪ vznikají při lézi pedunculus cerebri
▪ jsou to vidiny pohybujících se barevných zvířat a postav, mají příjemný emoční doprovod, jejich obsahy jsou často exotické
▪ postižený si uvědomuje jejich chorobnost


- Pickovy pontinní vize
▪ postižený má dojem, že lidé prostupují stěnami, zavřenými dveřmi, vidí pokřivené stěny nebo se stěny bortí a posunují
▪ vznikají při poškození pont varoli (varolův most)


- Hypnagogní pseudohalucinace
▪ vznikají u zdravých jedinců v okamžiku usínání, navazují na usínací reakci
▪ souvisí s vědomím


- Vigilagogní (hypnopompní) pseudohalucinace
▪ vyskytují se při probuzení
▪ jde o doznívání denních dojmů, jakési živé představy
▪ souvisí s vědomím

(Češková, 2006; Dušek, 2015; Šivicová)


Použité zdroje:


  • Češková, E., Svoboda, M., & Kučerová, H. (2006). Psychopatologie a psychiatrie: pro psychology a speciální pedagogy. Praha: Portál.
  • Dušek, K., & Večeřová-Procházková, A. (2015). Diagnostika a terapie duševních poruch (2., přepracované vydání). Praha: Grada Publishing.
  • Orel, M. (2012). Psychopatologie. Praha: Grada.
  • Raboch, J., & Pavlovský, P. (2012). Psychiatrie [Online]. Praha: Karolinum.
  • Šivicová – poznámky z přednášek Obecné psychopatologie.
  • Höschl & Švestka: Psychiatrie (2002). Praha: Tigis.
  • Höschl, Libiger, & Švestka (2004). Psychiatrie. Praha: Tigis.